Novinky Mediální výstupy

Interpelace na ministra životního prostředí ve věci vysychání krajiny a eroze půdy

(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Jaroslava Martinů na ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci vysychání krajiny a eroze půdy.

Jaroslav Martinů:
Hezký dobrý den, vážení a milí kolegové. Dovolte mi krátký dotaz na pana ministra životního prostředí ve věci vysychání naší krajiny. Já myslím, že jsme si všichni všimli, že v posledních letech nám strašně rychle vysychá voda v krajině a voda celkově ubývá. Je nezpochybnitelné, že důvodů je mnoho, a já se ptám pana ministra, jestli má za to, že jedním z důvodů může být - může být, opakuji - i velké procento zornění zemědělské půdy v ČR, které dosahuje podle dostupných informací až 71 % z celkové výměry. Rakousko, Německo - je to kolem 50-60 %. Pochopitelně, že tato velká výměra zorané půdy má dopad i na erozi drahocenné zemědělské půdy. Tak bych rád slyšel názor pana ministra, jak na tuhle věc nahlíží a jestli bude nějaká snaha do budoucích let naše zemědělství upravit, ubrat orné půdy ve prospěch travnatých ploch. Děkuji za odpověď.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:
Děkuji za dotaz. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové.

Větší problém je podle mého názoru spíš kvalita zemědělské půdy, resp. její schopnost držet vodu, která je snížená. To je potřeba říct. Jsou na to různé názory. Někteří odborníci hovoří až o 50 % zemědělské půdy v ČR, která nějakým způsobem je ohrožena erozí, především vodní erozí, a někteří hovoří o tom, že to procento je o něco nižší, nicméně všichni se shodují na tom, že minimálně 25-30 % zemědělské půdy v ČR je ohroženo erozí.

My jsme po dohodě s Ministerstvem zemědělství, protože pro zjednodušení existuje taková i laická, ale myslím, že velmi seriózně podložená úvaha, že kdyby zemědělská půda v ČR měla dobrou schopnost držet vodu, tak by jí udržela zhruba o pět miliard kubíků více, což je samozřejmě několikanásobek vody, kterou dneska třeba udrží vltavská kaskáda, takže je to obrovské množství vody a je zřejmé, nebavíme se jenom o zemědělské půdě, bavíme se samozřejmě i o lesní půdě, i ta je ohrožena erozí, ale teď se Ministerstvo zemědělství ve spolupráci samozřejmě s námi, byť ta gesce - to je trošku pomotané historicky, protože my máme gesci za zákon o zemědělském půdním fondu, ale nemáme k tomu jako Ministerstvo životního prostředí takřka žádné nástroje. Ty nástroje má naopak Ministerstvo zemědělství, které má třeba i svůj výzkumný ústav VÚMOP, a my jsme v rámci poměrně řekněme minimálně roční debaty dospěli k názoru v rámci přípravy tzv. protierozní vyhlášky, že už od 1. 1. 2019 začíná fungovat tzv. DZES 5, tedy standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, a ty už jsou rozšířeny, vlastně ty podmínky DZES 5, který samozřejmě omezuje určitým způsobem pěstování některých plodin nebo různé agrotechnické postupy, tak už rozšiřuje ten DZES vlastně řekněme z 11 % na 25 %. To znamená, už dnes je 25 % zemědělské půdy v ČR od 1. 1. 2019 hodnoceno jako erozně ohrožené, na které musí být aplikovány parametry DZES 5. Hovoří se i o tom, že od příštího roku by měl být zaveden DZES 7, což mimochodem by mělo znamenat, že na těch ohrožených půdách bude zmenšen rozměr jednoho půdního bloku na maximálně 30 hektarů. I to je postup. To znamená, nutně to procento zornění nemusí být problémem ve chvíli, kdy ta půda bude dobře obhospodařována, bude mít více organické hmoty a samozřejmě bude i udělána celá řada opatření, a tisíce z nich už podporujeme z operačního programu nebo z národního programu, například zatravňovací pruhy, remízy a další možnosti, které by měly zlepšit tento stav. Děkuji.

Jaroslav Martinů:
Já bych poděkoval panu ministrovi. Souhlasím, samozřejmě jsem za to rád. A já často vzpomínám na loňskou návštěvu zemědělského výboru na vědeckém pracovišti na Ruzyni, kde provádějí vědci různý výzkum, a pamatuji si, že tam byl vědec, který měl navrtané sondy do půdy a zjišťoval rychlost úbytku půdní vláhy ve vztahu k našim moderním zemědělským postupům, a co mě velice udivilo, a ono to nakonec asi je logické, že on trval na svém zjištění, že daleko největší úbytek vláhy ve vztahu k dnešním moderním postupům je hluboká orba, že vlastně hlubokou orbou hodíme poslední zbytky vláhy na slunce a ta voda je za pár hodin ve výpadu. Takže v podstatě já se tedy domnívám, že tohle může být jeden z velkých aspektů, že naše krajina ve vztahu k tomu velkému procentu zorněné půdy je prostě náchylná k tomu vysychání. A opakuji, je to jeden z aspektů. Netvrdím, že to je hlavní aspekt. Děkuji.