Události, komentáře: Budoucnost větrné energetiky
12. června 2019

Evžen Tošenovský: Události, komentáře: Budoucnost větrné energetiky

(ČT 24) Zítra to bude deset let, co byla zprovozněná největší farma větrných elektráren - ta pod hřebenem Krušných hor. Má tenhle typ alternativního zdroje u nás budoucnost a o jaký energetický mix by Česko mělo do budoucna usilovat? Argumenty pro i proti uslyšíme od předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy, Bohumila Frantála z Ústavu geoniky AV ČR a europoslance a místopředsedy ODS Evžena Tošenovského.

Celý rozhovor s Evženem Tošenovským můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Zítra to bude deset let, co se roztočily lopatky největšího větrného parku v Česku, v Kryštofových Hamrech na Chomutovsku. A v sobotu se tato zařízení na čtyřech místech v republice otevřou příchozím, aby je přesvědčila o přednostech větru jako obnovitelného zdroje. My o tom budeme diskutovat se Štěpánem Chalupou, předsedou Komory obnovitelných zdrojů. Dobrý večer.

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dále s Bohumilem Frantálem z Ústavu geoniky Akademie věd, toho zdravím do Brna. Dobrý večer.

Bohumil FRANTÁL, Ústav geoniky Akademie věd České republiky:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A do Ostravy přeju dobrý večer europoslanci
Evženu Tošenovskému, i vás zdravím. Dobrý večer.

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer z Ostravy.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Chalupo, dneska se z větrných elektráren vyrábí v Česku zhruba, pokud se nepletu, 1 % energie. Jaké by mělo být její zastoupení v energetickém mixu a kolik by se jich tady mělo postavit?

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Máte pravdu, a je to zanedbatelný podíl, přitom v České republice fouká tak jako v...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pěkně nám tu fouká?

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Fouká, někdy více, někdy méně, ale zhruba podobně jako v sousedním Rakousku nebo Bavorsku nebo v obdobných zemích, kde například se staví ročně tolik větrných elektráren, jako tady máme nainstalováno aktuálně my. Takže je to málo. a podle našich analýz, respektive podle studií Akademie věd by se zde mohlo postavit zhruba tolik elektráren, aby pokryly čtvrtinu až třetinu spotřeby České republiky elektřiny.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Frantále, souhlasíte?

Bohumil FRANTÁL, Ústav geoniky Akademie věd České republiky:
Souhlasím, jak už tady kolega zmiňoval, ten větrný potenciál realizovatelný, tedy větrný potenciál České republiky je srovnatelný s Rakouskem, s Nizozemím, dokonce s Dánskem, takové ty střídmé odhady se pohybují v rozmezí 2 500-3 500 megawatt. Aktuálně tedy dosahujeme pouze nějakých 10 % tady toho realizovatelného potenciálu. Takže je rozhodně kam růst a bylo by velice špatné tento potenciál nevyužít do budoucna.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Tošenovský, vy, když jste byl
hejtmanem Moravskoslezského kraje, tak pokud mám správné informace, jste úplně nebyl nakloněn budování větrných elektráren. Můžete nám popsat, jaká je ta vaše tehdejší zkušenost, proč se vám nezamlouvaly a co si myslíte dnes?

Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Tehdy my jsme se stavěli pro to skutečně negativně, protože jsme měli na stole, a to byl takový boom první, velké farmy větrných elektráren, které by se rozprostřely po krajině. A zkušenost, možná máme ten potenciál, tady bylo zmiňováno Rakousko, ale máme i tu zkušenost z Rakouska, ta byla trošku varující. Každý si uvědomí, když jede do Vídně a jede přes ten les, velké farmy větrných elektráren, já nevím, jestli je to úplné správné využití, myslím si, že ne. A já doufám, že to nebude. Já si myslím, že u větrné elektrárny, u větrných elektráren platí, že nesmí být hrubý zásah do krajiny, nesmí to znamenat nějaké změny té krajiny. A my sice možná máme, já znám ty větrné mapy, protože jsme je tenkrát studovali a já nevím, jestli můžeme postavit do Beskyd, Jeseníků, Krušných hor na ty vrcholky osadit je větráky, protože máme potenciál. Já o tom nejsem přesvědčený. Má to být rozumné, určitě je prostorů, kde se mohou umístit, ale musíme být velmi opatrní, abychom skutečně neničili tu krajinu, jako se to podařilo těm Rakušákům před Vídní.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Chalupo, vám se rozmístění těch lopatek nebo vrtulí, ať už tomu budeme říkat jakkoliv, v krajině, zamlouvá, jsou tam zasazené citlivě, kultivovaně?

