Události, komentáře: Chudoba v Česku
(ČT 24) Rodičovský příspěvek by se mohl zvýšit o 80 tisíc - na 300 tisíc korun. Dohodly se na tom obě vládní strany. Na výši životního a existenčního minima se ale koalice neshodla. ČSSD ho chce od ledna zvýšit, hnutí ANO nesouhlasí. Kolik peněz je potřeba, aby se člověk udržel nad hranicí chudoby? A jak správně nastavit pravidla? Rozdílné názory ministryně sociálních věcí Jany Maláčové za ČSSD a expertky ODS pro sociální oblast Lenky Kohoutové v Událostech, komentářích ČT24.
Celý rozhovor s Lenkou Kohoutovou můžete zhlédnout na ČT24.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Rodičovský příspěvek by se mohl zvýšit o 80 tisíc, tedy na 300 tisíc korun. Dohodli se na tom obě vládní strany. Na výši životního a existenčního minima se ale koalice nedohodla nebo neshodla. ČSSD ho chce od ledna zvýšit, hnutí ANO s tím nesouhlasí.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD je teď živě v Událostech, komentářích. Dobrý večer.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Hezký večer.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A spolu s ní je taky Lenka Kohoutová, expertka ODS pro sociální oblast.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Dobrý večer.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní ministryně, jaké z toho dnešního jednání máte pocity? Povedlo se tedy dohodnout vyšší rodičovský příspěvek, na druhou stranu ty zvýšení životního a existenčního minima neprošlo.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Posouváme se krok za krokem v těch koaličních jednáních, výborná zpráva je a já mám z toho opravdu velkou radost, že se nám podařilo prosadit navýšení rodičovského příspěvku o celou částku, která je obsažena v Programovém prohlášení vlády, to znamená.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A bude to tedy jeden krok najednou?
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
O 80 tisíc korun, bude to najednou, což si myslím, že to je opravdu dobře pro rodiče malých dětí, dětí do čtyř let a bude to k prvnímu lednu 2020. Takže to je výborná zpráva.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ano, a pokud jde o životní minimum?
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tam já zítra vyšlu z meziresortního připomínkového řízení právě ten návrh na navýšení o 11,1 %, je to těch 390 korun u životního mimina a 220 korun u existenčního minima a podíváme se, jaké připomínky nám přijdou, abychom je technicky vyladili, abychom si znovu vyměnili ty analýzy, jak je zmiňováno a podle toho se uvidí.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní Kohoutová, ČSSD chce tedy životní minimum zvýšit od ledna na 3 800 korun, hnutí ANO od roku 2020. Co ODS, od kdy a o kolik?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Žádné zvyšování. Ne, žijeme v době, kdy je rekordní zaměstnanost. Žijeme v době, kdy se velmi dobře snaží i lidem, kteří i lidem, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením z důvodu nezaměstnanosti hledat pracovní uplatnění. A spíše bych směrovala financování rekvalifikací, praxí, zapracování, podpor zaměstnavatelům, aby měli důvody zaměstnávat lidi, kteří jsou hůře zaměstnatelní než podpory, které právě jaksi zužují ty nůžky v tom směru, že se nebude až tak vyplácet pracovat. Navíc k těm sociálním dávkám je nutno ještě říci, že tady není jenom pouze životní a existenční minimum. Že jsou tady ještě další systémové sociální dávky, které podporují lidi, kteří žijí v nějaké existenční nouzi.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní ministryně, vy na tom argumentu, že by měl být citelný rozdíl mezi životním minimem a mezi minimální mzdou, která bude od ledna 13 350 korun, neshledáváte nic opodstatněného?
