Novinky Mediální výstupy

NATO chce rozmístit vojáky v Pobaltí. „Jde o signál směrem k Rusku

Ve chvíli, kdy se Velká Británie rozhodla opustit Evropskou unii, tak NATO zůstává jedním ze spojovacích článků, kterou kontinentální Evropa s Británií bude v oblasti bezpečnosti mít. Alespoň to říká europoslanec Jan Zahradil, který také vítá, že právě Británie by měla velet jednomu z praporů NATO v Polsku a Pobaltí.

„Je v tom skrytá symbolika, že Británie neodchází z Evropy, neopouští ani evropské dějiny a současnost, maximálně opouští organizaci, která se jmenuje EU, ale to neznamená, že se nebude podílet třeba na zajišťování naší bezpečnosti prostřednictvím Severoatlantické aliance,“ připomíná v rozhovoru pro Radiožurnál Jan Zahradil. 

Rozhovor s europoslancem z ODS Janem Zahradilem o plánované vojenské přítomnosti NATO v Polsku a Pobaltí a také o tom, jakým způsobem Velká Británie vystoupí z EU. 

Rusko podle něj sice není pro nás bezprostřední hrozbou, dají se ale vysledovat prvky rizikového chování a zvýšené asertivity až agresivity k tomu, co Rusové nazývají blízkým zahraničním. 

Právě s tím se pobaltské státy v minulosti utkávaly, a v některé z nich jsou početné ruskojazyčné menšiny. Rozmístění jednotek NATO v pobaltských státech tak s sebou nese určitou symboliku. „Je to zdvižený ukazováček Rusku, aby se chovalo trochu jinak,“ přibližuje Jan Zahradil. 

„Jediná možnost, jak se dá dojednat odchod Velké Británie z EU, je změna základních smluv. “

V současné době už podle něj probíhá studená válka, a to minimálně od doby, kdy Rusko anektovalo Krym a kdy proti němu byly zavedeny hospodářské sankce. Na druhou stranu ale NATO stále zdůrazňuje, že je potřeba dialog s Ruskem, a také ho neizolovat. 

„Ale stejně tak je důležité sem tam podniknout určitý symbolický, řekněme výstražný krok. Pobaltské země jsou NATO, nikdo se nemůže podivovat nad tím, že jednotky zemí Severoatlantické aliance tam budou rozmístěny,“ dodává. 

  

Celý přepis rozhovoru s Janem Zahradilem:

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je europoslanec za ODS Jan Zahradil, předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů. Vítejte, dobrý den. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Dobrý den. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Vím, že NATO není přímo vaše sféra, přesto sledoval jste nějak výsledky summitu ve Varšavě? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Určitě. Zejména teď, když se Velká Británie rozhodla opustit Evropskou unii, tak NATO zůstává, aspoň doufám, jedním ze spojovacích článků, kterou ta kontinentální Evropa s Velkou Británií bude mít v oblasti bezpečnosti. A takže je dobré se na to v těchto dnech soustředit a dívat se, co se tam vlastně odehrálo na tom summitu. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Čili je podle vás i dobře, že Británie by měla velet jednomu z těch praporů? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Určitě. Je v tom skrytá taková symbolika, že Británie neodchází z Evropy, že neopouští ani evropské dějiny ani evropskou současnost, maximálně opouští organizaci, která se jmenuje Evropská unie. Ale to neznamená, že se dále nebude podílet třeba na zajišťování naší bezpečnosti prostřednictvím právě Severoatlantické aliance. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Dá se to ale srovnávat, brexit a přitom potom tedy účast Británie na tomto jednom praporu? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Znovu říkám, Británie neopouští Evropu. Určitě se bude dále zajímat o to, co se na kontinentě děje a určitě bude plnit svoje povinnosti a svoje závazky, zejména v bezpečnostní oblasti a NATO je dnes jediná organizace, která je schopná to dělat. Takže ve světle toho brexitu si myslím, že ta symbolika je důležitá a že je důležité to sledovat. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Je pro nás Rusko hrozbou? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Nemyslím si, že bezprostřední hrozbou, ale určitě se tam dají vysledovat prvky rizikového chování, takové zvýšené, jak se říká asertivity až agresivity k tomu, co Rusové nazývají blízkým zahraničím. A myslím, že ty pobaltské státy se s tím utkávaly v minulosti poměrně viditelně. V některých z nich jsou poměrně početné ruskojazyčné menšiny, které tam sloužily tak trochu jako taková pátá kolona. A tudíž to rozmístění těch jednotek v pobaltských státech s sebou taky nese určitou symboliku. Je to vlastně zdvižený ukazováček směrem k Rusku, aby se začalo chovat trochu jinak. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Nemůže tento zdvižený ukazováček ale více jaksi rozdmýchat sporů? Protože ruské ministerstvo zahraničí už na to samozřejmě reagovalo velmi citlivě. Nemůže dojít na nějakou formu studené války? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Studená válka podle mě už tady svým způsobem probíhá, a to minimálně od doby, kdy Rusko anektovalo Krym a kdy proti němu byly zavedeny ony známé hospodářské sankce. To je něco... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Dobrá, ale Aliance, promiňte, pane Zahradile, Aliance stále zdůrazňuje, že je potřeba komunikovat s Ruskem, vést dialog a neizolovat jej. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

