Novinky Mediální výstupy

Evropská unie by měla některé pravomoci vrátit

(MF DNES) Objíždí kraj, aby Středočechům představil svůj plán, jak posílit svobodu jednotlivce, snížit daně a pomoci středním Čechám s dopravní situací. Přitom se ještě stihl v polovině září oženit. Začátek podzimu rozhodně není pro Jana Skopečka, středočeského lídra kandidátky ODS pro volby do Poslanecké sněmovny, poklidný. V polovině září se totiž oženil s přítelkyní Lucií. Zároveň se připravuje na boj o právo znovu usednout do poslaneckého křesla, které nečekaně získal letos na jaře po odchodu stranického kolegy ze Sněmovny. Šestatřicetiletý rodák z Hořovic působí na první pohled jako mladík, který má kariéru před sebou. Za mladistvým vzhledem se však skrývá ostřílený politik a ekonom s vyhraněnými názory. Umění jejich argumentace se ostatně učil od mistra, je dlouholetým spolupracovníkem exprezidenta Václava Klause.

Byla pro vás jako mladého ekonoma spolupráce s Václavem Klausem užitečná?

Byla pro mě úžasnou zkušeností. On má rád tříbení názorů a argumentační při. Cení si toho, kdo se o svůj názor dokáže utkat relevantními argumenty. A to je to, co jsem se od něj naučil – strukturovat téma, debatu, argumenty a umět je obhájit. Václav Klaus má jednu zásadní hodnotu, podle které se rozhoduje. Je jí svoboda jednotlivce. Proti čemukoliv v politice, co jde proti ní, ostře vystupuje a to, co ji rozšiřuje a garantuje, naopak hájí, byť to v danou chvíli nemusí být zrovna populární. Tento postoj s ním já sdílím.

Co vás přivedlo k ekonomii?

Dospíval jsem v době, kdy se v naší zemi odehrávaly hluboké politické a ekonomické změny. Byť jsem v letech transformace byl mladý, cítil jsem nadšení ve společnosti, tu energii lidí, že přichází něco nového. V tom jsem se asi lišil od svých vrstevníků, ale mě debaty kolem politických a ekonomických změn opravdu zaujaly a sledoval jsem je. Věci, které se kolem transformace děly, a lidé, kteří je reprezentovali včetně Václava Klause, mě motivovali k tomu, že jsem si nakonec vybral studium ekonomie.

Letos na jaře jste poprvé „nakoukl“ do Sněmovny a stal se členem rozpočtového a sociálního výboru. Jaké to pro vás je?

Byl to trochu šok, ale za tři měsíce jsem se v parlamentu rozkoukal. Mám pocit, že jsem si tam nešel jen sednout a počkat na říjnové volby, ale od prvního dne jsem začal se svými argumenty k projednávaným věcem vystupovat na plénu, předložil jsem některé pozměňovací návrhy, navrhnul některá témata na pořad schůze. Ve Sněmovně mě jen překvapila míra ruchu, která na schůzích panuje. V okamžiku, kdy mluvíte u pultu, není to příjemné. To je věc, se kterou se sžívám a snažím se v ní soustředit. Druhá rovina poznání je trochu zděšení nad tím, kolik toho Sněmovna, respektive ministerstva a státní úřady, mají ambici schválit. Množství legislativních změn je obrovské, stovky návrhů, při vší úctě ke kolegům a práci Sněmovny, to není možné zvládat tak, aby legislativa byla dobrá. To bych rád změnil.

Také střední Čechy žijí tématy, která se bez celostátní politiky neobejdou. Která jsou zásadní?

Kvalita a úroveň dopravní infrastruktury v kraji, který je tranzitním regionem, je špatná. Řada Středočechů pracuje v Praze a je potřeba jim zajistit parkování na okrajích metropole a klidný návrat domů namísto hodin stání v zácpách. To krajská úroveň nedokáže zvládnout bez toho, aniž by jí ta centrální pomohla. Roli státu vidím v tom, že usnadní a urychlí stavbu potřebných záchytných parkovišť a velké infrastruktury, to znamená dobudování pražského obchvatu, posílení infrastruktury v zatížených přilehlých částech Středočeského kraje. Také je to ale na Praze. Kroky jako parkovací zóny a snaha zakázat kamionovou dopravu na Jižní spojce a poslat ji do středočeských městeček jsou naprosto neakceptovatelné nesmysly.

Na co byste se po svém případném podzimním návratu do Sněmovny zaměřil?

Na ekonomická témata, především zavedení rovné 15% daně z příjmu, zrušení superhrubé mzdy, snížení povinných odvodů za zaměstnance o dva procentní body. Prakticky okamžitým výsledkem bude, že čisté příjmy lidí stoupnou až o 7 %. Člověk s průměrným příjmem tak ročně získá sedmnáct tisíc korun čistého. Rovněž máme v plánu zrušit daň z nabytí nemovitosti a silniční daň i limity výdajových paušálů. Ke zjednodušení daňového systému by mělo přispět i zavedení jednotného inkasního místa.

A co EET? Zrušit, či nechat?

Zrušení elektronické evidence tržeb by byl nejlepší krok, budeme pro to hledat spojence. Platit daně se musí, ale pokud je snížíme a zjednodušíme, podnikatelé nebudou mít důvod se jim vyhýbat. Nebudeme je regulacemi drtit. Jeden z největších nesmyslů, který stávající vláda prosadila, byl také zákaz kouření v restauracích. Už různě čtete, jak krachují venkovské hospody, kam si chlapi přišli vypít dvě tři piva a vykouřit pár cigaret. Nemohu souhlasit s tím, aby stát podnikateli diktoval, zda jeho restaurace má být kuřácká či nekuřácká. Takových zásahů státu vůči občanům plíživě přibývá.

Jste pro zavedení eura?

Zatím mě nikdo nepřesvědčil, proč bychom korunu měli vyměnit za euro. Eurozóna vznikla z ekonomik, které si nejsou podobné do té míry, že by mohly mít společnou měnu. Samozřejmě někdo řekne, že výhodou je, že by si před cestou do zahraničí nemuseli měnit peníze a euro pomůže i exportérům. Vedle těchto výhod jsou ale ty makroekonomické nevýhody mnohem větší.

(Autor: Eva Havelková)