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Je potřeba se zabývat fakty a ne mýty. Z těch 167 tisíc, kteří jsou na řekněme výši životního existenčního minima závislí, tak 62 % jsou lidé, kteří nemohou pracovat. Jenom pro inspiraci, 69 016 dětí, to je počet. Takže těm doporučím, aby šly pracovat? Nezaopatřené děti, téměř 5 000 starobních důchodců, 6 315 invalidních důchodců a tak dále, ve třetím stupni. To jsou lidé, kteří opravdu pracovat nemohou, a proto tady ty dobré rady o tom, že si mají jít přivydělat, vnímám jako bezpředmětné.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Já nemám ráda statistiky, já mám ráda tu praxi. Čili děti mají své rodiče a já si dokážu představit, že do velmi chudých rodin, tam, kde skutečně se najde důvodné opodstatnění, že rodina nemůže pracovat, rodiče si nemohou vydělávat na živobytí svojí vlastní prací, takže máme nějaký systém mimořádných sociálních dávek, ta je jedna. A já si dokážu představit, že bychom zacílili a zpřesnili takovéhle sociální dávky v jednotlivých případech po nějaké sociální práci. To si dokážu představit tady jasnou úpravu zákonů, které se týkají dávkového systému. Ale lidi se zdravotním postižením, já s nimi mnoho let pracuji a zabývám se například zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením mnoho let a tady chci říct, že jde o invalidní důchody, jde o mnoho programů, které dostávají lidi se zdravotním postižením do pracovního procesu. A opět, paní ministryně, já si dokážu přestavit, že pro ně vytvoříme nějaký specifický program, který je o sociální pomoci těm, kteří opravdu nemohou, ale opravdu nemohou.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To by mě zajímalo, jak když vy říkáte, že 2/3 těch lidí závislých na dávkách si nemůžou přivydělat, jak tedy ohlídat, aby to byli jenom oni, kdo dávky přijímají a aby nedocházelo ke zneužívání?
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Když ještě navážu na paní Kohoutovou. Tak právě to, aby tady byly speciální dávky, které se zaměřují na přesně tenhle typ osob, tak to je právě ta hmotná nouze, to je to životní, existenční minimum. A co se týká toho, aby skutečně pracovali ti lidé, kteří pracovat mohou, tak já s tím souhlasím a v tuto chvíli připravuju balíček zaměstnanosti, který bych chtěla představit na jaře tohoto roku, který právě bude mířit tím směrem, pokud je někdo zdravý, má obě dvě ruce a nohy, tak by měl buď přijmout nabídku na Úřadu práce nebo by se měl rekvalifikovat a tak dále, aby nedocházelo právě k tomu, že když chceme pomoci těm nejpotřebnějším, těm v největší nouzi, tak aby nedocházelo k argumentacím toho typu, že ty dávky se zneužívají. Tady prostě 62 % z těch lidí opravdu nemohou pracovat, 69 tisíc dětí z toho a o tom, jak dostat ten zbytek, přiznávám, je to 63 tisíc ten zbytek, tak to by měla řešit právě opatření zaměřená na trh práce.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nechme reagovat.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
A mně se líbí, že paní ministryně převzala pravicový program, protože my už od roku 9, 8, říkáme, že sociální dávky se mají podmínit prací.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nakonec to ODS má i ve svém pilíři.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Přesně tak. Takže já jsem ráda, že si z toho vzala sociální demokracie konečně ponaučení a vidí to, že to je zapotřebí.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já jsem o podmínění neřekla ani slovo, ale to je jiná věc.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Ale takhle. Ten sociální systém se takhle musí samozřejmě směřovat v tom, že bude podmiňovat sociální dávky prací a ten, kdo může. Proto říkám, že si dokážu v tom mimořádném systému sociálních dávek představit jasně zacílené sociální dávky tam, kde opravdu ta situace je velmi těžká a nezvládnutelná.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu, výplata dávek postupně klesá. Například loni rozpočet na tyto výdaje plánoval necelých 9 miliard korun, nakonec realita byla zhruba 7,5 miliardy. Není tedy na čase zvednout tu pomoc pro ty nejpotřebnější, nemůže si to stát zrovna teď dovolit?