Události, komentáře: Boj o vodu
3. srpna 2018

Jan Zahradník: Události, komentáře: Boj o vodu

(ČT 24) Vedra nekončí – nádrže, řeky, potoky i studny vysychají. Velké vodárny mají navíc problém udržet kvalitu vody kvůli rozmnožení sinic. Co čekat dál? A jak na to reagovat? Bude voda na příděl? A umí lidé s vodou šetřit? Hlavní téma na úvod Událostí, komentářů ČT24 s poslancem a expertem ODS na životní prostředí Janem Zahradníkem.

Celý rozhovor s Janem Zahradníkem můžete zhlédnout na ČT24.

 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Vedro a sucho jako čím dál vážnější téma. Meteorologové znovu rozšířili výstrahu před vysokými teplotami a požáry, riziko je už takřka v celé zemi. Přibývá obcí, které zakazují zalévání pitnou vodou, objevují se i místa, kde se voda ztrácí, třeba v Národním parku České Švýcarsko. Správci nevědí, jestli z Brtnického potoka někdo přes zákaz odebírá nebo mizí sama.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ve studiu vítám Pavla Punčocháře ze sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství. Dobrý večer.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A v Českých Budějovicích je Jan Zahradník, místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí. Zdravím i vás, dobrý večer.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Punčocháři, od roku 2014 zažíváme pátý suchý rok v řadě za sebou, plus minus. Dojde voda, když to takhle půjde dál, nebo je to zatím naivní otázka?

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Dojde voda, je dobrá otázka, ale, kde a kdy. Problém je v tom, že několik let po sobě dochází k výkyvu množství srážek a zejména regionálně. Takže scénáře, které pro změnu klimatu byly vyvinuty a jsou používány, znamenají, že opravdu hydrologické extrémy se budou zvyšovat a předpoklad byl, že sice úhrn srážek bude ročně sice zhruba stejný, ale jejich rozložení se změní.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A připravuje ministerstvo nějaké nařízení, které by třeba určovalo vlastníkům studní, jak s vodou nakládat? Jde to vůbec stoprocentně legislativně ošetřit?

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Ale o studních, je to specialita a nemyslím si, že to, co jsem tady vyslechl, jestli je voda vlastníka studny nebo ne. Voda je ničí a vlastník studny má tu stavbu a povolení k odběru, to je vše.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale on to cítí jistě tak, že je to jeho voda, se kterou může nakládat dle libosti. Předpokládám, že většina vlastníků studní to právě takhle vnímá.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Může si to myslet, ale ano, on má právo tu vodu odebírat, má povolené množství, které nesmí přesahovat, ví, jak s ní nakládat, a to je vše.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Měly by se, pane Zahradníku, podle vás nějak upravovat zákony, které se vody a její spotřeby týkají, anebo ta stávající legislativa podle vás dává dost možností i v těchto extrémních situacích, v extrémních vedrech, kdy je velké sucho?

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
V tomhle případě já souhlasím s panem doktorem Punčochářem. Myslím si jednak, že otázka čerpání vody ze studní ten případný nedostatek vody, pokud by se stal katastrofálním, nevyřeší. Myslím si, že je tady třeba postupovat jiným způsobem. Já vím, že pan ministr Brabec chystá zákon, který by nějakým způsobem vlastně, dá se říci, znárodnil vodu ve studních, které náleží soukromým vlastníkům, ale podle mě tudy cesta nevede. Podle mě je třeba tu vodu, která k nám spadne a musíme si přiznat, že jiná voda k nám nějakým veletokem nepřitéká, jenom to, co naprší, tak to musíme na našem území, pokud možno co nejvíce zadržet, a to, ať jsou to opatření v krajině, remízky, rybníčky, nějaké prostě zrušení těch meliorací. Anebo teda popravdě myslím, že jediná záchrana jsou velké nádrže, které by mohly vodu tady akumulovat v případě, že by byl její nedostatek, bychom ji použili.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
My se k těm, řekněme, globálním otázkám, k nádržím dostaneme ještě ve druhé části tohoto rozhovoru, ale zůstaňme přece jenom na těch našich zahrádkách. Když jsme u možných legislativních úprav, tak třeba v Británii, pane Punčocháři, už před 6 lety zakázali zalévání zahrad v horkých dnech doslova zákonem. V Kalifornii platí pokuta 500 dolarů, pokud někdo poruší nějaký takový příkaz. Je tohle schůdná cesta i pro středoevropské Česko?

