Zákaz olova ve střelivu aneb kdo je připraven, není překvapen
20. února 2019

Jana Černochová: Zákaz olova ve střelivu aneb kdo je připraven, není překvapen

(iDNES.cz) Nejen komunitě legálních držitelů zbraní, ale i biatlonistům, rybářům, myslivcům a dalším nemohly v posledních měsících uniknout zprávy o chystaném zákazu olova ve střelivu a rybářském závaží.

Naproti tomu se objevují i články, které varování před zákazem olova považují za zbytečné až hysterické a někteří dokonce za tzv. hoax. Nejsem rozhodně z těch, kteří by zbytečně plácali do vody a planě bubnovali na poplach před nějakou domnělou hrozbou. To prostě není můj styl a kdo mě nějakou dobu sleduje, dá mi určitě za pravdu. Stojí tedy obava před plošným zákazem olova na nějakých pevných a opodstatněných základech?

Již v roce 2015, po teroristických útocích v Paříži, jsem v Poslanecké sněmovně vystoupila s apelem na dolní komoru a vládu, aby věnovaly pozornost tehdy Evropskou komisí představené novele směrnice o držení a kontrole nabývání zbraní, neúměrně zasahující do naší vyvážené zbraňové legislativy. I tehdy jsem byla některými kolegy uklidňována, že nic nehoří, zákazy se nás dotknou jen minimálně a vše se bude ještě projednávat. Čas mi však dal zapravdu. Když už bylo pozdě na to návrh odmítnout a najít pro to podporu dalších zemí, probudila se tehdejší koalice ČSSD, ANO a lidovců z letargie. Následné přijetí usnesení Poslanecké sněmovny, za které jsem od počátku bojovala, již bylo pouze deklaratorním postojem, který fakticky nic na průběhu projednávání v Radě EU a Evropském parlamentu nemohl změnit.

Je pravdou, že největší nesmysly z původního návrhu směrnice zmizely právě při projednávání na půdě Evropského parlamentu, ale k dokonalosti má tato norma ještě hodně daleko a pro naše podmínky je zbytečná až škodlivá. S řadou nesmyslů se vyrovnáváme dodnes, kdy jsme nuceni komplexně měnit pravidla a ustanovení naší funkční legislativy v této oblasti. Projednávání v parlamentu nás ještě čeká a nebude to vůbec snadné. Navíc s nejasným výsledkem, protože jsme napadli směrnici u Soudního dvora EU a požadujeme nejlépe její zrušení. Tolik k příkladu, který jasně ukazuje, že ve všem, co je považováno za prosté úvahy evropských byrokratů, je třeba mít se na pozoru a že tzv. hysterie je ve skutečnosti velmi realistickým přístupem. Již jsme si to zažili několikrát a byla bych nerada, kdyby se to znovu opakovalo i nyní.

Současná Evropská komise má trochu zvrácenou představu o bezpečnosti, když si myslí, že bojovat proti terorismu a nelegálnímu obchodu se zbraněmi lze zákazem legálních zbraní a ukrajováním z našich práv a svobod. Možná se to zdálo jako jednoduché řešení problému a reakce na teroristické útoky v Evropě, ale kdo se v oblasti obrany a bezpečnosti pohybuje, dobře ví, že jednoduchá řešení nebývají zpravidla ta správná a funkční.

Nikoho jistě nepřekvapí, že když jsem před lety zaslechla, že na řadě je zákaz olova ve střelivu, nedivila jsem se. Od té doby s napětím sleduji, kdy tato ambice vypluje na povrch. Nečekala jsem příliš dlouho. Snaha o větší odzbrojení společnosti, když ne přímo, tak alespoň nějakou jinou cestou, je dobře známa nejen z Evropy. Obsese některých lidí řídit a regulovat životy druhých je chorobná a všudypřítomná. Jednou je to pod pláštíkem boje proti terorismu, jindy zase pod záminkou ochrany lidského zdraví a životního prostředí. A tak na žádost Komise vznikl materiál Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) zabývající se škodlivostí olova ve vztahu k životnímu prostředí. Olovo se také vcelku nepozorovaně v červnu 2018 dostalo na Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy podléhajících povolení. To znamená, že ačkoliv dnes není plošný zákaz olova tzv. na stole, jak uvádí např. kolega europoslanec Zdechovský nebo i pan ministr Brabec ve své odpovědi na můj otevřený dopis nebo interpelaci, je k tomu nakročeno a může se to v budoucnu velmi rychle změnit. Je jen otázkou času, kdy dojde k zařazení olova na seznam nařízení EU REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals).

Není mým cílem kohokoliv strašit. Ano, je pravdou, že jediným hmatatelným regulačním krokem, který je v současnosti v tomto směru projednáván, je zákaz olova ve střelivu při lovu v mokřadech, což má Česká republika již dlouho v zákoně o myslivosti ošetřeno a nyní se jedná o sladění zákazu s ostatními členskými státy EU. Přesto už zkrátka po minulých zkušenostech nevěřím, že to není jen ono pomyslné otevření skuliny k obecnějšímu zákazu, jehož dopad na bezpečnost, obranný a bezpečnostní průmysl, rybolov, myslivost, sportovní střelbu apod. by byl enormní. Proto jsem přesvědčena, že zejména vláda je povinna být v této věci aktivní, věnovat velkou pozornost všem jednáním směřujícím k dalším restrikcím a zamezit jim již v zárodku.

Měli bychom se poučit z minulosti a neopakovat stejné chyby. Skutečnost, že žádný regulatorní návrh ještě není oficiálně představen, neznamená, že neexistuje. Pokud existují důvodné obavy ze zákazu olova ve střelivu a rybářském závaží již dnes, a já jsem přesvědčena, že ano, je důležité o tom hovořit, hledat spojence, jednat, zkrátka podniknout takové kroky, které byť jen diskusi dokážou vrátit zpět do racionálních mantinelů bez emocí a obav ze statistik a dat vytržených z kontextu a neodzdrojovaných závěrů. Legislativa EU se často vytváří ještě mnohem dříve, než je řádně vydiskutována. V pozdějších fázích je možné sledovat již jen pokrčení rameny a vyjádření v duchu: „To jste se měli ozvat dříve, to jsme nevěděli, že s tímto máte problém.“ Kdo je připraven, není překvapen...

Blog Jany Černochové.

Jana Černochová

Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
předsedkyně sněmovního výboru pro obranu
expertka pro obranu
starostka MČ Praha 2

Více o autorovi