Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Dublinský systém

(ČT 24) Premiér v demisi Andrej Babiš odmítl tvrzení Tomia Okamury, že je Česko v ohrožení. Hnutí SPD si ve sněmovně vynutilo přednostní projednání reformy evropského azylového systému - mechanismus na přerozdělování migrantů chce odmítnout jako celek. Na mandátu vládě pro jednání s EU se nakonec vzácně shodlo všech 9 parlamentních stran. Babiš se nechal slyšet, že jeho vláda udělá vše proti povinným kvótám. Téma Událostí, komentářů pro místopředsedu poslaneckého klubu ODS Jana Bauera.

Celý rozhovor s Janem Bauerem můžete zhlédnout na ČT24.
 

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Premiér v demisi Andrej Babiš odmítl tvrzení Tomia Okamury, že je Česko v bezpečnostním ohrožení kvůli migraci. Hnutí SPD si ve sněmovně vynutilo přednostní projednání reformy evropského azylového systému. Mechanismus na přerozdělování migrantů chce odmítnout jako celek. Babiš se nechal slyšet, že jeho vláda udělá vše proti povinným kvótám.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/:
My v SPD ze všech sil bojujeme za to, aby se Česká republika vrátila do normálu a bylo tady zase opravdu bezpečno.

Andrej BABIŠ, premiér v demisi, předseda hnutí /ANO/:
Já myslím, že je zbytečné, aby pan kolega Okamura tady vlastně strašil naše občany.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Hosté Událostí, komentářů, místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Bauer. Dobrý večer.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Poslankyně a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová. Dobrý večer.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A místopředseda KSČM Josef Skála. Dobrý večer.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Hezký večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vítejte v Událostech, komentářích. Já doplním ještě jednu věc. Po celodenním jednání se poslanci velice významnou většinou, prakticky všichni, kdo v tu chvíli byli v jednacím sále Poslanecké sněmovny, usnesli na tom, že požadují po vládě, aby zablokovala zavedení mechanismu pro přerozdělení uchazečů o azyl v rámci států Evropské unie. Odpovědnost za udělování azylu by podle poslanců si měly ponechat pouze členské státy. A poslanci taky vybídli vládu, aby při vyjednávání v Evropské unii prosazovali jednomyslné schvalování změn těchto záležitostí, nikoliv tedy většinové kvalifikované hlasování. Tak pojďme k debatě. Tohle jsou základní informace z vašeho dnešního poslaneckého jednání. V čem vy osobně, u paní Langšádlové bych začal, vidíte základní problém v pravidlech pro udělování azyl v Evropské unii?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Tak...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Udělování azylu, omlouvám se.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Ano. Já bych možná ráda uvedla nejdříve na pravou míru to, co jste tady řekl, protože ve sněmovně zazněla dneska spousta dezinformací a nepravd a šíření strachu. V tom se shoduji. Ale jenom...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale to usnesení je takové, jaké jsem říkal.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Ale to usnesení je naprosto identické, jaké již bylo před rokem a půl přijato. Je to usnesení z doby, kdy vlastně byl poprvé projednáván Dublin IV. To není žádné nové nařízení. My jsme ho již jednou projednávali na výboru pro evropské záležitosti. Bylo to projednáváno zcela veřejně přesto, že tam zazněly různé jiné...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Můžeme se dostat k podstatě věci?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Určitě.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Takže tedy ta moje otázka platí - základní problém v rozhodování a přidělování práva být v Evropské unii pro azylanty.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
To nastavení Dublinu, které už je dlouhodobé, spočívá v tom, že v té první zemi, do které azylant vstoupí, tak má požádal o azyl. Samozřejmě v případě velkého přílivu migrantů, tak, jak jsme toho byli svědky v době migrační krize, toto selhává, protože na tu jednu zemi je jich hodně. To je zkrátka realita. A byla snaha tuto situaci napravit. Ale my jsme přesvědčeni, že byla zvolena naprosto špatná cesta, to znamená kvóty, přerozdělování. Já jsem přesvědčena, že to řešení je a že ho musíme hledat, protože Schengen je, Dublin je, pokud by nebyl Dublin, padnul by i Schengen, mělo by to obrovské dopady, takže hledejme jiné řešení. A hledejme to řešení například tím způsobem, že budeme více pomáhat těm zemím na hranici, protože v tuhle chvíli jenom...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jestli dovolíte, já jsem to nechtěl říkat dopředu, ale učiním tak. Já bych chtěl tu debatu rozstrukturovat na problémy, řešení venku, ochranu hranic a ke všem těmto částem se dostaneme. Proto jsem se zatím jenom ptal na to, kde vidíte ten problém.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Jenom jestli mohu dokončit tu větu. My jsme dneska viděli Itálii a Řecko, ale příště to může být třeba Bulharsko a Polsko, které budou potřebovat větší podporu těch ostatních evropských států. Děkuji.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Stejná otázka pro vás. Kde je základní nebo největší problém rozhodování a přidělování azylu v Evropské unii?

