Speciál ČT24 na téma: Sedmnáct let od vstupu ČR do NATO
14. března 2016

Alexandr Vondra: Speciál ČT24 na téma: Sedmnáct let od vstupu ČR do NATO

Česko si připomíná sedmnácté výročí od vstupu do NATO. Podle někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry k němu přitom nepřispělo jenom mezinárodní renomé Václava Havla a vstřícné kroky české vlády, ale také – paradoxně – válka v Jugoslávii. Západ si tak chtěl pojistit, že se nerozšíří i do čerstvě posttotalitní střední Evropy.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Spolu s Polskem a Maďarskem vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance 12. března 1999. „Dává nám to velkou naději, že už nebudeme nikdy okupováni nebo obětováni,“ řekl tehdy prezident Václav Havel s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou invazi.

Podle někdejšího ministra zahraničí a obrany Alexandra Vondry, jenž byl hostem Devadesátky ČT24, to přitom byl právě Václav Havel, kdo se výrazně podílel na tom, že Česká republika před sedmnácti lety do nejsilnějšího vojenského uskupení světa vstoupila. Vedle prezidenta pak měla sehrávat svou roli i Klausova vláda „svým bezproblémovým fungováním v první polovině devadesátých let“ a paradoxně také válka v Jugoslávii.

„Politicky hrála válka důležitou roli v tom smyslu, že nikdo nechtěl, aby se rozšířila i do Střední Evropy, a proto i váhající členové NATO nakonec s rozšířením souhlasili jako s důležitým stabilizačním opatřením,“ uvedl Vondra s tím, že strategicky významné – coby týlové zázemí – pak bylo zejména přijetí Maďarska.


Přepis rozhovoru:

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ale zpět k Severoatlantické alianci. Sedmnácté výročí si naše země připomíná od chvíle, kdy vstoupila do řad patrně stále ještě nejsilnějšího vojenského paktu na světě. A to je také důvod, proč do křesla hosta Hyde Parku devadesátky usedl bývalý ministr zahraničí, bývalý ministr obrany, také někdejší zahraničně politický poradce prvního českého prezidenta Václava Havla Alexandr Vondra. Vítejte. Dobrý večer. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Hezký dobrý večer. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Když se zastavíme u Václava Havla, tak Michael Žantovský ve své životopisné knize Václava Havla píše, že prezident Havel nebyl nejprve úplně přesvědčen o tom, že NATO má vůbec nějaký smysl po pádu varšavské smlouvy 1. července 91. Tak kde se stal zlom? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Zlom nastal, my jsme s ním hodně komunikovali, Michal Žantovský, já, pak Karel Schwarzenberg. Měli jsme nějaké vnitřní debaty na Hradě. Ale musím říct, že Václav Havel daleko dřív než jiní, třeba i Jiří Dienstbier, pochopil, že tu NATO bude dál a že má velký smysl začít přemýšlet o tom, abychom se těšili také z jeho bezpečnostních záruk. A byl vlastně první hlavou státu zemí střední a východní Evropy, kteří už po něčem takovém volali začátkem roku 1991, kdy on vlastně navštívil sídlo Severoatlantické aliance a pak nepochybně ten další vývoj v Moskvě, zejména posléze i pád Gorbačova, ten puč, to všechno, myslím, utvrdilo ten zbytek i tady u nás doma, že má cenu klepat na dveře vehementně, aby se NATO otevřelo. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Vehementně se klepalo, už 17 let jsme členy Severoatlantické aliance. Máme být na co hrdí, pane Vondro, za těch 17 let? Konkrétní věci. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Určitě. Česká republika tehdy využila jedinečného okna příležitosti, to ‚window opportunity‘, jak říkají Angličané nebo Američané. Ty globální politické konstelace, aby se něco takového podařilo, nejsou prostě běžným chlebem. Podívejme se teď Ukrajina. Chtěla do NATO, ale nemá šanci, ty dveře jsou prostě zavřené, protože ona své historické šance v minulosti propásla. A my jsme... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Možná také ale zásluhou evropských států, které jí tam nechtěly. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ano, protože koneckonců propásla ty příležitosti dříve, už v roce 2003, kdy byla oranžová revoluce, čtyři, tak vlastně ona v nic solidního nevyústila. Čili je to i, bych řekl, její podíl viny. Ale ty dveře se otevřely, ta příznivá geopolitická situace není věčná, to prostě byla otázka devadesátých let a buďme rádi, že jsme toho využili, protože dneska ta bezpečnostní situace je daleko horší, než byla v devadesátých letech. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

