18. března 2018

Šalina do Líšně na Holzovu se odkládá

Zdá se, že představitelé magistrátu a Dopravního podniku města Brna vzdali další ze slibovaných investičních projektů v Brně, obnovu tramvajové trati do Líšně na Holzovu. Svůj neúspěch však trapně svádějí na aktivity spolku Holzova, který vznášel připomínky kvůli necitlivému zásahu obnovené tratě do pohody bydlení místních obyvatel.

17. března 2018 vyšel v brněnské sekci idnes článek o projektu obnovy tramvajové trati ze Stránské skály do Líšně na Holzovu, který se odkládá jako spousta dalších slibovaných investic města. Samotný titulek i celé vyznění článku je velmi tendenční. Není např. vůbec pravda, že se „celá trať“ měla posunout dál od domů – mělo jít jen o její menší úsek. Ani se nedá říct, že by se protihluková stěna dala považovat za adekvátní řešení – vždyť komu by se chtělo z okna dívat do čtyřmetrové stěny? Ale hlavně, celý tento článek se snaží shodit zodpovědnost za další nesplněný slib současného vedení města na občany, kteří jen hájí svůj základní životní zájem na klidném bydlení. Ve skutečnosti totiž byly námitky spolku, např. požadavek na posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), relativně rychle zamítnuty, a nemohli tak projekt zdržet více než o několik měsíců. Skutečné důvody tedy můžeme hledat spíše v nepřipravenosti projektu z hlediska potřebných povolení. Dopravní podnik zřejmě předpokládál, že se obejde bez územního řízení, které je předstupněm ke stavebnímu povolení, ale nakonec muselo být zahájeno a stále ještě nebylo dokončeno. Pokud tedy bude projekt opravdu zmařen, tak určitě ne kvůli oprávněným výhradám spolku Holzova k úskalím projektu, ale kvůli neschopnosti magistrátu projekt naplánovat a administrativně připravit tak, aby byl v souladu s právnímy předpisy.
Navíc z pohledu jak dnešních potřeb, tak budoucího plánovaného rozvoje Líšně, je naprosto evidentní, že obnovovat trať v původním koridoru je nesmysl. Kromě zničení životního prostředí obyvatel Holzovy, kterým by tramvaj jezdila pár metrů od oken a navíc někde v úrovni prvního patra, by způsobila i obrovské dopravní komplikace u křížení s Drčkovou i na křižovatce Holzovy a Letecké. Očekávat by se daly dopravní zácpy anebo další zatížení automobilovou dopravou ulice Holzovy, kudy by řidiči objížděli dvojnásobné křížení s tratí. A navíc celá obnova šaliny je zdůvodňována potřebou napojit novou čtvrť, jež má vyrůst na poli nad Zetorem. Ze všech těchto důvodů je tedy zřejmé, že by trať ve svém posledním úseku dnes již měla vést z druhé strany čtyřproudové silnice Drčkovy. To by bylo jen pár desítek až stovek metrů od původního koridoru, a tedy blízko i pro obyvatele Staré Líšně. Toto řešení navrhoval jak spolek Holzova, tak městská část Líšeň.
Jenže to by muselo vedení města např. řešit nový územní plán, vykupovat pozemky a vůbec rozvíjet město urbanisticky podle skutečných potřeb jeho občanů. Místo toho se rozhodli jít nejjednodušší cestou, aby si mohli rychle sáhnout na evropské peníze v řádu stovek milionů a ještě se prezentovat, co všechno pro Brno dělají. Přitom potřeba druhé tramvajové trati do Líšně není nijak akutní. Jsem pro její obnovu, ale ta by měla jít ruku v ruce s plánováním a výstavbou nové čtvrti mezi Drčkovou a Zetorem. Přál bych si, abychom tento úkol pojali zodpovědně, profesionálně a s ohledem na potřeby místních a do budoucna vybudovali pro nové obyvatele čtvrť, kde se bude dobře žít. A díky tomu nebudeme muset dále ani zahušťovat stávající zástavbu, ani ničit přírodu okolo Líšně.