To nepochybně, ale stejně tak je důležité sem tam podniknout určitý symbolický, řekněme, výstražný krok. Pobaltské země jsou členskými státy NATO. Takže nikdo se nemůže podivovat nad tím, že jednotky zemí Severoatlantické aliance tam budou rozmístěny. To je podle mě naprosto normální. To, že to s sebou nese určitou symboliku, to je prostě jasné, že to není náhoda. V této době to je také jasné. Ale že to není nic proti mezinárodnímu právu nebo nic, co by mohlo Rusko považovat za ilegální krok, to je také jasné. Čili je to signál směrem k Rusku. Je to podle mě něco, co by Rusko mělo chápat jako znepokojení západu Evropy nad některými prvky objevujícími se v jeho chování v posledních letech. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Rusko to chápe zatím jako, že NATO démonizuje Rusko a mluví o neexistující hrozbě. Nemůže tedy naopak dojít opravdu na tu izolaci a na přiostření vztahů? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Já bych řekl, že Rusko si za to prostě do značné míry může samo. Není třeba ho démonizovat. Je třeba pozorně sledovat, co dělá, jakým způsobem se chová ke svému blízkému zahraničí. Já ten termín nemám rád, ale řekneme, můžeme ho používat tady jako takový pracovní termín a prostě jsou tam znepokojivé prvky v posledních letech, vyvrcholilo to na té Ukrajině. Tam myslím, že už nikdo nemohl mít pochyby o tom, že Rusko prostě je schopno v určitých situacích ty vztahy vyhrotit. Čili tohle je prostě odpověď. Je v tom skrytá určitá symbolika. Já doufám, že si to Rusko vyloží tak, jak to je zamýšleno. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Skutečně tato symbolika může přimět Rusko, aby se neopakovalo třeba v Pobaltí to, co se opakovalo na Ukrajině? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Právě jste na to narazila. Pokud někde vznikaly nějaké obavy, že by se ten ukrajinský scénář mohl snad opakovat, i když třeba v nějaké jiné podobě, tak to bylo právě v případě pobaltských zemí. Čili i to je ten důvod, proč ty jednotky byly rozmístěny právě v Pobaltí a ne někde jinde. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Europoslanec za ODS Jan Zahradil je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Nejpravděpodobnějším lídrem Británie, který bude vyjednávat podmínky vystoupení této země z Evropské unie, se aktuálně jeví Theresa Mayová, nynější britská ministryně vnitra. Andrea Leadsomová se jaksi vyslovila pro brexit, kdežto Theresa Mayová jaksi byla na straně Davida Camerona. Jestli by bylo tedy lepší, aby ten, kdo bude vyjednávat podmínky odchodu Británie z Evropské unie, byl spíše stoupencem brexitu, nebo ne? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