K tomu se ještě dostaneme, pane Vondro. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

A my se těšíme toho, že jsme členy této Aliance, která je přes všechnu slabost Západu, dnešní tápání, je stále tou nejsilnější Aliancí. Buďme za to rádi. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ano, i k síle NATO, i k tápání Západu se ještě dostaneme, protože právě na toto téma míří spousta dotazů na Alexandra Vondru. Alexandr Vondra zůstává s námi, takže dotazy můžete samozřejmě posílat dál po Facebooku, po Twitteru nebo prostřednictvím webového formuláře na stránkách hydeparkct24.cz. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

A já připomínám, že také případnou otázku vojenské hrozby ze strany Ruska probíráme s dnešním hostem Hyde Parku, kterým je bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra. Hned první otázka se toho týká. „Pane Vondro, myslíte si, že se ruská armáda v blízké době stáhne ze Sýrie?“ ptá se divák Matěj Kříž. Matěj Kříž evidentně nevěří tomu, že už by během zítřka měla, mělo dojít k nějakému stahování, vy ano? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ona se určitě úplně nestáhne. Má tam, myslím, minimálně dvě základny a... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Tam by měli vojáci zůstat, připomínám. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Tam určitě zůstane. Já si myslím, že Vladimir Putin oznámil dneska, že stahuje tu hlavní část svého vojenského působení. Myslím si, že svých cílů dosáhli, to znamená, ochránili tam a vylepšili právě tyto dvě základny. Významně pomohli Bašáru Asadovi a možná dospěl k názoru, že to delší angažmá by přineslo více nákladů nežli zisku, to znamená, větší počet obětí ruských vojáků. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Mezi českými politiky, mezi českou veřejností stále není úplně jasné, zda Rusko, my jsme ho tedy definovali, i Jens Stoltenberg ho definoval jako hrozbu pro Severoatlantickou alianci, ale zda tomu skutečně je. Protože ptá se kupříkladu divačka Bára: „Nestrašte nás prosím Ruskem. Jen hlupák může tvrdit, že Rusko vyvolá válku proti státům Severoatlantické aliance. Můžete nám ale říct, proč 70 let po válce je v Německu americká armáda? Kolik základen v různých zemích má NATO? A věříte vlastně Turecku, že členství v NATO nezneužije?“ Tak čeho se obáváte víc, Ruska nebo Turecka, pane Vondro? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Já si myslím, že naše historická zkušenost velí obávat se více Ruska než Turecka, protože Turecko bylo sice kdysi dávno za Osmanů, otomanů ve Vídni, ale do Čech se nikdy nedostalo. Kdežto Rusové tady tvrdě šlapali svými vojenskými botami a... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ona Vídeň je také blízko. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ale Rusové tady prostě byli a my si to pamatujeme tu devastaci, kterou tady způsobili. Čili myslím si, že ta historická zkušenost je v tomhle jasná. Já neříkám, že nám hrozí nějaký ruský útok zítra, my jsme tady celkem v tom geopolitickém bezpečí, ale baltské státy jsou samozřejmě třeba v exponovanější poloze, ti jsou členy NATO a jsou občas vystaveni provokacím Ruska. Já neříkám, že by si Rusko trouflo na nějaký masivní atak, ale přeci ten Krym ukázal, jak jsou schopni destabilizovat sousední země. Čili nepodceňoval bych to, a to, že jsou Američané v Německu, já jsem rád. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