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Já si je dokážu představit v té cílené pomoci například příspěvku na péči, a proto doufám, že kolegové podpoří pozměňovací návrh pana poslance Bauera, který říká že třetí a čtvrtý stupeň a všem stejně i ústavní péče. Dokážu si představit lepší a jasně zacílenější pomoc třeba u kompenzačních pomůcek, tady tím směrem stát by jít měl, ale nemělo by to být tak, že bez sociální práce, bez jasného směru se budou jenom rozdávat finanční prostředky. Musí to mít jednoznačný směr, jednoznačná úsečka, ne přímka. A musí to být tak, že když je nám právě dobře, tak se máme spíše starat o to, jakým způsobem budeme cílit na důchodový systém...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tam se taky vlastně debatovalo dnes potom, ale vy jste chtěla reagovat, paní ministryně.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Přesně tak. To se nedělá náhodně, paní Kohoutová, moc dobře víte, že u životního a existenčního minima je podmínkou naplnění valorizační podmínky, šest let to životní a existenční minimum navyšováno nebylo, přičemž ale šestkrát ta valorizační podmínka naplněna byla. Já jenom výčtově 2014 5,2 %, 2015 také, 2016 5,3 %, 2017 6 % a 2018 8,9 %. To znamená, že stoupaly ceny zásadním způsobem a teď to můžeme pak všechno sečíst a vydělit průměr.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Abychom diváky nezahltily tolika čísly, ale já bych se chtěla.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Jenom můžu to? Pardon, já se ještě omlouvám, poslední věta. Takže životní náklady stoupaly, ale ta částka, která je vyznačená jako zákonem stanovená pro opravdu to základní přežití, tak ta se neměnila, to znamená, že lidé si za tuto finanční částku pořídili mnohem méně a jedná se o tu nejzranitelnější skupinu obyvatel.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A co třeba, paní Kohoutová, říkáte argumentu ČSSD nebo její obavě, že například někteří důchodci po zvýšení penzí vlastně přijdou o některé dávky, protože se vlastně dostanou do jiné příjmové kategorie, už na ně nebudou mít nárok, takže v kontextu celém nakonec na tom budou hůř, než jsou na tom teď.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
S tím měla vláda přijít s touto změnou, už když zvyšovala důchody. A měla samozřejmě některé ty věci upravit tak, aby se lidi například do podpory v bydlení dostávali i například při zdražení pak elektřiny a podobně, to se dá ale upravit. Spíš ale tady bychom se měly bavit o tom, že mohly ty důchody být ještě vyšší, kdyby přistoupila vláda na senátorský návrh a všichni, kteří jsou víc jak 20 let, tuším 25 let v důchodu, tak mohli dostat daleko víc. Tím by se například dorovnaly i důchody pro ženy.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A nemyslíte, že by třeba pro výpočet životního minima, z něhož se tedy odvíjejí všechny další dávky, bylo nejlepší, kdyby fungoval nějaký automatický algoritmus, nějaký koeficient a to rozhodnutí zvyšovat nezvyšovat by nezáleželo na konkrétním kabinetu a na jeho rozdávačnosti?
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já si myslím, že ta úprava, kterou v tuto chvíli máme, je dostačující. Tam je v tom zákoně řečeno, že pokud je naplněna valorizační podmínka ve výši 5 %, tak vláda může, nikoliv musí rozhodnout a šest let vláda nerozhodla. Proto to sociální demokracie navrhuje.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Už jenom stručně prosím, paní Kohoutová.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Já bych dala za pravdu tady paní ministryni financí, která říkala, že je zapotřebí přepočítat spotřebitelský koš, to, si myslím, že je důležité a pak od toho pojďme odvíjet další. K životnímu a existenčnímu minimu ale se vážou ještě další sociální dávky, které tady narostou.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dámy, děkuju, že jste si udělaly čas na Události, komentáře. Díky.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Děkuju za pozvání.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka strany pro sociální oblast /ODS/:
Hezký večer.
expertka ODS pro sociální věci