To v tuhle chvíli už považuji za irelevantní. Já myslím, že ta situace je teď jasná, že prostě hlasování dopadlo jednoznačně. A když si promítnete výroky obou těch dam za posledních několik dnů, tak ony vlastně mluví téměř totožně, že žádné druhé referendum se opakovat nebude, že ta věc je vyřízená a že teď je zapotřebí dojednat co nejlepší podmínky nových vztahů Velké Británie s Evropskou unií, aby Británie mohla setrvat ve vnitřním trhu, aby obchodní výměna nebyla narušena, aby tedy nevypukla nějaká obchodní válka. A samozřejmě vyvede Velkou Británii z té politické dimenze evropské integrace, protože o to se v tom brexitu jednalo především. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Určitě je velice důležité, kdy bude aktivován článek 50, kterým se tedy formálně spustí odchod Británie z EU. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/: 

Nedělejme z toho klíčovou otázku celého toho jednání, protože to bude trvat několik let. Ona tady nabíhá samozřejmě v momentě aktivace toho článku určitá dvouletá lhůta, ale tím není řečeno, že během těch dvou let se musí dojednat úplně všechno. Tam se mohou obě strany shodnout na tom, že je zapotřebí nějaká delší časová lhůta. Takže jestli ten článek bude aktivován v říjnu, listopadu, prosinci nebo lednu, podle mě už nehraje takovou roli. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Čili pár měsíců v tom rychlém řešení není zájmem obou stran? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Pár měsíců určitě nehraje roli a rychlé řešení tady určitě nenastane, já na to nevěřím. Já vždycky vzpomínám takový ten příklad, i když to není úplně přesné, ale dá se to použít, příklad Grónska, které vystupovalo z tehdejších evropských společenství v 80. letech. Grónsko je malá země, vlastně to není ani země, je to jenom autonomní území, žije tam asi 55 tisíc obyvatel, a Grónsko, když vystoupilo z evropských společenství, tak si dojednávalo nový smluvní vztah 3 roky. Tak si představte, jak komplikované to může být v případě Velké Británie, což je velká země, ekonomicky silná země. To může klidně trvat daleko déle než 3 roky. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Podle předsedy ODS pana Fialy i podle vás bude při vyjednávání o brexitu prostor na vyjednávání určitých výjimek i pro Českou republiku. Jak si to představit, právně řekněme? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Já věřím, že jediná možnost, jak se dá dojednat odchod Velké Británie z Evropské unie, je prostě změna základních smluv, protože Velká Británie je smluvně vázána jako členská země, je napsána, explicitně uvedena ve všech těch základních smlouvách. Takže její odchod bude muset být také řešen změnou těch základních smluv, kdy prostě Velká Británie bude muset být jaksi vyškrtnuta nebo vypuštěna z těch textů a zároveň s ní bude muset být uzavřena nějaká nová smlouva. No, a v momentě, kdy se ty smlouvy otevřou tímto způsobem, tak samozřejmě je tady možnost, aby si některý stát, v tomto případě třeba Česká republika, položil na stůl také nějaké podmínky a řekl: OK, my budeme souhlasit s tím novým zněním té smlouvy, ale chceme si také ošetřit nějaké svoje vlastní zájmy, tedy například výjimku z přijetí eura nebo výjimku ze společné azylové a migrační politiky. Jestli to... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Mám to vnímat tak, promiňte, že tedy v momentě, kdy se bude rozhodovat o tom, že se přepíše, že zkrátka členů Evropské unie už není 28, ale 27, tak se do toho může vložit Česká republika a řekne: Ale ještě se tu přepíše to, že my chceme výjimku z eurozóny? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Ono to nebude tak jednoduché s tím přepisováním. Tam nepůjde jenom o to, že se prostě vyškrtne jedno slovo nebo dvě slova z těch smluv. Ty smlouvy se budou muset otevřít a ten smluvní vztah Velké Británie se tam bude muset upravit. Velká Británie třeba má v těch smlouvách ošetřeny některé speciální výjimky. Ona nebyla součástí té společné politiky v oblasti justice a vnitra například. Čili ta změna těch smluv bude širší. A tam potom je prostor podle mě pro vyjednávání nějakých nových vztahů. Možná... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

