Události, komentáře: Spor o migraci
20. července 2018

Jan Zahradil: Události, komentáře: Spor o migraci

(ČT 24) Neprojdou! Premiér Babiš vzkázal do Itálie, že Česko nepřijme ani jednoho migranta. Může se to Praze vymstít? A co Česko chystá, aby ukázalo, že umí říkat něco jiného než ne? Téma Událostí, komentářů pro europoslance ODS Jana Zahradila.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Italský a český premiér si vyměňují dopisy. Hledají termín, kdy se setkají kvůli otázce, co s migranty v Evropě. V Německu hledají kompromis, Rakousko požaduje ochranu vnějších hranic a Řecko volá po finanční podpoře. Ani tento týden diskuse o tom, jak řešit migrační krizi, neustala.

Horst SEEHOFER, německý ministr vnitra, lídr CSU /10. července/:
V Německu potřebujeme rovnováhu. Na jedné straně musíme být připraveni pomoci, ale na straně druhé máme reálné možnosti. Žádná země na této planetě nemůže přijímat neomezené množství uprchlíků.

Matteo SALVINI, italský ministr vnitra /11. července/:
Evropa musí kontrolovat vnější hranice, aby se rozdělila zátěž způsobená vyloděními. Ta dopadala doposud jen na Itálii. EU musí změnit evropská námořní pravidla, kvůli kterým dorazily na území Itálie tisíce migrantů.

Herbert KICKL, rakouský ministr vnitra /12. července/:
Pokud chceme zachránit Schengen, a to všichni chceme, pak musíme vytvořit ochranu našich vnějších hranic a azylový systém, který bude odolný vůči krizi.

Dimitris VITSAS, řecký ministr pro migraci /18. července/:
Země, které přijímají uprchlíky jako první, musí dostat finanční a personální podporu. V Řecku máme zejména zájem o finanční podporu pro 5 ostrovů.

Michal KUBAL, moderátor:
Jedno téma, různé jazyky Evropské unie, teď přidáme jeden, který bude samozřejmě nás všechny zajímat nejvíc, čeští politici, čeština. Konkrétně Helena Langšádlová z TOP 09, členka výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Dobrý večer.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Jan Zahradil, europoslanec ODS. Dobrý večer i vám.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor:
A Jaroslav Bžoch z hnutí ANO, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Dobrý večer i vám.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Bžochu, s čím pojede Andrej Babiš do Itálie?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
To není úplně ještě jisté, protože ta schůzka se teprve domlouvá. Jak víte, tak první termín úplně nedopadnul.

Michal KUBAL, moderátor:
S čím?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Prosím, s čím pojede? Pojede s tím, co říkáme neustále, že v tomhle přijímání migrantů, ať už na dobrovolné bázi nebo na jakékoliv bázi, tak nebudeme na to přistupovat, dokud nebudou vyjednány další podmínky, jako jsou návraty a ostatní věci s tím spojené.

Michal KUBAL, moderátor:
To znamená, že nenabídne nic navíc, oproti tomu, jaká je pozice České republiky teď?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já pevně věřím, že bude pana Salviniho se snažit přesvědčit o tom, že ta naše cesta je správná a že musíme ukončit tu nelegální migraci a nemůžeme to začít tím, že pokud jsme uspěli na summitu a dohodlo se, že kvóty povinné nebudou, tak nemůžeme začít tím, že si začneme ty migranty hned přebírat.

Michal KUBAL, moderátor:
Jak podle vás působí toto ne, neustálé ne na evropské úrovni, nenastal nějaký čas být trochu konstruktivní?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já si to nemyslím, že by to bylo, že my bychom tvrdili pořád ne. Jediná věc, na které jsme se nedohodli, byly ty kvóty. A je to to přerozdělování těch migrantů.

Michal KUBAL, moderátor:
To je dobrovolné, to už nejsou kvóty.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Ano, vím o tom. Nicméně stojíme pořád za tím, že my si chceme určovat, kdo tady bude a kdo tady nebude.

Michal KUBAL, moderátor:
A to nemůžeme v tomto případě, můžeme si vybrat z těch, z těch lidí, můžou projít standardní procedurou.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já si úplně nejsem jistý, že by to takhle probíhalo. A na druhou stranu ještě...