A proč vlastně, co to znamená, stále chtějí mít Spojené státy Evropu pod kontrolou, pokud tedy přistoupím na nějakou možná konspirační teorii? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Bez Američanů by NATO nebylo. Tak to si vemte, to by byla Evropská unie, a to je bezbranný, líný organismus, který není dneska schopný ani zabezpečit svou vlastní hranici. Čili NATO je něco, co drží vazbu Američanů s Evropou. Vytváří tu sílu toho Západu. Já samozřejmě bych velmi rád, aby byl Západ silnější, aby nebyl tak jaksi rozbředlý jako poslední roky, což je trošku o těch lidech, kteří ho vedou, nicméně věřím, že se to změní k lepšímu. A máme tu prostě tu smluvní základnu Severoatlantickou alianci, držme to a nevidím jediný důvod, proč by Američané měli odcházet i z Německa. Já jsem rád, že tam jsou. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Já ještě se vrátím k té předchozí otázce. Co by vlastně ale Rusko mělo z toho, že by zaútočilo na člena Severoatlantické aliance, byť samozřejmě ano, v pobaltských státech jsou významné ruské menšiny, ale je to přeci jen něco jiného asi než Donbas, anebo Krym, historicky část Ruska. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Určitě. My si vzpomínáme, že baltské země byly také okupovány. Dokonce se na tom Stalin dohodnul s Hitlerem, takže tohle, myslím, není zrovna nejlepší příměr, i když chápu, že možná ten Krym u toho teplého moře pro to Rusko znamená něco přeci jenom lákavějšího než ty přístavy u Baltského moře. Nicméně i Baltské moře má strategický význam. Dneska si, myslím, připomínáme nebo v těchto dnech, když Lotyši v 90. a pak v 91. deklarovali nezávislost, jak na ně tehdy Moskva tlačila, aby to vrátili zpátky a dokonce se bojovalo o televizi ve Vilniusu. To není tak dávno, já si to celkem dobře pamatuji, možná už na to mnozí zapomněli, ale já si to pamatuji. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

„Z laxního přístupu až neochoty NATO pomoci Evropské unii a svým členským státům při řešení současné migrační krize, cítím velké rozčarování.“ Píše Honza z Plzně. „Jaký na to máte názor vy? A opět tedy neohrožuje Evropskou unii svojí agresivní politikou vydírání dnes spíše Turecko než Rusko?“ 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Možná, že už jsem tady dokonce Honzovi po tom mailu odpovídal. Ale možná vás překvapím, já si nemyslím, že Severoatlantická aliance je od toho, aby tady řešila migrační krizi. Severoatlantická aliance je tady jako základní nástroj obrany členských států... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Proti vojenské hrozbě. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Proti vojenskému nebo ozbrojenému útoku, ať to dělá... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pan prezident Zeman by asi nesouhlasil, podle něj je to organizovaná invaze? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

To možná jasně, protože politici, já nejsem dneska jako tady prostě ani prezident, ani premiér, tak si mohu dovolit mluvit otevřeně. Oni samozřejmě hledají jakoukoliv berličku, aby občanům dali najevo, že se něco řeší. To má řešit Evropská unie, ta má závazek, schengenské země mají závazek chránit vnější hranice. Ti prostě selhali. Severoatlantická aliance je tady skutečně, aby čelila ozbrojenému útoku, má k tomu dva nástroje, jednak odstrašující schopnosti, aby nikdo takový útok si vůbec nedovolil podniknout, pokud by ho podniknul, tak má být prostě odražen, k tomu se cvičí armády, aby střílely. Ale to přeci není způsob řešení migrační krize, to není ozbrojený útok. Ta invaze arabských muslimů, jakkoliv já pevně stojím za tím, že má být ztlumena, omezena nebo zastavena, tak je k tomu třeba brát jiné prostředky. NATO pomáhá, může pomoct někde v tureckých vodách, ale podle mého soudu, a to je celkem můj jasný názor, by tady nemělo hrát tu hlavní roli, to je evropská záležitost, do toho bych Američany ani moc netahal. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pane Vondro, zůstaňte zatím s námi. Děkujeme za vaše odpovědi. Pokud budete mít chuť, můžete dál odpovídat na chatu ČT 24. Naše asistentka Žaneta vám dopomůže k co možná největší efektivitě odpovědí. A samozřejmě otázky můžete klást i dál na Twitteru, na Facebooku nebo na webu hydeparkct24, protože se dnes bavíme o angažmá České republiky v Severoatlantické alianci. Právě v těchto dnech je to 17 let, kdy jsme do řad nejsilnějšího vojenského seskupení na světě vstoupili.  