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Samozřejmě, ale nemusí to být vždy zákon. Stačí nařízení obecné povahy, které vydá příslušný vodoprávní úřad nebo starosta a lidé se podle toho mají chovat. Ale musím se ještě zmínit k té první odpovědi a k první otázce. To není zákon pana ministra Brabce, je to zákon a novela zákona vodního, kterou připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To asi není úplně meziresortně potřeba vysvětlovat.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Je to důležité.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Důležitější možná bylo to slovo znárodnění. To tedy já bych osobně cítil jako důležitější, jak říkal pan Zahradník.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Já musím říct, kde teda, kde slovo znárodnění vzniklo, nevím, to je, jak vy říkáte fake news. V zákoně nic takového není o znárodnění.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře, tak já jenom nechám pana Zahradníka na reakci, jestli by byl tak laskav.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
To určitě tam není samozřejmě, ale pokud bychom...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale vy jste ho použil to slovo.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
Já vím, ale pokud by, můžeme použít určitě teda jako v nadneseném smyslu tohle slovo. Pokud by tam bylo, že obec má právo na studni, která je soukromým majetkem, tak by se o něco podobného jako znárodnění jednalo. Samozřejmě já mám třeba na své zahradě studni, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych odmítl člověka, který by si přišel požádat, abych mu nechal načerpat vodu. Samozřejmě tady ty vztahy mezi lidmi prostě musejí být jasné a myslím si, že tohle to jako je bezesporné. Ale představa, že bude zde zákon, který bude dávat obci právo, aby tu vodu z té studně mohla čerpat, aniž bych třeba já s tím souhlasil, to podle mě je špatné. Jinak samozřejmě to, co říkal pan doktor Punčochář. Je tady vlastně studna, která musí mít povolení, jsou tady vrty, které musí mít povolení, bez toho to tady není, je třeba souhlas toho vodohospodářského úřadu. Popravdě mluvilo se tady o zpoplatnění podzemních vod, to bylo jedno z velkých témat vodního zákona, které nakonec spadlo pod stůl. Ono by se to teda významně týkalo hlavně obcí, které mají vrty a které čerpají svoji vodu z podzemních zdrojů. Samozřejmě by se to asi taky dotklo lidí, kteří čerpají tu vodu ze studní, protože to by bylo neskonale obtížnější, protože tam by byla otázka měření objemu té odebrané vody.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Vy jste chtěl reagovat, pane Punčocháři.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Je mi líto, žádný soukromník za vodu ze své studny nebude platit, pokud nepřekročí limit 6 tisíc metrů krychlových za rok nebo 500 za měsíc.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale bavíme-li se o těchto extrémních situacích, tak, jestli třeba se potom, teď se, pane Zahradníku, omlouvám, ale kdejaký zahradník, teď myslím zahradník s malým Z, nemusí obávat toho, že skutečně mu to bude někdo kontrolovat, jak tu vodu odebírá.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Ano, obávat se může toho, že když bude vody skutečně málo a bude v úrovni podzemních vod ve studnách klesat, může mít omezení na určité užívání té vody, čili nenapouštět bazény, nemýt auta a takové.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Lidově řečeno neplýtvat tou vodou.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Neplýtvat vodou a k tomu může dojít, a to v té novele zákona je, že ten vodoprávní úřad nebo ten místní úřad dojde se podívat, jestli dodržuje tato nařízení.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Kdo by podle vás, pane Zahradníku, měl takováto nařízení ideálně kontrolovat? Já mám pocit, že třeba starostům v menších městech se nebude moci chtít zakročit vůči sousedům nebo zaměstnavatelům v regionu, může to vyvolávat i vážné spory.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
Ano, tady přece máme už model podobný. Je to ten případ kontroly topenišť, kontroly kotlů, co tam ti lidé topí. To bylo téma jak minulého období volebního, ale už i v tomto období to ve sněmovně zaznělo. Prostě ta obec ty nástroje veliké nemá k tomu prostě. A kdo jiný by to mohl dělat, než vodohospodářské úřady na obcích s rozšířenou působností. Ty by podle mě, pokud by tenhle ten zákon prošel, tak ty by měly být tím kontrolním orgánem. Ale já si myslím, že to není dobrá věc a takto postupovat možné není. Když máme vodu, kterou dodávají ti velcí dodavatelé vody, to je ta voda, které říkáme voda z vodovodu, tak tam samozřejmě ta nařízení mohou být a tam prostě ty zákazy zalévání, zákazy mytí aut, napouštění bazénů mají smysl. Ale pokud se jedná o studny na pozemku toho majitele, tak tady bych já ctil to, že je to jeho majetek, je to jeho soukromý majetek a myslím, že pan doktor to řekl jasně, včetně té vody. Vždycky přece ta studna tvoří určitou bonitu toho pozemku. Když je na nějakém pozemku zdroj vody, no, tak ten pozemek vždycky historicky i v současnosti míval vyšší hodnotu. Takže ten člověk prostě si zřídil tu studnu, musí se o ni starat, udržovat ten pramen v provozu. Otázka je, zdali by mu obec, pokud by si činila nárok kontrolovat, jak s tím pramenem nakládá, taky přispívala na to, jak on ten pramen udržuje, zdali má tu studnu v pořádku.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pojďme k tomu, kolik vody vlastně spotřebuje průměrný Čech a kde voda nejčastěji mizí? Informace má připraveny Daniela. Prosím, Danielo.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ano, kolik vody vlastně Češi v domácnostech spotřebují, toť konkrétně zásadní otázka. Loni to bylo necelých 89 litrů na člověka a den. Na konci osmdesátých let to byl zhruba dvojnásobek. Nejvíce vody vyteče z kohoutků v Praze, průměrně 109 litrů na osobu. Nejnižší spotřeba je naopak ve Zlínském kraji. A to je 33 litrů na člověka, o 33 litrů na člověka míň. Ve srovnání s vyspělým světem Češi šetří hodně. Podle Světové zdravotnické organizace jsou na samém hygienickém minimu. Pro zajímavost, Američané spotřebují třikrát tolik vody, lidé ze západní Evropy dvakrát tolik. Africký průměr je desetinový. Na druhou stranu zatímco v některých částech světa je potrubí s pitnou vodou nedosažitelným luxusem, v Česku se asi 16 % dodávek v trubkách ztratí, každý den asi čtvrt miliardy litrů, to je víc, než použijí všechny toalety v zemi. A pozoruhodná je i spotřeba v potravinářství a průmyslu. Já vyberu alespoň jednu zajímavost, třeba na výrobu litru piva je potřeba pětadvacetinásobné množství vody. My jsme si tady teď řekli, že Češi spotřebují průměrně na osobu méně, než lidé v západní Evropě. Dá se u nás spotřeba ještě vůbec nějak stlačit dolů, pane Punčocháři.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Domnívám se, že jenom mírně, protože teď jsme jaksi na úrovni i těch vyspělých států evropských a jsme na té nejnižší polovině.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
A jakým způsobem by to šlo?