Michal KUBAL, moderátor:
A není čas o tom jednat právě? Není toto ta věc, se kterou by tam mohl přijet premiér a říct, pojďme se bavit o těch podmínkách, neříkám zásadně ne, ale máme velmi tvrdé podmínky.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Asi to i ta schůzka přinese toto jednání, protože jak jsem říkal, my musíme nejdřív vyjasnit si dohody se třetími zeměmi tak, aby si ty migranty braly zpátky. A říkám to z toho důvodu, že my sem můžeme přijmout nějaké žadatele o azyl, i když většina z nich ten nárok na azyl nemá a mají možná nárok na nějakou doplňkovou ochranu, ale musíme mít vyřešeno nejdřív, co s nimi, když ten azyl nedostanou, protože pokud my je sem přijmeme, přijmeme jich třeba 500, z toho jich 400 ten azyl nedostane, tak co s nimi budeme dělat, když si je od nás nikdo nevezme zpátky. To je ten problém.

Michal KUBAL, moderátor:
Paní Langšádlová, už vaše strana má jasno, jestli je pro nebo proti migraci?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Já si myslím, že úvodem je potřeba říct, co se tam odehrává v tom Středozemí. V tom předchozím roce přicházeli lidé...

Michal KUBAL, moderátor:
Pojďme se...

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Nezlobte, ale ono je to velmi důležité.

Michal KUBAL, moderátor:
Prosím, pojďme se bavit o tom, co zaznělo od vrcholných představitelů vaší strany. Jednak pochvala ze strany vašeho předsedy na adresu vlády a zásadního postoje. A na druhé straně kritika ze strany Miroslava Kalouska a i čestného předsedy Schwarzenberga na adresu současného předsedy. Tak se proto ptám, jaká je pozice vaší vlády?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Za prvé, nebyla pochvala Andreje Babiše, byl to obecně pohled na tu situaci. Za druhé věřím, že kdyby kolegové věděli tu situaci tak, jak je, tak jak třeba...

Michal KUBAL, moderátor:
Kteří kolegové?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Ostatní kolegové z celého vedení věděli, jak ta situace je, tak by možná ta reakce nebyla taková, jaká byla, protože...

Michal KUBAL, moderátor:
Takže...

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Jestli mohu říci, to je totiž na tom velmi důležité. V tuto chvíli nepřichází lidé z Libye, přichází z Tuniska. A když se podíváte na pořadí těch, kteří z Afriky přichází v tuto chvíli, tak na prvním místě jsou to Tunisané. Myslím si, že není na místě, abychom obyvatele Tuniska, jako jedné z mála demokratických zemí distribuovali po Evropě. Ti opravdu nedostanou azyl. A když se podíváme na čísla z té skupiny Aquarius, to byla ta loď předešlá, tam přijelo 650 lidí, a z toho jenom 50 Eritrejců má šanci dostat azyl. Opravdu toto není cesta. Já si dovedu představit, že část těch Eritrejců by přišla do České republiky, pokud by oni sami o to měli zájem a pokud budou splňovat podmínky, ale ty ostatní přece...

Michal KUBAL, moderátor:
Ještě jednou zopakuji tu otázku. Postoj vaší vlády, vaší strany je prakticky shodný s postojem vlády, momentálně žádné uprchlíky.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Ne, my můžeme přijmout a my jsme dlouhodobě říkali, že můžeme přijmout, můžeme ty, kteří opravdu jsou azylanty.

Michal KUBAL, moderátor:
Jak to chcete určit, když nebude...

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
To se dlouhodobě určuje tak, že i Evropská unie hovořila o skupinách zemí, kde více jak 85 %...

Michal KUBAL, moderátor:
Já vím, jak se to určuje, ale jak vy to chcete určit, jak vaše strana by chtěla zavést v okamžiku, kdy řekneme, nechceme s tím mít nic společného.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
My říkáme, že pokud tam budou lidé, kteří jsou ze zemí, kde mají větší šanci získat azyl, a to jsou například Eritrejci, to jsou například Syřané, lidé ze Středoafrické republiky a z Iráku.

