Novinky Mediální výstupy

Interpelace na ministryni školství ve věci Jazykové přípravy žáků

Interpelace poslankyně Jany Fischerové na ministryni školství ve věci Jazykové přípravy žáků.

Hezké dobré dopoledne vám všem. Moje interpelace byla přerušena vlastně díky nepřítomnosti paní ministryně, takže my jsme takto z očí do očí spolu ještě nemluvily, takže já nyní na základě své písemné interpelace budu pokračovat ve stejném tónu.

Týká se to interpelace ohledně jazykové přípravy žáků, studentů a vůbec obecně - národní plán výuky cizích jazyků. Vím, že je to téma, které zde není poprvé, protože i někteří z kolegů již toto interpelovali a přiznám se, že mně osobně na tom velice záleží. Nejsem sice vystudovaný pedagog, ale jsem člověk, jehož koníčkem jsou opravdu jazyky a kolem sebe mám lidi, protože jsem také v Komoře soudních tlumočníků členem, kteří se touto oblastí zajímají. Stačí se projít jenom předsálím také naší Sněmovny. Tam vidíte 700. let výročí Karla IV. Císař čtyř trůnů. A proč byl tak úspěšný. Nejenom to, co vše dokázal, ale také ovládal pět cizích jazyků. A já si velmi přeji, aby i naše mládež byla přizpůsobována tomu světu, který se kolem nás mění, budu citovat pana Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, který neustále opakuje, "že školy by měly žáky přivést k tomu, co nás čeká ve čtvrté průmyslové revoluci. Průmysl nás živí, ale zvládneme to, když ho zmodernizujeme. A pokud škola učně nepřipraví ani na základní konverzaci v cizím jazyce, vychovává nezaměstnaného".

Já toto chci podtrhnout, protože spolupracuji s některými školami. Vnímám i zpětnou vazbu od rodičů, kteří mají malé děti. Dávají je do soukromých už školek, kde mají možnost výuky většinou v německém nebo anglickém jazyce. A pak nemají další návaznost na základních školách. A já nyní budu tady ještě zdůvodňovat, proč jsem tedy nesouhlasila s odpovědí paní ministryně, konkrétně s některými věcmi, na které mi písemně odpověděla.

Vážená paní ministryně, primárně mi neodpovídáte na otázku osudu národního plánu výuky cizích jazyků. A spíše z vaší odpovědi vyplývá, že plán jaksi zapadl a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se už k němu nehlásí. I když v posledním odstavci se mluví o nutnosti sladit jakousi jazykovou koncepci s národní iniciativou Průmysl 4.0. O tom jsem už vlastně ve své úvodní řeči mluvila. Podstatná je tedy moje zásadní otázka - hodlá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koncepci jazykového vzdělávání přijmout nebo ne?

Mohla bych o tom vyprávět, jak proces probíhal. Poctivě se přiznám, v této oblasti sleduji i stránky Ministerstva mládeže a tělovýchovy a tam mě zaujalo, ono to tam teď už není zveřejněno, ale bylo tam tzv. šetření Eurostudent. A v rámci toho jsem zjistila, že jste zveřejnili, že v České republice je jeden z nejvyšších podílů studentů ze všech sledovaných zemí, kteří absolvovali zahraniční studijní zkušenost definovanou také jaké zahraniční stáž či jazykový kurz. Ale, teď je to podstatné - na rozdíl od ostatních evropských zemí především zemí původní evropské patnáctky, výuka v České republice takřka neprobíhá v cizím jazyce. To je to podstatné, co mě trápí, co bych viděla. Neznám školu, kde opravdu předmět se vyučuje v cizím jazyce. To je vize, ke které já směřuji touto svojí interpelací.

A můj dotaz tedy zní: Není to škoda? Slyšela jsem, že je. Takže děkuji za podporu z řad poslanců. Za druhé další nekonzistentností je, že na tak nízké úrovni žáků v cizích jazycích, bylo to šetření obecné, reaguje tím, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hodlá vypsat projekty operačních programů - výzkum, vývoj, vzdělávání, což je podle mého soudu nekoncepční, protože by nejdřív mělo být zjišťování příčin. Pak teprve koncepční návrhy řešení problému, tzv. strategie, která mi tu chybí. A pak teprve finance na podporu změn, které jsou pro zlepšení nezbytné.