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Naším hlavním tématem ovšem zůstává Severoatlantická aliance a její minulost, ale také její budoucnost. Alexandr Vondra zůstává hlavním hostem devadesátky. Pane Vondro, ptá se divák Ondřej. „Jak vlastně probíhalo vyjednávání o našem vstupu do NATO za zavřenými dveřmi? Kdo se nejvíce zasloužil o přijetí České republiky?“ Tak vy jste byl jeden z vyjednavačů během devadesátých let. Ono se říká, že to byla Madeleine Albrightová, aniž bych chtěl tedy snižovat vaši váhu samozřejmě, ten kdo se nejvíce zasloužil. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Moji váhu tady nemusíte posuzovat, ta hovoří sama za sebe. Ale myslím si, že Madeleine Albrightová samozřejmě sehrála v nějaké té finální fázi docela důležitou roli, když se to pak rozhodovalo v americkém senátu. Ale já si pamatuju, tady se hodně vypráví o tom, jak Václav Havel si musel s NATO nějakým způsobem sžít vnitřně, jak se s tím, s rozšířením NATO musela sžívat i Madeleine Albrightová, když jsem s ní někde mluvil v kalifornské Santa Monice a ve Washingtonu a   já jsem říkal NATO a ona říkala OBSE. Myslím si, že velkou zásluhu tu, pokud jde o střední Evropu, mají Václav Havel se svým mezinárodním renomé, celkem bych řekl velmi solidní politika české vlády, která prostě na rozdíl od toho, co se dělo na Balkáně, vyluzovala ty tóny prostě tady to uspělo ta transformace. Nemluvím teď o tom, jak se hodnotí dneska, ale tehdy to byl jasně pozitivní obrázek. Svou roli velkou sehráli Poláci, protože ti dosvědčovali pro ten Západ, že za svobodu jsou oni schopni i krvácet i bojovat. Slabá stránka Čechů, silná stránka Poláků. Maďaři, bych řekl, dodali takové to týlové zázemí pro řešení situace v souvislosti s válkou v bývalé Jugoslávii. A myslím i ten fakt té války do jisté míry pomohl, protože nikdo si nepřál, aby se rozšířila i do střední Evropy. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ale jen stručně, pane Vondro, další pohled na válku v Jugoslávii. „Je pravda, že jsme byli do NATO přijati přednostně, aby přes naše území mohla létat letadla NATO bombardující Jugoslávii?“ ptá se divák Jan. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ne, no tak to je hloupost. Za A k tomu nebylo potřeba být členem Aliance k takovému souhlasu. Za druhé to není případ České republiky a Polska. Byl to do určité míry příběh Maďarska, protože tam vlastně vznikla základna v Tasaru, která dávala logistické zázemí těm operacím OSN i NATO, byli tam Američané. Čili v případě Maďarska to do jisté míry pravda je, ale tak jako myslím si, že nikdo neměl přeci zájem, aby ta válka se nějakým způsobem rozšířila, eskalovala dál do Evropy, bylo nutné to zastavit a byla to válka, kde se Západ dlouho vlastně vůbec nechtěl angažovat, tím vlastně ona propukla a rozšířila se dál.
 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pojďme se ještě chvíli bavit o armádě a penězích spolu s Alexandrem Vondrou, který zůstává hostem devadesátky. Máme tu další dotaz, ptá se divák GF. „Proč nedáváme ona 2 % HDP podle požadavků NATO? Je to chyba, že?“ Tak pan s přezdívkou GF už implikuje, že to chyba je, ale skutečně je to chyba? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Je to samozřejmě špatně. Řekněme, v dobách ekonomické krize před těmi několika lety... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

