Novinky Mediální výstupy

Otázky Václava Moravce

(ČT 1) Hostem nedělního diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce byl expert ODS pro zdravotnictví Petr Zimmermann.

Celý rozhovor s Petrem Zimmermannem můžete zhlédnout v archivu ČT.

Václav MORAVEC, moderátor:
Připomeňme si, že zmiňovaný model 4 plus 1 znamená, že odbornost všeobecné sestry získají namísto tří let vysokoškolského vzdělávání pouze za jeden jediný rok. Ministerstvo si od toho slibuje rychlejší nástup zdravotnického personálu do praxe, tedy změnu právě v tom nedostatku zdravotních sester. Prvními hosty Otázek jsou ministr zdravotnictví České republiky Miloslav Ludvík. Vítejte po čase. Hezký dobrý den.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Dobrý den. Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vítám i experta, zdravotnického experta Občanské demokratické strany Petra Zimmermanna.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
A pozvání přijala i bývalá ministryně zdravotnictví a odbornice na zdravotnictví z KDU-ČSL Zuzana Roithová. Vítejte. Hezký dobrý den.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Dobré poledne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, jak dlouho to potrvá, než se podaří chybějící dvě tisícovky sestřiček sehnat?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Mé zbožné přání je, aby to bylo co nejrychleji. Takže děláme proto, co můžeme a uvidíme. Ten základní problém, který já opakuji, je v tom, že díky velmi nízké nezaměstnanosti v České republice, a díky Bohu za ni, tak není tak atraktivní povolání ve směnách. To znamená, ve chvíli, kdy jaksi má na výběr ta dáma, která má příslušné vzdělání, jestli může pracovat v jednosměnném nebo vícesměnném provozu, každá dá přednost jednosměnnému provozu. To je náš největší dneska problém. Takže nám nechybí ani moc sestry v ambulancích, ale nám jednoznačně chybí sestry u lůžek, což jsou ty třísměnné nebo nepřetržité provozy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Od července mají mít tyto sestřičky výrazně navýšený nebo mají mít navýšený plat. Nebudu používat žádné hodnotící adjektivum. A pokud byste měl říci, jak dlouho to potrvá, než se ten nedostatek zdravotnického personálu vyřeší?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ten zvýšený plat, to byla moje iniciativa, když jsem nastoupil na ministerstvo zdravotnictví a sám budu zvědav, nakolik se to projeví. Faktem je, že jsme ten program připravili tak, aby v žádném případě nenastala situace, že té sestře někde my dva tisíce přidáme a oni jí někde dva tisíce zase uberou. To jako podmínka toho programu bude jednoznačná, že všem, úplně všem, kterých se to týká. A dneska už jsou to nejenom zdravotní sestry, je třeba říci, že tento obor, co je opak feminizace? Hominizuje? Já nevím. Asi. Prostě už tam máme i muže. Tak že všichni dostanou o dva tisíce navíc. Uvidíme, co to udělá, jestli to přitáhne nějaké sestry. Ono období konce školního roku je ve zdravotnictví z hlediska personálu vždycky nejkritičtější. Protože většinou noví lidé přicházejí od září. Takže jakoby vždycky největší problém je květen, červen a prázdninové měsíce. Já doufám, že aspoň tohle trochu zabere. Pak by tam měla být ta novela vzdělávání a uvidíme, budeme se maximálně snažit, protože ten problém je klíčový. Bez sester se prostě ve zdravotnictví pracovat nedá.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když z vás, zatím jsem nedostal z vás žádný konkrétní termín. Podíváme-li se ale na stárnutí zdravotnického personálu, tak vy tady teď přidáváte sestřičkám dva tisíce korun, mění se podmínky vzdělávání nejen zdravotních sester ale i lékařů. Nebude ale ten zdravotnický personál stejně chybět i v těch následujících čtyřech pěti letech, protože do toho část toho zdravotnického personálu, ať lékařů nebo sester, začne odcházet, tudíž do roku 2021 budeme možná neděli co neděli řešit nedostatek zdravotních sester a lékařů?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
S nějakým ministrem zdravotnictví to budete neděli co neděli možná řešit, nicméně tam je třeba říci dvě věci. Faktem je, že dnes odchází do důchodu ta poválečná generace. To byly velmi silné ročníky narozené v těch padesátých letech, díky kterým ta země nějak fungovala a to si všichni uvědomíme. Ono to bude asi nejen zdravotnictví. Ono se to bude týkat školství, ono se to bude týkat spousty dalších oborů. Takže my si na to musíme nějakým způsobem zvyknout. Druhý problém, který tam já vidím a který nějakým způsobem řešitelný je, že my máme za A/ přebyrokratizované zdravotnictví, když budu mluvit o zdravotnictví. Takže podle mne jedna část možností je odbyrokratizovat, čili uvolnit ty pracovní síly. Druhá věc je také ta, že my máme někdy až neuvěřitelně vysoké požadavky na to, kolik personálu například v noci musí v nemocnici sloužit. Já uvádím ten příklad Motola, kde v noci slouží 92 lékařů.

Václav MORAVEC, moderátor:
To už jste tady opakoval.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Takovou nemocnici v Evropě opravdu těžko najdete. A podle mých odhadů jich stačí 30, 60 pardon, přičemž ale těch zbývajících 30 musí být na dojezdové vzdálenosti do 15 minut nebo do půl hodiny, což v Praze takový problém není, ve velkých nemocnicích to taky není problém. Takhle se funguje ve světě. A podobná opatření musíme hledat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Připouštíte tedy, že nedostatek zdravotnického personálu potrvá ještě zhruba pět šest let?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já si myslím, že tohle bude dlouhé. Já si nemyslím, že to bude jenom zdravotnického personálu. Budeme mít opravdu problém /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste ministr zdravotnictví, ptám se na zdravotnictví personálně.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ale nicméně jaksi my proti tomu budeme bojovat, budeme se snažit, aby více lidí šlo studovat zdravotnictví. A nejen střední školy ale samozřejmě i univerzity.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jsou dostatečné kroky ministerstva zdravotnictví, Zuzano Roithová?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já musím říct, že velice vítám, že nějaké kroky ministerstvo zahájilo v tomhle směru, pokud jde zejména o ty platy. Pokud jde o to vzdělávání, tam to považuju za zoufalý krok v zoufalé situaci nebo spíš vyhlášku ze zoufalství. Ještě se k tomu asi vrátím. Ale pokud jde o ty platy anebo o ten systém. Když si vezmeme, že vlastně ty sestry nebo studentky středních zdravotních škol přijdou do bakalářského studia na jeden rok, tak samozřejmě v tom jednom roce to bude znamenat určité navýšení počtu, ale ve skutečnosti to neznamená absolutní navýšení počtu zdravotních sester nebo všeobecných zdravotních sester v našem systému a porodních asistentek.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy počítáte také s tím, že nejméně šest sedm let se ještě budeme potýkat.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že to je mnohem závažnější problém, který se týká nejenom České republiky ale všech vlastně zemí v okolí. Ono, když se podíváte na to, že sestra při nástupu má nějakých 1 800 necelých korun, zatímco reklamy...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ne. Už ne. Už je to víc.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
18 tisíc. Pardon. 18 tisíc.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ale už si spíš myslím, že se začíná na 20 tisících. Ale je to tak.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Ne. Já jsem se dívala na ty tabulky. Tak dejme tomu takto nějak. Ale prostě skladník v Lidlu na billboardech má reklamu, že dostane 27 tisíc při nástupu. Takže to jsou opravdu disproporce a nemá takovou odpovědnost a směnný provoz. Ale vlastně nedostatek sester je mnohem složitější problém. Zaprvé chybí analýza, kolik potřebujeme sanitářů, ošetřovatelů, skutečně těch asistentek, to znamená těch, co jsou pod dozorem a kolik opravdu potřebujeme všeobecných sester, kolik jich potřebujeme v rámci různých specializací. Vemte si, že jenom mezi rokem 14 a 15 došlo k nárůstu 500 lůžek intenzivní péče, přitom pokleslo tisíc lůžek té akutní péče, ale 500 lůžek se přeměnilo na intenzivní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ministerstvo zdravotnictví tedy činí kroky, aniž by mělo analýzu, kolik se potřebuje ve zdravotnictví jakých pozic? Chápu to správně?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že si dělal ministerstvo analýzu, pokud jde o ty všeobecné sestry. Ale já mluvím ještě o tom dalším personálu, který je nesmírně potřebný a když jsem se obracela na odborníky, tak prostě tvrdí, že žádná taková analýza neexistuje. A bylo by potřeba ji udělat. Ona není jednoduchá, ale je nutná. A já musím říct, že ten krok 2 tisíce korun teď od 1. července je samozřejmě krok správný směrem, ale upozorňuju, že sestry nebudou mít 2 000 na pásce ale nějakých 1 320.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Hrubého.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Ano. Takže sestry budou mít 1 320 korun víc v základním platu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže ta částka je nedostatečná těch 2 000 korun podle vás.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Je nedostatečná a samozřejmě ale souvisí s možnostmi toho systému.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak byste řešil, Petře Zimmermanne, vy ten problém?

