Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře

(ČT 24) Premiér Andrej Babiš navštívil Bulharsko a podpořil jeho snahy o vstup do schengenského prostoru - o to země na východním chvostu Evropské unie usiluje deset let. A velmi usiluje také o vstup do eurozóny. Přesto, že je nejchudším státem Unie. Co má a co nemá Česko s Bulharskem společného? Téma Událostí, komentářů pro místopředsedu poslaneckého klubu a člena sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jana Skopečka.

 

Celý rozhovor s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Předsedající zemí Evropské unie je teď Bulharsko. Právě tam zamířil ještě dnes, než se dostavil na onu schůzku hnutí ANO, český premiér. Se svým hostitelem se shodli na potřebě reformy azylového systému a na tom, že migrace se musí řešit v místě jejího zdroje, nikoliv až na půdě evropského kontinentu.
Evropa versus Česko, nebo abych to neřekl tak konfrontačně, Evropa a Česko, téma příštích minut. S námi to bude probírat europoslankyně Dita Charanzová za hnutí ANO. Vítám vás.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
A také poslanec Jan Skopeček z ODS. Vítejte.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
My jsme před rokem a půl zhruba v Evropské unii slyšeli z mnoha stran po britském referendu slova o nutnosti zásadní reformy. Kde jsme teď rok a půl poté, pane Skopečku?

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Já myslím, že se evropská elita otřepala z toho britského políčku a když někteří doufali, že se evropská elita vzpamatuje a ubere na plynu a přehodnotí některá svá rozhodnutí a přenosy pravomocí na bruselské centrum, že zkrátka zpomalí ta centralizace, homogenizace, unifikace evropského kontinentu, tak jsme doufali velmi krátce, protože jak ukazují prohlášení francouzského prezidenta, německých politiků, tak naopak mají pocit, že se zbavili toho problémového člena, který je brzdil, to znamená Británie a chtějí na ten pomyslný plyn šlápnout velmi rychle, vytvořit tvrdé jádro a de facto zlikvidovat zbytky suverenity jednotlivých národních států a vytvořit evropský superstát, což já považuju samozřejmě za strašně chybné a pro Českou republiku nebezpečné.

David BOREK, moderátor:
Paní Charanzová, kde jsme teď rok a půl poté?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já bych s tímhle hodnocením rozhodně nesouhlasila. To, co se stalo, je, že po odchodu Velké Británie se tady skýtá opravdu příležitost, jak si vzít ponaučení z brexitu, a opravdu nepokračovat v těch jednáních v tom fungování Evropské unie, tak jako doposud. Určitě k tomu přispěla i migrační krize, kdy si myslím, že většina těch států to viděla v těch volebních výsledcích ve svých zemích, že občané jsou nespokojeni s akceschopností Evropské unie jako celku. Takže jsme ve fázi, kdy tady slyšíme různé projevy, projevy pana prezidenta Macrona, čekáme, jaký bude výsledek přístup Německa k otázce reforem budoucnosti Evropy, takže já to vidím jako nějaký, bych řekla, okamžik reflexe a padají tady návrhy na stůl.

David BOREK, moderátor:
A zatím tedy rok a půl poté je v pořádku, že padají pouze návrhy na stůl, že se to ještě nijak neposunulo z hlediska i toho, že by se sáhlo do smluv evropských.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Ono to není úplně tak jednoduché, protože víme, že to není minulý rok a ten předminulý byl opravdu ve znamení velmi důležitých voleb, ať už to bylo ve Francii, ať už to bylo i v sousedním Rakousku, v Německu, takže je potřeba konsolidovat nejdřív ty vůdce jednotlivých států, abychom věděli, jaké budou jejich myšlenkové proudy, jakým směrem budou chtít, aby se Evropa ubírala. Takže já bych to omlouvala opravdu těmi volbami, ale máte pravdu, že bychom měli začít konat velmi rychle.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Já s tím velmi nesouhlasím, protože vidíme skutečně evropské lídry, kteří říkají slova o tom, že se z Evropské unie musí stát federace a komu se to nebude líbit, tak z ní musí odejít. Viz pan Schulz, který se pravděpodobně stane členem německé vlády, Německo je motorem té německé integrace, čili jeho šílený nápadům pro Evropu budeme muset čelit. Když se podíváme na migrační krizi, tak mám pocit, že se Evropa nepoučila a stále nám nutí, nám, Polsku, Maďarsku, Slovensku nutí kvóty přesto, že je nechceme. Čili já si myslím, že velmi ta evropská elita sešlápla plyn a skutečně v těch nadcházejících letech budeme čelit tlaku na to, aby v té integraci se postoupilo dále. Jenom návrhy na prohloubení měnové integrace, to znamená návrhy na společného ministra financí, společné daně, společnou sociální politiku, to jsou zkrátka věci, které jasně ukazují, že ti otcové té evropské integrace, kteří tu integraci vidí jako cestu k evropskému federálnímu superstátu, mají své následovníky, kteří to tlačí bez ohledu na to, co si jednotlivé země a zejména občané v těch zemích přejí, protože už jsme tady měli odmítnutí evropské ústavy, měli jsme tu řadu referend, ve kterých občané evropských zemí řekli, že si tento styl centralizace a přenášení stále většího množství pravomocí na Brusel nepřejí.

