Otázky Václava Moravce
21. února 2016

Jan Zahradil: Otázky Václava Moravce

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT Otázky Václava Moravce byl předseda AECR a europoslanec Jan Zahradil.

 

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor:

Strach o život, přežívání ve sklepích zničených domů, boj o jídlo i o vodu. To je každodenní život na východě Ukrajiny. Ukrajinská válka zmizela z médií. Podle očitých svědků ale ve skutečnosti právě v posledních týdnech eskaluje. Jen podél frontové linie žijí podle OSN víc než 3 miliony lidí. Jednou z mála humanitárních organizací, které pracují na území ovládaném separatisty, je Člověk v tísni. Obětem války dodává potraviny i pitnou vodu, pomáhá opravovat a zateplovat domy. Marek Štys byl na východě Ukrajiny naposledy v listopadu. Popisuje otřesné podmínky, které tam panují a připomíná, že ve válečné pasti zůstali vězet ti nejzranitelnější, staří lidé a matky s dětmi. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Dodejme, že 2 roky trvající válka na východě Ukrajiny postihla podle Dětského fondu Organizace spojených národů UNICEF víc než půl milionů lidí a dětí. Dalšími hosty dnešních Otázek jsou ministr obrany České republiky Martin Stropnický z hnutí ANO. Vítejte, pane ministře, po čase v Otázkách. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Děkuju. Dobrý den. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A vítám i europoslance Jana Zahradila z ODS. Hezký dobrý den. 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Dobrý den. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, začnu u vás. Ukrajinský prezident Petro Porošenko před týdnem na mnichovské bezpečnostní konferenci konstatoval, že v konfliktu na Ukrajině nejde jen o budoucnost jeho země ale o bezpečnost celé Evropy, kterou ohrožuje Rusko. A jasně sdělil, že jsou to protiruské sankce z Evropské unie, které udržují Rusko u jednacího stolu. Proti tomu argument ruského premiéra Dmitrije Medveděva, který říká, že tyto sankce celou situaci jen zhoršují. Pokud byste se měl na některou z těch dvou stran postavit, která by to byla? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já bych se postavil na tu stranu prezidenta Porošenka. Já jsem rád, že to téma vůbec nastolujete, s prominutím, protože souhlasím s tím, co bylo v tom příspěvku, že to je téma, které je poněkud odsunuté. My tady vedeme občas takové akademické debaty, co je větší hrozba bezpečnostní, zdali migrace, zda-li Blízký východ, zdali Ukrajina. Já to takhle vůbec nevidím, nějakou hierarchizaci toho, to si myslím, že to je zbytečné jaksi mrhání časem. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Proč Evropa zapomíná na Ukrajinu a konflikt na východní hranici Ukrajiny? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Samozřejmě ten migrační konflikt je živější v tom smyslu, že vlastně zabíhá do leckteré členské země Evropské unie, že ho vidíme denně na obrazovkách, že se o něm neustále hovoří, že má své důsledky a tak dále a tak dále. A toto je trošku stranou. V tomto smyslu, kdybych měl být trochu cynik, tak ta ruská taktika vyšla, protože prostě, že je zamrzlý, asi je docela případné označení. Ale jako nezapomeňme, že tam je prostě 9 tisíc obětí na životech, za 2 roky je tam 20 tisíc zraněných, je tam tisíc pohřešovaných. Takže v tom tisíci asi bychom dost obtížně už hledali nějaké živé. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kdy se podle vás tedy Evropa vrátí k ukrajinskému konfliktu? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já si myslím, že v tomto smyslu docela takovou osvětovou činnost dělá Polsko a pobaltské země, které na toto souvisle a soustavně upozorňují. Samozřejmě pobaltské země speciálně vzhledem ke své velikosti mají oprávněnou obavu o svoji bezpečnost a aliance na to i reaguje a bude na to reagovat a bude to vyhlášeno v rámci varšavského summitu v červenci. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Jane Zahradile, ty sankce proti Rusku nezhoršují situaci a není to tak, že Rusové si vlastně i posunem těžkých sil a těžkého vyzbrojení k východní hranici s Ukrajinou vynucují zrušení těch sankcí? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

To zcela nepochybně si vynucují zrušení těch sankcí. Ale tady myslím, že by Česká republika neměla hledat nějaké vlastní cesty nebo nějaké extrabuřty a že by se měla držet toho většinového konsensu uvnitř zemí NATO a Evropské unie, to znamená ty sankce držet. Já si nemyslím, že vždycky ve všech situacích a za každou cenu musíme být součástí toho hlavního proudu a třeba v názorech na Evropskou unii, na její architekturu já se s vládou velmi výrazně rozcházím. Ale tady v té otázce postupu vůči Rusku, tam si naopak myslím, že je dobré držet tu hlavní linii. To znamená, dokud tady bude vůle ty sankce držet, tak že by Česká republika neměla z toho proudu vybočovat. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, ale nemůže tu situaci zhoršit ještě to, pan ministr tady mluvil o nadcházejícím summitu Severoatlantické aliance, který možná vyhoví Polsku, protože polský prezident Andrzej Duda v tomto týdnu v rozhovoru pro Reuters obvinil Rusko, že svými kroky na Ukrajině podněcuje novou studenou válku a volá znovu po větší vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance na svém území i v pobaltských zemích. Nezhorší to, pokud k tomuto kroku Severoatlantická aliance sáhne, tu situaci?