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Víte, mně se to neříká úplně lehce, ale já mám pocit, že Evropská unie páchá harakiri za přímého přenosu, protože několik států Evropské unie pustil do schengenského prostoru statisíce uprchlíků, kteří mají různou strukturu. A dělo se to za flagrantního porušení všech psaných i nepsaných pravidel. A většina států Evropské unie, a to není problém jenom těch východoevropských bývalých, na to kouká v němém úžasu a ještě o to více překvapeni jsme, že ti, kteří to zapříčinili, že porušili veškerá pravidla, po nás chtějí, abychom tento problém řešili a buď povinně, anebo skrytě povinně po nás chtějí, abychom přijímali uprchlíky. To si myslím, že je podstata toho problému.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pan Skála.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Problémy Dublinu IV. jsou tři. První je, že se oklikou vrací systém povinných kvót. Za druhé, že se do toho vnáší brutální penalizace 250 tisíc euro za každého nepřijatého. S tím je spjata špatná kalkulace dokonce těch kritérií, protože my tu máme jiné uprchlíky, z jiných zemí, ti se nepočítají. A poslední, má vzniknout jakási agentura, která by přes hlavy členských států rozhodovala o tom, kdo azyl dostane a kdo nedostane, což je výmysl nějakých politických deviantů.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pokud jsem správně četl, tak problémem azylové politiky, krom těch náhlých vln, které se staly, je to, že každá země to dělá jinak, že v každé zemi platí jiná azylová pravidla, potom vzniká azylová turistika, uprchlíci to zkoušejí znovu. Mají všude v celé Evropě být stejná jednotná azylová pravidla nebo si to má každá země řídit sama?

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
To je otázka na mě?

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Otázka na vás.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Samozřejmě, že musí být nějaká koordinovaná politika, ale ta nemůže být dělána tak, že někdo to zaviní a bude to přenášet na jiné. Třeba Dublin III říká, že si budeme vyměňovat otisky prstů, aby se nám tady necpali jinudy a tak dále. A musíme se společně dostat i k řešení příčin, ale o tom bude řeč asi potom.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Bude k tomu řeč.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Ano.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Všude stejně nebo každá země si tohle řídí sama?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
O tom, koho přijmout nebo nepřijmout i podle Dublinu IV by rozhodovaly jednotlivé země. Ale je pravda, že tam jsou některé kroky, které by naopak zrychlily azylové řízení a v tom si myslím, že by mohla být harmonizace tak, aby bylo rychlejší to azylové řízení a aby třeba bylo možné i rychleji uskutečnit návratovou politiku. Takže proto i v tom usnesení sněmovny není odmítnutí celého Dublinu IV. My odmítli ty přerozdělovací mechanismy, ty sankční mechanismy, ale ty věci, které by urychlily azylové řízení, není důvod odmítat. Tam naopak by byly přínosem i v rámci celé Evropy. Ale co je důležité, není řešením migrační krize řešení, to řešení se nenachází na evropském kontinentu. My se musíme zkrátka zaměřit...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A i za hranice se dostaneme za malou chvíli.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
...za hranice.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Všude stejně nebo každá země sama?

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Je logické, že nesporně by se ta velké evropská témata měla vyřešit společně, o tom není diskuse. Já jenom zopakuji podstatu problému. Spolková republika Německo na 160 otevřela hranici prakticky komukoliv schengenskou. Itálie a Řecko nebyla schopna...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Německo řeklo, že zaregistruje všechny syrské uprchlíky. To řeklo Německo v roce 2015.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
A nezaregistrovali je, abychom si řekli a nezvládli to.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale nebylo to všem.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ano.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Zaregistrujeme všechny syrské uprchlíky. To řeklo Německo.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ano. A mimo Německa...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Všichni stejná pravidla nebo každá země zvlášť?

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ano, to už jsem řekl na začátku. Jsem pro, aby ten postup byl koordinovaný.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobře. Tedy vy tři tady ve studiu shodnete se na tom, kdo má mít nárok na azyl v Evropské unii a kdo má jet domů? Pane Bauere.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Nevím, jestli se shodneme s všemi ostatními kolegy.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobře, tak já škrtám začátek té věty, jestli se shodnete. Ptám se, kdo má mít nárok na azyl v Evropské unii podle vašich představ a kdo má jet domů?

