Promarněná šance na „jedny dveře“ pro stavebníky
27. března 2017

Martin Kupka: Promarněná šance na „jedny dveře“ pro stavebníky

(Právo) V Poslanecké sněmovně se sice teprve projednává návrh novelizace stavebního zákona, ale už teď lze říci, že vláda nesplní jeden ze slibů svého programového prohlášení, kde se v bodu 3.14 mimo jiné říká: „V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení.“ Ne, nepřinese. Nechci tu podrobně rozebírat, že vláda naopak navrhla novou povinnost, která jen u nás ve Středočeském kraji bude znamenat 15 tisíc nových papírů s razítkem ročně.

 
Mnohem víc mi vadí, že jsme opět svědky promarněné šance na zavedení systému nazývaného „jedny dveře“. Je to služba, kterou občané od moderního státu mohou oprávněně očekávat a kterou by moderní stát bezpochyby měl být schopen občanům nabídnout.
 
Nejde o nic jiného než o volbu mezi dosavadním náročným a zastaralým úředním postupem na straně jedné a vstřícným moderním postupem na straně druhé.
V prvním případě občan nebo firma dostane hloupý nápad někde něco postavit – předpokládejme pro jednoduchost, že nejde o jadernou elektrárnu, ale o rodinný dům, nové sídlo firmy nebo obchod.
 
Poté, co si nechá zpracovat projektovou dokumentaci a sežene na stavbu peníze, se musí pustit do Tour de Office – obejít desítky dveří, vyčkat si několik front, vyplnit nějaké ty žádosti, žertovat se vstřícnými úředníky a úřednicemi a držet se zkrátka před těmi komisními. A pak to všechno sbalit do jednoho balíku a odejít na stavební úřad.
 
Druhý případ – onen vstřícný moderní postup – by vypadal asi tak, že stavebník přijde přímo na stavební úřad, odevzdá projekt a příslušnou žádost a spokojeně odejde. (Dokonce by mohl všechno odeslat elektronicky ze své datové schránky.) Stavební úřad požádá o stanovisko všechny další instituce sám a na konci vydá stavební povolení.
 
Už slyším všechny ty připomínky, že to nemůže fungovat např. proto, že během každého řízení může nastat mnoho nejasností, stavebník při získávání souhlasů zainteresovaných úřadů a institucí musí tu a tam něco dovysvětlit, což v systému jedněch dveří nebude možné…
 
Úvahy, že to nejde, nemůžeme přijmout. Předně musím se svou již mnohaletou starostenskou zkušeností ze středočeských Líbeznic, kde stavební úřad máme, konstatovat, že bez takových potíží proběhne většina stavebních řízení.
 
Dále je třeba říci, že není možné samozřejmě zavést systém „jedněch dveří“ jako povinný pro všechny stavebníky. Nechť je to možnost, kterou stavebník podle své úvahy – a se znalostí věci – využije nebo nevyužije. Systém se navíc může zavádět postupně, nejprve pro jednodušší stavby, a až postupně s novými zkušenostmi i pro stavby složitější až extrémně složité.
 
Dále je jasné, že zavedení systému předpokládá, že stavebník bude mít kdykoli možnost nahlédnout přes internet do přehledu, jak to s jeho žádostí a shromažďováním stanovisek ostatních úřadů vypadá. A systém mu musí dát rychle vědět, když se proces na některém ze zapojených úřadů a institucí zadrhne, aby měl šanci se k věci co nejdříve vyjádřit, např. navrhnout úpravu materiálu, který se nelíbí hasičům nebo vodoprávnímu úřadu.
 
Nikdo neříká, že zavést takový systém je jednoduché. Je ale šance udělat něco, co občanům zase po nějaké době připomene, že stát neutrácí stamilióny na informační technologie proto, aby se úředníkům lépe úřadovalo, ale proto, aby se ulevilo občanům a firmám.
 
Je k tomu potřeba jediné. Změnit státní doktrínu „jsme tu od toho, abychom kontrolovali, jak společnost dodržuje zákony“ zpět k již trochu pozapomenutému „naším úkolem je poskytovat lidem služby a nepřekážet jim při tom“. A zdaleka se to netýká jen stavebního řízení.

Martin Kupka
místopředseda strany
expert pro veřejnou správu
uvolněný krajský radní
starosta

Více o autorovi