To jste byl ministrem obrany ostatně. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ano, tak to nevydával nikdo. Ale dlužno říct, nám to tehdy nikdo moc nevyčítal, protože my jsme měli svoje vojáky, kteří prostě nasazovali svoje životy v Afghánistánu a na jiných místech zeměkoule. Čili tu vlajku prostě jsme měli. Oni měli vybavení, které potřebovali. Problém je dneska v tom, ti vojáci se stáhli, prostě Američané už takové aktivity v zahraničí nevykazují. A podle mého soudu dneska je nezbytně nutné výdaje na obranu zvyšovat tak, abychom těch dvou procent skutečně co nejdříve dosáhli, protože nic jiného, žádné jiné plnění vlastně nedokládáme dneska s nějakým politickým významem, jako tehdy byly ty mise, kdy tam skutečně byly tisíce třeba i našich vojáků. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ono se ale říká, že pokud nalijete do armády velké množství peněz, tak si s tím vojáci nedovedou poradit, a to ne proto, že by zkrátka nevěděli za co to utratit, ale je tam potřeba určitý postup dodržet, vypsat výběrová řízení a tak dále, takže nějaký rychlý obrat směrem ke dvěma procentům? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Tohle není problém vojáků, tohle je problém samozřejmě ministerstva obrany. A my to málo prostředků, co jsme měli, tak se prostě utratilo řekl bych bez nějakých skandálů nebo problémů za té mé éry. A dneska bych řekl je problém, protože sice má ministerstvo více peněz, ale ono ty peníze není schopno skutečně utratit. Je to několik miliard ročně, to je skoro veřejné tajemství, které oni nejsou schopni utratit, a to je pak špatně, protože my sice vykazujeme nějaký záměr dávat více peněz, ale v Alianci si pak jaksi dají ty čísla na stůl, kolik na obranu skutečně vydáváme a já mám obavu, že místo abychom doháněli to k těm dvou procentům, tak to propadá i pod to jedno procento dnes. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Stihneme ještě jeden dotaz. „Proč se armáda dříve neprofesionalizovala?“ Ptá se divák Štěpán. Já bych k tomu možná doplnil co dnes. Není opět na místě uvažovat už kvůli nedostatku vojáků o znovuzavedení buďto tedy povinných odvodů nebo i obecně obranné povinnosti? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Proč se neprofesionalizovala dříve, je to určitý proces, tak to má své náklady profesionální armáda a myslím si, že to asi rychleji nešlo, než jsme to udělali. My jsme to udělali poměrně včas, dříve než mnohé jiné země se stejnou startovní pozicí. Chtěla to veřejnost. Myslím si, že asi dneska žádný politik nezavelí k plnému návratu do té minulosti, nicméně se nám ukazuje, že pro některé krize ta profesionální armáda nestačí, a teď se podle mého soudu konečně, to já velmi vítám a kvituji, začínají rozšiřovat aktivní zálohy, protože máme tu spoustu lidí, mužů možná i žen, kteří jsou srdcaři a chtějí se nějakým způsobem při obraně vlasti angažovat. A vůbec přemýšlet o nějakých cestách, jak více posilovat ve veřejnosti takovou tu zodpovědnost za bezpečnost státu a naši vlast, to já jsem pro. Je to samozřejmě třeba dělat citlivě, ne nějak propagandisticky,  ale hledal bych tu cestu, protože to samozřejmě jeden negativní dopad vlastně zrušení té prostě vojenské služby pro každého, že tehdy vlastně ten vojáček byl v každé rodině. Čili to všichni jako věděli, přicházeli s tím nějakým způsobem do kontaktu a dneska jakoby to byla věc jenom těch profesionálů, a to není úplně dobře. 
 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Jaká je budoucnost české armády a jaká je budoucnost Severoatlantické aliance? Také to jsou otázky pro bývalého ministra obrany Alexandra Vondru. Pane Vondro, měla by se v referendu otevřít otázka o setrvání České republiky v NATO, nebo potažmo tedy Evropské unii? A pokud by se konaly referenda, nesnažilo by se třeba Rusko ovlivňovat veřejné mínění? Dokážete si představit i třeba existenci neutrální České republiky v potenciální sféře ruského vlivu? Tak co vy a referendum? Ani ke vstupu do NATO nebylo referendum. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Nebylo a já to považuji za úplně nesmyslnou věc, protože z těch... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
 