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já se musím vrátit trochu do minulosti. Sociální demokracie dnes s panem ministrem Ludvíkem na postu ministra hasí požár, který sama založila. Ten problém vznikl v roce 2004 a po něm, kdy se schvaloval nový zákon o vzdělávání lékařů a kdy se přišlo na to, že všechny sestry musí mít de facto vysokoškolské vzdělání. Já jsem proti tomu jako hejtman Plzeňského kraje velmi protestoval. Ten první zákon o vzdělávání lékařů měl 80 specializací. Světový rekord. Dokonce. A teď jakoby nás to doběhlo. A já jsem tehdy se snažil tehdejší ministryní, myslím, že to byla paní ministryně Emmerová, a tehdejšímu předsedovi vlády, myslím, že to byl pan Špidla, říci, že to skončí tak, jak to dnes skončilo. To znamená, medicína je atomizovaná, každý lékař je specializovaný na svůj orgán, o toho člověka už se nikdo nestará. Já dnes možná i pod tlakem okolností medicínu zase praktickou dělám každý den, takže to vidím zespoda, jak to vypadá v praxi. A s těmi sestrami je to podobné. Ty sestry, které byly magistry, bakalářky měly tendenci, a přirozenou, s vysokou školou jít do administrativy. Prostě když to řeknu trošku nadsazeně, ten, kdo má vysokou školu, touží po tom mít kancelář, počítač a židli a ubývalo těch, kteří dělají s těmi pacienty, kteří na ně sahají, kteří s nimi mluví. Takže tento krok, který teď pana ministr Ludvík dal do pohybu, je v zásadě správný, ale mohlo se to udělat už dříve. A pokud jde o vzdělávání lékařů, to je teda katastrofické, protože z původního návrhu asi s 25 základními obory jich máme zase 45, přičemž některé vypadají, jako že si je vylobbovaly zájmové skupiny lékařů nebo farmaceutických firem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já abych tak trochu odvrátil to obvinění, tak musím říci, že on to byl požadavek z Evropské unie. Ten požadavek na vysokoškolské vzdělání sester, ten původně pochází ze Spojených států, pak k nám doputoval do Evropy a nějakým způsobem se přetavil přes ten boloňský proces, kdy se jaksi domnívalo v 90. letech, že drtivá většina obyvatelstva bude mít vysokoškolské vzdělání, což nebude, takže jako... Ale pravdou je, že jsme hrozným způsobem jakoby snížili kvalitu středních zdravotních škol a náš problém je, že my se musíme zpátky vrátit na to, aby z toho vycházely právě ty dost kvalifikované sestry, protože naposledy nám vycházely někdy kolem roku 2008. Ale k tomu, jak říkala paní doktorka Roithová, k té analýze. Ono je straně zajímavé, mě to samotného překvapilo, my opravdu na ministerstvu zdravotnictví nebo v České republice nemáme vůbec jakoby seznam zdravotnických pracovníků, registr. Teď teda se dodělává doslova „štandopéde" teda, jak to jde nejrychleji, národní registr zdravotnických pracovníků, který by měl fungovat k 1. únoru 2018. Docela zajímavá debata byla na vládě, když jsem zjistil, že my máme dneska registrovanou každou krávu, my máme pro ni číslo, my máme pro ni popis, to mi řekl ministr zemědělství, ale my vůbec nevíme, kolik máme lékařů, jakou mají kvalifikaci, kde pracují. My nevíme, kolik máme sester, my dokonce nevíme, my nemáme ani registr hrazených služeb. My nemáme ani národní registr poskytovatelů. Takže teď se na ministerstvu zdravotnictví pod teda šíleným tlakem, pan docent Dušek kvůli tomu asi ani nespí, tak se dodělávají všechny tyto registry tak, aby byly k 1. 1. nebo teda v prvním kvartále příštího roku dostupné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ideální je, aby byly tedy k 1. lednu příštího roku.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ano. My totiž dneska neumíme ani říct, jestli nám ti lékaři opravdu odcházejí do zahraničí nebo neodcházejí. To je dojmologie. Až to budeme k 1. lednu, tak konečně budeme moci říci, ti lékaři jsou tam a my je potřebujeme jinde. Ty sestry jsou jinde, my je potřebujeme tady.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zuzana Roithová už mluvila o té částce dvou tisíc korun, že když se to dá do čistého, tak jsme na nějakých 1 200 korunách.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
To se špatně odhaduje. Ne. To není tak úplně přesné. Ono se to přičlení totiž k tomu platu. To znamená, a pak strašně záleží, kolik máte dětí, jestli máte nějaké srážky, jestli jste předtím měl... Takže ono se nedá říct, že každý dostane 1 350 čistého, ono to může být víc, ono to může být tolik. Ale prostě my dostáváme všichni hrubý plat, tak prostě to, co máte na pásce napsáno jako hrubý plat, bude o 2 tisíce korun více.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se, pane ministře, podíváme na statistiku, která se týká odměňování zdravotních sester, jsou to průměry, takže nastupující sestřička má rozhodně méně než ta, která je v praxi delší dobu. V průměru si zdravotní sestry v roce 2012 vydělaly 26 703 korun měsíčně. V roce 2015 to bylo o skoro 2 000 více, tedy 28 500, lékaři si v roce 2012 vydělali necelých 59 000, předloni si přišli na víc než 63 000 korun hrubého. Říkám, je to průměr. Ta dvoutisícová částka, o kterou dostanou zdravotní sestřičky především v nemocnicích přidáno, to je jednorázový krok nebo počítáte s tím, že budoucí vláda přidá další peníze?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ona to nebude dělat ani budoucí vláda, to udělám já, protože v rámci úhradové vyhlášky, o které asi tady budeme dále mluvit, tak bude právě... Modelace, které máme, říkají, že by to mělo stát necelou miliardu za půl roku. To znamená, na celý rok potřebujete necelé 2 miliardy korun a rozhodně příští rok v úhradové vyhlášce chci vytvořit prostor na to, protože stát to bude dotovat jenom v druhém pololetí letošního roku, ale od 1. pololetí příštího roku chceme, aby v rámci úhradové vyhlášky pro to byl prostor, to znamená, že nikdo by to nikomu neměl brát. A já chci podotknout ještě jednu důležitou věc. Od 1. ledna se budou zase zvyšovat platy zdravotnických pracovníků, u sester určitě, o 10 % tarifů. My už dneska podle těch čísel, které mám k dispozici, jsme v těch průměrech přes 30 tisíc a dostaneme se výš.

Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, 2 tisíce v příštím roce zůstanou nebo ta částka bude ještě vyšší?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
2 tisíce a ještě plus to navýšení.

Václav MORAVEC, moderátor:
O těch 10 %.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Takže ta částka bude vyšší. Ale pozor, ne o 10 % těch dvou tisíc ale o 10 % tarifů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Platu jako celku.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ne tarifů. A tarify dělají u těch sester něco kolem 12, 13 tisíc korun.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zuzana Roithová.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já bych ale chtěla ještě něco říct k tomu vzdělávání. Ono totiž ten rozdíl mezi tou střední školou a tím bakalářským studiem je zhruba 2 tisíce hodin odborné praxe a odborných předmětů. A to není možné za jeden rok na bakalářském studiu zvládnout. Na to je potřeba 2 až 3 roky. Takže já si myslím, že ten systém takto fungovat ani nemůže. A navíc bych chtěla upozornit, že ten pohled z pohledu lékařů, kteří si myslí, že ty sestry, které tam pracují 20, 30 let a jsou nesmírně zkušené a mnoho z nich velice vzdělaných, takže bude fungovat i poté, co tam budou chodit ty slečny ze zdrávek, které jsou ještě mladé, nerozumné v tom smyslu, že neznají a neumí komunikovat s pacienty, nemají dostatek zkušeností, protože nemají tu praxi, prostě bude úbytek kvality. A já bych tady upozornila na jednu studii.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kvůli stárnutí a to, o čem se mluvilo, odchodu...

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
A já bych ale chtěla upozornit na jednu studii, která se dělala na devíti členských zemí Evropské unie na půl milionu pacientů, kdy bylo zjištěno, že sestry, které měly bakalářské studium a byly z 60 % v kolektivu a měly 6 pacientů na jednu sestru, tak tam byla o 30 % nižší úmrtnost než tam, kde těch sester bylo méně než polovina a měly více než těch 6 pacientů. To znamená, půjdeme s kvalitou dolů, budou větší, další studie /nesrozumitelné/ od roku 2014 ukazuje další komplikace, mnohem vyšší tam, kde ta kvalifikace sester byla nižší. Takže já jsem přesvědčena o tom, že to je krok špatným směrem. Všechny ostatní země zvyšují kvalifikaci a my jdeme úplně zpátky. Je to opravdu zpátky někam do minulého století.

Václav MORAVEC, moderátor:
Petr Zimmermann a pak ministr zdravotnictví. Ano.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já musím mít pár poznámek. Já nejsem proti tomu, aby zdravotní sestry studovaly vysokou školu, ale když ji vystudují, musí dostat příslušné kompetence a převzít část práce lékařů, a to se v žádném případě nestalo. To znamená, když bude hodně magister a budou moct dělat část práce lékařů, může být méně lékařů. To jsou spojené nádoby. A ty nejlepší zdravotní sestry, a to bych jim chtěl říct, ať jdou na medicínu. Lékařů je také málo. Já znám několik sester, které pak vystudovaly medicínu a patří k těm nejlepším. A ještě chci říct k tomu placení. Zdravotní sestry ve směnném provozu jsou podhodnoceny. A to, co udělal pan ministr, je v zásadě dobré, ale ten způsob, to se zítra sejde vláda, zjistí, že má málo informatiků a bude na rodné číslo informatika posílat 2 tisíce korun někam nebo podobný systém? To se přece takhle dělat nemá. To má být v úhradové vyhlášce, k tomu se dostaneme.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ano. Tam to bude.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
A ty nemocnice přece zaplatí těm zdravotním sestrám, kolik mohou, protože jinak o ně přijdou a nebudou moct fungovat. A pak ještě k těm lékařům. Možná se tolik neví, a já jsem si to našel ve statistikách, že od 90. let ubylo v České republice zhruba 30 tisíc nemocničních lůžek a v nemocnicích pracuje o 3 tisíce více lékařů a přesto je problém s jejich nedostatkem. Těch příčin je řada, ale jednou z těch věcí, a v tom se shodnu s panem ministrem, je nedobrá organizace práce v českém zdravotnictví a v nemocnicích.

Václav MORAVEC, moderátor:
Já bych jenom, jestli můžu...

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, ta námitka, která se týká toho, že by víc kompetencí mělo přejít na sestřičky, které jsou vysokoškolsky vzdělány.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já mám jednu výhodu. Jako oba dva proti mně jsou lékaři, já jsem nelékař a největší problém s přesunem kompetencí z lékařů na sestry vždycky je s lékaři, protože oni ty kompetence nechtějí pouštět. A dokonce jako klasickým příkladem je takzvaný centrální žilní katetr. To je věc, která když napojuje tady v podstatě pod krkem, ve Spojených státech to dělají sestry, v Evropě prostě k tomu lékaři sestru nepustí. Tak jako přece jenom... Ale já se nechci v této chvíli do toho moc vlamovat. Nicméně ještě k té poznámce, že vláda se sejde a rozhodne. To jde o to, že vláda svým nařízením určuje rozsah speciálního příplatku, který je za směnnost. To určuje vláda svým nařízením. On byl, tuším, do tisíce korun nebo 400 až tisíc, já jsem navrhl, aby se zvedl až na 5 tisíc korun. To znamená, my dneska dáváme 2 tisíce, ale ty nemocnice, když na to budou mít, můžou dát i 5 tisíc korun. To není problém a je to v rámci toho, jak to bylo nastaveno. A máte pravdu, nebude to tak, aby to bylo právě na libovůli nějakého ministra, právě proto chceme vytvořit ten prostor v té úhradové vyhlášce. Ti lidé...

Václav MORAVEC, moderátor:
A námitka ještě Zuzany Roithové, protože teď se dostaneme k té úhradové vyhlášce a k jednotlivým segmentům zdravotní péče, že se dostaneme s kvalitou v těch následujících pěti deseti letech výrazně dolů a že...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
My máme prostě na výběr. Buď ta lůžka zavřeme anebo se to pokusíme nějak vyřešit. Ono totiž pravdou je, že...

Václav MORAVEC, moderátor:
I na úkor kvality českého zdravotnictví?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Víte, já jsem ten zákon podědil, já už jsem v podstatě přišel do situace, kdy jsem přišel do poloviny. Ale pravdou je, že někdy se stane, že ti lidé, co mají střední zdravotní školu, přijdou na tu vyšší odbornou nebo na tu bakalářku a opakují obory, které už na té střední zdravotní škole studovali. Zase na druhou stranu je, že na střední zdravotní škole chybí výuka klinických oborů. Klinická onkologie a tak dále. Tam se s ní prostě nepotkají, logicky, protože se s nimi nepočítá pro tehle vyšší typ péče. Takže jakoby ten kompromis, a je třeba říct, že je to kompromis, paní doktorko, bez debaty, není to ideální řešení. Tak ten kompromis v podstatě říká, pojďme zvednout ten počet sester, které můžou pracovat samostatně, čili nemusí být pod dohledem a mají tu kompetenci. Ono se neví, ale zdravotnický asistent teď je debata, může dávat injekce jenom /nesrozumitelné/ nebo i intravenózně? Tyhle debaty jsou a jaksi musím říci, že v nemocnicích třeba moc podpora pro to, aby mohli dávat tyhle injekce, moc není.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
V tom my jsme pozadu. Dokonce i Poláci jsou na tom líp než my, pokud jde o kompetence pro sestry a je to opravdu problém především lékařů. Nicméně já bych...

Václav MORAVEC, moderátor:
A jak byste ho řešila vy? Vy sama jste lékařka, to znamená, má tedy direktivně ministerstvo přesunout kompetence od lékařů k sestřičkám, když už mají vysokoškolské vzdělání?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že ano. V řadě těch věcí ano. A v první řadě my potřebujeme sestry v komunitní péči. To je velký problém. To znamená, když mají pracovat samostatně, tak musí mít samozřejmě k tomu dostatečné vzdělání, nikoliv ho naopak snižovat. To zaprvé. Uvolní to samozřejmě práci praktických lékařů a zlepší to určitě klinický stav našich obyvatel, vzhledem ke stárnutí populace /nesrozumitelné/ a tak dále. To, že nemůže sestra, která k tomu kvalifikaci ani vlastně předepisovat, já nevím, obvazy a podobně, je opravdu veliký problém České republiky. Ale já se chci ještě vrátit k efektivitě. Ta hospitalizační péče se zefektivnila, protože sice kleslo o 30 tisíc lůžek proti roku 1994 do roku 2014, ale ošetřovací doba také klesla o třetinu. To znamená, je tam samozřejmě větší obrat těch pacientů, kratší doba a samozřejmě i ty samotné sestry jsou v mnohem větším tlaku, presu, protože ti pacienti jsou tam kratší dobu. A je potřeba, aby tady byly vysoce kvalifikované zdravotní sestry, které budou mít samostatnou práci jako specializační, pak vysoce a dobře kvalifikované sestry pro samostatnou práci v terénu, kde nám absolutně chybí. A potom potřebujeme v nemocnicích a v léčebnách dostatek ošetřovatelského personálu, sanitářů. A pokud jde ještě o ty asistentky, které vychází, zdravotní asistenti vycházejí z té střední zdravotní školy, tak ono jich de facto poměrně velká část vůbec neodmaturuje a to i po opakovaných maturitách, to znamená, ti ani nepůjdou na to vyšší vzdělání, protože to nestihnou. Řada z nich odchází přeshraničně dělat pečovatelky do Rakouska, do Německa, protože mají více peněz a samozřejmě některé z nich potom jdou na tu vysokou školu. A mají-li být samostatně pracující, potom nemůžeme rezignovat na kvalitu. Já upozorňuju na to, že těch 2 tisíce hodin odborné praxe se nedožene v tom jednom roce a je to velká škoda.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, zodpovězte ještě tu námitku, proč to neuděláte direktivně, že byste sebral lékařům část kompetencí, tady máte dva lékaře, kteří k tomu vyzývají, a předal tu kompetenci sestřičkám, když už mají...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já jsem poměrně velký dobrodruh, já jsem ochoten něco takového udělat, protože to nebude neuvěřitelné utkání s Lékařskou komorou, která vám snese takový kopec argumentů, proč to nejde, že jaksi to... Ale problém je...

Václav MORAVEC, moderátor:
A proč to neuděláte?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Protože ve zdravotnictví nemůžeme válčit. My se musíme dohodnout. Upřímně řečeno, my nemůžeme, jako to direktivní rozhodování, kdy někdo něco rozhodne a druhý to bojkotuje, to je špatně. My se ve zdravotnictví musíme dohodnout. To znamená, že to je dohoda mezi lékaři a sestrami a ono to chce trochu zdravého rozumu a já doufám, že se tam poslední dobou vnese.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane doktore?

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já mám poznámku k paní doktorce Roithové. Když člověk absolvuje medicínu, tak sice tam pobyde nejméně 6 let a spoustu si toho přečte, ale tu kvalifikaci získá de facto až v praxi. A u těch sester je to podobné. To znamená, u sester je důležité, aby to chtěly dělat, aby měly dobrý vztah k lidem a samozřejmě aby měly přirozené předpoklady na úrovni, řekněme, maturity dneska všeobecné. To je to hlavní. Pak to ostatní jim přinese praxe. A teď budou volby, takže já můžu říct za Občanskou demokratickou stranu, že my, pokud bychom k tomu měli co říci, že to vzdělávání chceme zjednodušit, tak aby všichni si mohli předem říci, jak dlouho budou se vzdělávat v praxi, kdy dosáhnou kvalifikace plné a co je pak čeká. To znamená, dát těm lidem perspektivu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě výrazně zjednodušit oproti těm...?

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já myslím, že by se to dalo. Například u lékařů. Dnes lékaře v okresní nemocnici téměř nevzděláte. Musíte ho poslat někam na kliniku a tak dále.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ne. Naopak. Teď právě ta novela zákona to umožní právě.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Umožní, já s tím mám praktické zkušenosti, pane ministře. A ministerstvo dělalo zatím všechno proti tomu, aby se lékaři mohli vzdělávat v okresních nemocnicích. Takže to je jedna věc. To bychom zjednodušili. Určitě bychom zmenšili počet těch základních oborů. Ne, že bychom ubírali ty specializace, ale tak, aby lékaři byli aspoň trochu zastupitelní a aby si všichni dokázali představit, že dnes odpromuji a za 5 let budu tím či oním, budu-li normálně pracovat, budu-li normálně přirozeně schopný, dobrý lékař. Stejně je to v praxi. Když někdo v okresní nemocnici, přece nemusí umět, on to ani se nenaučí za nějaký pobyt. Co dělá v té fakultní nemocnici? Píše tam příjmy a odchody. Tak nemusí umět některé věci, musí o nich vědět, musí s nimi umět pracovat, ale dnešní systém atestací vede k tomu, že v chirurgii nebo kardiologii, to třeba vím, protože já jsem i kardiolog, je předpis výkonů a dělá se to jako vždycky po česku. To znamená, z části se to splní a z části se to splní jenom tužkou. Takže to bychom chtěli zjednodušit a chtěli bychom pro doktory i pro sestry, aby věděli, s čím můžou počítat, aby nemuseli chodit po všech možných stážích, aby se mohli vzdělat ve své mateřské nemocnici.

Václav MORAVEC, moderátor:
Poslední reakce a pak přecházíme k úhradové vyhlášce, pane ministře.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ne. Musím trošku, /nesrozumitelné/. Tady totiž sedí 2 ředitelé fakultních nemocnic, takže já si myslím, že oba dva můžeme mluvit o tom, jakým způsobem to opravdu funguje a není to tak, jak jste popisoval.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já tam byl na stáži zase.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
No ale kdy?

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
No není to tak dlouho.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já teď řídím holding. Ne fakultní.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ale vy jste byla na Vinohradech, já v Motole, takže...

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď když tedy přejdeme k té úhradové vyhlášce, tak závazné politické přísliby ministerstva zdravotnictví na rok 2018. Velká část peněz půjde do akutní lůžkové péče, jak jsme o tom i mluvili, to znamená do vyšších platů zdravotních sestřiček a lékařů, a pak také na snížení spoluúčasti pacientů. Navýšení plateb jinde prý už není tolik peněz. A tak přestože by do systému veřejného zdravotního pojištění mohlo jít příští rok asi o 12 miliard korun víc než letos, systém se může dostat podle zástupců zdravotních pojišťoven do několikamiliardového deficitu.

Ladislav FRIEDRICH, předseda Svazu zdravotních pojišťoven; 25. 5. 2017:
Přestože máme zdroje na relativně vysokém tempu růstu, tak už pro rok 2018 ty nárůsty stačit nebudou. A druhá věc, že ty politické přísliby nás vlastně zavedly do určité pasti, která dá tak veliký podíl nákladů do jednoho segmentu, že pro ty ostatní segmenty už nezbývá žádný vyjednávací prostor.

Václav MORAVEC, moderátor:
A Zuzana Roithová s Petrem Zimmermannem jsou členy správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Myslíte si, že kroky ministerstva zdravotnictví jdou právě na úkor zdravotních pojišťoven, to znamená, že příští rok skončí systém zdravotního pojištění ve výraznějším deficitu? Paní doktorko.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že ne vzhledem k tomu, že máme nějakou predikci hospodářského růstu, tak předpokládám, že snad to pan ministr financí spočítal dobře, i když si jistá úplně nejsem. Ale dejme tomu, že ano. A pak za těchto okolností tam ty peníze budou. To, co vidím jako docela velký problém, se týká toho, že pojišťovny mimo VZP, ty ostatní, většina z nich platí nemocniční péči méně, oni více zase dávají na ambulantní sféru. Proto tam jsou ty rozdíly v praxi jiné, než jak je původně ta úhradová vyhláška, která není povinná. To znamená, může ta pojišťovna uzavřít jakoukoli smlouvu s tím zdravotnickým zařízením. Takže já tady vidím docela vážný problém z hlediska vlastně úhrad pro nemocnice. Já jsem spočítala, že například v holdingu Jihočeských nemocnic ta ztráta respektive to, kolik ztrácí tyto nemocnice u těch ostatních pojišťoven, ne VZP, dělá sto milionů korun ročně. To je mnohem víc, než dá ministr nám na 2 000 nebo nějakých 1 300 na pásce sestře. Zatímco pro celou republiku expertně a z informací, které jsou jak z VZP, tak z nemocnic, to je zhruba asi 1,5 miliardy, kterou vlastně nedostanou nemocnice skrz tady ty malé pojišťovny, takže to není problém VZP, ale bude to problém samozřejmě těch….

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, to varování zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven neberete tak vážně, protože byť se zvýší výběr pojistného podle předpokladů v příštím roce o 12 miliard, tak ty výdaje, včetně těch, které teď /nesrozumitelné/ ministerstvo zdravotnictví, těch 12 miliard...

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já vidím problém u těch některých, ne všech, ale u některých zaměstnaneckých pojišťoven v tom, že ony vlastně dávají mnohem více gynekologům, některým dalším typům lékařů právě proto, protože oni jim lépe řeší takzvaně akvizici jaksi do jejich portfolia. A oni budou mít problém, protože budou-li mít povinnost navýšit o takovou větší částku v tom dalším roce, tak oni už nebudou mít, nebudou mít možnost snížit těm svým praktickým anebo dalším lékařům, specialistům, takže nemocnicím nebudou dávat tolik peněz, ještě budou dávat méně než dnes. A tam samozřejmě hrozí riziko, že i nemocnice se pustí do boje a budou přesvědčovat pojištěnce, aby přešli k VZP nebo k nějaké další větší pojišťovně. Já to považjuju...

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy jako členové správní rady VZP počítáte s tím, že hospodaření VZP v příštím roce bude, nula od nuly pojde?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že to bude nula od nuly pojde. To znamená, my nebudeme vytvářet rezervy do příštího roku. A tady bych chtěla upozornit, že do budoucna máme velký problém, protože vlastně už od roku 2012 podíl výdajů na celkové náklady na zdravotní péči klesá a klesne dokonce i v letošním roce přes tohle navýšení. A kdybychom se měli srovnávat se zeměmi OECD nebo Evropské unie, tak nám chybí zhruba 2 procentní body a já jsem si spočítala, že ty 2 procentní body vlastně znamenají v roce 2016, kdy už ta data jsou jakž takž pohromadě, tak by znamenala navýšení o 100 miliard, nikoliv o 10 nebo 12.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano. My se na ta data ostatně můžeme podívat. Podíl výdajů na zdravotnictví ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Česko vydává na zdravotní péči menší podíl hrubého domácího produktu než vyspělé evropské země. V posledních letech navíc tento podíl, jak říkala Zuzana Roithová, a statistiky to potvrzují, tak klesal. Zatímco v roce 2010 dosahoval 8,6 %, v roce 2015 to bylo 7,8 %. To znamená, že za současné vlády vedené sociální demokracií dochází de facto k poklesu výdajů v rámci HDP na zdravotnictví. Český podíl zdravotnických výdajů nedosahuje ani průměru zemí Evropské unie. Mírně pak převyšuje sousední státy, jako Slovensko, Polsko. Další 2 naši sousedé ale dávají na zdravotnictví mnohem víc. Německo 11 %, Rakousko 10,5 % hrubého domácího produktu. Vyšší podíl HDP dávají na zdravotnictví i Bulhaři, Španělé nebo Italové. Pane doktore Zimmermanne.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Je to pravda. Já tu mám tabulku. V roce 95 7,6 % HDP, v roce 2014 7,0 % HDP. Takže skutečně pokud mají mít lidé péči, která je spíše jako v Rakousku nebo Německu než, a nechci se nikoho dotknout, na Slovensku nebo v Polsku, bude nutno, aby se to drželo aspoň tam, kde to bylo v roce 95, dlouhodobě. Druhá věc je ovšem úhradová vyhláška. Já jsem si připravil takový vtípek a jestli se pan ministr neurazí, poprosil bych ho, zda by mohl přečíst tento vzoreček a mám tam také jeden, pane redaktore, takhle vypadá úhradová vyhláška na letošní rok.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ten já nemusím číst, ano. Vzorečky jsou...

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Jste schopen ho nahlas přečíst?

Václav MORAVEC, moderátor:
To nikdo nepřečte. My to, pane doktore, víme, že proto úhradová vyhláška je jak Yetti. Všichni o mluví a radši ji nikdo nevidí, protože tento vzoreček, který...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Tam máte jenom polovinu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Polovinu. A druhá část vzorečku je totiž na druhé straně. Ano. A pak je k tomu komentář. A takto v České republice stanovujeme platbu v jednotlivých sektorech.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
A já vám řeknu svoji hypotézu, jak se to děje, pane redaktore, když mi dáte prostor.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tak velmi stručně.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Sejde se pan ministr, a to je jedno z jaké strany a která konkrétní osoba s několika řediteli velkých fakultních nemocnic a možná také s některými řediteli pojišťoven, ten koláč rozkrájejí a řeknou si, kam ty peníze chtějí. To znamená, vytvoří ten verdikt a pak na to vyrábějí tyhle šílené vzorce.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Víte, na tohle já můžu reagovat docela taky podobným vtípkem. Protože když říkáte, že se sejde ministr s řediteli fakultních nemocnic, já se teda s ministrem loni nescházel, byť jsem byl ředitelem fakultní nemocnice, kvůli tomu, tak je zajímavé, že podle výstupů analytické komise, tak dneska největší podíl z tohohle vzorce je ambulantním specialistům, nikoliv do těch nemocnic. Takže ono to asi ta úplně přesné nebude. Nicméně je fakt, tohle, to je hrůza.

Václav MORAVEC, moderátor:
Berte to, pane ministře, teď následující poznámku jako nekorektní a nevhodnou, tak ten vzoreček je... Ano.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já bych chtěla přeci jenom říct objektivně, nejsem zainteresovaná, ale že tam pracuje velmi profesionální tým, který připravuje...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Matematiků. Jsou to opravdu matematici.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Matematiků. Který připravuje pod vedením pana náměstka Philippa kvalitní vyhlášku. Pokud se nedohodnou poskytovatelé, tak ji připravuji velice kvalifikovaně a kvalitně. To, že to je strašně komplikovaný a složitý systém, víme, a my musíme co nejdříve přejít samozřejmě k tomu DRG.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní doktorko, ale právě ten systém krom toho, že je komplikovaný, tak je nepředvídatelný. Všimněte si, že každý rok tady probíráme tento vzoreček a to, že se jak na perském trhu, ve vší úctě k Peršanům, handrkují jednotlivé segmenty zdravotní péče, probíral jsem to s vámi jako s ministryní, probírám to tady s panem ministrem, a platba za diagnózu je v programovém prohlášení vlády a je to nesplněný slib.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ne. To není pravda. Vždyť už to dávno funguje.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, neplatí to přece vůči všem těm segmentům zdravotní péče.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
No to platí. Ne. Takhle, platba za diagnózu DRG bude v lůžkových zdravotnických zařízení. U ambulancí, tam se to neumí ještě pořádně propsat ani v té západní Evropě. Jako upřímně řečeno, já když tady čtu krásný /nesrozumitelné/ redukovaný roku 2017 se vypočítá jako minimální funkce /nesrozumitelné/. Jako ono to, když s tím budete chvíli dělat, ono to tak strašně složité není.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tak tomu rozumíte. Ano.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ale nicméně tam je problém, že se tam počítá zase takzvaný redukční koeficient 1 a redukční koeficient 2, který dělá velké problémy při překladech mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Ale nicméně dneska se to počítá tak, že vy máte nárok na nějaké peníze, když splníte nějaký objem péče, když to řeknu velmi to. Prostě uděláte tolik, kolik jste udělali loni a dejme tomu o 5 % víc. To, kolik jste udělali loni, už se počítá přes systém DRG. To znamená, že tam už vstupujou ty ceny těch diagnóz. To znamená, že DRG restart bude daleko inteligentnější systém než ten, co tady máme, který byl vyvinut, já nevím, jestli to bylo pro stát Vermont nebo pro někoho takového. Bylo to velmi hrozně hrubé. Bylo to, jako kdybyste sypali mouku přes nějaké síto, které používají zedníci, a my teď potřebujeme tu mouku sypat přes opravdu jemné sítko, aby nám to fungovalo. Ale ta platba za diagnózu opravdu funguje.

Václav MORAVEC, moderátor:
A proč ta platba za diagnózu, pane ministře, proč ji ale není možné zavést i vůči ostatním segmentům zdravotní péče, jako jsou právě ambulantní specialisté, aby nedocházelo k přetahované mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče? Protože teď praktici i zdravotní pojišťovny, ty zaměstnanecké, říkají, víc peněz půjde do nemocnic, protože tak to nastavilo ministerstvo zdravotnictví. Teď se ozvali praktičtí lékaři a chtějí po vás, abyste urychleně splnil sliby svého předchůdce, pana ministra Němečka, kterému na podzim loňského roku hrozili stávkou, byli ve stávkové pohotovosti. Chtějí výrazněji navýšit kapitační platby a zároveň chtějí, abyste se zasadili o rozvolnění preskripčních omezení pro všeobecné praktické lékaře.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
To je návrh, který dává pan exministr poslanec Heger. To je jedna věc. Ale druhá, víte, ono se vždycky říká o tom, že zdravotnictví je černá díra. Což je fyzikální nesmysl, protože do černé díry spadne, už z ní nevyleze, kdežto z českého zdravotnictví padají brilantní výsledky. Ale nicméně tohle je přesně to, co chtějí praktici, je to samé. Aniž by se odhalila struktura jejich příjmů, aniž bychom přesně věděli, kolik vlastně mají na léky, za kolik provozujou ordinace, kolik platí sestrám, my to taky nevíme dneska, jaké mají další náklady, tak chtějí přidat. A upřímně řečeno, já vždycky říkám fajn, ale já nejdřív potřebuju vědět, jaké máte náklady, protože buď teda opravdu potřebujete... Dneska nikdo neví, jestli opravdu někdo potřebuje přidat. Takže se to dělá jako trošku naslepo. A já musím ještě říci, potvrdit to, co říkala paní doktorka Roithová, české zdravotnictví, aspoň to nemocniční, nese na svých bedrech Všeobecná zdravotní pojišťovna. A pravdou teda také je, že ve zdravotnictví platí, že musíte být velmi dobrá plačka. Pokud neumíte dobře plakat, peníze nedostanete. Takže obecně vzato platí...

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale možná k tomu přispívají ty vzorečky a celý systém handrkování se o úhradovou vyhlášku.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Víte, jak vypadá softwarový nástroj pro řešení DRG? No tak tomu nerozumí v téhle zemí víc jak 2 nebo 3 lidé. Programování DRG, v podstatě té softwarové mašiny, do které hodíte diagnózu a z které vám vypadne relativní váha, to je na úrovni, že tohle je proti tomu dětská násobilka.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, chcete říct, že platba za diagnózu je méně transparentnější a spravedlivější...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ne. Transparentní je dobře, ale ten výpočet je extrémně komplikovaný, protože to opravdu vy seřadíte diagnózy podle toho, jak je vnímáte na hlavní a vedlejší a pošlete je do takzvaného /nesrozumitelné/, což je softwarový nástroj v počítači, z kterého vám vypadne, jaká je relativní váha té diagnózy v rámci celé České republiky. To je v podstatě systém, který dennodenně sbírá náklady z celé České republiky. Náklady, kolik stály léky, kolik stáli doktoři, kolik stály sestry, kolik nemocnice spotřebovaly na provoz. To padá do takového velkého nástroje, který to potom velmi složitě sortuje uvnitř a vypadne z toho, že relativní váha té diagnózy je třeba 1,7 a to se pronásobí takzvanou základní sazbou. Je to komplikované.

Václav MORAVEC, moderátor:
Těm praktikům přidáte za kapitační platbu?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já se s nimi opravdu nejdřív musím sejít a musejí mi ukázat, proč to chtějí. To není...

Václav MORAVEC, moderátor:
Protože jim to slíbil jejich předchůdce. Oni tvrdí, že by se měly dodržet sliby z loňského podzimu.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já chci vidět ale opravdu, protože podle toho, co zatím víme, tak mají výnosy vyšší, než kolik jim slíbil můj předchůdce, tak se musíme pobavit, jestli už ty výnosy to kryjí nebo nekryjí.

Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, že z těch dat, která máte v současnosti k dispozici, tak není zapotřebí...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Za první kvartál to vypadá, že ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Že není zapotřebí navyšovat kapitační platby praktikům.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Uvidíme. Ve zdravotnictví se jede na pololetí, takže bude důležité, jak to bude vypadat v rámci druhého kvartálu a za celé první pololetí.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že do budoucna se bude muset navyšovat platy samozřejmě i praktickým lékařům, zejména pro děti a dorost. A to je naprosto nutné. Už jsem ukazovala, jaký je rozdíl mezi námi a ostatními zeměmi. A samozřejmě že na to navyšování, které by mělo mít nějaké opodstatnění, tak je potřeba samozřejmě sbírat ta ekonomická data a tam je určitý problém. Zatímco tady je 44 nemocnic, které v tom DRG restart skutečně odhalily veškeré náklady, je tady metodika, která už je schválená ministerstvem zdravotnictví, financí, teď vlastně byly už první výsledky na jaře, udělala se nová vlastně analýza zase s těmi nemocnicemi a na konci roku dokonce vyjdou první tyto /nesrozumitelné/ i v nějakém věstníku, jak jsem se dočetla. V příštím roce a přespříštím vlastně už budeme stát před implementací a musíme si ale říct, že to může zamávat samozřejmě s některými nemocnicemi a že to bude muset být nějaký postupný přechod třeba v nějakých procentech a že to bude taky něco stát. Že to bude něco stát pravděpodobně ještě navíc. Ale my se přece chceme dostat proboha na tu vyšší laťku, jinak nám všechny ty sestry i lékaři budou odcházet ještě více do zahraničí než dnes. Pokud budeme klesat vůči HDP na rozdíl od ostatních zemí Evropské unie.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane doktore.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já k tomu mám 3 poznámky. Zaprvé podle té vyhlášky se platí nebo ta platba, ty finance, ta celková částka se pak odvozuje od takzvané individuální základní sazby, což je historicky vzniklé číslo, které kolísá od 20 tisíc až po 45, v extrémním případě u ústavu jednoho, nebudu ho jmenovat, protože proti němu nic nemám, je to prostě dané tím nesmyslným systémem 90 tisíc individuální základní sazba u VZP. A jestliže v té vyhlášce uvedené brzdy říkají, že individuální základní sazba je u nemocnic, které mají nějaké centrum, jakékoliv, tady jsou vyjmenované, je jich asi 7, minimálně 35 tisíc nebo 33 500 a u všech ostatních 24 000, tak když odoperujete slepé střevo, a to je prosím DRG 0, DRG výkon apendixu bez komplikací, váha 0,9787, tak ve fakultní nemocnici za to dostanete 32 700 korun a v ostatních nemocnicích 23 tisíc. Když to počítáte dopředně, tak zjistíte, že v té fakultní dostanu za slepé střevo o 50 % víc. Je to trochu zjednodušené, protože je to tak komplikované. A chci říct, že ODS by to zjednodušila. To je ta pointa.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já se trošku obávám, že nezjednodušila. Koneckonců i za vlády ODS tyhle koeficienty fungovaly. A hlavně, vy jste totiž řekl, že je to za slepé střevo. Ono to není za diagnózu slepé střevo ale za skupinu diagnóz, ve které je i slepé střevo. Pak je tam totiž taky ileus, který určitě u vás neděláte, který dělá ve vedlejší fakultní nemocnici.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Překvapivě ano.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Omlouvám se. Ale většinou tohle se vztahuje do několika center. A upřímně řečeno pak platí to, že stejné peníze dostanete za to slepé střevo i za ten ileus. A jak mluvíte, a to je problém, protože je hezké, když za slepé střevo dostanete 20 000, ale právě za ten ileus potřebujete 120 000, ale dostanete za něj taky jenom 20 000. To je potom právě o tom mixu těch diagnóz. A mimochodem ta individuální základní sazba, neboli jak se používá výraz baserate? Jak je to tady napsáno v tom vzorci, tak ten se vypočítává právě jako souhrn diagnóz, které jste v tom roce předchozím udělali, takže to není tak, že by to bylo nějak zmraženo, ten baserate se nějakým způsobem počítá.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jenom omlouvám se, aby tomu divák ještě rozuměl, protože obávám se, že teď už jsme se v té úhradové vyhlášce ztratili.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já musím říct jednu věc. Jednu věc.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
To jsou velké výkony a tlustém a tenkém střevu a tam je váha 3,29, takže to není pravda, jak tady říkal pan ministr.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ale pronásobeno tou individuální sazbou. To je ono. Takže pak vám to právě...

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Závažnost mají dělat ty váhy a ty sazby.
 
Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Ten systém je opravdu strašně komplikovaný, pracuje na historických datech. Naštěstí vyhláška poslední tři roky je trochu méně restriktivní, takže je tam větší prostor. Dokonce ta letošní vyhláška umožňuje nějaký přechod třeba těch omezení z lůžkové na ambulantní dokonce i mezi komplementem a ambulancemi, takže v tomhle určitý pokrok tady je. Ale skutečně jaksi to správné nastavení bude až poté, co bude plně spuštěn ten DRG restart.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě pojďme k výdajům zdravotních pojišťoven na péči o pacienty. Ty by se do roku 2030 kvůli stárnutí společnosti měly téměř zdvojnásobit, bavíme-li se o tom, že na tuzemské zdravotnictví jde ve vztahu k hrubému domácímu produktu čím dál méně peněz. V loňském roce se na zdravotním pojistném vybralo víc než 264 miliard korun. Pojišťovny na zdravotní péči vydaly necelých 259 miliard, systém veřejného zdravotního pojištění tak byl v mírném přebytku. Do budoucna by se mohl ocitnout v deficitu. Příští rok to, pane ministře, nečekáte, když tady zdravotní pojišťovny varují, že všechny ty kroky, které činíte vy na ministerstvu, mohou dostat systém příští rok do deficitu.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ale já jsem ekonom a já jaksi fakt nemám rád dluhy, takže já, když něco jako budu připravovat, tak to budu připravovat jako vyvážený systém.

Václav MORAVEC, moderátor:
V příštím roce tedy systém skončí na nule.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Systém skončí určitě na nule, protože tam vznikají právě ty přebytky, o kterých mluvíte. Těch 5 miliard, o kterých mluvíte víc, dneska zůstává ležet na účtech zdravotních pojišťoven. To je třeba si říct. To není nikde jinde.

Václav MORAVEC, moderátor:
A teď kde zajistit ty další zdroje pro zdravotnictví, o tom bude i předvolební kampaň. Současný ministr, nový ministr financí Ivan Pilný říká: budeme se muset vrátit například k poplatku za pobyt v nemocnici. Tady ministr zdravotnictví, který po včerejšku ještě navíc nechce být nebo nebude volebním lídrem v hlavním městě, protože prohrál souboj se stranickým kolegou Dolínkem, to znamená, vy se vracíte do Motola, pane ministře, jako ředitel?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já předpokládá, že ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tvrdíte, že s tím byly zbytečné administrativní náklady a to znamená, kde najít jiné zdroje, jestliže tady zjišťujeme, že v roce 2030 kvůli stárnutí společnosti se výdaje zdravotních pojišťoven téměř zdvojnásobí?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Víte, upřímně, je to jednoduché, buď to vemete od pacientů nebo vám to dá stát. Tam není nic jednoduššího...

Václav MORAVEC, moderátor:
Stát je, že si to vezme od pacientů v jiné formě.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ano. Ale u toho pacienta, když se to bude brát jednotlivě, tak to zasáhne naprosto jako... Je něco jiného, když budeme platit vy nebo já v té nemocnici, protože naše příjmy jsou určité jiné než lidí, kteří mají průměrný a nižší než průměrný příjem, který v této zemi je prostě 20 tisíc. Takže v tom je ten rozdíl. Kdežto když se to bere ze státu, tak se to daleko lépe přerozdělí. Ale jinak jsou to stejné peníze.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy jinými slovy jiná cesta nebude než zvyšovat zdravotní pojištění. Platby zdravotního pojištění.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Buď je to od zdravotního pojištění nebo jaksi jeden z nápadů, který máme my, znamená, že se udělá speciální fond, z kterého se začnou rekonstruovat nemocnice. Dneska se nemocnice rekonstruují ze zdravotního pojištění, což je zločin, protože ty peníze tam nejsou na to. Takže my tvrdíme, pojďme část daně z tabáku a alkoholu dát na rekonstrukci nemocnic, o to více, minimálně o 5 miliard více, pravděpodobně o víc, by zbylo ve zdravotním pojištění. Ale je třeba říci, že nás opravdu čeká extrémní exploze nákladů na drahé léky a na nové diagnostické postupy. To, co nás čeká, budou obrovité peníze. A podle mě Česká republika musí být postavena na tom, že tady má nárok na zdravotní péči ten, kdo ji potřebuje, ne ten, kdo si ji může zaplatit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Lidovci ty další zdroje financování zdravotnictví najdete kde?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Samozřejmě, že se musí otevřít ten systém zase znovu tak, aby tam byla možná i spoluúčast pacientů vyšší, než je dnes. Zejména aby si mohli připlatit na ty nové technologie, které ovšem nejsou život zachraňující. Musí to být skutečně nadstandard a je potřeba to definovat. Je absurdní...

Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená dvě složky pojistného, jak o něm mluví i Svaz zdravotních pojišťoven?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Je absurdní, že si dnes může vlastně pacient, pokud chce nějaký jiný materiál, tak si ho vlastně musí koupit, přinést si ho do nemocnice, protože ona ho vlastně de facto nemůže ta nemocnice tomu pacientovi nechat proplatit. Ano, přesně tak. To jsou problémy, které tady prostě máme před sebou a valíme je stále dopředu. To je první bod. Druhý bod je, že samozřejmě tady nemáme dostatečný prostor pro připojištění. Ono de facto není zakázané, ale lidé raději zaplatí třeba za implantáty zubní nebo za různé jiné věci rovnou z kapsy, ale mladší generace zatím není nějak připravena mentálně na to, aby si začala třeba prostě připojišťovat na stáří, na některé věci týkající se třeba rehabilitace a podobně. Takže to jsou samozřejmě zdroje, které tady jsou rezervy. Pak samozřejmě musíme říct, že jsou i určité, ale zdaleka ne tak velké, jak o tom někteří píší, zejména z hnutí ANO, rezervy i v hospodaření těch nemocnic, protože samozřejmě třeba centrální nákupy v tom holdingu, který já jsem teď převzala, Jihočeských nemocnic, snížily o několik set milionů náklady ročně. To ale nelze očekávat, že to znamená celorepublikově, že to jde všude, protože tam už možná k těm změnám i někde došlo. Ale my přece chceme zvyšovat platy, takže kde to jsme vlastně? Léky a materiály, potraviny jsou na méně než 1 %, tvoří dohromady 30 % nákladů, s kterými se dost těžko dá moc hýbat příliš, jsou to evropské ceny zejména. A to vlastně v čem nejvíc ten systém pokulhává, jsou samozřejmě platy zdravotníků.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane doktore. Jak dostanete víc peněz? Ano.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Všechno to bude fungovat, pokud bude pokračovat konjunktura. V okamžiku, kdy skončí dnešní konjunktura, tak to, co tu slyšíme od pana ministra a od jeho kolegů, on v tom není sám, to je poslední berlička sociálních demokratů, zdravotnictví zadarmo, někde slibovali i dopravu zadarmo a příště to bude třeba elektrika nebo základní potraviny. Já myslím, že to tak není. Je věcí společenské dohody, jak se zdravotnictví má financovat, o to my stojíme a když si ODS uspořádala kulatý stůl, kde se to mělo dohodnout, a sociální demokracie na popud tehdejšího poslance a hejtmana Ratha to bojkotovala. Já myslím, že musíme dojít k nějakému konsensu a já o něj stojím. A souhlasím i s tím, že lidé musí mít jistotu, že v případě vážného onemocnění nebo úrazu budou ošetřeni, bude uděláno všechno, co se má udělat a nemohou to platit z vlastní kapsy. Na druhé straně tím, že sociální demokracie i s vámi, s KDU, i s ANO zrušily poplatky, které už nikomu nevadily, nikoho nepřivedly do bídy, tak zdravotnictví chybí 5 miliard a ty se dneska složitě nacházejí. Ovšem nikdo si netroufne navrhnout obnovení poplatků, protože si to sociální demokraté vyzkoušeli, ve volbách jim to zafungovalo, takže to teď jako budou opakovat až do úplného konce. A až jednou přijde ta krize, až totiž skončí konjunktura, tak se k tomu, i kdybyste vládli, budete muset vrátit. /Souzvuk hlasů/.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ti lidé právě nebudou mít peníze. Jediný, kdo je bude mít, bude stát. To je důležité.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Ne. Stát má jenom peníze, které veme občanům z jejich kapes. Stát žádné peníze nemá.

Václav MORAVEC, moderátor:
Škoda, že vy jste zdravotnickou reformu jako ODS zahájili právě poplatky a nikoli reformou pojišťovenského systému.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Ne. Ony byly špatně nazvané. Regulační poplatek je nešťastný název a ta kritika, která se na ně...