A proč by na podmínky České republiky mělo potom přistoupit těch 26 zbývajících států, když budou samy mít dost starostí s tím, aby vyjednaly tu dohodu s Británií, která by byla přijatelná? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Možná že se nebude jednat jenom o Českou republiku, ale že s nějakými požadavky přijdou i některé jiné státy. A možná dokonce, a to by asi bylo nejlepší řešení, se vůbec podoba Evropské unie během jednání nebo v rámci jednání o vystoupení Velké Británie změní, protože slyšíme teď ze všech stran volání po reformách, po tom, že je zapotřebí Evropskou unii změnit, přiblížit ji občanům, deregulovat, debyrokratizovat. Zatím tedy jsou to jenom taková vyhlášení, takové proklamace, ale pokud by k té reformě mělo opravdu dojít, tak to zase bude muset být uděláno formou změny těch smluv a tady zase Česká republika podle mě by k tomu měla přistoupit aktivně. Měla by usilovat, aby ty smlouvy byly otevřeny i z toho důvodu, že Evropská unie prostě potřebuje změnu, potřebuje reformu. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Nemůže si v momentě, kdy se některé hlasy ozývají po větší integraci Evropské unie, tímto krokem spíše Česká republika uškodit? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:
 
Ono se to volání ozývá jaksi z dvou protisměrných nebo vzájemně proti sobě působících politických směrů. Ten jeden směr volá po větší integraci, ten druhý směr, ten druhý hlas naopak volá po větším uvolnění, po zpružnění té evropské struktury. A já myslím, že ty dva procesy mohou běžet současně. Třeba Německo s Francií nebo to tvrdé jádro Evropské unie se bude chtít více integrovat a bude se chtít nějak ještě sblížit třeba v oblasti daní nebo sociální politiky. No, a pak tady budou země, které to nebudou chtít následovat a to podle mě povede k tomu, že vznikne něco jako vícerychlostní Evropa. Ona už vlastně fakticky existuje. Teď jde o to ji kodifikovat v těch smlouvách a tam pak Česká republika zase může sehrát aktivní roli a nás tady doma čeká velmi podle mě důležitá domácí diskuse, zda tedy chceme nebo máme být součástí toho tvrdého jádra, anebo zda máme být součástí nějaké spíš té volnější struktury. To bude... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Jestli ta volnější struktura by tu aktivní roli vůbec umožnila, pakliže bychom byli takzvaně na okraji. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Já to slovo na okraji nebo na periférii nebo něco podobného... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Řekl jste tvrdé jádro, tak tedy potom používám. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Já to nemám rád, protože ono to vytváří dojem jako nějakého prostě neplnoprávného nebo druhořadého členství. To tak není. Myslím, že Česká republika by si měla dobře rozmyslet, jestli chce být součástí toho tvrdého jádra, protože to pro nás v budoucnu znamená nejenom přijetí jednotné měny, ale v podstatě i harmonizaci daňové politiky, velmi pravděpodobně i sociální politiky, velmi pravděpodobně přijetí všech těch standardů v oblasti azylové a migrační politiky včetně kvót. A tady nás čeká opravdu podle mě velmi důležitá domácí debata. Já budu prosazovat, moje politická strana bude samozřejmě prosazovat, aby Česká republika součástí toho tvrdého integračního jádra nebyla, protože se domníváme, že to pro nás není výhodné. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Říká europoslanec za ODS Jan Zahradil, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Když minulé úterý schválil Evropský parlament přísné emisní limity mimo jiné pro zahradní sekačky, vyvolalo to velké vášně. Europoslanci ODS nejprve hlasovali pro, pak své hlasování zpětně opravili. Proč, pane Zahradile? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