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Polsko tradičně chce být strategickým spojencem a řekl bych možná nejdůležitější strategickou zemí v rámci té střední a východní Evropy pro NATO. A to, co řekl prezident Duda, to je jenom reflexe nebo odezva toho polského postoje. Já si myslím, že tohle je věc, ke které se musíme stavět chápavě. Polsko prostě má s Ruskem své zkušenosti. I ta geopolitika, ta geografie je pro Polsko a pro pobaltské státy daleko citlivější třeba než pro Českou republiku. Já třeba bych... 


Václav MORAVEC, moderátor:

I když to může zhoršit vztahy Severoatlantická aliance versus Rusko? Což je nepochybné, že ty... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Ne. Já myslím, že tady zase nemá cenu nějaká chytristika. Opravdu v některých situacích je zapotřebí se stavět jasně, stavět se černobíle a stavět se řekněme i trochu silově. Tohle je jedna z těch situací, kdy nějaká politika lavírování, ústupků vůči Rusku by přinesla podle mě více škody než užitku. Česká republika to možná tak silně necítí. Já jsem třeba byl vždycky příznivcem toho, aby i na území České republiky bylo nějaké výraznější vojenské zařízení v rámci Severoatlantické aliance. Bylo mi líto, že Obamova administrativa odpískala tu součást té protiraketové obrany, ten radar. A skoro bych byl rád, kdyby se Česká republika znovu vzepjala k nějakému většímu angažmá v této oblasti, takže pro Polsko já mám v těchto věcech plné pochopení. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, přihlásí se Česká republika k takovému angažmá, po kterém tady volá Jan Zahradil nebo myslíte, že úplně na sílu nemá smysl jít? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Ne, tak na sílu. Já bych vůbec nezpochybňoval ani vteřinu zcela legitimní volání těch pobaltských států a stejně tak Polska, tak jak ho tady pan poslanec Zahradil definoval. Já s tím naprosto souhlasím. Je to prostě regionální velmoc a má s Ruskem svoje zkušenosti. A to, že požádaly tyto země o větší přítomnost alianční i na svém území, je prostě legitimní a o tom není vůbec žádného sporu. Ale jsme v různých situacích. Mimochodem o to požádaly taky balkánské země, Bulharsko a především Rumunsko se cítí ohroženo. Je tam řada narušení toho vzdušného prostoru, je tam řada narušení výsostných vod, takže... 


Václav MORAVEC, moderátor:

A vy myslíte, že Severoatlantická aliance jako celek v polovině roku vyjde vstříc? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já odhaduji, že ano. Už to bude specifikováno. Pokud vím, tak plánovači a stratégové alianční toto mají za úkol dopracovat. V červnu je setkání ministrů obrany aliančních před tím summitem, tam myslím, že to bude už prezentováno v detailu. To znamená v nějakých konkrétech a v počtech. Já vůbec nevylučuji, že částečně se toho budou naše ozbrojené složky také účastnit. 


Václav MORAVEC, moderátor:

K tomu se dostaneme záhy, protože pojďme do Bruselu za šéfem Vojenského výboru Severoatlantické aliance, generálem Petrem Pavlem, který je s námi ve spojení. Přeji vám hezkou neděli do Bruselu, pane generále. 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Dobré odpoledne. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Děkuji, že jste přijal pozvání do Otázek. Před víc než měsícem jste v rozhovoru pro slovenský Denník N konstatoval, že na straně Ruska i Ukrajiny vidíte ochotu pokračovat v jednáních a opatřeních z minských dohod. Pronesl byste ta slova i po víc než měsíci? 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Ta ochota byla zdůrazněna na jednání takzvaného výmarského formátu v prosinci loňského roku, kde bylo bez bližšího upřesnění řečeno, že implementace opatření dohodnutých v Minsku bude převedena do roku 2016 bez bližšího určení data. Z toho odvozuji ochotu obou zúčastněných stran podílet se na implementaci těchto opatření. V poslední době samozřejmě vidíme, že dochází k dalším zdržením a vzájemnému obviňování obou stran, která opatření by měla předcházet těm dalším. Jestli by to mělo být dříve ukončení vojenské přítomnosti a odsun všech ruských prostředků z území východní Ukrajiny a následně potom politické reformy nebo obráceně. 


