Interpelace na ministra průmyslu a obchodu ve věci hlubinného úložiště radioaktivního odpadu
30. ledna 2020

Jan Zahradník: Interpelace na ministra průmyslu a obchodu ve věci hlubinného úložiště radioaktivního odpadu

(www.psp.cz ) Ústní interpelace poslance Jana Zahradníka na ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka ve věci hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.

Jan Zahradník:

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vláda měla podle platné koncepce do roku 2018 rozhodnout o zúžení stávajícího počtu devíti lokalit na kandidáty na místo pro zřízení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Měly se ty lokality zúžit z devíti na čtyři. Je leden 2020 a to rozhodnutí zatím nepadlo. Proč nepadlo?

A za druhé ještě připomínám, že podle § 108 odst. 4 atomového zákona by měl postup při stanovování průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách, postup při stanovení chráněného území, postup při povolování, provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmu obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu a jejich občanů, v těchto procesech stanovit zvláštní zákon. To říká ten nezměněný paragraf atomového zákona.

Já mám tedy tři otázky. Jak je to v tuhle chvíli s procesem výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu? Za druhé, kdy se ten výběr lokalit pro stavbu hlubinného úložiště opravdu definitivně zúží? A konečně, jak je to s tím zvláštním zákonem, o kterém hovoří § 108 odst. 2 atomového zákona?


Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:

Vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Nejdříve - budu to brát tak, jak jste se ptal. Proces výstavby. Samozřejmě je to všechno s velkým předstihem, ale zatím ten plán je takový, že by se měl v roce současném, a to do 30. 6., zúžit výběr lokalit, nebo ty konkrétní lokality, z těch devíti na čtyři. A za chvilku řeknu, proč to tak ještě nenastalo, protože už se to v minulosti posouvalo.

Za další. Do roku 2025 by se mělo rozhodnout o finální lokalitě a takzvaném náhradníkovi, to znamená, bude tam 1+1 lokalita. A zatím se předpokládá, že pokud se bude tedy postupovat v souladu zatím s tou vizí, to znamená s tím tradičním úložištěm, a nebude třeba v průběhu dalších generací nebo generace na stole jiné řešení, což samozřejmě těžko ještě dneska předvídat, je to otázka několika dalších desítek let, tak v roce 2050 by se mělo začít budovat to úložiště a přibližně v roce 2065 by se mělo ukončit. Zdroje se na to alokují na takzvaném atomovém účtu. Jenom pro vaši informaci, je tam kolem 30 miliard korun a samozřejmě tam narůstají.

Je ještě dobré říct i pro, řekněme, laickou veřejnost, jednu důležitou věc, že to úložiště není spjato pouze s odpadem z jaderných elektráren, ale je spjato i s odpadem z běžného průmyslu, ze zdravotnictví a tak dále. Ten poměr je přibližně 25 % z těch nejaderných zdrojů a 75 % z jaderných elektráren, v našem případě Dukovany, Temelín.

Co se týká těch preferovaných lokalit, tak v tuto chvíli vlastně nebylo ještě o nich rozhodnuto, protože probíhá stále velmi specifický výzkum těch daných lokalit, konkrétně je to geofyzikální výzkum. Sběr dat probíhal do konce třetího kvartálu roku 2019.

A abychom skutečně seriózně rozhodli, a já říkám my, tak bude to takzvaný poradní sbor ředitele SÚRAO, ve kterém jsou zástupci orgánů státní správy, jako je Ministerstvo průmyslu, životního prostředí, pochopitelně SÚRAO, Státní ústav pro radiační ochranu, SÚJB, veřejné vysoké školy, konkrétně Masarykova univerzita v Brně, České vysoké učení technické a zástupci i dotčených obcí, a to jak jejich nominovaným odborníkem z Akademie věd, tak zároveň dvěma starosty za každou z lokalit. To si myslím, že je férové. Ten poradní panel už funguje, jede, schází se. Ta kritéria jsou jasná. Prostě jsou to bezpečnostní, technická a pochopitelně i vlivy na životní prostředí. A teď ty indikátory se budou prostě vážit velmi sofistikovaným způsobem a povedou tedy k seřazení těch lokalit v určité škále od relativně nejlepší až po relativně nejhorší lokalitu.