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ti, kteří se nachází ve skutečně složité životní situaci. Jsou to ti, kteří jsou například uprchlíci z válečných konfliktů. To jsou nesporně ti, kteří by měli projít řádným procesem a jednotlivé členské země by měly mít právo se vyjádřit, jestli je chtějí, nebo nechtějí na svém území.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
To je dáno mezinárodními smlouvami a tam to...

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Ženevskými.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
... v ženevských smlouvách přímo azyl nenajdeme, ale v těch mezinárodních smlouvách, ty byly vždycky stavěny na individuální ochranu a v těchto úmluvách je přesně dáno, kdo má nárok na azyl a nikdy nebylo počítáno, že azyl bude takhle vlastně vyžadován celou skupinou lidí. Tam na to vlastně v evropském právu počítá vlastně institut dočasné ochrany. To znamená, pokud nám utíká někdo z válečné oblasti, a takové situace jsme zažili v Evropě v době války v Jugoslávii, tam bylo počítáno s dočasnou ochranou a to by taky, evropská veřejnost je solidární i česká veřejnost je solidární. Kdyby tito lidé tady dostali ochranu, dočasnou ochranu a všichni věděli, že po skončení toho válečného konfliktu se zkrátka budou vracet do svých domovů, pak by také vlastně i tu migrační krizi ta veřejnost vnímala jinak, protože ženevské konvence i ty mezinárodní smlouvy nikdy nepočítaly s takhle masivním přílivem a vždycky by to mělo být individuální posouzení toho žadatele o azyl.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Tam je trojúhelník tří faktorů, který se ignoruje. Za prvé dočasnost, což se teď popírá. Za druhé individuální přístup a také institut bezpečné země. Ne odevšad může každý utíkat...

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Ano, to je pravda.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
...a také si nemůže přát, podle platného azylového práva, kam chce jít. On prostě když přijde do země, která bezpečná nesporně je, tak nemůže si přát, že ještě půjde do Německa, do Česka, do Švédska nebo někam.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Přesně tak, ano.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
To vše se porušuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Slíbil jsem, že půjdeme i za ty hranice. Skutečně půjdeme za ty hranice. Součástí řešení má být řešení krizových situací mimo Evropy. To slyšíme pořád kolem dokola, ostatně i dnes tady ve vysílání Událostí, komentářů. Takže jak? Tři konkrétní kroky, které by měla Evropa, pokud už je neudělala, ty kroky udělat.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Určitě je to společná pobřežní a pohraniční stráž. Zkrátka Evropa musí hlídat...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A ta je zavedená. Funguje?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Ta je zavedená, začala fungovat. Ještě jako nefunguje dokonale, ale v tomhle určitě je to správný krok. Pomoc v těch zemích, odkud přicházejí. Proto jsou smlouvy Evropské unie s jednotlivými zeměmi.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jsou? Fungují?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Ano, už některé jsou. Nigérie, Niger, Senegal, další země. Kde, za prvé, se podporují tyto země například investicemi, rozšířenou pomocí, ale současně musí brát v rámci návratové politiky své občany. Je to spousta operací. Stabilizace...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Funguje to?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Prosím?

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Funguje to.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Některé věci fungují, některé věci teprve začínají fungovat. Víme, že dneska Italové rozhodli, že pošlou asi 500 vojáků myslím do Nigérie. Jsou operace v Libyi. Je to opravdu celá sada. Je to samozřejmě naplňování peněz do toho suverénního fondu pro Afriku, protože my opravdu musíme podpořit projekty, které budou zajišťovat stabilitu a přijatelné podmínky v těch zemích původu. To je cíl a to je řešení migrace.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tak anebo jinak?

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Já bych to rozvinul. Já souhlasím, ale je třeba, za prvé, zdůraznit, že to, co se zatím podniká, je málo. Tam je třeba masivní rozvojová pomoc, poněvadž to se týká desítek a desítek milionů lidí.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Naprosto souhlasím.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dávat peníze nebo investovat nebo ještě něco jiného?

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Investovat ... Ledacos. Ale hlavně otázka stojí, kdo to má platit. Za prvé to nemohou platit země, jako je Česká republika, které nijak neprofitovaly z toho, co se odehrávalo, nebyly iniciátory válečných kroků tam a tak dále. Za druhé...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A kdo to tedy má platit?

