3. prosince 2018

Vůně adventu nesmí zeslábnout

(INFO.cz) Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před vánočními svátky. Je spojen se spoustou zvyků a tradic. Vyrábíme adventní věnce, rozsvěcíme vánoční stromy na náměstích měst, řežeme barborky a připravujeme děti nejdřív na Mikuláše a pak na Ježíška. Miluju vánoční atmosféru. Vůni skořice a svařeného vína na vánočních trzích, koledy, vánoční výzdobu, nebo třeba první sníh. Praha je krásná, ale když jí pocukruje první nadílka, je doslova magická.

Advent je také spjat s určitým zklidněním hektického pracovního rytmu. Setkáváme se s přáteli, rodinou, sledujeme s dětmi pohádky a užíváme si klidu a pohody. Pro mě osobně je advent také čas rozjímání. Přemýšlením nad tím, kam kráčíme a co zde zanecháme našim dětem. Proč zrovna advent? No protože právě ta naše vánoční atmosféra, naše tradice a zvyky, naše svátky pohody a klidu jsou pro mě jedním z nejkrásnějších období. A ráda bych, aby si je užívaly i mé děti a jejich děti a tak dále. Jenže ta samozřejmost, se kterou přijímáme naši vánoční pohodu, ta je podle mě chybná.
 
Bezpečnost není samozřejmost
 
Je draze vykoupena prací, pílí a odhodláním. Stačí se podívat k našim západním sousedům. Vánoční trhy připomínají nedobytnou pevnost a častý obrázek Vánoc je betonový zátaras a policista se samopalem. Tohle já ale svým dětem odkázat nechci.
 
Zajištění bezpečnosti, jak vnější tak vnitřní, je hlavním a nejdůležitějším úkolem státu. Úkol politika není spasit svět, ale sloužit svým občanům. Zajistit jim svobodu, prosperitu a bezpečí, tak, aby mohli šťastně žít. Ne je vést za ručičku nebo kvůli jednomu obětovat to druhé. Není to jednoduchá úloha, ale je to součást naší práce, práce politika. Každý, kdo na tuhle povinnost rezignuje, je špatný politik. K zajištění bezpečnosti je potřeba nejen silná a schopná armáda či policie, ale také jasná koncepce bezpečnostní politiky. Jenže s tím je v Evropě trochu potíž. Více než 50 % přijímaných zákonů naším parlamentem je pouze implementace evropských norem a směrnic. Chtělo by se říci, že nám vládne někdo jiný, než zástupci, které jsme si zvolili. A v otázce bezpečnosti to platí dvojnásob. V Evropě otevřených hranic stačí jedno takové Německo se svou naivně otevřenou náručí a bezpečnostní hrozba je na světě. Výsledek vidíme sami. Bezpečnostní zátarasy, betonové zábrany, ozbrojení policisté a atmosféra Vánoc s příchutí strachu. Děkuji, nechci!
 
Evropa je náš domov
 
V květnu nás čekají volby do Evropského parlamentu. U nás se tradičně těší velmi malému zájmu voličů. Považuji to za obrovskou chybu. Počet automaticky přijímaných zákonů z EU se nesníží, spíše naopak. Pokud alespoň částečně chceme ovlivňovat podobu těchto norem, pak je nezbytné podle toho volit. Jedině se zástupci, kteří nemají jako svůj prvořadý úkol zničení národních států mohou národní státy přežít. Jedině s lidmi, kteří si uvědomují, že politici tu nejsou od toho, aby spasili svět, ale od toho, aby sloužili svým občanům, můžeme nastavit rozumná opatření tak, aby bezpečnost našich občanů byla opět na prvním místě. Jedině s odpovědným přístupem se dá z Evropské unie utvořit spolek dobrovolně spolupracujících a prosperujících států. Považuji to za náš hlavní úkol, otázku přežití.
 
Každý máme svoji motivaci proč volit, proč se snažit utvářet svět kolem sebe. Chci pro své děti bezpečnou budoucnost. Chci, aby se moje děti těšily na advent. Chci, aby na začátek vánočních svátků vzpomínaly jako já, bez zátaras a vojenských hlídek. Aby to i pro ně byl začátek zklidnění, atmosféry pohody a klidu. To stojí za všechnu námahu světa.
 
Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.
 
Alexandra Udženija

1. místopředsedkyně strany
expertka pro rozvoj ekonomiky a podnikatelského prostředí
předsedkyně klubu zastupitelů za ODS při ZHMP