Václav MORAVEC, moderátor:

K čemu si myslíte, že to vzájemné obviňování a zdržování těch lhůt povede? Není možné říci svým způsobem, že už ta minská dohoda číslo 2 je de facto mrtvá? 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Já si netroufám tvrdit, jestli je minská dohoda mrtvá nebo ne. Každopádně Rusku v současné době vyhovuje zachovat stav takový, jaký je. To znamená ve stádiu zmrzlého konfliktu, protože mu dává do ruky celou řadu politických nástrojů k ovlivňování situace na Ukrajině. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Polský prezident Andrzej Duda, jak jsem zmiňoval, tak v tomto týdnu zopakoval, že Polsko trvá na, cituji: silné alianční přítomnosti v Polsku, což by znamenalo, a znovu cituji: trvalou přítomnost, tedy obměnu vojáků Severoatlantické aliance. Jak jste daleko a v jakých počtech případně s trvalou přítomnosti Severoatlantické aliance v Polsku, rozumějme trvalou americkou přítomností v Polsku. 
 

arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Já musím tady vyjít z již dohodnutých závěrů z Walesu, kde bylo přijato, že bude posílena přítomnost aliance na území východních členů, že budou zpracovány plány postupné pohotovosti pro všechny východní alianční partnery a zároveň že bude přijata celá řada opatření na posílení připravenosti aliance reagovat na nepředvídané události. A ten požadavek Polska a východní aliančních partnerů na posílení přítomnosti aliance je naprosto legitimní, protože se přirozeně cítí ohroženy výstavbou ruských vojenských schopností, četností a počtem vojenských cvičení a samozřejmě i prohlášeními různých ruských představitelů, ať už jsou to vojáci nebo politici, kteří při mnoha příležitostech zdůraznili, že nevidí rozdíl v použití konvenčních a jaderných prostředků a všechna tato prohlášení samozřejmě vedou ke zvýšení nejistoty našich aliančních partnerů na východě. Přítomnost... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ano. O jakých počtech, jenom pane generále, stručná otázka, prosím o stručnou odpověď, o jakých počtech se bavíme? Tedy těch aliančních v Polsku? 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Bavíme se o opatřeních, která jsou přibližně ve výši současných opatření na ujištění. To jsou takzvané assurance measures. Ty byly schváleny v počtech přibližně roku 2015. Bavíme se o rotační přítomnosti aliančních partnerů na území Pobaltí i Polska, bavíme se o zvýšeném počtu cvičení a dál se hovoří přibližně o počtech ve velikosti jedné brigády. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Což pro nás nevojáky je? 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

To je přibližně asi 5 tisíc vojáků. 


Václav MORAVEC, moderátor:

5 tisíc vojáků ne v Polsku ale i v pobaltských státech dohromady. 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Je to v celém území Pobaltí, Polska, ale i jižních aliančních partnerů, jako je Rumunsko, Bulharsko. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Generál Petr Pavel zůstávám hostem Otázek, stejně jako Martin Stropnický a Jan Zahradil, kteří jsou s námi tady na Žižkovské vysílací věži. Budeme se bavit i o českém podílu. Martin Stropnický a Jan Zahradil zůstávají hosty Otázek. Přepněte si na čtyřiadvacítku. Pokračujeme. 
 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají ministr obrany České republiky Martin Stropnický. Ještě jednou vítejte ve druhé hodině na 24. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Dobrý den. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A vítám i Jana Zahradila, europoslance z Občanské demokratické strany a ve spojení s námi zůstává... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Dobrý den. 


Václav MORAVEC, moderátor:

I generál Petr Pavel, který je náčelníkem Vojenského štábu Severoatlantické aliance. Ještě jednou přeji hezké dobré odpoledne do Bruselu, pane generále. Za pár okamžiků se s vámi opět spojíme. Začněme u těch slov, kterými generál Pavel, pane ministře, končil. Pětitisícová brigáda bude složena i z českých vojáků, nebo z české přítomnosti v Polsku a pobaltských státech? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Vůbec to není vyloučeno. Teď V4 o tom jednalo. Náčelníci generální štábů jednotlivých členských zemí to propracovávají do nějakého detailu, mluví se o rotě, to znamená zhruba stovce lidí, kteří by tam působili v rámci toho kontingentu aliančního a... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Počítáte s tím tedy, že už to bude letos, že zhruba stovka českých vojáků se bude podílet na těch mezinárodních silách... 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Pokud... 


Václav MORAVEC, moderátor:

V Polsku a na Balkáně? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Pokud ta příprava té brigády bude probíhat podle plánu a já věřím, že ano, tak v druhém pololetí to je velice pravděpodobné. 