Čili můj následovný dotaz k tomu je, jak chce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hodnotit úspěšnost takovéto investice? Jak ví, že tyto konkrétní věci je třeba zafinancovat?

Vychází ministerstvo z principu požadovaného Evropskou komisí, že podkladem pro finance z fondu je nějaká strategie? Toto je ve všech oblastech velice důležité, a proto se ptám i v oblasti školství a jazykového vzdělávání. A z jaké strategie tedy vychází Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při vypisování výzev v oblasti jazykového vzdělávání?

Při konzultaci se svými kolegy, kteří se na školách, zejména středních, tomu věnují, jsem se ptala, jaké s tím mají zkušenosti. Oni říkají - každý drobný krok v rámci pomoci jazykovému vzdělávání je nesmírně důležitý, ale třeba vyhlášení v dubnu 2015 výzvy 56, kdy se učitelé sice podívali do různých míst, na Maltu, do Londýna, do Vídně, tak jeli většinou tam, kam jim cestovní kancelář nabídla jazykově zaměřený pobyt za nejnižší cenu. Samozřejmě toho využili. Já jsem ráda, že tam jezdí, ale bylo to vytrženo narychlo, aby peníze byly utraceny a ne vždy to plnilo ten správný směr, jak by to mělo být.

Každý krok, kdy se kdokoli kamkoli podívá, chválím. Je to jedině dobře, ale není to na základě jakékoliv strategie. Tehdy bylo využito 1,4 mld. Kč na toto jazykové vzdělávání v České republice.

Neutracených evropských peněz bylo v loňském roce dost ve výuce jazyků na základních školách. Česká republika zaostává za evropským průměrem, a tak přišla v červenci 2015 další výzva, tentokrát s číslem 57, určená na rozvoj výuky anglického, německého a francouzského jazyka formou blanded learning. Také jsem se ptala na to, jak to probíhalo, ale byl na to použit jenom jediný systém, který používá jediná společnost, a ten systém vůbec neodpovídá požadavkům výzvy, protože není určen pro blanded learning a není řešením výuky angličtiny, odpovídá jen podmínkám výběru výukového systému.

Jestliže dochází ke koncepční výuce cizích jazyků, tak je opravdu potřebná kombinace různých forem. Víme, jak dál spěje nyní vývoj informačních technologií. To vše je nutné promísit i při správné výuce jazyků a je potřebná změna stylu výuky cizích jazyků. Je to dlouhodobý proces, to víme, v němž je důležitá změna role učitele a další principy, se kterými nemá nic společného využívání právě tohoto jediného systému, který byl použit při výzvě 57. Proto se ve školách díky tomuto amatérismu a klientelismu, mohu-li to takto nazvat, stal výraz blanded learning synonymem pro jeden výukový program.

Tou třetí věcí, která mě v té vaší odpovědi, paní ministryně, vlastně připadá nekonsistentní, je pasáž vaší odpovědi, v niž jsou zmiňovány takzvané výzvy neboli šablony, jak se tomu říká v rámci školství, ve kterých má být možnost čerpat podporu na jazykové vzdělávání. Poměrně obsáhle se o tom rozepisujete ve své odpovědi. To však nekoresponduje s harmonogramem výzev na rok 2016, Prioritní ose (osou?) 3 s názvem Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování neboli šablony s alokací 300 mil. Kč. Z nich však takové věcné zacílení na cizí jazyky nevyplývá.

Proto se ptám, co bude obsahem výzev pro základní a střední školy v letech 2016, čili ještě letos, a na příští rok 2017 pro zlepšení výuky cizích jazyků.

Už se blížím ve své interpelaci ke konci.

Jsem hrdá na to, že pocházím ze země ve střední Evropě, která nás také proslavila už učitelem národů Komenským, který právě také ovládal cizí jazyky a proslavil nás. Já si nesmírně přeju, abychom v tomto směru výuky cizích jazyků a stanovení národního plánu výuky cizích jazyků pokročili. Je to velmi důležité pro naši mládež, pro náš národ.

Děkuji.