Toto by mělo být dokonáno, jak už jsem tedy říkal, do polovičky tohoto roku, do 30. 6., s tím, že tedy jednání toho panelu, jak už jsem řekl, se zúčastní starostové z těch obcí, měli-li tedy zájem se toho zúčastnit. Je dobré i říct, že až na jednu výjimku - celkem se hovoří o 52 nebo 53 dotčených obcích, o devíti lokalitách - pouze starosta jedné obce byl nespokojen. Takže si myslíme, že to má svoji úroveň. Odborná úroveň té diskuze je hodnocena starosty v drtivé většině jako konstruktivní, jako věcná. A zároveň ti dotčení starostové dostávají dostatečný prostor k vyjádření svých obav, požadavků. My tomu rozumíme, chápeme to, je to velmi citlivá záležitost.

My jsem se snažili a snažíme se v těch posledních měsících změnit tu komunikaci. Daleko častěji se s nimi vídáme a zapojili jsme je do přípravy zákona, který do určité míry už i jasně stanoví parametry toho, jaké budou ekonomické benefity pro všechny z těch, kteří budou ať už na té listině těch devíti, nebo případně těch čtyř obcí. Stejně tak se tam stanoví i celá řada dalších náležitostí. Nicméně neakceptovali jsme třeba v tom zákoně některé požadavky starostů týkající se takzvaného práva veta. Myslím, že tady je zřejmé, že prostě nemůžeme přijmout to, aby ti starostové měli právo veta k tomu, jestli to tam nakonec bude, či nebude, jakkoliv třeba ten požadavek do určité míry i chápeme.

Neakceptovali jsme zatím ani tedy to, že by se mělo rozhodnout o těch čtyřech lokalitách až poté, co ten zákon bude účinný. Účinnost toho zákona nemění nic na tom, že probíhá nezávislý geofyzikální průzkum, a to samo o sobě, kolik za to bude peněz, nebo nebude peněz, nemá vliv na to, jestli to území je optimální a vhodné, či nevhodné. (Předsedající upozorňuje na čas.) Akorát jsem skončil. Děkuji.

Jan Zahradník:

Děkuji. Já, pane ministře, samozřejmě nezpochybňuji a naopak podporuji, máme-li mít základním podílem v našem energetickém mixu jadernou energetiku, musíme tady mluvit o ukládání odpadu. To je za prvé. Za druhé jsem docela rád, že jste zmínil i určitou jinou možnost pro ukládání odpadu z jaderné energetiky nežli to trvalé hlubinné úložiště. To může být problém, na sto tisíc let těžko může někdo garantovat bezpečnost toho uložení.

A ještě přikládám, že jsou obce, které s tím mají problém. Je to velká nejistota, která na nich tím pádem spočívá. Bylo by dobře, aby už co nejdřív bylo rozhodnuto, byly ty obce vybrány, ti reální kandidáti, aby ti ostatní nebyli tou nejistotou zatěžováni. Děkuji.
 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:

Děkuji. Já s vámi souhlasím. Já jsem velmi opatrně, obezřetně, říkal, že se musí hledat i další varianty toho úložiště, protože by bylo asi nezodpovědné, abychom tady dnes řekli, že by se během 20, 30 let mohlo najít nějaké nové řešení. Ale faktem je, kdo sleduje třeba to, co se odehrává v Řeži, ve výzkumném ústavu, že prostě jsou dneska výzkumy, které se věnují i tomu, že by skutečně se to mohlo řešit i jinou formou.

Nicméně je třeba objektivně vidět, že svět je z valné míry postaven na jádru, v současné době 450 jaderných reaktorů, 50 dalších se jich staví, 11 evropských zemí se jasně postavilo za jadernou energii. Konečně třeba jenom Francie má 58 jaderných reaktorů. A Česká republika sehrává v jádru významnou roli. My jsme jasně deklarovali a neustoupíme z toho, ani nemůžeme díky soběstačnosti a nějakému ekonomickému režimu ustoupit od jádra, to znamená hlubinné úložiště je skutečně věc, kterou musíme řešit.

Je celá řada variant, jak se to řeší. Je to nabíledni. Ve Finsku to vyřešili skutečně excelentním úložištěm, které je skutečně obrovskou laboratoří, velmi kvalitně udělanou. To je zajímavé, ve finále dokonce soutěžily dvě finální obce o to, jestli budou nebo nebudou vybrány, protože ty ekonomické benefity, ale i ty ekologické, které jsou s tím spjaty, převýšily jednoznačně obavy. Je to o komunikaci, je to o vysvětlování, je to o edukaci, je to o slušnosti a je to o tom, že se tady musí nastavit nějaký režim důvěry, nikoliv diktátu, a to je to, o co se snažíme, jakkoliv rozumíme tomu, že to pro někoho může být citlivé téma. Děkuji.

Jan Zahradník

Jan Zahradník

poslanec

Více o autorovi