Michal KUBAL, moderátor:
To má zjistit Itálie?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Samozřejmě, to se dá zjistit u toho prvního. Ale abychom Tunisany rozváželi po Evropě, u kterých dopředu víme, že nemohou dostat azyl, to opravdu není projev humanity. My můžeme například navázat na ty projekty, které Česká republika dělala do roku 2015, přijímat rodiny třeba s nemocnými dětmi z uprchlických táborů, to je opravdová pomoc. Ale abychom distribuovali Tunisany, kteří pochází z demokratické země na území Afriky po Evropě, to smysl nemá.

Michal KUBAL, moderátor:
Hned se k vám dostanu, pane Zahradile, pojďme se teď podívat možná na pohled z Bruselu, a sice na pohled českého velvyslance při Evropské unii, co on očekává od toho jednání v Římě.

Martin POVEJŠIL, velvyslanec ČR při EU:
Itálie se snaží vyvolat debatu na téma, které ji mimořádně tíží a hledá způsob, jak to téma dostat na agendu, prostě mezi těmi, kdo v Evropské unii a v Evropě rozhodují. Není možné očekávat, že se premiér Conte s premiérem Babišem dohodnou na tom, že převezmeme nějaké množství lidí z Itálie do České republiky. Ale myslím, že je naprosto realistické očekávat, že zvýšíme svoje úsilí, jak Itálii a dalším středomořským zemím pomáhat. A nejenom teda v Itálii, ale i právě v té Severní Africe, tam já myslím, že pořád je toho spousta ještě, co můžeme dělat.

Michal KUBAL, moderátor:
Sliboval jsem slovo Janu Zahradilovi. Jak se změnila atmosféra po těch italských volbách s nástupem nové vlády, kterou tvoří Liga a Hnutí pěti hvězd, nová vláda odmítá nést zodpovědnost za to, co se děje, sama, posunulo se něco zásadního v těch unijních strukturách, máte k tomu velmi blízko.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Když se teď bavíme o té nové italské vládě, tak je zapotřebí zmínit dva aspekty. Ten jeden, ten se nám asi bude líbit, ten druhý se nám asi moc líbit nebude. Ten, který by se nám mohl líbit, je ten silný vzkaz, který tady začal zaznívat z jedné zahraničních zemí Evropské unie, z Itálie: prosím, nejezděte sem, není tady pro vás místo, to bylo to uzavření přístavu, odmítnutí převzít některé ty náklady uprchlíků, ať už tedy z lodí nevládních organizací nebo z pobřežní stráže. Tam pak došlo k takovému zvláštnímu výronu, řekl bych, nesolidarity, když se tady bavíme o evropské solidaritě, že vzápětí se přihlásila španělská vláda, která té italské vládě tak trošku namydlila schody, trochu ji podtrhla nohy, že tedy, když ta ošklivá Itálie ne, tak my hodné Španělsko se těch uprchlíků ujmeme. To mi připadá trochu zvláštní.

Michal KUBAL, moderátor:
Byla to nesolidarita. Ti lidé byli ve velmi špatných podmínkách, byli...

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Neustále voláme po jednotném evropském postupu. Já myslím, že by bylo solidární, kdyby z Evropy zazníval jeden hlas a ten hlas by neměl podněcovat další migranty k tomu, aby se vydávali na cestu přes moře.

Michal KUBAL, moderátor:
Navzdory tomu, že 450 lidí bylo ve velmi složité situaci.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já tomu rozumím. Ale vždycky jsou ti lidé ve složité situaci a jakkoliv to bude vypadat tvrdě a možná nehumánně, tak já myslím, že je zapotřebí, aby ten silný vzkaz Evropy a jednotně, aby zazníval, že prostě není možné přijímat neustále další a další zásilky migrantů a jestliže to vždycky dopadne tak, že oni budou mít jistotu, že když se nalodí někde v Severní Africe, v Libyi a dostanou se nějakým způsobem do italských teritoriálních vod, tak že se o ně nakonec někdo postará, tak ten proud migrantů nikdy neskončí. Čili ten, abych se vrátil na začátek, ten vzkaz italské vlády...