David BOREK, moderátor:
Dobře, už to zastavím jenom. Pardon...

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
A ti politici to nerespektují a tlačí na pilu dál.

David BOREK, moderátor:
Ale abych to tady trochu vybočil z takové té lyrické představy o voličích znásilněných nějakými evropskými elitami, voliči si ve svobodných volbách vybrali pana Macrona, dali mimořádně silný mandát těm dvěma stranám, které budou sestavovat patrně německou velkou koalici. O výsledcích CDU/CSU a SPD by se mohlo zdát leckteré straně v České republice.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
To bezesporu ano. Ale když se podíváte na jejich historické výsledky, a to jakým způsobem jsou navzájem neodlišitelné od sebe v těch zásadních tématech, o kterých tu dneska mluvíme, tak je skoro pro nás jedno, jestli má SPD o něco více či CDU, protože bezesporu zase vytvoří nebo vypadá to, že vytvoří vládu, ve které bude pokračovat ten tlak na evropskou integraci, tak jak ho známe v těch posledních letech. A zase se podívejme na to, že v řadě těch evropských zemí rostou politická hnutí, která mají pohled na Evropskou unii úplně jiný. A sílí. Některá jsou více normální, některá jsou z našeho pohledu politicky jsou to trošku extravagantní politická uskupení. Nicméně jejich role v těch jednotlivých zemích bezesporu sílí tím, jak jsou ty hlavní standardní politické strany v tomto nerozlišitelné.

David BOREK, moderátor:
Paní Charanzová, prosím o stručnou reakci a pak se posuneme dál v tom tématu.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Jeden výrok Martina Schulze, který byl směřován především domácímu publiku o tom, že by tady měla být nějaká federalizovaná Evropa, opravdu nepadl na úrodnou půdu. Musíme si uvědomit, že politik tohoto typu v době, kdy jeho strana utrpěla těžkou porážku ve volbách, se snaží nějakým způsobem upoutat pozornost. Co se týká některých nápadů pana prezidenta Macrona, tak si myslím, že úplně třeba špatným směrem nejdou, ať už je to vybudování digitálního trhu, ať už je to větší bezpečnost v Evropě, větší obrana. Ostatní návrhy, které pan kolega zmiňoval, ať už se to týká eurozóny, reformy eurozóny, tak tady rozhodně v Bruselu opět nepadly na úrodnou půdu. Prostě ano, Francie a Německo byly motorem Evropské unie, stále jsou, ale Evropská unie v tuto chvíli má 28, bude mít 27 států, a všechny tyto státy se k těmto návrhům mohou vyjádřit a mohou si říci své.

David BOREK, moderátor:
Teď tedy se dostavíme z takové to pozice analytické k té pozici syntetické, tedy co s tím budeme dělat. Pana Charanzová, mělo by tedy Česko mít nějakou pozici, která zahrnuje i změnu evropských smluv, a pokud ano, kterým směrem by ta změna evropských smluv optikou Česka měla jít.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Rozhodně Česká republika by měla být daleko aktivnější v Bruselu. Za to, že jsme vlastně tady dělali politiku, kterou možná právě kolega teď nastínil, to znamená říkat na všechno ne, ne, ne a nepřijít s vlastním návrhem, nás dovedlo do té situace, ve které jsme teď, že nejsme schopni, nebyli jsme schopni obhájit náš postoj třeba k migraci. Takže musí Česká republika...

