Novinky Mediální výstupy

 

Skoro mám pocit, že to ani nejsou argumenty. Ale pohrůžka. Na to bych ani nereagoval, protože takovýto způsob komunikace mezi suverénními státy považuji za nepřijatelný.

 

 

To je věc druhá. Ty asi paní Merkelová neměla na mysli. Když ale vezmeme počet nových občanů České republiky, kteří tady žijí, tak myslím, že ty kvóty vysoce převyšujeme. Kulturně bližší a asi prospěšnější pro naši společnost jsou lidé, kteří přicházejí třeba z Ukrajiny. Pomáhat se musí. Tady bych problém neviděl. I uprchlíkům. Otázka je, kolik skutečných uprchlíků vlastně je.

 

 

Je. Kvóty totiž porušovaly dublinská ujednání a EU se dostávala do složité situace. Když se přijme Dublin IV, tak tento problém mít nebudou. Je to součást tlaku ze západní Evropy, která tím chce řešit svůj problém, že jich tam mají opravdu hodně. Na druhou stranu, pokud nedojde k nějaké změně v sociální politice, oni tady stejně nezůstanou. Musela by tedy následovat nějaká další úprava ve smyslu sociálních dávek pro migranty, aby se to srovnalo se západní Evropou. To by byla už úplná sebevražda, protože by se rozpadl naprosto pracovní trh.

 

 

Musíme odmítnout jak Dublin IV, tak i tento systém. Země nemají jednotné ekonomické podmínky, nemáme srovnatelné platy, nemáme srovnatelný výkon ekonomiky, nemůžeme tedy srovnávat sociální politiku. To prostě nejde.

 

 

Pokud to nebudou chtít státy V4, tak to nebude. Tyto státy to mohou zablokovat. Myslím, že i Rakousko bude mít podobný názor. V tomto případě bych byl mírný optimista. Slyšel jsem na ministerstvu zahraničí v rámci mého angažmá v zahraničním výboru, že tam nedojde k nějakému přehlasování.

 

 

Byla by to ekonomická sebevražda. Naše rozpočty by nebyly schopné unést nějaký masivní příval, který by nastal. Toho bych se fakt bál.

 

 

Referendum stojí zcela mimo naši politickou praxi, mimo princip zastupitelské demokracie. Nemyslím si, že je to úplně vhodný nástroj, a to ani na obecné úrovni. Jsem principielně proti. V dnešní složité době pokládat jednoduchou otázku a myslet si, že problém bude vyřešen odpovědí na tuto otázku, téměř není možné.

 

 

To ale ve skutečnosti není kvůli Letům. To je kvůli tomu, že Evropa ho nechce přijmout. Vzpomeňme na Haidera. Tihle populisti nejsou v Evropě populární. Myslím, že premiérovi Babišovi bylo naznačeno, že pokud chce vést své obchody a být partnerem pro Unii – a to on chce – tak s takovou partou spolupracovat nemůže.

 

 

Teď si to tak myslím. Ale podle mě to neví ani premiér.

 

 

Nevím, jestli je to úplně ohrožení demokracie, to bych viděl někde jinde. Ale když vyměníte radu pro rozhlasové a televizní vysílání neschválením zprávy, tak ji zvolí Parlament, respektive koalice. Pak už žádné kritické reportáže směřující do vládní garnitury nebudou.

 

 

Vzhledem k tomu, že se premiér chová pragmaticky, a když potřebuje, tak mu SPD nevadí a komunisté už jsou podle mě ochočení, tak bych si vsadil, že se mu to povede. Protože Okamura také nemá ČT v lásce. Takže je to pravděpodobné.

 

 

To, že umožnila kdysi Klausova vláda přísun zahraničního kapitálu, způsobila, že jsme teď ve vynikající ekonomické kondici. Tehdy šlo o přísun kapitálu, teď plyne investice zpátky. Chystám setkání s daňovým expertem, aby mi přesně vysvětlil, jak tyto firmy u nás daní. Ony u nás daní, něco tu nechávají. Ten zisk, který odvádějí, už je po zdanění. Jak a kolik – to je otázka. Na to bych se potřeboval podívat a připravit se, aby neodcházel zisk nezdaněný. Pak bych do toho nechtěl zasahovat, protože v ten moment přijdeme o zahraniční investice. Tady bych se nějakého zásahu obával. Nechť tady ale daní, odvádějí DPH, sociální a zdravotní za své zaměstnance. Myslím, že když to sečteme, tak to vypadá, že budou danit víc než v Německu.

Co se týká exekucí, začíná to být obrovský problém. Tito lidé jsou demotivovaní. Na druhé straně jsou tu také práva věřitelů. Asi by se vám taky nelíbilo, kdybyste někomu půjčil peníze, on by je nevrátil, a pak mu to bylo odpuštěno. Je to potřeba řešit s citem. Největším problémem jsou obrovské náklady, které jsou nad ten skutečný dluh. Kdy z tisícikoruny je rázem deset, patnáct tisíc. To je největší křivda, tam je potřeba skutečně zasáhnout. Pak nějaká amnestie. To znamená nikoliv vytvořit trvalý systém, kdy se vám bude dlužník vysmívat. Možná, že část těch lidí, kteří by dostali nějakou formu amnestie – třeba jim odpustíme všechna příslušenství a zaplatí aspoň polovinu dlužné částky v nějakém insolvenčním režimu – by se už znovu pak nezadlužila. My to takto děláme na radnici, když dlužník aspoň vrátí jistinu, tak jim valnou část toho příslušenství, které jsou obrovské – odpustíme. Proto abychom zachovali nějaký sociální smír a nezavraždili toho člověka ekonomicky. Protože jinak upadne do letargie. Nepomůže to nikomu a ničemu. Kolikrát se i stalo, že ti lidé to splatili po tisícikorunách, vzpamatovali se a žijí normálním životem. A to by mělo být i cílem. Ne je doživotně držet jako nějaké otroky.