My jsme dostali poměrně solidně vynadáno od našich voličů a podporovatelů, kteří se tomuto tématu podle mě teda, musím říct velmi překvapivě, věnovali. Všimli si toho. A my jsme ten názor změnili. Ono to samozřejmě podle pravidel Evropského parlamentu lze. Neznamená to, že by snad ten výsledek byl jiný, protože ty dva naše hlasy na tom konečném výsledku nic nezmění, ale... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

To je trochu alibistický postoj ale, nebo ne? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:
 
Nemyslím. My jsme v tom původním znění tomu nepřikládali tak velkou důležitost. Já si dokonce doteď myslím, že to zase až tak kontroverzní téma není, protože pro Českou republiku, pro české výrobce nebo dovozce té zahradní techniky to vlastně žádnou změnu neznamená. Ale ta symbolika, že vlastně 10 dní po brexitu, po zásadním otřesu, který Evropská unie prodělala, tak se tady hlasuje o nějakých emisních limitech pro sekačky, tak je opravdu trochu nedobrá. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

A není to ale také tak, že se mimo jiné hlasovalo o pohraniční a pobřežní stráži, ale teď se tady vlastně vozíme na tom, že jsou tady nějaké emisní limity nejen pro zahradní sekačky, ale pro spalovací motory nesilničních strojů? Čili opravdu to není jenom sekačka. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Přesně tak, a ty sekačky a jiná zahradní technika se s tím podle mě svezly trochu nedopatřením. Nevím, ale ten zpravodaj by nám to asi měl říci, možná tam bylo zapotřebí udělat nějakou výjimku. To, co se potom odehrálo, to byla taková spíš mediální bouře ve sklenici vody. Ale ta symbolika podle mě není dobrá. Posiluje to takové to vědomí, že Evropská unie se spíš zabývá prkotinami a technickými normami, než aby řešila opravdu ty důležité věci. A my jsme zpětně to hlasování přehodnotili a nakonec jsme to nepodpořili. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

A neposilujete tím právě, promiňte, tu symboliku, když říkáte: Vyšli jsme vstříc těm voličům, kteří nám vynadali? Prostě nereagujete jen na nějaké vášně, které to vyvolalo v Česku? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Já myslím, že za prvé je dobré reagovat na zájem voličů a na to, když nám sdělí, co si vlastně přejí, nebo nepřejí, abychom tam podporovali. To je jedna věc. Druhá věc, samozřejmě je, že v některých klíčových věcech se určitě mohou naše vlastní názory s názory voličů rozejít a pokud budeme skálopevně přesvědčeni o tom, že my máme pravdu, no, tak si to svoje hlasování nebo ten svůj názor ponecháme. Tohle je přesně ten případ, kdy to neplatilo, protože... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

V jakých tématech si to umíte představit, že budete skálopevně přesvědčeni tedy, a i kdyby to vyvolalo jakékoli vášně v České republice, tak si ODS bude stát na svém i třeba proti názoru svých voličů? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Určitě je to téma, kterého jsme tady už dotkli před chvílí, a to je to téma vícerychlostní Evropy a toho, jestli Česká republika má, nebo nemá být členem toho tvrdého jádra, jestli má, nebo nemá přijmout euro, jestli má, nebo nemá si vyjednat výjimku ze společné azylové a migrační politiky. Tam máme ten názor velmi silný a z toho určitě ustupovat nebudeme. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Není změna vašeho postoje k této normě, která se týká těch spalovacích motorů a emisního, emisních limitů vlastně jen ukázkou toho, na co si stěžovali často někteří politici po brexitu, představitelé EU, že politici se rádi zviditelní na kritice marginální normy, ale na skutečné přínosy EU už nepoukazují? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Ty marginální normy, jak říkáte, jsou někdy možná pro ty voliče viditelnější a srozumitelnější a také kontroverznější než ta velká témata. To se teď přesně ukázalo na těch sekačkách. Já jsem nikdy nepředpokládal, že tématem týdne v České republice se stanou zahradní sekačky. Stalo se. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Není to tedy tak, že byste měli ta velká témata přinášet, třeba mluvit o tom, že byla schválena právě vnější ochrana hranic ne...

