Interpelace na ministra obrany ve věci pasivního sledovacího systému
23. ledna 2020

Karel Krejza: Interpelace na ministra obrany ve věci pasivního sledovacího systému

(www.psp.cz ) Ústní interpelace poslance Karla Krejzy na ministra obrany Lubomíra Metnara ve věci pasivního sledovacího systému.

Karel Krejza:

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, mám několik otázek k zakázce na pasivní sledovací systém, který byl údajně pořízen v nedávné době. Byl o této zakázce informován výbor pro obranu? Existuje znalecký posudek na cenu v místě a čase obvyklou? A má firma, která ho zpracovala, dostatečné zkušenosti k zakázce vojenských akvizic? Proč byla zvolena výjimka, když podobný systém nebo stejný systém soutěžilo NATO prostřednictvím své agentury NCIA v otevřeném řízení a cena byla 434 milionů korun? A nakonec jak je možné, že naše cena údajně vychází na 1,5 miliardy korun? A poslední otázka. Je smlouva podepsána? Kdo ji podepsal? Schválila toto vláda? Kdy a s jakým výsledkem a kdy se očekává první platba? Děkuji.


Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi v úvodu stručně zrekapitulovat projekt nákupu pasivního sledovacího systému pro armádu. Nejdříve bych chtěl uvést, že výbor pro obranu obdržel informaci o záměru pořídit pasivní sledovací systém pod názvem DPET jako podklad na schůzi konanou dne 6. února 2019, ty tabulky mám u sebe, v rámci pravidelného reportu Ministerstva obrany k veřejným zakázkám s plánovanou alokací finančních prostředků nad 50 milionů korun.

Aktualizovaná verze tohoto podkladu byla výboru zaslána v říjnu 2019. Zároveň bylo pořízení systému DPET včetně alokace finančních prostředků v jednotlivých letech obsaženo v návrhu rozpočtu ČR na rok 2020 v kapitole Ministerstva obrany, se kterým samozřejmě byl taktéž výbor seznámen. Ale tady chci říct, protože k tomu následně dojdu, ano, bylo to s tou alokovanou částkou. A nebyla tam změněna ta částka, a to z důvodu, že nebyla ještě provedena registrace na Ministerstvu financí a nemohli jsme ji v tom kapitolním sešitě uvést na pravou míru, protože nebyl souhlas Ministerstva financí. To je pravda.

Dále bych chtěl říct, tak jak jsem již dnes médiím řekl, že původní alokace finančních prostředků vyplývala z marketingového průzkumu zpracovaného v letech 2014 a 2015 a vycházela jako ocenění vlastního systému bez všech funkcionalit, které budou dodány.

Tato jediná chyba v celém projektu, a tuto chybu jsem přiznal, neměla v žádném případě žádný vliv na realizaci projektu a v souvislosti s tímto jsem již minulý týden přijal jasná pravidla, aby se tato chyba neopakovala. Dále bych chtěl říci a doplnit, že pracovník, který byl zodpovědný za tento krok, již na Ministerstvu obrany nepracuje.

Ministerstvo obrany v případě této veřejné zakázky od počátku postupovalo plně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel zvolil zadávací způsob, který plně odpovídá všem tuzemským a unijním obecně závazným předpisům. Tady bych chtěl říct, že byla zvolena výjimka § 29d, což se tady v tomto případě jasně jedná o vojenský materiál. Ministerstvo obrany svůj zákonný postup kroků dokládá a bude dále dokládat.

Dále je třeba zdůraznit, že pořizujeme aktuálně nejmodernější pasivní sledovací systém složením velmi odlišný od dodávky pro NATO před šesti lety. Kromě růstu cen a vývoje technologií v průběhu let je podstatný rozdíl v parametrech porovnávaných systémů, neboť systém pro naši armádu je bojově nasaditelný, mobilní, s balistickou ochranou a je určen pro komplexní zajištění pozemních, vzdušných a námořních cílů, zatímco systém pro NATO, které pořídilo, je bez balistiky. Je to situovaný nebo postavený systém jako přehledový systém pro zajištění pouze vzdušných cílů. Je zde zásadní rozdíl nejen v požadované funkcionalitě použitých technologií, ale především ve složení systému.

Dále bych chtěl zdůraznit, že cena za pořízení dvou kompletů pro armádu činí 1,24 mld. korun bez DPH a byla ověřena nezávislým znaleckým ústavem, který vzešel ze samostatného výběrového řízení. V závěru nezávislého posudku je explicitně uvedeno, že cena je v místě a čase obvyklá a nespekulativní.

O veřejné zakázce jsem v únoru 2019 informoval vládu. Náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic 14. ledna 2020 podepsal kupní smlouvu s dodavatelem zařízení, což je společnost ERA, a.s. Pořízení nových pasivních sledovacích systémů je plně v souladu s bezpečnostními zájmy ČR a s potřebami zajištění bezpečnosti území ČR, odpovídá našim závazkům vůči Severoatlantické alianci, zvyšuje naši interoperabilitu a naši vojenskou techniku.

Na závěr mi dovolte říct, že vzhledem ke spekulacím, které se objevily v médiích, jsem nařídil důslednou kontrolu. Děkuji.

Karel Krejza:

Děkuji za odpovědi. Já jenom si dovolím panu ministrovi předat materiál, který jsme měli na podvýboru pro akvizice z 8. 11. 2019. Zakázka tam není. A doplňující otázka je ve smyslu, kde na to vezme Ministerstvo obrany peníze. V rozpočtu je nemáte.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:

Děkuji. Já se podívám na ten materiál, který jste mi předal, když jsem se připravoval na tu interpelaci. Mám tady ty dvě zaslané tabulky jak z února, které byly předány na výbor, a jednak z toho září roku 2019. Mám je tady.

Co se týče samozřejmě finančních prostředků, tak ty finanční prostředky jsou alokovány v rozpočtu, a kdyby nebyly alokovány a neměli bychom tento projekt posvěcený, registrovaný financemi, tak by ani nedošlo, nemohlo dojít, to (je třeba) si uvědomit, nemohlo by dojít ani k podpisu smlouvy. To je základní.

Karel Krejza

Karel Krejza

poslanec PČR
místostarosta města Litoměřice
předseda regionálního sdružení

Více o autorovi