Michal KUBAL, moderátor:
Negativní vzkaz.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ten podle mého názoru byl správný. To, co už zase správné, alespoň z našeho pohledu není, je ten neustálý tlak Itálie na další přerozdělování, ať už tedy povinné nebo dobrovolné těch migrantů a snahu odsouvat je někam dál do vnitrozemí. A tady myslím, že ten postoj české vlády a premiéra Babiše, jakkoliv já jsem ho ochoten kritizovat v podstatě za cokoliv, tak za tohle ho kritizovat určitě nebudu. Já myslím, že byl správný a že byl principiální a že tohle by mělo zaznívat také jednotně napříč českou politickou scénou.

Michal KUBAL, moderátor:
Ani jednoho migranta bez ohledu na podmínky, za jakých by sem přišel?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ne, to není pravda. Každý, kdo má zájem požádat o azyl v České republice nebo o nějakou právní ochranu nebo trvalý pobyt nebo dočasný pobyt nebo o občanství, tak to přece může udělat. Ale bude posouzen českými ústavními orgány.

Michal KUBAL, moderátor:
Co s těmi lidmi, kteří už jsou teď v Itálii, v Řecku, v dalších hraničních zemích?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Jestliže někdo z nich chce požádat o azyl v České republice, ať to udělá. A české ústavní a státní orgány s tou žádostí naloží podle zákona.

Michal KUBAL, moderátor:
Pojďme se teď podívat na to, jak se vůbec naše okolní země podělily o některé z těchto běženců, kteří požádali o azyl. Daniela má podrobnosti.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ano, pojďme se podívat na počty kladně vyřízených žádostí o azyl v Evropě. Ukážu poslední čísla za uplynulý rok. Největšímu počtu lidí vyhovělo Německo. Azyl jich tam dostalo víc než 325 tisíc, to je víc než polovina z celkového počtu schválených žádostí napříč Evropskou unií. Na 2. místě je potom Francie, razítko tam dala na víc než 40 tisíc dokumentů. V těsném závěsu je Itálie, země, která čelí velkému náporu migrantů přijíždějících přes Středozemní moře, ta udělila přes 35 tisíc azylů. Podívejme se i na další přímořské státy v podobné situaci. Řecko, více než 12 tisíc kladně vyřízených žádostí. A Španělsko o víc než polovinu méně. A teď ještě ke státům visegrádské čtyřky. Dlouhodobým odpůrcům unijních kvót. Maďarsko odsouhlasilo téměř 1300 žádostí, Polsko 560. Česká republika 145 a nejméně azylantů přivítalo na svém území Slovensko, pouhých 60. To je mimochodem nejnižší počet schválených žádostí ze všech unijních států. A teď, pane Bžochu, otázku na vás, premiér Andrej Babiš prosazuje, aby byla azylová střediska mimo Evropu. Tunisko a Libye to ale odmítají. Měl by se premiér zařídit, respektive měl by navázat kontakt s těmito zeměmi, aby je přesvědčil, aby tam azylová centra vznikala?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já si nemyslím, že by to byla otázka přímo na našeho pana premiéra. Já si myslím, že by to právě měla být celá Evropská unie. Pokud my jsme se na tom nějakým způsobem na summitu dohodli, a ta shoda tam vypadala, že bude ohledně tohoto tématu, tak by na to měla tlačit hlavně Evropská unie a ne pouze náš pan premiér. Myslím, že by to mělo být jednotné.

Michal KUBAL, moderátor:
A kdo by měl jednat v čele Evropské unie, má to být Angela Merkelová, mají to být představitelé Evropské unie nebo to mají být jednotliví vrcholní politici členských států? Ptáme se proto, že v okamžiku, kdy pan premiér velmi často zdůrazňuje právě toto jako klíčovou věc v jeho strategii, jak si poradit s uprchlickou krizí, tak jestli i on konkrétně se do toho vloží osobně?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
My si to musíme projednat na úrovni členských států, nicméně my jsme Evropská unie, máme jasné vedení té Evropské unie, a to by mělo za nás jednat.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Zahradile, viděli jsme ta čísla, v Maďarsku 1290 udělených azylových žádostí nebo vyhověných azylových žádostí. Na Slovensku 60. Navzdory tomu Slovensko není žalováno u Evropského soudu kvůli kvótám, proč to u Slovenska prošlo a proč to Česko neumělo udělat taky tak, aby nebylo za toho zlého na unijní úrovni?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Slovensko se prosmeklo nějakou tou minimální kvótou.

