20. června 2016
Hornické padáky zvyšují napětí ve společnosti
Jedno z nedávných usnesení koaliční vlády ANO, ČSSD a KDU-ČSL garantuje odcházejícím zaměstnancům OKD, nejen horníků, ale i obslužného personálu, měsíční rentu 8 000 korun po dobu tří let, ať už si bývalý zaměstnanec OKD najde jinou práci, nebo bude na úřadu práce. Prostě tříletý padák. Slovy politického klasika lze na to samozřejmě jen říct: kdo z vás – nebo spíš z nás - to má?
Hornická práce je jistě náročná. Snad dokonce i tak náročná, že si to většina z nás pracujících nad zemí ani nedokáže představit, takže si horníci své dřívější odchody do starobního důchodu zaslouží. Pak na ně ale musí jejich zaměstnavatel také více přispívat, a to se bohužel neděje. Zaměstnavatel navíc neplatí ani podobné zmíněné padáky. Ze zmiňovaného nařízení vlády totiž plyne, že několikatisícovou rentu budou tři roky brát nejen horníci, ale všichni zaměstnanci OKD (tedy například i administrativa?).
Zajímalo by mě, z jakého důvodu vláda upřednostňuje určitou skupinu zaměstnanců, navíc pracující pro standardní soukromý subjekt? Proč se stejně nestará například o sociální pracovníky, kteří se každý den starají o těžce postižené či umírající a pracují sotva za 15 000 korun čistého? Kdo určil, že kutání uhlí je něco víc než péče o lidi? Jak si vláda vůbec může dovolit takové poměřování a kastování zaměstnanců? Koho bude posuzovat příště: lékaře s učiteli nebo strojvůdce s knihovníky? A co se stane, až zkrachuje nějaká další soukromá společnost? Samozřejmě že nic! Na horníky je prostě jen jiný metr.
Tohle je tragikomická parodie na sociální stát, kterým se především ČSSD tak ráda ohání. Místo něj vidíme jen naprostou absenci jistoty a možnosti spolehnout se v případě nouze na garantovanou sociální pomoc státu. Vládní koalice se řídí heslem, že kdo si co urve a vykřičí, to bude mít. A taky že kdo představuje dostatečný počet potenciálních volebních hlasů, toho podpoříme. Jsme u nás v demokracii 21. století, nebo spíš v římském koloseu na gladiátorských zápasech o státní výsluhy? Navíc když se podíváme na samotný způsob přislíbení hornické renty, zjistíme, že jde o pouhé nařízení vlády. Tedy o dokument, který neprošel Poslaneckou sněmovnou a vyhnul se tak demokratickému procesu schvalování. To, co vidíme, není solidární pomoc horníkům, ale nalití dalších rozpočtových peněz z našich daní do soukromého subjektu (OKD), který zneužívá své zaměstnance jako rukojmí. Co bude nařízením vlády následovat příště? Co takhle zvýšit daně…
Bc. Lenka Kohoutová
expertka ODS pro sociální věci
