Události, komentáře: Nový europarlament a klima
19. července 2019

Miloš Vystrčil: Události, komentáře: Nový europarlament a klima

(ČT 24 ) Boj se změnami klimatu – jedna z priorit nové šéfky Evropské komise. Ursula von der Leyenová slibuje v prvních sto dnech speciální zákon: podle něj by Evropa měla být do roku 2050 klimaticky neutrální. Cíl, který nedávno kritizovali český premiér. V Evropě ale naopak sílí hlasy, které kritizují nedostatek iniciativy v boji se změnou klimatu. Jak zelený bude nový europarlament a kde všude se to projeví? Téma Událostí, komentářů pro předsedu senátorského klubu a místopředsedu ODS Miloše Vystrčila.

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout na ČT24.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Boj se změnami klimatu. Jedna z priorit nové šéfky Evropské komise. Ursula von der Leyenová slibuje v prvních 100 dnech speciální zákon. Podle něj by Evropa měla být do roku 2050 klimaticky neutrální. Emisí uhlíku je v takovém případě jen tolik, kolik planeta umí vstřebat. Třeba český premiér to má za časově nereálné, v Evropě ale sílí opačné hlasy. Jeden z nejznámějších dnes zazněl na protestu v Berlíně.

Greta THUNBERGOVÁ, švédská aktivistka:
Jsou to lidé u moci - politici, elity byznysu a média, kteří toho nedělají dost. A jsou to oni, kdo mají cítit zodpovědnost.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hosty Událostí, komentářů jsou europoslanec SPD Ivan David. Dobrý večer.

Ivan DAVID, europoslanec /SPD/:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Marcel Kolaja, místopředseda Evropského
parlamentu za Pirátskou stranu. Dobrý večer.

Marcel KOLAJA, místopředseda Evropského parlamentu /Piráti/:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A
Miloš Vystrčil, senátor za ODS, místopředseda strany. Dobrý večer i vám.

Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany a předseda senátorského klubu /ODS/:
Hezký večer z Telče.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Davide, jestli slib Ursuly von der Leyenové na uhlíkově neutrální Evropu do roku 2050 je reálný, nebo je to jen slib, kterým chtěla přesvědčit nepřesvědčené, aby jí dali hlas?

Ivan DAVID, europoslanec /SPD/:
Já si myslím, že její hlavní problém bylo to, že si nemohla být jistá, že v tom hlasování projde. Nakonec víme, že z těch 374 hlasů, které měla dostat, tak dostala jenom 9 navíc, což je velmi slabý mandát. Čili je naprosto pochopitelné, že se musela snažit uspokojit všechny, u kterých byl předpoklad, že by jí mohli podpořit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Kolajo, je reálný ten slib do roku 2050 mít Evropu jako první kontinent uhlíkově neutrální?

Marcel KOLAJA, místopředseda Evropského parlamentu /Piráti/:
Ten cíl je bezesporu velmi důležitý a reálný je. Co mi ovšem chybí v programu paní von der Leyen, který se dá víceméně shrnout do jejího proslovu a dokumentu, který zveřejnila v den, kdy se hlasovalo o její důvěře k sestavení Evropské komise, tak jsou konkrétní kroky a konkrétní opatření, jak by toho chtěla docílit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vystrčile, jak se dívá
ODS na plány nové šéfky Evropské komise? Ona už má i taky plán na to, jak to zaplatit, mluví o bilionu eur, které by se měly vzít z Evropské investiční banky. Bude ODS pro, aby tímhle způsobem zainvestovala Evropská unie do vylepšení klimatu?

Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany a předseda senátorského klubu /ODS/:
Já především chci říci, že jedna lidová moudrost říká, že vem si, co chceš, ale zaplať a pokud my například budeme chtít neutrálně uhlíkovou Evropu v roce 2050, tak za to zaplatíme možná tím, že budeme mít poloviční platy, možná tím, že nebudeme létat, možná tím, že bude zdravotnictví za peníze. Prostě takhle to je. A pokud my chceme rozumně v Evropě existovat, tak musíme dbát na 3 věci. Tou první je životní prostředí, o tom se teď bavíme. Tou druhou je sociální a zdravotní zabezpečení a tou třetí je funkční hospodářství. A to je právě ta vaše otázka. Ona také paní Ursula řekla, že nejdříve na to, kam chceme dát peníze, si musíme vydělat. To se neříká, to v té řeči její také je, pokud si ji pořádně poslechnete a já věřím, že řekne nejen to, kolik to bude peněz, ale také kde je chce vydělat. Jestli skutečně tu podporu malých a středních podniků, kterou také zmiňovala, myslí vážně, jestli myslí vážně to, že chce otevřít trhy a že skutečně tady nebudou různé bariéry, které dneska Evropě brání například ve volném pohybu zboží, tržeb a kapitálu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Davide, nová šéfka Evropské komise slíbila nový klimatický zákon, který má rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami, zavést uhlíkovou daň. Je to něco, co byste byli ochotni v Evropském
parlamentu podpořit? Protože třeba o uhlíkové dani mluvil Tomio Okamura, váš předseda, jako o něčem, co funguje.

