Hnutí ANO za celé roky vlády prakticky nepohnulo s mnohými palčivými problémy této země
8. března 2019

Jan Skopeček: Hnutí ANO za celé roky vlády prakticky nepohnulo s mnohými palčivými problémy této země

(www.parlamentnilisty.cz) Hnutí ANO za celé roky vlády prakticky nepohnulo s mnohými palčivými problémy této země. Tak na práci Andreje Babiše a jeho kolegů nahlíží poslanec ODS a ekonom Jan Skopeček. „Andrej Babiš není tím typem politika a premiéra, jakými byli v době premiérování a vedení svých stran například Václav Klaus či Miloš Zeman, jakkoliv s tím druhým jmenovaným nesouhlasím téměř v ničem,“ pokračuje v kritice premiéra Skopeček, který připomíná ideovou ukotvenost obou českých prezidentů. A následovalo rezolutní odmítnutí Babišova tvrzení, že v 90. letech Česku vznikly vinou ODS obrovské škody.

Premiér Andrej Babiš na 5. sněmu hnutí ANO uvedl, že by chtěl být premiérem do roku 2025. „Náš národ geneticky je určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud,“ řekl také Babiš. Má pravdu? A bylo by pro ČR výhodné, aby zůstal dalších 6 let premiérem?

Nevidím žádnou výhodu v tom, aby Andrej Babiš, jako představitel ideově neukotveného hnutí, vládl až do roku 2025. Každý den, kdy má naše země předsedu vlády, který neřeší potřebné, komplikovanější problémy naší země, ale předhání se v líbivých a nahodilých opatřeních s cílem získávat laciné politické body, je mrháním potenciálu České republiky a jejích občanů. Co udělalo za ty roky hnutí ANO s potřebnou důchodovou reformou? Se zdravotním systémem? S extrémně komplikovaným a složitým daňovým systémem? Prakticky nic!

A k té genetické předurčenosti našeho národa?

Samozřejmě je to kvůli historickým konotacím nešťastně zvolená formulace. Jinak jsem ale přesvědčen, že jakýkoliv premiér má dodávat lidem v naší zemi sebevědomí a trochu je i popostrkovat k větší aktivitě a odvaze. Češi jsou skutečně šikovný národ s obrovským potenciálem, a těch, co nám radí být spíše přikrčení, moc nevyskakovat a čekat co vymyslí údajně vyspělejší národy od nás na západ, těch tu máme více než dost. V tomto směru tedy premiér má a musí sebevědomí národa zvyšovat.

Je to zrovna Andrej Babiš, kdo může přispět k „předurčení“ českého národa k úspěchu?

Jak už jsem řekl, Andrej Babiš není tím typem politika a premiéra, jakými byli v době premiérování a vedení svých stran například Václav Klaus či Miloš Zeman, jakkoliv s tím druhým jmenovaným nesouhlasím téměř v ničem. Oba zmínění nicméně měli a dodnes mají pevné ideové ukotvení, o kterém jsou přesvědčeni. Oba toto ideové přesvědčení dokázali vysvětlit a v dobrém slova smyslu prodat svým voličům a neustoupili od něj ani ve chvíli, kdy se zdálo, že to nemá nejlepší mediální či veřejnou odezvu. Místo toho ještě více zabrali a snažili se lidi přesvědčit, že jejich vize a cesta je správná. To Andrej Babiš, a abychom byli spravedliví tak nejen on, raději nasliní prst a podle toho, kam zrovna fouká vítr voličské přízně, nasměřuje i své vlastní hnutí. Ano, i tak lze dělat v dnešní době politiku, ale svoji vlastní zemi nikam dopředu příliš neposunete. Své země dopředu posouvali jen silní, nebojácní, ideově ukotvení politici schopní jít i proti proudu. Takové schopnosti a odvahu Andrej Babiš nemá ani náhodou.

Babiš obsáhle kritizoval 90. léta. Šlo prý o dobu, kdy naší zemi vznikly „nevratné škody“, kdy si ODS „nakradla miliardy“ a „ničila celý demokratický systém“. Lze se s takovým hodnocením ztotožnit?