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Já myslím, že tohle je subjektivní pohled, mně například, když projíždím Rakouskem na dovolenou s rodinou, tak mně to nevadí.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vám se to líbí?

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Ale chápu to, asi to je pochopitelné, že někomu se to líbit nemusí. Myslím si ale, že česká situace, můžu pana Tošenovského uklidnit, že česká situace je poněkud jiná, je možná podobná jižním částem Německa, kde ty větrné elektrárny nebo lépe řečeno, větrníky jsou rozprostřeny více rovnoměrně pro krajině, ne v těch velkých shlucích, a to je zhruba příklad právě využití toho realizovatelného potenciálu, mluvíme zde zhruba o nějakých 1 300 větrných elektrárnách, když si vezmeme rozlohu České republiky, tak je to zhruba jeden větrník na 60 km čtverečních.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ale ony nestojí tak jako jeden na 60 a pak zase po 60 km další, ony stojí ve skupinách většinou.

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Rakousko je opravdu specifický příklad. V Rakousku si řekli, že postaví ty větrné elektrárny relativně na menším území a nebudou je pouštět do těch vyšších partií Alp. A je to pro ně akceptovatelné. Ale myslím, že ale Česká republika tou krajinou je jiná, v České republice opravdu ty podmínky jsou více méně rovnoměrné. Samozřejmě jsou zde kraje, kde je ten potenciál a těch vhodných míst vzhledem k osídlení a rychlosti větru více a někde méně, ale je to opravdu rozloženo po celém území České republiky.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Frantále, vy jste v roce 2009, když se spouštěly Kryštofovy Hamry shodou okolností řekl, že v souvislosti s větrnými elektrárnami převažují nad věcnými argumenty mýty, spekulace a přehnané obavy. Platí to i po deseti letech nebo se stav zlepšil?

Bohumil FRANTÁL, Ústav geoniky Akademie věd České republiky:
Do určité míry to platí stále, dá se říct, že více to platí na té politické úrovni. Je to jeden z hlavních důvodů, proč vlastně spousta projektů, odhadem to může být až 90 % vlastně navrhovaných projektů větrných elektráren, nebylo realizováno. Jedním z důvodů je i dá se říct nesoulad v rozhodování na různých prostorových úrovních, na krajských úrovních, na obecních úrovních, na úrovních obcí s rozšířenou působností, kdy ty různé politické autority mají jiné názory na věc rozvoje větrné energetiky. Možná bych se ještě vrátil k tomu, co řekl pan Chalupa. Opravdu ten realizovatelný potenciál v České republice je rovnoměrně rozšířen a v této souvislosti se často v posledních letech mluví o takzvané enviromentální spravedlnosti nebo o energetické spravedlnosti, která právě říká to, že když všichni lidé využívají vlastně elektrickou energii nebo energii obecně, tak by stejným způsobem měli nějakým způsobem participovat i na těch negativních dopadech produkce té energie, což v případě větrných elektráren je i ten vnímaný negativní dopad na krajinu a právě ten proces decentralizace u obnovitelných zdrojů, nejenom teda u větrných elektráren, ale třeba i u solárních panelů, u bioplynových stanic a tak dále umožňuje dostat těmhle těm pravidlům té enviromentální spravedlnosti tím, že ty elektrárny nebudou tak koncentrované, jak právě třeba v tom Rakousku, ale budou více prostorově distribuovány v rámci ideálně všech regionů a dostání té energetické spravedlnosti by tedy mělo být i to, že některé regiony se nebudou striktně bránit tomu, aby na jejich území ty větrné elektrárny stály. Podobný proces probíhá například v Belgii, tenhle ten proces decentralizace a je označován nebo propagován i heslem jedna vesnice, jedna turbína. To znamená žádné velké projekty, ale dekoncentrace a ideálně vlastně i se zapojením vlastně místních lokálních komunit a s většími přínosy do místních pokladen.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Tošenovský, vy byste, když vezmeme váš moravskoslezský region, na nějaké takové energetické spravedlnosti byl ochoten participovat?


Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že u větrných elektráren platí, že to je vždycky projekt od projektu, je to do daného území, do daného místa a vždycky to takhle se posuzuje, posuzují to místní samosprávy, posuzuje to kraj. Takže se obecně takové jakoby pokrytí vy budete muset akceptovat to umístění, si myslím, není možné, protože to je zásah do konkrétního místa, do konkrétní krajiny, konkrétní lidé se na to dívají. Je to i věcí těch, kteří ty elektrárny chtějí instalovat. A jedna věc, která je ale zásadní, my si pořád musíme uvědomovat jednu věc, u obnovitelných zdrojů platí, že musíte vyrábět, když vyrábíte z větrných elektráren, fotovoltaiky, musíte mít zálohovaný nějaký stejný objem té energie, který je a toto mají na paměti i ty regionální krajské úřady, protože vědí, že tento výkon musí být někde zajištěn, protože problém obnovitelných zdrojů je, že je velmi kolísavý, je od nuly po vysoké výkony, prozatím technologicky se nikde nepodařilo zvládnout ukládání té přebytečné energie. Takže posuzovat každý případ zvlášť nedá se to takhle takto napříč celou republikou jedním šmahem říct, ano nebo ne.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Chalupo, je to, o čem mluví pan europoslanec Tošenovský, to zálohování energie, jaksi tím hlavním problémem, proč v současné době v Česku vznikají pouze jednotlivé větrné elektrárny a není tady nějaký masivní boom? Nebo v čem, proč to nejde? Proč jich vzniká tak málo?

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Já určitě bych neřekl, že je to problém České republiky, protože máme státy, kde jsou daleko dál v tom rozvoji větrné energetiky nebo obnovitelných zdrojů. Ano, zálohování nebo vyváženost systému může a musí hrát roli a je potřeba na to koukat se všemi dostupnými a v budoucnu dostupnými technologiemi, ať už je to ukládání energie, a to my se nebavíme jenom o bateriích ale power to X, power to gas a tak dále a řízení spotřeby a jiné nástroje. Ale možná si myslím, že v případě České republiky by bylo dobré se zamyslet právě nad tím nehledat ty negativní aspekty, ale hledat právě cesty, jak to realizovat. Sousední Rakousko plánuje k roku 2030, 100 % energie elektřiny z obnovitelných zdrojů, my plánujeme pouze nějakých 15 %. Je tady velký rozdíl…

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Je to tím, že to tady nejdete nebo nechceme. Mě zajímají ty příčiny.

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Ne, myslím, že příčiny jsou v tom, že hledáme právě příčiny, proč to nejde a snažíme se více prosazovat velkou centralizovanou energetiku a pomíjíme vlastně ta pozitiva té decentralizované obnovitelné energetiky. Například to, že větrné elektrárny možná hyzdí tu krajinu pro někoho, ale až doslouží, tak pokud je nebudeme potřebovat dále, tak je demontujeme a ta krajina zůstane nedotčená tak, jako byla předtím, když využíváme k výrobě elektřiny nebo energie uhlí, tak ta krajina je nenávratně zničena. To je jeden z příkladů už tady zaznělo demokratizace energetiky. Obnovitelné zdroje mají to pozitivní, že vlastně ze sektoru energetiky, který celé minulé století patřil jenom pár vyvoleným energetickým firmám vlastně otvírá dveře pro každého z nás. Pro každého občana, pro každého podnikatele, zemědělce, každou obec a tohle bychom neměli nechat nevyužito.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Frantále, já se teď chci bavit vlastně o druhém největším větrném parku v Česku, který od roku 2017 stojí ve Václavicích, to je tam nahoře u Liberce, kousek od nás, mně tedy vrtule na tom obzoru se taky dvakrát nelíbí, ale respektuji, že obyvatelé Václavic si řekli ano, my je tady chceme, protože z toho naší obci budou kynout určité výhody, ale zajímá mě jedna věc. Ta elektrárna se začala připravovat v roce 2008 a spustila se v roce 2017. Proč to trvá tak dlouho, když v zemích Evropské unie ta příprava trvá většinou 1-4 roky?