Ivan DAVID, europoslanec /SPD/:
Samozřejmě, že leccos funguje, záleží na tom, kdo na tom vydělává a kdo na tom prodělává, protože toto nejsou věci, které by byly jaksi s nulovým součtem. Jsou to záležitosti, kde někdo má prospěch z té věci, samozřejmě z těch povolenek mají prospěch ti, kteří s nimi obchodují především.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Co budete tedy ochotní vy jako SPD podpořit, aby ten cíl, který vytyčila šéfka Evropské komise, mohla Evropská unie splnit, protože i pro vás je ochrana životního prostředí důležitá součást vašeho programu?

Ivan DAVID, europoslanec /SPD/:
Ano, ale to, jak se nahlíží na ochranu životního prostředí, je především ideologie. Ono je zcela zjevné, že pokud si ti lidé vyberou jakousi Gretu, aby byla tím, kdo tedy prosazuje změny, nikoliv nějakého odborníka nebo vědce, tak že jsou za tím úplně jiné zájmy, protože v té vědecké oblasti je třeba věci dokazovat a vypořádat s nějakými námitkami. U ideologie žádné námitky nepřicházejí v úvahu. Ono je typické, že pan Kolaja řekl, že ten cíl je splnitelný a chybí mu, že neřekla, jak by toho mělo být dosaženo. Když nevím, jak by toho mělo být dosaženo, tak jak můžeme tvrdit, že ten cíl je splnitelný?

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Kolajo, jak tedy byste si představovali, vaše Pirátská strana, že by Evropská unie měla k tomu cíli dospět? Co vy jste ochotní udělat pro to, abychom byli v roce 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem, čeho jste schopní se vzdát a o čem přesvědčíte své voliče, aby vám vlastně přistoupili na třeba váš program?

Marcel KOLAJA, místopředseda Evropského parlamentu /Piráti/:
To by byla samozřejmě celá sada opatření. Nicméně já bych zde.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Řekněte mi 2 základní.

Marcel KOLAJA, místopředseda Evropského parlamentu /Piráti/:
Já bych zde rád vyzdvihnul to, že do roku 2050 ještě proběhne poměrně velký technologický pokrok, s tím se dá počítat. A pokud někdo říká, musíme zaplatit tím, že budeme mít poloviční platy nebo tím, že nebudeme létat, tak prostě nebere toto v úvahu. A pokud někdo uvažuje o České republice a o Evropě jako o jakési montovně se zastaralými továrnami a polovičními platy, levnou pracovní silou, tak potom ano, ale takhle třeba si my Piráti moderní Evropu a moderní Českou republiku nepředstavujeme. My si ji představujeme jako kus světa s moderními technologiemi. Koneckonců evropské firmy do moderních technologií, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, nainvestovaly spoustu peněz a můžou toho naopak právě využít. My si představujeme Evropu a Českou republiku jako zemi a kus světa, kde se hodně využívá digitalizace a já například bych zdůraznil zlepšení ochrany planety a životního prostředí reformou zemědělské politiky, a to mě třeba právě v tom plánu paní von der Leyen hodně chybí, poněvadž reforma zemědělské politiky je extrémně důležitá k tomu, abychom nepodporovali obří agrokorporace z evropských peněz, ale abychom podpořili menší zemědělce a tím budeme řešit například problém se suchem a problém s ochranou planety, budeme šetrnější k životnímu prostředí a všechno je propojené, poněvadž to souvisí například i s migrací.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Kolajo, pojďme, abychom se mohli posunout kousek dál. Do boje na ochranu životního prostředí se teď pustili mladí lidé. Pan David tu zmínil Gretu Thunbergovou. Pan Vystrčile, tuhle mladou dámu ostře zkritizoval šéf Svazu dopravy a průmyslu Jaroslav Hanák. Později se za svá slova omluvil. Váš
poslanec Jan Zahradník v souvislosti s aktivistkou použil termín klimadžihád. Není to příliš?

Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany a předseda senátorského klubu /ODS/:
Já nevím, já si myslím asi to, že slečna Greta říká své názory s tím, že si jí všimla spousta médií a spousta politiků a v podstatě dle mého názoru jí do jisté míry i zneužívají, protože samozřejmě mladí lidé jsou takoví, že něco chtějí, pokud cítí, že to je správné a chtějí to rychle a potom je potřeba vysvětlit, že tak, jak oni si to představují, to možné realizovat není. To neznamená, že je hned odsoudíme a nebudeme se s nimi bavit. Ale je potřeba si uvědomit, že každý máme v tom světě někde nějaké místo a nějaké životní zkušenosti a podle toho je potřeba tu věc posuzovat. To je můj pohled na věc. Já si myslím, že je dobře, pokud se mladí lidé zajímají o životní prostředí a ochranu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A je na místě odsuzovat 16letou mladou dívku slovy, že to je, termínem klimadžihád? Myslíte si, že je to v pořádku?


Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany a předseda senátorského klubu /ODS/:
Podívejte se, já jsem to od pana Zahradníka neslyšel, to znamená, nemá smysl, abych se k tomu vyjadřoval.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Napsal komentář.


Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany a předseda senátorského klubu /ODS/:
Já jsem vám svůj názor řekl. Na druhé straně říkám vám sám za sebe, že si myslím, že skutečně, pokud my se chceme rozumným a kvalitu života neohrožujícím způsobem starat o životní prostředí, tak máme dát především na inovace, vědu, výzkum. A já tady souhlasím do jisté míry s Piráty. Já jsem neříkal, že budeme mít poloviční platy, pokud dosáhneme uhlíkové neutrality. Já jen říkám, že všechno něco stojí a pokud my chceme dneska chránit klima, tak to bude vyžadovat obrovské investice. Pokud bychom to chtěli udělat třeba do 12 dnů nebo 2 měsíců, tak by to znamenalo neuvěřitelné prostě snížení naší životní úrovně a vrátili bychom se do doby kamenné. Já to schválně takhle dávám na tu hranu, abychom si uvědomili, o čem se bavíme. Je potřeba si uvědomit, že pokud má. Já, omlouvám se.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vystrčile, promiňte, aby se ještě dostal ke slovu pan David. Andrej Babiš ještě před zvolením Leyenové do funkce před summitem v červnu řekl: „Proč máme řešit teď 31 let dopředu rok 50 jen proto, že je tu teď taková klima atmosféra?“ Je to pozice, která se vám pro českou vládu líbí? Je to něco, s čím souhlasíte? Že tedy teď bychom neměli řešit rok 2050?

Ivan DAVID, europoslanec /SPD/:
Já si myslím, že bychom se měli dívat dopředu, dokonce daleko dopředu. V tomhle s premiérem nesouhlasím. Na druhé straně ovšem bych tvrdil, že to, co si zvolila jako cíl paní Leyenová a ti, kteří jí podporují, tak je cíl zřejmě falešný. Je to podle Kjótského protokolu. Je potřeba si uvědomit, že k tomu protokolu se nepřidaly 2 největší ekonomiky světa Spojené státy a Čína, tím pádem je to záležitost lokální, jakkoliv si jako Evropa stále připadáme jako pupek světa. Čili jestli se něco vyřeší v Evropě tím, že tady se bude jakoby málo spotřebovávat uhlíkatých paliv a budou se dovážet tedy odjinud, jako například dřevo z Ruska a podobně. Náročné výroby se budou přesunovat do zahraničí, ocel se bude dováže z Indie, z Číny, tak nevím, jestli toto je ten cíl, ke kterému bychom měli směřovat. Jestli bychom se.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Uvidíme, jak ten plán bude vypadat a jak nakonec dopadne v Evropském
parlamentu. Pánové, děkuju vám za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů, přeji vám hezký večer a na shledanou.

Marcel KOLAJA, místopředseda Evropského parlamentu /Piráti/:
Přeji hezký večer. Děkuji za pozvání.


Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany a předseda senátorského klubu /ODS/:
Hezký večer. Na shledanou.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

místopředseda strany
předseda senátorského klubu

Více o autorovi