Michal KUBAL, moderátor:
Vím, ale ptám se proč?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Byla to určitá strategie slovenské vlády. Česká vláda měla strategii jinou. Já si dokonce myslím, že česká vláda se měla pokusit napadnout ty kvóty u Evropského soudního dvora.

Michal KUBAL, moderátor:
Což udělalo Slovensko a Maďarsko.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak, protože to by byl jakýsi protitah, a to se bohužel za vlády pana Sobotky nepodařilo.

Michal KUBAL, moderátor:
Na druhou stranu ta žaloba tam byla, nebylo jí vyhověno.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Bohuslav Sobotka to hrál, ani ryba, ani rak, to hrát na všechny strany, jednou chtěl být za přísného, jednou chtěl být za hodného. Takže nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo. Teď je tady nová vláda. Uvidíme, jak se s tím bude vyrovnávat ona.

Michal KUBAL, moderátor:
Vy jste nedávno během vládní krize v Německu vyzýval k, řekněme, k preventivnímu uzavření hranic v rámci, řekněme, příprav určité. Je tato varianta, tento scénář je podle vás už zažehnaný anebo s tím, co se odehrálo na německé vnitropolitické scéně jenom odsunutý?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já jsem spíš vyzýval k tomu, abychom se ptali, nebo respektive poslanci, aby se ptali české vlády, jestli je připravena na to něco takového v případě potřeby zavést. Já nevolám po tom, aby se něco podobného zavádělo. Ale jestliže tady máme signály z rakouské strany, že bude obnovovat kontroly na rakousko-maďarských hranicích. Jestliže máme signály z bavorské strany, že bude obnovovat alespoň částečně kontroly na bavorsko-rakouských hranicích, tak já myslím, že česká strana, česká vláda, české ministerstvo vnitra na to musí být připraveno také, že eventuálně třeba řeknu, na česko-rakouských hranicích se namátkové kontroly budou provádět také. Já jezdím léta do Evropského parlamentu, do Štrasburku přes Německo a léta jsme tam samozřejmě projížděli jako nůž máslem bez jakékoli kontroly. Asi před 2 lety začali Francouzi zavádět namátkové kontroly na francouzské straně, té francouzko-německé hranice. A když kontrolují, tak kontrolují každého. Pro mě to není nic nového a nějak mě to neuráží, že tam ta bezpečnostní kontrola probíhá.

Michal KUBAL, moderátor:
Poprosím ještě opravdu stručně, ano ne, zažehnané nebo odložené jenom tato varianta, že by se něco takového mohlo stát, že by Německo uzavřelo svou hranici.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já samozřejmě nevím, jaký je teď vývoj v německé vládě. Došlo tam k jakési dohodě nedohodě. Vlastně paní Merkelová teď žije ve vypůjčeném čase, co udělá její koaliční partner, strana CSU, já nevím. Ale já bych nevylučoval žádnou variantu, já netvrdím, že spadnou hranice v té staré podobě, že prostě se nastolí 100% hraniční kontroly třeba mezi Rakouskem a Bavorskem.

Michal KUBAL, moderátor:
Z pohledu české ekonomiky.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Že je možné, že budou částečné, že se budou zintenzivňovat, že budou probíhat častěji. A já tvrdím, že česká vláda v tom případě musí být připravena, aby v případě potřeby na to adekvátně reagovala.

Michal KUBAL, moderátor:
Už o tom mimo jiné jednala Bezpečnostní rada státu. Paní Langšádlová, jak si vysvětluje, že v zemích se silnou menšinou, Holandsko, Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a Itálie, která je zasažena tou uprchlickou krizí, tolik posilují protisystémové, protiimigrantské strany. Ohrožuje to už poválečný systém politický, který v Evropě je?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Je to nesmírně nebezpečná tendence. Je to dopad vlastně té ne šťastně řešené krize v roce 2015, 2016, protože dneska máme migraci na úrovni roku 2012, kdy se vlastně o migraci nemluvilo, nikdo to neřešil. Takže je na mimořádně nízké úrovni. Ale všechno to, co se odehrává, jsou politické dopady, nakonec i to Německo, víme, že v Bavorsku budou volby, CSU nemá dobré preference, ta reakce i na německé straně ohledně hranic, to je vnitřní reakce těch stran. Nakonec i Itálie, to je reakce, reakce na to ne dobré řešení v době krize. A vyhrávají opravdu antisystémové strany, strany, které dneska víme, že posilují, třeba i ve Švédsku, které vždycky bylo špičkou v té otevřenosti, tak dneska je velkým rizikem, že tam bude.

