23. července 2018

Češi jsou rasisti. Opravdu?

(INFO.cz) Většina z nás asi zaznamenala nedávná slova nizozemského ministra zahraničí Stefa Bloka, který řekl, že východní Evropa uprchlíky odmítá a kdyby se nějaký přestěhoval třeba do Prahy, stejně by ho prý místní zbili. Poukazoval tím na neochotu zemí východní Evropy přijímat uprchlíky. No nevím, taková myšlenka mi přijde absurdní a vyvěrá z čiré nevědomosti. Za poslední dekádu u nás nedošlo k téměř žádnému útoku na cizince. Nebudu ani nijak zvlášť připomínat, že posledním útokem spjatým s cizinci bylo naopak surové napadení číšníka v centru Prahy právě ze strany party turistů z Nizozemí. Ale budiž.

 
Jenže tento názor, že Češi nechtějí přijímat uprchlíky, protože jsou rasisté, zaznívá poměrně často. A to hlavně z úst části české politické reprezentace, některých neziskových organizací a různých radikálních levicových spolků. Zásadně s takovým tvrzením nesouhlasím. A vysvětlím proč.
 
Naše společnost se totiž staví naprosto bezproblémově k migraci z Ukrajiny nebo ze Slovenska. Asijské komunity se u nás také dlouhodobě těší oblibě. Když je to přirozené, pozvolné a nejsou to lidé z kultury s totálně odlišnými hodnotami, bez problému se začlení mezi ostatní. A nikdo si toho vlastně ani nevšímá.
 
Když ministerstvo vnitra odmítlo udělit politický azyl pronásledovaným čínským křesťanům, zvedla se u nás nebývalá vlna solidarity. V 90. letech jsme zcela dobrovolně přijali tisíce lidí z bývalé Jugoslávie. Odmítám tedy tvrzení, že by Česká republika byla totálně uzavřená a netolerantní společnost.
 
Smysl pro realitu není rasismus
 
Pravda jest, že Češi odmítají masovou migraci ze specifických destinací a ze specifické kultury. Odmítáme, aby nám někdo diktoval, jak má naše republika vypadat, např. zaváděním povinných kvót na přerozdělování migrantů. A v tom je podstatný rozdíl. A je to tak správně.
 
Takové odmítání totiž není založené na nějakém iracionálním pocitu strachu, ale na naprosto reálných obrazech, jak společnost, která takové migranty přijala, vypadá. Vždyť vzpomeňme na nedávné oslavy mistrovství světa ve fotbale. Multikulturní a vyspělá francouzská společnost slavila vypálenými automobily, vyrabovanými obchody, nepokoji v ulicích a střety s policií. Ta homogenní a „nevyspělá“ chorvatská společnost slavila veselím, rachejtlemi, polibky a vínem.
 
Obrázky každodenního života ze zemí a měst, kde se masové migraci z Afriky a Blízkého východu podvolili, jsou výmluvné. Teroristické útoky, výjimečný stav ve Francii, který trvá od roku 2015, rekordní kriminalita ve Švédsku a desítky tzv. no-go zón a mnoho dalšího.
 
Odmítání něčeho takového tak pochopitelně nelze nazvat rasismem, nebo ukázkou naší netolerance, ale prostou obranou našeho bezpečí a způsobu našeho života!
 
Pravidla, tolerance a bezpečí
 
Koneckonců fakt, že na našem území nebyl spáchán žádný teroristický čin není dán tím, že bychom nebyli pro teroristy zajímavý cíl. Jako člen NATO a účastník zahraničních vojenských operací jsme cíl jako každá jiná země. Nepřítomnost teroristů na našem území je dána nepřítomností podhoubí, ze kterého by mohli vzejít. Těžko nám bude někdo vysvětlovat nebo nás tlačit do toho, abychom si podobné podhoubí sami pěstovali. Žít v bezpečí a míru je základní lidská touha už od nepaměti.
 
Nenechme si vnutit pocit, že jsme netolerantní a že musíme někomu dokazovat naši solidaritu.
 
Tolerance může fungovat, jen pokud funguje ve společnosti určitý řád. V České republice našlo nový domov mnoho cizinců a všichni, co tu stráví delší čas, potvrzují to samé. Česká republika je krásná země, plná milých a dobrosrdečných lidí, kteří jsou ochotni se o svůj domov s vámi podělit, pokud dodržujete základní pravidla.
 
Jaká to jsou? Pracuj, dodržuj naše zákony, zvyky a buď hrdý na naši společnou kulturu, chovej se slušně a jednej s ostatními tak, jak chceš, aby oni jednali s tebou. Na těch pravidlech nevidím nic špatného. Dělají z naší země to, čím skutečně je. Krásné, bezpečné a mírumilovné místo k životu. Budeme si ho bránit za každou cenu.
 
Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.
 
Alexandra Udženija

1. místopředsedkyně strany
expertka pro rozvoj ekonomiky a podnikatelského prostředí
předsedkyně klubu zastupitelů za ODS při ZHMP

Štítky:
komentář