Pokud toto Andrej Babiš říká, tak je obyčejný lhář a ještě navíc pokrytec. Ekonomická a vlastně celá společenská transformace proběhla v České republice v 90. letech rychle a úspěšně. V porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi nejúspěšněji. Rychle tu vznikly standardní demokratické politické instituce, rychle se tu obnovilo soukromé vlastnictví, trh a svobodné podnikání. Země začala rychle bohatnout a zvyšovala se životní úroveň. Andrej Babiš této možnosti využil a stal se postupem času jedním z nejbohatších lidí. Musím dodat, že bohužel i kvůli následné socialistické politice jeho dnešních koaličních partnerů, kteří tu ve velkém rozjeli dotace a subvence velkým korporacím z peněz ostatních daňových poplatníků. Andrej Babiš je tím posledním, kdo má nárok hanit obnovení demokracie a tržní ekonomiky v ČR, když z toho on sám tolik vytěžil.

ČSSD tvrdí, že by se měl zdanit kapitál, který z této země odchází, zatímco Babiš by investory rád přesvědčoval, aby kapitál reinvestovali v ČR. Je některý z těchto postupů žádoucí z hlediska dlouhodobé perspektivy, nebo má věc jiné řešení?

Odliv kapitálu z ČR je problém, kterým bychom se zabývat měli, jakkoliv je logickým důsledkem dřívějších masivních investic zahraničních firem v české ekonomice – dílem kvůli nedostatku domácího kapitálu v průběhu transformace, dílem kvůli následné politice sociální demokracie, jejím pobídkám a vyprodání českého finančního sektoru „za hubičku“ téměř zcela do zahraničních rukou. Jednoznačně ale odmítám řešit tuto situaci hloupými nápady našich socialistů na vyšší zdanění dividend či zavedení sektorových daní, což by se beztak přeneslo do cen českých zákazníků. Sám přemýšlím nad způsoby, jak motivovat zahraniční společnosti zisky v ČR reinvestovat a nikoliv odvádět do zahraničí, a to například formou daňové úlevy na reinvestovaný zisk. Nevylučuji, že s nějakým takovým opatřením přijdu a navrhnu ho v Poslanecké sněmovně.

Kolem osoby Andreje Babiše se objevují neustále nové kauzy. Problémy narůstají zejména ohledně střetu zájmů. Úřad v Černošicích podezření ze střetu zájmů potvrdil a uložil Babišovi pokutu, Evropská komise má závěry svého šetření zveřejnit v horizontu týdnů až měsíců. Jsou to problémy, které ohrožují Českou republiku a demokracii? A co možné zastavení dotací z EU?

Víte, jakýkoliv politik v minulosti, který by měl za sebou jen setinu problémů a kauz, které má za sebou Andrej Babiš, by byl dávno mimo politiku. Budu trochu štiplavý, ale nechť si pogratulují všichni ti, kteří tu rozpoutali tzv. protikorupční hysterii a revoluci, včetně vlivné části médií, která tak dlouho odstřelovala standardní politické strany, až vytvořila Andreje Babiše. Je paradoxem, že ti komentátoři, kteří se na destrukci standardních politických stran podíleli nejvíce, a spravedlivě dodávám, že ty samotné politické strany jim vydatně dodávaly svým chováním munici, jsou dnes k premiérovi Babišovi nejkritičtější. Osobně si myslím, že Andreje Babiše je potřeba porazit politicky a že cesta k jeho porážce nevede přes stopadesátou kauzu, která kolem něj vznikne.

UK chce žalovat prezidenta Miloše Zemana za nejmenování Fajta a Ošťádala profesory. Zeman řekl, že není automatem na podpisy, nicméně soud už v roce 2018 rozhodl, že prezident oba navržené jmenovat musí. Chová se Zeman v rozporu s pravidly? A co společenské konvence?

Absolutně teď nechci komentovat tyto dva konkrétní příklady, protože ani jednoho z těchto docentů neznám ani v akademické, ani v lidské či profesní rovině. Ale obecně si myslím, a je to dáno asi i tím, že jsem spolupracoval s panem prezidentem Klausem, že prezident republiky opravdu není a nemá být automat na jmenování a podpisy. A pokud má prezident právo jmenovat a podepsat, tak má mít právo i nejmenovat a nepodepsat. Pokud ale prezident nemá mít právo z těch desítek a stovek profesorů, které jmenuje, odmítnout ani jednotlivce, pak nemá smysl, aby profesory jmenoval. Ať to tedy dělají samy univerzity, pokud v tom procesu mají hrát zcela monopolní roli.