David BOREK, moderátor:
Promiňte, ale vaše hnutí, za které sedíte v Evropském parlamentu, bylo teď čtyři roky ve vládě, to tedy je i chyba té předchozí vlády, je to tak.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Česká republika, ano, hnutí ANO bylo ve vládě, nicméně premiérem České republiky byl sociální demokrat, který na Evropské radě jednou řekl, že je připraven, aby Česká republika přijmula uprchlíky a pak jeho stranický kolega ministr vnitra navrhl usnesení celé vlády o tom, že nepřijmeme žádného uprchlíka. To znamená, to jsou prostě diplomatické tanečky, které nás prostě něco teď budou stát. Takže Česká republika...

David BOREK, moderátor:
Ale pořád jste neřekla, pořád jste neřekla jakou změnu.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
...by měla k tomu přistupovat. Ano.

David BOREK, moderátor:
Pořád jste neřekla, jaká změna smluv, pokud ano, pokud nějaká.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
My rozhodně, ono to ani neběží o tom, který článek, jaké smlouvy se má prostě měnit. V tuto chvíli se spíš kladou určité priority. A já říkám, že Evropa by se měla možná vrátit k tomu, kde začínala, to znamená k tomu, aby vybudovala bezpečný kontinent. Pro mě číslo jedna v tuto chvíli je bezpečnost, bezpečnost českých občanů, bezpečnost Evropanů. S tím souvisí to, jakým způsobem budeme řešit migrační krizi, jakým způsobem přistoupíme k boji proti terorismu. Toto jsou klíčová témata, ke kterým bychom se měli vrátit. A možná bychom měli upozadit témata, která v tuto chvíli občany České republiky tolik nepálí. Ať už je to třeba otázka sociální Evropy.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Mě překvapuje ten útok na premiéra Sobotku, jakkoliv ho nechci hájit a je to samozřejmě politický konkurent. A když se podíváme na historii vyjádření pana Andreje Babiše, jak nejdříve byl pro euro, než zjistil, že si ho občané v České republice nepřejí, aby byl proti. Jak nejdříve se nechtěl připojit k žalobě na kvóty na migranty, aby následně pochopil, že by ho to stálo voliče. Čili já příliš od hnutí ANO nečekám mnohem zásadovějších postojů než od předchozího premiéra Sobotky.

David BOREK, moderátor:
Dobře. Jasně, názor ODS na to případně změnit smlouvy o Evropské unii.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Já myslím, že zásadním, naprosto fatálním tématem pro Českou republiku je migrační krize. To, co nesmíme dopustit, je, aby o nás rozhodovali jiné státy, aby rozhodovaly o tom, s kým budeme v České republice žít, koho sem pozveme a koho sem nepozveme.

David BOREK, moderátor:
Jak to docílit?

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Jednoznačně musíme trvat na tom, že azylová politika je politika, kterou si budeme do značné míry rozhodovat sami.

David BOREK, moderátor:
No, ale ve smlouvách to... smlouvy to umožňují, Lisabonská smlouva to umožňuje.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Ale vidíme tlak na to, jakým způsobem třeba v rámci Dublinu 4 schválit takzvaný alokační automatický mechanismus, který bude přerozdělovat migranty bez ohledu na to, jestli si ty jednotlivé státy migranty na své území chtějí přijmout, nebo nikoliv. Čili ten tlak na to, abychom přicházeli o další zbytky suverenity zejména třeba nyní v té azylové politice, ty tu jsou stále a těm podle mého názoru čelit musíme. Myslím si, že budoucí roky v Evropské unii budou o tom, jestli budeme v takzvaném tvrdém jádru v tom motoru integrace spolu s Francií a Německem nebo jestli bude existovat něco jako vícerychlostní Evropa, kde si každý stát bude moci svobodně rozhodnout, v jakých oblastech...

David BOREK, moderátor:
A proto jste...

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Ano, v jakých oblastech chce v rámci Evropské unie spolupracovat a o jakých věcech a záležitostech si chce rozhodovat sám.

David BOREK, moderátor:
Ale tak to není možné bez změny smluv.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Já netuším, jestli se evropská politická elita rozhodne otevřít smlouvy. Pokud ano, tak platí, že já jsem jednoznačně pro to, abychom nebyli součástí tvrdého jádra, protože tvrdé jádro znamená společnou sociální politiku, společné tedy vyšší daně a spousta věcí, která není zkrátka v národním zájmu České republiky.