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Promiňte, mají to platit ti, kdo na tom vydělali, to znamená na válečných, na vojensko-průmyslový komplex, který na tom vydělával, plus monopoly...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Buďte konkrétní.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Všichni, kdo tam dodávali zbraně, samozřejmě. Asi bychom tady počítali dlouho, americké, západoevropské a další koncerny. Za druhé, musí to platit ti, kdo z toho profitovali, kdo z toho profitovali. Občané Francie, Británie, Německa z toho profitovali miliony, pokud vůbec. My už vůbec ne. Ale jisté kruhy na asymetrické ekonomické výměně a tak dále profitují ve velkém. Dovolte mi malý nápad. Minimálně 31, 32 tisíc miliard euro se válí v daňových rájích a jsou produktem daňové delikvence legalizované. Proč si nevynutit na půdě Evropské unie konečně zásadní kroky v tomto směru a určité zdroje tam nepřesunout například.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pan Bauer. Paní Langšádlová.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já snad jenom doplním to, co tady ještě z úst kolegů nezaznělo. Za prvé, skutečná, opravdu efektivní ochrana vnějších hranic Schengenu. To si myslím, že je bezpodmínečná záležitost. Ona nefunguje, hlavně ta námořní. To je bezpodmínečně nutné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Prý začíná, jsme před chvílí slyšeli. Takže nefunguje.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Začíná, ale stoprocentně nefunguje. A pak jenom souhlasím s tím, co řekli kolegové. Humanitární nebo rozvojová pomoc tam, kde jsou ta ložiska těch problémů, takže s tím naprosto...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A kdo to má platit?

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já bych tady možná poopravil pana kolegu. Já jsem velmi hrdý na to, že zrovna Česká republika vzhledem ke své velikosti a ke svým možnostem patří mezi ty státy, které na přepočet obyvatel má relativně významnou rozvojovou nebo humanitární pomoc. A ano, i Česká republika by se k tomu měla svým dílem přihlásit.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Určitě měla, ale je podle mě na stole otázka, na kolik by Evropa se měla, já si myslím, že měla, více otevřít i těm trhům z Afriky. Protože my na jednu stranu jsme hrozně ochranářský jako Evropská unie, a pak vlastně někam posíláme rozvojovou pomoc. Jestli by opravdu nebylo tou cestou ještě více otevřít obchod mezi těmi stabilními...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Zboží. Větší dovozy z afrických států.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
...africkými státy, jejich možnost přístupu třeba i na evropský trh. Já vím, že je to citlivá otázka, ale jestli to za tu stabilitu, která by byla v okolí Evropy více vytvořena, posílena, jestli to za to nestojí.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Připusťme, že to bude fungovat, že se to zaplatí, ať už odtud, nebo odtud, že bude fungovat obchod. Jak dalece stabilní řešení to je? Jaké je riziko, že se ten režim tam zvrtne a zase přiběhne vlna uprchlíků?

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
To nikdy nemůže být pojištěno stoprocentně, nicméně pokud neuděláme nic, tak žádná ochrana evropských hranic problém nevyřeší. Tam se hromadí takové krizové, řekl bych, akumulace, že některé ty předpovědi, že se na nás budou valit desítky milionů lidí, zřejmě nejsou přehnané. Čili je třeba zasáhnout rychle, efektivně a pochopitelně čelit tomu, aby ty peníze rozkradly nějaké diktátorské režimy. Souhlasím.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Bavíme se o stabilním řešení?

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já si myslím, že jste položil možná úplně nejtěžší otázku toho dnešního večera, protože ta jistota, že se ty situace nebudou opakovat, ta tady žádná samozřejmě neexistuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Asi nikdo nechce sto procent. Ale nejsou analýzy, že tak dvou, tří, pěti, desetiprocentní šance, že to budou fungovat. V jaké míře jistoty se pohybujeme?

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já bych řekl, že to je velká nejistota a myslím si, že některé další nepříjemné věci, celý ten prostor schengenský, nás mohou do budoucna očekávat. Je třeba být připraven.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Víte, Evropská unie je v tuhle chvíli nejbohatší částí světa, jednou z nejvyspělejších. A já si myslím, že i tuto otázku zkrátka musí zvládnout. Musíme to společně zvládnout, protože jsou i jiné země, které zvládnou kontrolovat vnější hranici. Já jsem měla možnost studovat otázky migrace ve Spojených státech, jejich migrační politiku i návratovou politiku. Musíme se inspirovat a já jsem přesvědčena, že to musíme zvládnout. Ale ta otázka podle mě leží zejména v té rozdílné ekonomické úrovni a rozdílném demografickém vývoji, protože když se podíváte na dynamiku nárůstu počtu obyvatel z afrických zemí a na to, jak vypadá vlastně natalita a vývoj demografický v Evropě, tak to napětí i z tohoto důvodu bude dlouhodobě vznikat.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ponechám na divácích, aby oni si rozhodli, do jaké míry se shodujete nebo neshodujete. Dámo a pánové, vám teď poděkuju za debatu v Událostech, komentářích. Na shledanou.

Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/:
Děkujeme za pozvání. Na shledanou.

Jan BAUER, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Na shledanou.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti PS PČR /TOP 09/:
Na shledanou. Hezký večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Poděkování i vám a přání pěkného večera za celý tým Událostí, komentářů. Na shledanou