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

To je přesně to, co říkáte. A mě třeba udivilo, že i ten mediální zájem o tak důležitou věc, jako byla evropská pohraniční stráž, že vlastně nenastal. Já jsem měl minulý týden asi 5 telefonátů z médií. Musím říci, že dlouho jsem nezažil takový mediální zájem o dění v Evropském parlamentu. Ale všechny se týkaly těch emisí na sekačky. Kvůli evropské pohraniční stráži, o které se tam hlasovalo a která se odhlasovala, mi z žádného média nevolal nikdo, což mě trochu udivilo. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Já bych se ráda zeptala právě i na pohraniční a pobřežní stráž, kterou tedy minulý týden Evropský parlament také odhlasoval. Je to tedy přínosný krok nebo v čem to přesně spočívá, že bude už teď vnější ochrana hranic skutečně zajištěna? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

O mně je známo, že jsem vůči těm velkým integračním plánům poměrně kritický, ale myslím si, že tohle je krok správným směrem. Na druhou stranu to nepřeceňujme. Jedná se tam o nějakých zhruba 1500 osob, které musí být k dispozici a které budou v jakési záloze nebo rezervě jednotlivými členskými státy poskytnuty v případě, že některý členský stát nebude schopen zajistit ochranu vnějších hranic Evropské unie vlastními silami. To se týká samozřejmě především těch států, které jsou hraničními státy, tedy Řecka, Itálie, Španělska. A bude se to aktivovat na základě jakéhosi posouzení situace Evropskou komisí. Bude to muset schválit Evropská rada a potom i proti vůli eventuálně toho členského státu tento mechanismus může být uveden do chodu, kdyby se ten členský stát stavěl na zadní a opravdu jako tvrdě trval na tom, že vlastně nepřijme nebo nebude využívat tuhle tu možnost a nepoužije tyhle ty pohraniční jednotky, tak potom ty ostatní státy budou mít právo znovu zavést hraniční kontroly vůči tomuto konkrétnímu státu. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Právě proto jsem chtěla říct, že tam vypadl právě ten požadavek Evropské komise, že by i proti vůli toho členského státu mohly být tyto stráže poslány na jeho hranice. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

On to byl velmi kontroverzní požadavek, ale já myslím, že když by opravdu došlo k nějaké krizi a teď se bavme konkrétně o Řecku, protože není žádné tajemství, že vlastně celá tahle ta operace se dělá speciálně a především kvůli tomu, že Řecko není schopné ty svoje hranice chránit a jsou to vnější hranice Evropské unie, tak že pokud by k něčemu takovému došlo, já si těžko dovedu představit, že by Řecko samo vzdorovalo tlaku ostatních 27 zemí nebo teď už 26 a řeklo... 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Ale dělalo do značné míry. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

A řeklo: Ne, my to prostě nechceme. Pak se samozřejmě Řecko vystavuje té možnosti tomu nebezpečí, že úplně vypadne z schengenského prostoru, že se prostě znovu zavedou hraniční kontroly na řeckých hranicích. 

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka:

Říká europoslanec za ODS Jan Zahradil, předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji vám za to. Na shledanou. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů /ODS/:

Já také děkuji za pozvání. Na shledanou.