Bohumil FRANTÁL, Ústav geoniky Akademie věd České republiky:
Není to úplně pravidlo, i v jiných zemích Evropské unie, Španělsko, ty doby jsou delší. Ale dá se říct, že v České republice opravdu tyhle dlouhodobé doby realizace projektů jsou standardem. Vstupuje do toho spousta faktorů, které toto ovlivňují. Dá se říct, že jedním z nejčastějších důvodů, proč ty projekty nejsou realizovány dříve, je odpor sousedních obcí. To je i trošku.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tedy i těch, které z toho nic mít nebudou.

Bohumil FRANTÁL, Ústav geoniky Akademie věd České republiky:
Přesně tak. Bohužel i bývá pravidlem nebo většina projektů, které doposud byly realizovány, tak je postavena na modelu, že ty ekonomické benefity čerpají pouze obce, na jejíž katastrálním území ty projekty jsou realizovány, sousední obce, to znamená ty vzdálenější, i když někdy paradoxně ty větrné elektrárny stojí blíž zástavbě v těch sousedních obcích, tak většinou z toho ty přímé ekonomické benefity nemají a tohle u právě těch navrhovaných projektů způsobuje často konflikty mezi těmi sousedními obcemi, vyvolává to možné protesty, petice proti těm projektům no a potom samozřejmě na regionální úrovni, když dojde k těmto konfliktům, tak krajské úřady mnoho těchto projektů ať už pozastavily nebo jim nedaly nějaké souhlasné stanovisko. A to nejenom proto, že by projekty měly negativní hodnocení v rámci procesu EIA, tedy hodnocení dopadu na životní prostředí, ale i z důvodu tady těhle dá se říct sociálních konfliktů, takže...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, poslední otázka pro všechny stejná, umí Česko podle vás správně přemýšlet o tom, jak nahradit uhlí třeba něčím jiným, nějakým jiným zdrojem, který za sebou zanechává menší stopu, neříkám, že to nutně musejí být větrníky a co by v tomto směru mohlo být silnou stránkou Česka, pane Tošenovský?


Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že tady platí a platí to o větrnících, platí to o fotovoltaice, o všech ostatních, že to musí být hlavně rozumné, nesmíme dělat takové pitomosti, omlouvám se za ten výraz, ale jako jsme udělali u fotovoltaiky, tam to šlo úplně někam mimo mísu. U energetiky je to stará dáma, která 200 let vznikala, je potřeba jít s rozumem, je to technická věc, musí to být rozumné, větrníky se nedají nanutit, je dobré je využívat, kde to má smysl. Alternativou pro uhlí z nějakého pohledu pro Českou republiku, my těch prostor moc nemáme, upřímně řečeno, zbývá nám jádro, zbývá nám rozumné využití obnovitelných zdrojů, nejsme přímořským státem, jako Dánsko, Anglie, které mají obrovské parky v šelfových vodách, musíme.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže prostě s rozumem, říkáte.


Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
S rozumem, jednoznačně, nic jiného neplatí.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Frantále, prosím, pregnantní odpověď?

Bohumil FRANTÁL, Ústav geoniky Akademie věd České republiky:
Souhlasím s panem Tošenovským, v mnoha aspektech opravdu nemělo by se tady v žádném směru opakovat to, co se stalo s rozvojem fotovoltaických elektráren. Nicméně si myslím, že primárně by se Česká republika měla snažit omezovat podíl produkce elektrické energie z uhlí a v této souvislosti nebo v tomto směru právě větrné elektrárny podle mého názoru nabízí ten největší potenciál, samozřejmě s určitými limity, ať už se týká dopadů na krajinu, národní parky, chráněné krajinné oblasti, zde se asi nemá cenu o tom bavit, že do těchto lokalit by neměly zasahovat, ale kromě těchto výjimečných území si myslím, že ve většině krajů ten potenciál je opravdu zdaleka nevyužitý.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A blesková odpověď Štěpána Chalupy?

Štěpán CHALUPA, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:
Já se přidám, určitě s rozumem a jádrem české energetiky by měly být obnovitelné zdroje.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám, pánové, všem třem. Hezký večer.


Evžen TOŠENOVSKÝ, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Na shledanou.

Bohumil FRANTÁL, Ústav geoniky Akademie věd České republiky:
Děkujeme, na shledanou.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

místopředseda strany
europoslanec

Více o autorovi