Europoslankyně Michaela Šojdrová přivezla seznam 14 dětí. Premiér Andrej Babiš se již dříve vyjádřil ke snahám Šojdrové zamítavě. Měli bychom tyto děti přijmout? Andrej Babiš se místo toho chystá v Sýrii postavit vesničku se školou, školkou a hřištěm s kapacitou pro 150 dětí. Která z forem pomoci je pro ČR vhodnější?

Už jsem to komentoval pro Českou televizi a je mi téměř trapné se k tomu znovu vracet, protože nechci naskakovat na předvolební kampaň paní europoslankyně Šojdrové. Jsem totiž přesvědčen, že o blaho dětí jde v této kampani až na posledním místě. A průběh toho příběhu, kdy musela paní europoslankyně po vyhlášení výzvy k přijetí dětských uprchlíků teprve nějaké začít složitě hledat, mě v tom jen utvrzuje. Samozřejmě jsem přesvědčen a dlouhodobě to v tématu migrace zdůrazňuji, že namísto přijímání migrantů máme pomáhat přímo v místě, jelikož je to mnohem efektivnější. Za stejné peníze totiž pomůžeme mnohonásobně více potřebným, po konfliktu mohou lidé rychleji začít budovat svou zemi a u nás v Evropě pak nevznikají zbytečné kulturní konflikty. Nerozumím tomu, že jsou tato jasná fakta pro mnohé stále tak nepochopitelná.

Prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý říkal, že máme příliš mnoho vysokoškoláků, antropologů a filozofů, a nikomu se moc nechce studovat či vyučit se řemeslnické profese. Premiér Andrej Babiš řekl, že v řemeslech vidí budoucnost. Ztotožňujete se s těmito pohledy? Jak by ČR měla postupovat, aby řemesla oživila?

Jako průmyslově založená země, a já v této naší charakteristice vidím obrovskou výhodu, ztrácíme zájem o studium technických oborů. To si zaděláváme na obrovský problém. Klesá úroveň matematických znalostí na všech typech škol. To, že budou chybět klasičtí řemeslnici, je samozřejmě také problém. Je to dáno vysokou kapacitou středních škol, která nereagovala na demografický propad a na dříve výběrové školy se dnes dostává prakticky každý, ačkoliv tomu neodpovídají jeho studijní předpoklady. Pak se nedivme, že na školách o stupeň níže chybějí studenti. Velká nabídka humanitních oborů pak samozřejmě vede k menšímu zájmu o technické a obecně náročnější vysokoškolské obory. Je to začarovaný kruh, který nemá nikdo odvahu narušit. A to je obrovská škoda.

Jak se stavíte k nejčerstvějšímu nápadu ministryně Schillerové a premiéra Babiše na zrušení superhrubé mzdy, plateb státu za statní pojištěnce a naopak zvýšení zdravotního pojištění?

Jde o absurdní a nebezpečný návrh hnutí ANO. Andrej Babiš by rád vypadal jako ten, který snižuje daně, a proto navrhuje zrušit superhrubou mzdu. Ale protože tak miluje vysoký objem státního přerozdělování, koneckonců za jeho působení na Ministerstvu financí i v roli premiéra roste objem veřejných výdajů a počet státních zaměstnanců, tak si samozřejmě snížení daní nemůže dovolit. Takže přichází s marketingovým trikem, kdy zruší superhrubou mzdu, naoko tak sníží daně, ale lidem to vezme z jiné kapsy prostřednictvím zvýšení odvodů na zdravotní pojištění. Zrušení platby za státní pojištěnce je pak hazard s finanční stabilitou zdravotního systému, jakkoli ten potřebuje hlubokou a promyšlenou reformu financování. Jednoznačně to odmítáme a to nikoliv jen proto, že nejvíc by zvýšení odvodové zátěže dopadlo opět a znovu na OSVČ, kterých se pokrytecky Andrej Babiš na stranických fórech v posledních týdnech „zastával“.
 

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.

Jan Skopeček

Jan Skopeček

místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi