25. října 2011

Eurozóna neví, kam dál. Naše rozhodnutí snese odklad

Poslanecká sněmovna dnes na můj návrh vyřadila z pořadu jednání změnu článku 136 Lisabonské smlouvy. Nejde o naschvál euroskeptiků, ale o logický krok, který reaguje na stále nejasnou a turbulentní situaci v eurozóně.

Sluší se připomenout, o čem vlastně mělo původně plánované hlasování být. Lisabonská smlouva v současnosti neumožňuje sanaci krachujících států mimo živelných pohrom a katastrof. Současné kroky se tak v eurozóně dějí v rámci takzvaných dočasných mechanismů finanční stability. Oproti tomu stálý mechanismus známý pod zkratkou ESM má platit od roku 2013 a cesta k němu vede právě přes změnu čl. 136 Lisabonské smlouvy. Touto změnou nedojde k přesunu národních kompetencí, protože fungování ESM bude mít mezivládní charakter. A obě komory parlamentu daly již letos na jaře ke změně čl. 136 předběžný souhlas ve formě vázaného mandátu. Nyní jsme ve fázi následné ratifikace ve všech členských státech EU, u nás bude nutná ústavní většina obou komor parlamentu. 

České republiky, kde se eurem neplatí, se tato změna zdánlivě netýká. Vzhledem k našemu členství v EU a provázanosti české ekonomiky s tou evropskou musíme ale naše kroky pečlivě vážit. Na jednu stranu není možné, abychom řešení krize, která dnes postihla hlavně země eurozóny, blokovali. A pokud má Evropská unie nějaké záchranné mechanismy přijmout, tak raději stálé, s jasnými pravidly a sankcemi a tvrdou parlamentní kontrolou.

V případě trvalého eurovalu ale doporučuji obezřetnost. Doporučoval jsem ji koneckonců už dříve.  V eurozóně mohou v příštích měsících nastat nenadálé a velmi překotné události. Bylo by proto z pozice České republiky netaktické ve spěchu odsouhlasit změny, které ještě neprošly dokonce ani v Německu, které za návrhem jako klíčový hráč evropské politiky stojí. Nehledě na to, že stále nevíme, jak přesně bude stálý euroval fungovat. Právě v těchto týdnech se rozhoduje o osudu eura a budoucím směřováni EU. Záchranná opatření ztrácejí podporu veřejnosti ve většině států. V takové atmosféře můžeme finální postoj České republiky formulovat později. Co bychom však odkládat neměli, je právě diskuze o nastavení budoucí parlamentní kontroly vládních rozhodnutí při řešení finančních potíží v Unii. Dobrým receptem je nedávné rozhodnutí ústavního soudu v Německu, který postavení zákonodárců v takových případech výrazně posílil.

Ing. Jan Bauer
Ing. Jan Bauer

předseda oblastního sdružení
místopředseda regionálního sdružení
zastupitel
1. místopředseda poslaneckého klubu PČR

Štítky:
evropská unie