Michal KUBAL, moderátor:
V září se konají parlamentní volby.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Tak. A že tam vyhrají vlastně tyto radikální pravicové strany. A já si myslím, že je to opravdu dopad ne zodpovědného přístupu.

Michal KUBAL, moderátor:
Pojďme se teď podívat na téma uprchlíci v českých a československých dějinách.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ano, máme zde další čísla. Výrazné vlny migrace do českých zemí v minulém století. Ta první přišla hned po vzniku Československa, souvisela s bolševickou revolucí v Rusku. Následná občanská válka vyhnala ze země více než jeden milion lidí. V Československu se jich podle odhadů usadilo asi 25 tisíc. Rok 1933 a nástup Adolfa Hitlera k moci. Oficiálně do Československa dorazilo během 30. let zhruba 10 tisíc uprchlíků. Neoficiálně jich podle odhadů bylo až 2krát tolik. Další velká vlna migrantů přišla z Řecka, které v roce 1946 propadlo do občanské války. 3000 dětí, následovali dospělí, především komunisté, celkem přišlo asi 12 tisíc lidí. Na konci 60. letech začali do Československa přicházet na zaučení pracovníci z Vietnamu. Spolupráce komunistických vlád vyvrcholila v 80. letech, kdy zde pracovalo až 30 tisíc vietnamských dělníků. Násilný rozpad Jugoslávie v 90. letech znamenal největší uprchlickou vlnu v Evropě od konce 2. světové války. Česko se stalo útočištěm pro 11 tisíc lidí, především z Bosny, většina z nich se po skončení konfliktu vrátila do vlasti. A nakonec rok 1999 a válka v Kosovu. Do Česka zamířila asi tisícovka uprchlíků, většina se pak vrátila domů.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Bžochu, viděli jsme ta čísla, viděli jsme, že sem přicházeli uprchlíci z Bosny, z Kosova, z muslimských zemí. Proč z těch ano a proč ze Sýrie třeba ne?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Tady v tom je ale podstatný rozdíl, protože ta vlna migrace, která dnes je u nás, je z velké části ta ekonomická. Ta...

Michal KUBAL, moderátor:
Já jsem se ptal na Sýrii. Na Sýrii jsem se ptal. Přijímá Česko syrské uprchlíky, přijímalo by české uprchlíky, syrské uprchlíky, mělo by přijímat syrské uprchlíky? Neptám se na ekonomické migranty, ptám se na lidi, kteří utíkají před válkou.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
V tomhle případě já si myslím, že bychom měli být solidární, co se týče uprchlíků ze Sýrie. Nicméně opět musíme si být jistí a mít tu jistotu, že mají nárok na ten azyl. A zde už to bylo řečeno, většina z nich se vrátila zpátky do vlasti. Ale já se obávám toho, že uprchlíci, kteří k nám chodí dnes, se do té vlasti už nikdy vrátit nechtějí. A pokud dostanou jenom částečnou ochranu, tak by se po skončení konfliktu, po zlepšení situace měli do vlasti vrátit. A já se obávám, že v době, kdy máme Schengen a kdy většina k nám stejně nechce jít, tak nám v tu chvíli, jak my je sem přijmeme, utečou za hranice. A to je ten problém, o kterém se neustále bavíme, ten není vyřešený. A proto je problém s přijímáním těchto uprchlíků.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Zahradile, dva příběhy, které jsou spojeny s integrací a řekněme možná multikulturní společností. Na jedné straně všichni známe ty otřesné záběry z těch různých atentátů, které spáchali, byť potomci nebo lidé, kteří se narodili už v těch daných zemích, ale druhá, třetí generace imigrantů. Na druhé straně známe čerstvé záběry z oslav francouzského mistrovského titulu ve fotbale. Co je pro vás tím skutečným příběhem integrace a multikulturní společnosti?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Pro mě je to třeba příběh velmi početné vietnamské diaspory v České republice. Koneckonců tady na to bylo poukázáno. Málokdo ví, že když se to přepočítá.