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybyste to nazvali jinak, pane doktore, i kdybyste to nazvali jinak, nezačali jste reformu zdravotního systému změnou systému pojišťovnictví, kde by to dávalo větší smysl než tím, že zavádíte nějaké poplatky. Poplatky jste si zničili sami vlastní reformou.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Ale víte, že to, co je zadarmo, toho si lidé neváží a podle se toho k tomu chovají?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
A vždyť české zdravotnictví není zadarmo. Vždyť máte dost vysoké doplatky za léky. Ono se teď říká, jako že je zadarmo, není zadarmo.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Můj otec byl těžce nemocný a pojišťovna mu to vracela. Pravidelně.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Spousta pomůcek si lidé platí. /Souzvuk hlasů/.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že tady po těch příštích volbách bude, a poprosím o velmi stručné odpovědi, bude možné najít shodu na reformě pojišťovenského systému, aby, jak třeba navrhuje Svaz zdravotních pojišťoven, mělo zdravotní pojištění dvě složky, tu základní, povinnou, a pak tu, o které by rozhodovaly pojišťovny? Pane ministře.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Tady je důležité říct, že základem je to, aby nevzniklo zdravotnictví pro bohaté a pro chudé. To je prostě základ. Takže dvojrychlostní zdravotnictví ne. Jakákoliv dohoda, která nebude slibovat dvourychlostní zdravotnictví, čili zvlášť pro bohaté a zvlášť pro chudé, fajn, ale prostě základ je, že zdravotnictví je základní demokratický pilíř tohohle státu. Musí být pro všechny.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zuzana Roithová.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Pokud nezvítězí populisté, pak ta dohoda bude nutná. Ale já bych jenom chtěla upozornit, že stejně už to dvojí zdravotnictví tady máme. Pokud vím, tak v Malešicích, tady někde nedaleko, už Abel chystá novou nemocnici, zřejmě jen pro ty bohaté, protože pochybuju, že by s nimi pojišťovny uzavřely smlouvu, protože v Praze zase nedostatek asi lůžek, lůžkové péče není. Takže upozorňuju na to, že tady samozřejmě jsou nějaké trendy, které prostě tak jako tak běží a spíš je potřeba tomu dát nějakou štábní kulturu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Poslední téma, zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana. Média se mu často věnují a občas o svém zdraví mluví i sama hlava státu. Například na tiskové konferenci při návštěvě Olomouckého kraje prezident reagoval na slova ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, který pronesl, že by se měl Miloš Zeman více šetřit a méně kouřit.

Miloš ZEMAN, prezident ČR; 31. 5. 2017:
Pan ministr zdravotnictví mě nikdy v životě nevyšetřoval. Pan ministr zdravotnictví nikdy nebyl součástí mého doprovodného programu, takže jeho knížecí rady beru s úsměvem. Uvědomte si, že vypadám svěže, není-liž pravda. Kdo by o tom pochyboval, pane redaktore. A přál bych panu ministru zdravotnictví Ludvíkovi, aby si zachovával stejnou svěžest, jako mám já.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, proč máte potřeby dávat prezidentovi knížecí rady ohledně jeho zdravotního stavu?

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
No, to, že by se měl šetřit a že by měl odpočívat, je obecná rada pro každého, kdo se pohybuje ve vysoké politice. Všichni to známe, takže to bych neřekl jenom panu prezidentovi, to bych řekl panu premiérovi, to bych doporučil sám sobě, nebo moje žena mi to říká. Ale, ale jestli si myslíte, že ministr zdravotnictví má říkat cokoliv jiného než to, že lidé mají méně kouřit, tak si to prostě nemyslím. Lidé mají méně kouřit, ideální by bylo, kdyby vůbec nekouřili.

Václav MORAVEC, moderátor:
Není problém, co se týče prezidentova zdravotního stavu, když se podíváme na prezidentovu únavu v tom jeho našlapaném programu, ať už zahraničních cest nebo cest do regionů, tak vidíme, jak například státníci celého světa čekají na českého prezidenta, než je přivezen ke společné fotografii, jako jsme to viděli v Číně. Naposledy ve Vietnamu také zdravotní stav prezidenta republiky, který není příliš dobrý. Zároveň jsme se dozvěděli loni na konci roku, že bylo rozpuštěno nebo přestalo fungovat lékařské konsilium. Čemu přičítáte tyto kroky, Zuzano Roithová?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
Já bych jenom chtěla říct, že každý nejenom lékař ví, že jestli má někdo těžký diabetes, toto pan prezident nepopírá, tak samozřejmě tam je kontraindikace takové kouření v takovémto rozsahu a vůbec tedy kouření. Takže to je zcela logické. To, že bylo rozpuštěno konsilium, to je samozřejmě problém pana prezidenta. K tomu se těžko můžu vyjadřovat. Obecně si myslím, že bych tolerovala horší zdravotní stav prezidenta, ale netolerovala bych některé výroky, vulgarismy a vlastně některé jeho politické směřování a v podstatě jeho politiku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Není to ale tak, že to lékařské konsilium by mělo garantovat národu, že má zdravého prezidenta a že například Kancelář prezidenta republiky nepřetěžuje hlavu státu kvůli tomu programu?

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
My na to žádnou vyhlášku ani zákon nemáme. To je spíš otázka zdravého rozumu jak toho prezidenta, tak toho okolí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale byl to úzus.

Zuzana ROITHOVÁ, bývalá ministryně zdravotnictví /KDU-ČSL/:
A možná se k tomu ještě kolegové vyjádří.

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Já obdivuji program pana prezidenta, protože vím, jak je to náročné být jeden den ve Vietnamu a druhý den v nějakém kraji. A byl jsem požádán při jeho návštěvě v Plzeňském kraji, abych se k tomu vyjádřil. A všichni vidí, že ten zdravotní stav není úplně dobrý. A já ho nebudu komentovat, protože nemám imunitu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď myslíte poslaneckou?

Petr ZIMMERMANN, expert pro zdravotnictví /ODS/:
Například. A protože jak řekl pan prezident, já jsem ho nevyšetřoval. To znamená, dopouštěl bych se hypotéz, které bych stavěl na nějakém povrchním pozorování.

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Já bych se chtěl jenom vyjádřit k tomu konsiliu, protože já jsem byl nějakým způsobem účasten i konsilia prezidenta Václava Havla i jaksi toho, když se tvořilo konsilium k panu prezidentovi Zemanovi. A je třeba si říci jednu věc, konsilium je spíš vytipování odborníků pro určité typy, typicky internista, diabetolog, neurolog, kteří v případě potřeby se sejdou a budou konzultovat ten zdravotní stav. Čili konsilium není nemocnice, která by se o pana prezidenta starala průběžně. Konsilium je skutečně jaksi něco, co má pomoci těm lékařům, kteří se o něj starají pravidelně. Pan doktor Kalaš, tuším, z Nemocnice Na Homolce, to teď v této chvíli je, tak kteří se o něj starají průběžně. A když prostě potřebují, protože konsilium, to vám tady potvrdí lékaři, se svolává ke konzultaci nad pacientem. Čili ne k tomu, aby průběžně jaksi ošetřovalo někoho, ale k tomu aby se svolávali jaksi ke konzultacím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale to konsilium může konstatovat přece, že ten zdravotní stav je vážnější...

Miloslav LUDVÍK, ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Ale k tomu musí dát někdo podnět. A zatím tedy nikdo ho nedal a já si nemyslím, a musí to bejt především, přesně tak, se souhlasem pacienta. Tam je klíčová věc. Takže jaksi já v tuhle chvíli, já dokonce ani nejsem si vědom, že by bylo rozpuštěno konsilium a pokud vím, tak mu dokonce jmenovací dekrety podepisuje ministr zdravotnictví, tomu konsiliu. Takže jako v této chvíli ani netuším, kde se vzala ta informace, že bylo rozpouštěno. Nicméně faktem je, že klíčový je to, jak se cítí pacient. Máme svobodnou volbu lékaře. Pan prezident je pacient jako každý jiný.

Václav MORAVEC, moderátor:
Miloslav Ludvík, Zuzana Roithová a Petr Zimmermann. Děkuju za tuto diskusi a těším se na další. Ve druhé hodině Otázek se budeme bavit nejen o kauze Rath a to s Lenkou Bradáčovou, Pavlem Šámalem a Helenou Válkovou. Dívejte se dál. Pokračujeme na zpravodajské čtyřiadvacítce.