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Znamená to opravdu zavést režim, kdy třeba izraelského typu, kdy při čištění zubů se nenechá pouštět voda. Nebo dojde k dalšímu zlepšení technického vybavení kuchyní, takové vědci, nebude si člověk napouštět...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Promiňte, to jsou takové běžné věci. Mně můj sedmiletý syn neustále peskuje, když nechávám pouštět vodu při čištění zubů, to běžné, to se učí děti ve škole.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Tak to je správné. Tak pak už teda ten další pokles bude velmi obtížný, to vám musím říct.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zeptáme se samozřejmě na recepty pana Zahradníka.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
Já tady musím souhlasit s tím, co říkal pan doktor. Ono je to tak, že ty ztráty v potrubí jsou poměrně významné. Zase je třeba říct, že od doby, kdy převzali tu správu soukromí provozovatelé, tak se významně ztráty v potrubí snižují, neboli obce jejich prostřednictvím investují do údržby vodovodního řadu. Co se týká úspor, které tady byly zmíněny. Já myslím, že Izrael je dobrým vzorem pro nás. Nedávno tady byl na návštěvě významný vodohospodář izraelský Seth Siegel, autor knihy Budiž voda, který podává poměrně dobrý recept, jak na využití vody v tom občanském životě, tak i na využití vody třeba v zemědělství, to pan ministr Brabec taky nějak zmiňuje a za to, myslím, že zaslouží uznání. Nový systém zavlažování, taková ta kapková závlaha. To je v té knize velmi pěkně popsáno a myslím si, že z Izraele je možné se v tomhle případě velmi dobře poučit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, dostáváme se, tedy, jak jsem slíbil, k těm, řekněme, trošku obecnějším, globálnějším otázkám, které se vody týkají. Podle informací společnosti Veolia, pane Punčocháři, v Česku 16,5 % pitné vody se ztratí kvůli popraskanému potrubí. Každý den je to prý čtvrt miliardy litrů vody. Množství té ztracené vody se dokonce loni zvýšilo. Tam by si člověk řekl, že je to docela velká slabina, se kterou se musí nějak bojovat.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Tady je potřeba vysvětlit, že pod 16 % ztrát jít dolů na nějakých 10 už se mnohdy ekonomicky nevyplácí. A hlavně by tady mělo zaznít, že v roce 90 se ztrácelo 90 litrů nebo 90 litrů na osobu denně, což znamenalo přes 40 až 43 %. Čili...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čili tohle číslo je podle vás bagatelní, nemá se s ním člověk...

