Události, komentáře: Katastrofa českých lesů
(ČT 24) České lesy jsou v katastrofálním stavu. Polovinu smrků v zemi může letos zdevastovat kůrovec. Vlastníci na řešení pohromy nemají peníze. Pomohou dotace, které dnes schválila vláda? A jak budou lesy vypadat za dvacet nebo za padesát let? Téma Událostí, komentářů ČT24 pro poslance Petra Bendla.
Celý rozhovor s Petrem Bendlem můžete zhlédnout na ČT24.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Polovině smrků v Česku hrozí, že je během tohoto roku zlikviduje kůrovec. Vláda dnes proto schválila nový dotační program, z něhož chce nestátním vlastníkům lesů kompenzovat nízké výkupní ceny dřeva, výdaje na výsadbu nových stromů. Letos a příští rok mají být k dispozici až 2 a půl miliardy korun.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /ČSSD/:
Je to vlastně pouze na obnovu lesa a na péči o ten les tak, abychom zabránili erozi, abychom zabránili vysychání krajiny a oteplování krajiny.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Všechny náklady na likvidaci škod po kůrovci dotace nepokryje. Ministerstvo počítá se zhruba třetinovou spoluúčastí majitelů lesů. První miliardu a půl by vlastníci mohli dostat už letos na podzim.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR:
Pro vlastníky lesů je to katastrofa. Zvlášť pro ty vlastníky, kteří mají malý výměry lesa. Pokud se mu podaří to dřevo prodat, tak stejně ten objem finančních prostředků je tak malý, že nemá prostředky na nákup nových sazenic a na provedení pěstebních prací.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hosty Událostí, komentářů jsou Karel Tureček, poslanec ANO, člen zemědělského výboru. Dobrý večer.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A Petr Bendl, poslanec ODS, taky člen zemědělského výboru. Dobrý večer.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pánové, chtěli byste dnes vlastnit les? Pane Turečku.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já bych se jako vlastník lesa přímo jako necítil.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A vy, pane Bendle?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já mám asi 0,8 hektarů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Tak.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Trpícího, spíš borovic teda.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Tak si představte, že máte les, velký les a že v něm řádí kůrovec. Co byste dělali?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
V okamžiku, kdy v něm řádí kůrovec, tak už musíte podle zákona zasáhnout. A když to neuděláte, dostanete pokutu stejnou, jako dostaly Lesy České republiky, který tedy dostaly velmi vysokou od České inspekce životního prostředí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Turečku, majitelům lesů už docházejí peníze. Zvětšuje se to území, na kterém kůrovec řádí. Dá se to ještě zastavit, nebo už je pozdě?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já pevně věřím, že ta opatření, která vláda a nakonec i samotný zemědělský výbor už od roku 2017 přijímá, významně přispějí k budoucí nápravě a že v průběhu 10, 20 let zase se vrátíme do nějaké standardní situace.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Taky tomu věříte, pane Bendle, nebo už je čas na to, nechat to možná na přírodě a začít přemýšlet víc do budoucna?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já myslím, dítě už bylo z vaničky vylito a že ta katastrofa, která nás postihla, tak je větších rozměrů, než jsme si kdy uměli představit. A podle všech statistik se ukazuje, že takovouto kůrovcovou kalamitu jsme tady ještě neměli v minulosti. Dílem platíme za to, že se v dávné minulosti z pohledu stávající politické garnitury sázely ty monokultury, které jsou napadány. Jiná věc je, jestli nemohlo být v řadě lokalit zasaženo dříve, jestli nemělo být káceno dříve. Jestli jsme řadě věcí neměli předejít nebo respektive...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy jste to taky řešil jako ministr zemědělství.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Samozřejmě, byť ne v takovéto situaci, kdy my jsme se spíš hádali s ekologickými aktivisty, jestli nechat les svému působení a svému životu, anebo v něm hospodařit a zasahovat v něm účelně, což je jeden z velkých sporů vlastně dodnes. Debaty zejména…
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A k čemu se kloníte vy, pane Turečku? Je to tak, že byste byl pro, aby se ty poškozené části lesa vykácely, nebo se kloníte spíš k názoru už to nechat na přírodě, ať si s tím nějak poradí a potom se přizpůsobit už tomu, že tedy žijeme v době, kdy asi jenom smrkové lesy nejsou východisko?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já si myslím, že tady kolega řekl to slovo dávné minulosti. Současné lesní porosty byly založeny, skutečně to bylo na přelomu jaksi už předminulého století za dob Rakouska-Uherska a já si myslím, že už i tehdy se člověk musel, jako významně přispět k zvládnutí té celé situace, aby k té nápravě postupně docházelo. Po tehdejších zase událostech, který byly specifické pro 18. a 19. století. A já si myslím, že v této chvíli my nemůžeme nechat řešení pouze na přírodě. Jaksi stát, člověk, lesníci musejí významně zasáhnout a prakticky ten stav lesa, který prakticky požaduje významnou strukturální změnu, co se týče skladby toho porostu, tak musí to být napraveno i dílem člověka nejenom přírody.