Písemná interpelace na ministra vnitra ve věci používání operativně pátracích prostředků Policií ČR a spolupráce s ostatními bezpečnostními sbory podle trestního řádu
5. února 2019

Pavel Žáček: Písemná interpelace na ministra vnitra ve věci používání operativně pátracích prostředků Policií ČR a spolupráce s ostatními bezpečnostními sbory podle trestního řádu

(www.psp.cz) Písemná interpelace poslance Pavla Žáčka na ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci používání operativně pátracích prostředků Policií ČR a spolupráce s ostatními bezpečnostními sbory podle trestního řádu.

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás ve věci používání operativně pátracích prostředků Policií ČR a spolupráce s ostatními bezpečnostními sbory podle trestního řádu.

V Ekonomickém deníku byl publikován článek s titulkem „Šlachtovi celníci použili ke sledování vojenské specialisty z Prostějova. Někdo porušil zákon“. V textu se uvádí, že Celní správa použila v červnu 2018 ke sledování několika osob podezřelých z organizování a řízení trestné činnosti příslušníky 601. skupiny speciálních sil Armády ČR.

Tato akce byla údajně cvičení, ačkoliv byli vojáci nasazeni ve skutečné akci, tedy byli nápomocni při provádění úkonů v trestním řízení pod dohledem Celní správy. Podle zmíněného článku bylo uvedeno v žádosti Celní správy: „Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí.“

Kolegyně poslankyně Mgr. Jana Černochová v této věci podala písemné interpelace ministrovi obrany a ministryni financí. Z jejich odpovědí vyplývá, že Armáda České republiky byla skutečně oslovena se žádostí o součinnost. Mělo se jednat o poskytnutí technických prostředků s obsluhou pro provedení operativně pátracího úkonu sledování. Sledování mělo proběhnout na základě řádného povolení dozorující státní zástupkyně. Ministryně financí sdělila, že sledování prováděl výhradně pověřený celní orgán, kterým bylo Generální ředitelství cel. Ministr obrany sdělil, že AČR vyhověla dožádání orgánů činných v trestním řízení podle § 8 trestního řádu.

Předmětnou žádost Celní správy o součinnost nebylo sice možné poskytnout, ale v článku v Ekonomickém deníku, je zveřejněna faksimile této žádosti. Obsahuje žádost o provedení součinnosti podle § 7 trestního řádu. Postup podle tohoto ustanovení se však týká pouze spolupráce mezi policejními orgány, což Armáda ČR samozřejmě není. Pokud je tedy tato žádost autentická, tak došlo minimálně k nesprávnému vyžádání potřebné součinnosti a nebyl-li tento postup konvalidován, tak to může přivodit jeho zpochybnění, nepoužitelnost jako důkazu v trestním řízení a možnou trestní odpovědnost za jeho zmaření.

Za mimořádně znepokojivé pak lze pokládat to, že pokud byla poskytnutá technika s obsluhou použita pro účely sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu, tak se jedná o podezření z překročení zákona. Jak vyplývá z § 158b odst. 1) trestního řádu, tak operativně pátrací prostředky je oprávněn používat pouze policejní orgán, který byl k tomu pověřen, a to se vztahuje i na obsluhu technického zařízení, které je ke sledování použito.

Z hlediska garantovaných práv a svobod je použití operativně pátracích prostředků mimořádně invazivním zásahem. Striktní postup podle zákona pak je nutnou podmínkou pro dodržení zákonnosti trestního řízení. Bez ohledu na to, zda někdo pouze obsluhoval technické zařízení, tak je takovéto podezření mimořádně závažné.

Domnívám se, že k řádnému vyjasnění předmětného podezření je mj. nutné vyžádat i stanovisko ministerstva vnitra jako ústředního orgánu státní správy pro Policii České republiky, která by měla zodpovědět, zda takové postupy jsou v souladu se zákonem a zároveň jsou-li zároveň standardní při provádění úkonů v trestním řízení a poskytování součinnosti Policie ČR ostatním orgánům v rámci provádění úkonů v trestním řízení. Žádám Vás proto touto cestou o Vaše stanovisko, případně stanovisko Policejního prezidia ČR.

Zároveň Vás žádám o informaci, kolik součinnostních akcí s útvary Policie ČR podle trestního řádu vyžadovaly ostatní bezpečnostní sbory v posledních pěti letech (s rozepsáním po jednotlivých rocích).

Jak často a komu poskytuje Policie ČR technické prostředky s obsluhou pro provedení operativně pátracího úkonu sledování?

Vlastní Policie ČR bezpilotní letecké prostředky (tzv. drony)? Pokud ano, k jakým úkolům je používá? Poskytuje Policie ČR v rámci součinnosti s ostatními policejními orgány podle trestního řádu bezpilotní letecké prostředky k sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu? Pokud ano, v kolika případech za posledních pět let a jakým policejním orgánům?

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

S pozdravem

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek

Více o autorovi