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Není bagatelní, ale mírně jde snížit, ne však maximálně pod nějakých 13, 14 %, protože pak ty náklady na ty opravy jemných úniků jsou násobně vyšší, než ta ztráta vlastní vody.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Zahradníku, přelom tisíciletí byl charakteristický spíše opačným extrémem, tedy častými povodněmi. Proč se tehdy neřešilo sucho? Modely, které to předpovídaly, určitě k dispozici byly, aniž bych vás osobně za to chtěl činit odpovědným, ptám se vás jako představitele strany, která byla tehdy u moci, ve většině krajů jste měli hejtmany, včetně vás, od roku 2006 jste byli na 7 let vládní stranou.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
Já jsem byl hejtman od roku 2000, zažil jsem povodně, fungoval dobře krizový štáb. A musím říci, že rok na to, hned v roce 2003 jsme ten samý krizový štáb svolávali pro tehdy velmi významné sucho. A musím říct, že ty struktury fungovaly dobře. Podařilo se nám naplánovat opatření, která bychom realizovali v případě, že by v obcích, které byly závislé na vrtech, kde by jim mohla dojít pitná voda, tak, aby byly zásobovány tak, aby občané významně nepocítili ten deficit vody v těch vrtech. Čili já myslím, že kraje dělají dost. Dělají dost jak pro protipovodňová opatření, tak dělají dost i pro zásobování vodou. Já myslím, že není nic nového, že podpora vrtů a jejich budování byla podporována už dříve, není to něco, co by teď bylo nějakou novinkou. Myslím si, že to je cesta, kterou bych třeba i doporučoval podporovat budování vrtů v obcích, které nemají možnost napojit se na ty takzvané tlusté roury, které přivádějí vodu z těch velikých zdrojů, jako třeba v jižních Čechách je úpravna vody v Plavu, na Římovské přehradě. Ta vlastně může zásobovat klidně celý kraj, ale přesto jsou obce, které preferují zásobování z vrtů. Tam bych teda podporoval jejich nové budování a jejich údržbu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Vrty jsou jedna věc, druhá věc je budování přehrad. Využije třeba, pane Punčocháři, teď vás resort, řekněme, veřejného mínění, které by asi v tomto počasí při tomto suchu bylo pro budování přehrad ve prospěch těch...?

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Pane redaktore, musím se vrátit k těm vrtům. To je sice dobrá věc výjimečně, ale vrhnout se na individuální zdroje není úplně šťastné, protože, jestli tento typ počasí a změna klimatu bude pokračovat, tak za 10 let budeme vrtat další, hlubší, to není cesta. Jinými slovy...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tak se vrhněme do těch přehrad, prosím.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Do těch přehrad. Přehrady, ano, je téma, které hájí bohužel obvykle jenom ministerstvo zemědělství, protože nálada mezi obyvatelstvem je, že přehrada je téměř sprosté slovo. Jinými slovy musím říct, že je potřeba tady, já doufám, v tomto pořadu ještě možné vysvětlit, že jediný zdroj vody, zdroj vody, nikoliv péče o vodu v krajině, zdroj vody pro využití je akumulace v přehradách, což děláme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Poslední otázka na vás, pane Zahradníku, prosím velmi stručně. Byl byste vy jako jihočeský zastupitel, bývalý hejtman pro výstavbu přehrad ve vašem kraji, prosím stručně.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
Byl jsem pro to vždycky, ať už jako hejtman nebo i jako v politice jinak angažovaný a jsem pro to samozřejmě nadále. Momentálně máme chráněno v jižních Čechách 8 území pro budoucí přehrady. V České republice je těch území asi 65. Bylo jich ale těch území chráněných pro přehrady, což je důležité, aby byla ta území ochráněna, tak jich bylo asi 200. Dnešní generel těch území obsahuje kolem 60, 70, v jižních Čechách je jich 8. Ano, jsem pro to, aby se ty přehrady jednak chránila ta území a v případě potřeby podle harmonogramu, aby se ty přehrady budovaly.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, oběma vám děkuju za vaše odpovědi, díky za účast v dnešních Událostech, komentářích, i vám, pane Zahradníku, i vám, pane Punčocháři. Na shledanou.

Jan ZAHRADNÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
Děkuji za pozvání, děkuji za pozvání. Na shledanou.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Děkuji.

Jan Zahradník

Jan Zahradník

poslanec
expert pro životní prostředí

Více o autorovi