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Letos a příští rok tedy vláda vyčlenila zhruba 2 a půl miliardy korun, ale dnes předseda Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů František Kučera v České televizi řekl, že jen letos by bylo potřeba 3 miliardy a 200 milionů. Ta čísla se úplně nepotkávají. Tak pomůžou ty 2 miliardy a navíc ještě to je v průběhu 2 let, pane Bendle?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Určitě pomůžou. Kdyby bylo víc peněz, bylo by to samozřejmě lepší. Pan kolega býval náměstkem na ministerstvu zemědělství, když já jsem byl ministr a dobře si pamatuje, že v rozpočtu Lesů České republiky bylo tehdy volných asi 12 miliard korun, které se postupem předešlých let rozpustily, stát je projedl a dneska Lesy České republiky řeší, jak tu situaci finančně sanovat, protože to není levná záležitost a stát mohl mít finanční zdroje na to, aby pokryl i potřeby ostatních vlastníků lesa tak, aby samozřejmě to nešlo jenom do zisku, ale tak, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Turečku, vy tady zastupujete vládní hnutí ANO. Vaše vládní hnutí třeba zařídilo důchodcovské slevy a studentské slevy na vlaky, to je nějakých 6 miliard. Nebylo by lepší je investovat do boje s kůrovcem?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Ale vládní hnutí dnes jaksi schválilo materiál, který investuje do lesů, 2 a půl miliardy korun, takže i v tomto směru přispíváme.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ale je řečeno taky, že to není úplně dost asi.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
A já bych chtěl. Ne. Já bych chtěl zdůraznit, že už v tomto roce to je kombinace finančních prostředků. Vláda uvolnila z rozpočtové rezervy 1,15 miliardy korun, z podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu se daly další zdroje. Dále se udělá mimořádná alokace z PRV na investice samozřejmě v lesním hospodářství. Takže ono, když sečtete ten součet, jako těch akumulovaných finančních prostředků, tak jsme na nějakých 4 miliardách korun. Takže já si myslím, že v tuhle tu chvíli to není málo.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Je to dost podle vás. Tak aktuální čísla o tom, jak to vypadá s kůrovcovou kalamitou, teď představí Martin.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano. Česko se s kůrovcem potýká, myšleno v té nejnovější vlně, od roku 2015, kdy se objevil v okolí Vítkova na Bruntálsku a na Opavsku. V současnosti už ale ničí lesy téměř po celé zemi. Tahle ta mapa ukazuje místa, kde je situace nejkritičtější, tedy v těch červených oblastech. Kalamita se během loňského roku postupně rozšířila z Moravy a Slezska na Vysočinu a odtud potom až dál do jižních Čech. Celkem je v Česku víc než 2 a půl milionů hektarů lesů. Z toho bezmála polovina je smrkových. Kůrovec už napadl přes 500 tisíc hektarů porostů. Zhruba 40 % smrkových lesů tedy už uhynulo nebo v nejbližší době uhyne. Kůrovec výrazně ovlivňuje celkovou těžbu dřeva. Na tomhle tom grafu je to opět vidět. Od roku 2014 těžba kůrovcem napadeného dřeva extrémně roste. Vloni ho dělníci z lesů odvezli dvakrát víc než rok předtím.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ministr životního prostředí řekl, že letos bude v Česku minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady uvádějí až 50 milionů. Co s ním bude? Bude ho mít kdo zpracovat, nebo čekáte nějakou kalamitu, nějaký kolaps, protože toho dřeva bude tolik, že to nebude mít kdo zpracovat? Pane Bendle.
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Zpracovatelské kapacity jsou samozřejmě omezené, díky tomu jde cena dřeva dolů a kvůli tomu tak, jak jsme se tady bavili na začátku, je složité hospodařit, zejména pro ty menší vlastníky lesů, kteří v podstatě těžbou dřeva, která je vynucená situací, nejsou schopni zaplatit náklady, které s tím mají spojené. Takže ta situace bude složitá. Jestli to zpracovatelské kapacity zvládnou, v tuhle chvíli asi nikdo neumí přesně odhadnout. Že se budou snažit, je evidentní, že vlastníci lesa budou muset kácet, je taky jasné. Co s tím dřevem bude. Jedno řešení vymyslela nedávno Poslanecká sněmovna a to, si myslím, že bylo, že bylo správné, že stromy, které už kůrovec opustil, už je zbytečné kácet, protože ten už se tam nevrátí. Teď je potřeba se věnovat těm stromům, které jsou napadené a ty je potřeba porazit a na ty, které holt stojí, jsou suché, na ty dojde v nejbližší budoucnosti tak, aby se uvolnily kapacity právě pro zpracování dřeva, které je nutné zpracovat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Turečku, na jedné straně tedy majitelé dostávají kompenzaci od státu, ale mají daňoví poplatníci doplácet na to, že někdo třeba někdy v minulosti zaspal a neřešil kalamitu včas? Nebo že někdo nehospodaří ve svém lese tak, jak má a jenom vlastně, aby co nejvíc vydělal, tak sází monokultury smrkové, je to fér?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já už jsem to tady říkal, jako kdyby to byla záležitost 10, 20 let, tak si myslím, že by to fér nebylo, ale tohle to skutečně sahá 100 let jaksi dozadu. To rozhodnutí, zásadní rozhodnutí, že v České republice nebo na území České republiky, protože to bylo prostě rozhodnutí, které padlo v dobách konce Rakousko-uherské říše, že bude dominovat smrk, jako prostě. Jaksi prostě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dobře, ale ta kalamita už je tu několik let, řešili jsme ji včas? Řešili ji politici včas?