Michal KUBAL, moderátor:
Jste mi trošku utekl z té otázky.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ale to s tím souvisí. Málokdo ví, že když se to přepočítá na počet obyvatel, tak vietnamská menšina v České republice je nejsilnější ze všech 28 zemí Evropské unie. To má samozřejmě určité kořeny v 70., 80. letech, ještě ve starém režimu. Ale je to menšina, která je velmi dobře integrována. Já to vím, já s tou vietnamskou menšinou poměrně intenzivně pracuji. A myslím, že z toho je docela dobře vidět, i z těch ostatních příkladů, co jste tady ukázal, že Česká republika není nějaká antiimigrantská nebo xenofobní země, ale že jsme v různých obdobích byli velmi dobře schopni absorbovat různé vlny migrantů, v podstatě nejenom z Evropy, ale i z mimo evropských oblastí. Ale k té druhé otázce: fotbalový tým Francie. Možná jste si povšiml, že všechny ty země, snad s výjimkou jediné, a to byla Angola, bývaly francouzskými koloniemi, a jsou součástí takzvané Frankofonie, tedy společenství francouzsky hovořících zemí. A ta historická vazba těch bývalých koloniálních mocností s jejich bývalými koloniemi dodnes přetrvává, my jsme koloniálními...

Michal KUBAL, moderátor:
Stejné kořeny měli ti lidé, kteří útočili.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
My jsme koloniální mocnost nikdy nebyli. A my tam ty vazby prostě nemáme. Takže je logické, že se spíše příchodu těchto diaspor z těchto zemí, se kterými nemáme žádné historické vazby, budeme bránit nebo k nim budeme určitě rezervovanější, než země jako Velká Británie, bývalá koloniální mocnost, Francie, bývalá koloniální mocnost, ale i Německo, které sice nebylo koloniální mocností, ale zase si v 50., v 60. letech dovezlo poměrně velký počet těch takzvaných gastarbeiterů, tedy hostujících pracovníků, zaplňovalo díru na pracovním trhu z Turecka, no, a teď tam mají tu druhou, třetí čtvrtou generaci, která jim leckdy působí velké problémy.

Michal KUBAL, moderátor:
Já teď z našeho rozhovoru udělám anketu a zeptám se našich zbylých dvou hostů, kterou z těch dvou možností by si vybrali. Paní Langšádlová, dáma má přednost. Co je pro vás symbolem integrace?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Já se omlouvám, ale...

Michal KUBAL, moderátor:
Co je nástroj, co je pro vás tím symbolem toho, jak nakonec dopadla multikulturní společnost, jsou to atentáty nebo je to právě ten fotbalový tým?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Já se omlouvám, ale tady ta hra, buď toto nebo to ono. Já jsem mnohokrát navštívila země, jako je Holandsko, Německo, Francie, Belgie, mám tam i přátele, pro mě ten svět není tak černobílý, není to ani ten, ani ten extrém. Jsou to mnohdy právě lidé, kteří žijí jako součást společnosti, ale i ti moji přátelé v té západní Evropě vědí, že část se neintegrovala dobře, a dokonce malá část je bezpečnostním rizikem a před tím nemáme zavírat oči.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Bžochu, poprosím velmi krátce.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Velmi krátce. Ono je na to těžká odpověď. Samozřejmě ty záběry byly hrůzostrašné, co se odehrálo ve Francii po mistrovství světa, nicméně to není poprvé ani naposled, co Paříž hořela. Buďme upřímní, tam se to prostě děje. A jak to bylo řečeno, někteří se prostě integrují lépe a někteří hůře.

Michal KUBAL, moderátor:
Díky za váš čas, díky za to, že jste přišli.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Hezký večer.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Hezký večer.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Děkujeme.

Jan Zahradil

Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí

Více o autorovi