David BOREK, moderátor:
Dobře. Paní Charanzová. Tvrdé jádro versus á la card, tedy každý si vybere to, co chce.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Vícerychlostní Evropa je realitou. To není něco nového, s čím bychom přicházeli, a ty smlouvy, které v tuto chvíli máme platné, to dovolují. Máme vícerychlostní Evropu, ať už se týká Schengen, kde se ho neúčastní všechny státy, máme eurozónu, máme v oblasti obranné politiky, takže toto existuje. A já si myslím, že je to svým způsobem cesta, jak nechat některé tyto politiky žít, aby mohla tato politika, ať už se to týká obrany nebo v jiných oblastech, dále pokračovat mezi těmi zeměmi, které o to projeví zájem. Nicméně a s tím souhlasím, Česká republika by si měla říct, co z tohohle koláče chce dělat společně s ostatními zeměmi. Ale nemyslím si, že k tomu potřebujeme v tuto chvíli měnit smlouvy. To, co si myslím, že by mělo být obecně prioritou České republiky, je to, aby Evropská unie dělala daleko efektivněji celou řadu těchto politik, které jsem zmínila, a dělala některé věci možná méně, které nás zbytečně zatěžují administrativou a byrokracií.

David BOREK, moderátor:
To jste už říkala. A já tedy znovu zopakuji ten svůj přípodotek, jestli to je možné docílit bez změny smluv, protože mně to připomíná podobně, jako kdybychom apelovali na to, že čeští politici se mají chovat jinak, lépe, radostněji, protože když ta pravidla jsou narýsovaná jinak, když nejsou narýsovaná jinak, tak to chování může být stejné, nebo věříte, že se to dá pouze tímto apelem tedy změnit?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Určitě příležitost k tomu tady je, například ta, že budeme v tuto chvíli vyjednávat novou finanční perspektivu. To znamená, jakým způsobem se bude utrácet rozpočet Evropské unie. To znamená, tam dát na stůl ty priority, na které chceme, aby se primárně soustředily veškeré zdroje Evropské unie. A na druhou stranu bych teda přibrzdila ty politiky, na které půjde méně peněz, a to znamená, to bude přesně to, kde Evropané v tuhle chvíli necítí, že by tady byla nějaká větší přidaná hodnota Evropské unie. A tam vidím, že teď ta debata v tuto chvíli směřuje, a myslím si, že je i správné, že tyhle ty témata se dostávají na stůl nejenom v Bruselu, ale i v jednotlivých státech.

David BOREK, moderátor:
Dita Charanzová, europoslankyně. Děkujeme, na shledanou.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Děkuju za pozvání, hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Jan Skopeček mi ještě odpoví na tu otázku, kterou vlastně naťukla paní Charanzová. Příští plánovací období, nastavení dotací. Mimochodem od Václava Klause juniora jsme slyšeli ve sněmovně takový sarkastický šleh o tom, že ty dotace jsou jako celek špatné. Vaše představa o nastavení dotací?

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Já si myslím, že jsou evropské dotace také špatné, protože nejdřív vybíráme peníze, které následně přerozdělujeme a posíláme je volné směrem do Evropské unie a následně je velmi složitě a za obrovských administrativních nákladů čerpáme zpátky.

David BOREK, moderátor:
Takže ty desítky starostů, kteří za ODS zasedají v zastupitelstvech, souhlasí s tím, že by se zrušily Evropské dotace.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
To se musíte zeptat starostů. Já myslím, že je racionální od každého starosty, pokud evropské dotace existují, tak že je chce vyčerpat co možná do největší míry, protože chce opravit silnice, chodníky. Na straně druhé, kdybychom dominantní část těch evropských dotací směřovali do infrastruktury, určitě bychom udělali lépe, než že jsme je směřovali do golfových hřišť a hotelů a navzájem tak křivili tržní podmínky a konkurenci mezi podnikateli na jedné straně, kteří dokázali vyčerpat a kteří nedokázali čerpat. Já myslím, že je zřejmé, že dotacemi a čerpáním se blahobyt a ekonomická výkonnost země nezvyšuje a já budu velmi rád, pokud význam evropských dotací bude klesat, protože to není nic jiného než přerozdělování peněz, které se nejdříve musí vybrat, aby se následně složitě čerpaly zpátky.

David BOREK, moderátor:
Poslanec za ODS Jan Skopeček. I vám děkujeme, na shledanou.

Jan SKOPEČEK, člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti /ODS/:
Díky, hezký večer.