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Politici, já myslím, že ji řešili jako. Já jsem byl v zemědělském výboru v minulém volebním období a zemědělský výbor od roku 2016 se touhle tou situací zabývá a směrem k ministerstvu zemědělství přijímá jaksi usnesení, která doporučuje a jak řekl pan tady kolega Bendl, tak si myslím, že v tom je 100% shoda napříč politickými stranami. A myslím si, že jsme i dokázali. Dokázali.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A pan Bendl tak kývá hlavou, že asi úplně 100% shoda nebude.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Dokázali, jaksi i třeba tenhle ten program na pomoc vlastníkům lesa prakticky významně zemědělský výbor k tomu přispěl.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Bendle, je ta shoda, nebo ne?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já bych připomněl rok 2016, kdy jsme se v Poslanecké sněmovně přeli o to, jak má vypadat zákon o ochraně přírody a krajiny. Ta debata se týkala bezzásahových zón, kterou Občanská demokratická strana prohrála v hlasování, protože jste nás přehlasovali, že ten zákon má dopadnout tak, že ty bezzásahové zóny se zvětší, tím pádem jsme dali kůrovci šanci v některých lokalitách. Týká se to zejména Šumavy, i když to zas, abych byl úplně objektivní, tak to, co se děje na Moravě, je opravdu důsledkem klimatických změn a toho, že to sucho působí na ten les, způsobem, jaký pozorujeme, že na něj bylo založeno už v minulosti, je taky jasné. Že se tím politici zabývali a zabývají je správně. Ne, vždycky se udělala správná rozhodnutí, ale stát má na vlastníky, kteří se špatně chovají k lesu, dostatek legislativních nástrojů, aby je motivoval k tomu, aby pracovali s tím lesem. Viz.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A je to tak, když ministerstvo zemědělství a životního prostředí chce zvýhodňovat zemědělce, kteří pečují o svá pole tak, aby zadržovala vodu, nemělo by něco podobného platit i pro majitele lesů? Nějaká taková výhoda, která by jim byla poskytnuta v případě, že budou hospodařit dobře a budou lesy mít smíšené, nebudou tam jenom ty monokultury. Neměl by stát podporovat i tímhle způsobem tak, jako zemědělce i majitele lesů? Pane Turečku.
Karel TUREČEK, člen zemědělského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já chci zdůraznit, že tady byla podpora mimoprodukčních funkcí lesa. Bylo to v rámci zákona o lesích, který byl přijat v roce 1995 a ta podpora právě zadržování vody v krajině přes lesní hospodářství tady přímo byla v tom zákoně jako povinnost. Dokonce ta pravidla byla každoroční přílohou státního rozpočtu. Takže tady pravidelná alokace určitých finančních prostředků byla. To, že v určitém období bylo politickým rozhodnutím a to říkám, to spadá někdy do roku 2000, kdy se konstituovaly kraje, že stát se této podpory nepřímo vzdal a delimitoval tuto podporu na kraje tehdy zřízené, to je druhá věc.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Měl by stát znovu podporovat?
Petr BENDL, člen zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Tohle je správná připomínka. Já ještě když jsem byl hejtman, tak jsme pravidelně financovali nové zalesňování a pomáhali zejména soukromým vlastníkům, aby lesy rozšiřovali a zvelebovali je. Byly to nevázané prostředky, které stát krajům dal, aby s nimi tímto směrem hospodařily. Po nás přišlo spousta vedení krajů, kde se tak nedělo. A bylo by zajímavé podívat se do statistiky, jakým způsobem se kraje chovaly k lesům a k hospodaření na nich po roce 2010, jak to vlastně finančně vypadalo. Stát jim finanční prostředky dal a dával každý rok, a to byly finanční prostředky, které byly určené privátním vlastníkům lesa, nebyly nijak ohromující, ale existovaly.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pánové, děkuju.
poslanec PČR