Vy jste také občanský demokrat ostatně. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

No, to jsem, hrdý občanský demokrat, ale nejenom. Podívejme, tady dlouhodobě z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že takových 75 %, tři čtvrtiny národa jsou dneska s členstvím v NATO spokojeni, tak proč jako tady hysterizovat veřejnou sféru? Proč znejisťovat naše spojence? Vždyť my jsme ta menší země, tak buďme rádi, že ty větší spoluručí za naši bezpečnost, proč bychom je znejišťovali nějakým takovýmhle nesmyslným konáním? Čili v případě NATO to vidím jako, jako prostě nesmyslný postoj nebo návrh. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Promiňte, já vám do toho vstoupím, protože neznejišťují nakonec naši spojenci nás? Na to míří další dotaz, Donald Trump, pokud bude zvolen americkým prezidentem, co to bude znamenat pro Severoatlantickou alianci a naopak co zvolení Hillary Clintonové? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Kdybych byl Američan, tak asi při všech výhradách budu spíš volit Trumpa, protože jsem dneska napravo a konzerativec prostě, čím starší, tím... 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Leckteří republikáni chtějí volit Hillary Clintonovou. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ne, ale druhá věc, pro Evropu samozřejmě Clintonová je předvídatelnější. O Trumpovi nevíme, čili jako, jako Čech bych byl samozřejmě opatrnější, než co to tady říkám, kdybych byl Američan. A každopádně napsal jsem na tu odpověď jednu větu tady tomu pánovi nebo paní, co to píše, že si myslím, že Severoatlantická aliance přežije jak Trumpa, tak Clintonovou. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ale Donald Trump by se dohodl s Vladimirem Putinem kupříkladu, to se nechal slyšet, to je úplně jiný postoj, než má třeba Jens Stoltenberg. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ano, bych řek u Trumpa, bude asi větší riziko, že bude hrát takovou tu politiku s těma velkýma. To nepochybně patří k takové té tradici jacksonianské nebo realistické zahraniční politiky. Zároveň se on obtížně čte, protože to jsou takové provokace, ale my vůbec ještě nevíme, kdo vlastně bude ten jeho tým, pokud by vyhrál. Navíc já si nejsem jistý, jestli on, když vyhraje primárky, jestli, jestli je schopen zvítězit v těch celonárodních volbách, protože tam je spíš asi předpoklad, že tu nebílou část populace bude pak vysávat demokratický kandidát, protože on si spoustu z nich znepřátelil, spoustu Hispánců kvůli těm svým razantním výrokům. Čili to uvidíme. Ale já si myslím, že koneckonců i Barack Obama, který byl podle mého soudu nesmírně slabý prezident, který spíše vycouvával z té role Ameriky ve světě, tak NATO tu stále je, má svůj velký význam a já věřím, že tomu bude i tak v budoucnosti. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

I příštích 17 let. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

A netrápil bych se. Tohle je prostě problém, že dneska neumí shodně v Evropě i v Americe ten establishment reagovat vlastně na nějakou elementární poptávku mezi tou většinovou veřejností. Dneska je kdejaká menšina cennější než ta mlčící většina uprostřed, z toho těží dneska Trump, z toho těží kdekdo i v Evropě a ty volby jsou takový horor. Ale já si myslím, že Západ se musí vzpamatovat, musí se vzpamatovat jeho elity a pak bude zase dobře. 


Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pane Vondro, mockrát děkujeme za tuto prognózu i za všechny vaše dnešní odpovědi. Mějte se hezky, na shledanou. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Díky, dobrou noc. 

RNDr. Alexandr Vondra

RNDr. Alexandr Vondra

Více o autorovi