Václav MORAVEC, moderátor:

5 tisíc vojáků, myslíte, že to bude dostatečně velká řekněme ne hrozba, ale varování Rusku, že nemůže si zahrávat s východem Evropy? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

To je geopolitická hra, která se do značné míry odehrává na úrovni symbolů. S tím, že obě strany předpokládají, že k nějakému otevřenému střetu nebo otevřenému konfliktu nedojde. Tohle je jedna ze součástí té geopolitické přetahované o Ukrajinu. Na druhou stranu je pravda, a to si tady řekněme, už to tady několikrát zaznělo, že ten konflikt je opravdu ve stádiu zamrzlosti, tedy, že se to nikam příliš nehýbe, že je velice obtížné s tou současnou ukrajinskou reprezentací nalézt nějakou stoprocentní sympatii, když vidíme, že tam jsou různé spory ve vládě, že lidé, kteří byli povoláni k tomu, aby vyčistili to prostředí od korupce, tak najednou odcházejí, protože se obávají toho, že vlastně se nic moc nezměnilo a že oligarchové stále tu Ukrajinu ovládají. Takže já rozumím tomu, pro nás je důležité vysílat ty vzkazy do Ruska, pro nás jako pro Českou republiku je důležité udržet Rusko jako našeho geopolitického konkurenta... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, ale možnost, že to není možné, pokud se bude takto posilovat vojenská přítomnost Severoatlantické aliance... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Já věřím, že to bude působit jako zadržovací faktor, že to v té geopolitické přetahované má svou roli, že se v tom máme aktivně angažovat, ale věřím, že to nevyústí v nějaký další růst napětí. Prostě náš zájem České republiky a nás českých politiků by měl být jasný. Držet Rusko, protože Rusko je geopolitický konkurent Západu, do kterého my patříme, držet Rusko co nejdále od našich hranic a to za použití všech politických prostředků. Tohle je jedno z politických prostředků... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Znovu se ptám, jestli si myslíte, že to bude fungovat? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Já věřím, že ano. Já věřím, že to je jeden z řady, ne jediný, ale jeden z řady politických prostředků, které by měly být použity. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A proto je dobře, že se na tom bude podílet česká rota? Tedy zhruba stovka vojáků? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Česká republika je součástí NATO a je-li toto širší plán NATO, já nevidím důvod, proč bychom měli stát stranou. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Nemůže tady dojít k tomu, že ta studená válka, o níž mluví polský prezident, bude opravdu hodně studená, pokud Severoatlantická aliance tento plán, pane ministře, bude uskutečňovat? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já myslím, že ale není jiná cesta, jako není cesta nějakých ústupků a projevováni sebemenší slabosti. Je to taky věc symbolů, jak říkal pan poslanec, v tom já plně souhlasím. Je to věc nějaké psychologie, je to svým způsobem určitý poker. Ale já jsem přesvědčený, že ani Ruská federace si nepřeje nějaký větší konflikt a jde o to jenom vydržet a především jaksi demonstrovat  tu připravenost. Co se týče ukrajinské reprezentace, ta samozřejmě nevykazuje bůhvíjaké výsledky, ale upřímně řečeno, bohužel to je prostě rys ukrajinský a Ukrajina i v těch minulých letech vlastně ten čas promarnila. Když si vezmeme, jaký velký kus urazily jiné země jako srovnatelné a jak se Ukrajina vlastně neustále potácí ve svých vlastních problémech, tak to si o to přímo říká. No a to je samozřejmě voda na mlýn ruským stratégům, protože já si nemyslím, že je tak vzdálená představa v jejích nějakých snech, že prostě tam budou oni, kdo budou stabilizovat takzvaně tu situaci a že tam třeba vytvoří  nějaký loutkový režim, ale který to dostane pod kontrolu. Takže čím hůř, tím líp momentálně, no a potom se třeba objeví nějaký chlapík, který bude mít, a jak to bylo v minulosti, poměrně blízko k Moskvě a Rusko by bylo tím velkým mírotvorcem. A to si myslím, že je jako špatná cesta pro Ukrajinu. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Znovu se obracím do Bruselu na generála Petra Pavla, který je předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance. Pane generále, tento krok, tedy když i ministr obrany Martin Stropnický říká, že zhruba v té pětitisícovce by mohla být stovka českých vojáků, kteří budou rotovat s dalšími vojáky V4, nepovede to k tomu, že ještě více dojde k nekomunikaci mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem? Protože vy jste v předchozích rozhovorech přiznával, že ta komunikace je vlastně na mrtvém bodu. 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Já musím říct především, že přítomnost na východě aliance rozhodně nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Ta skladba malých jednotek, které dohromady vydají přibližně za jednu brigádu, rozhodně není z hlediska vojenského pro Rusko žádnou hrozbou. Ta má za cíl tak, jak bylo řečeno, demonstrovat jednotu aliančních partnerů, jejich vůli bránit východní a alianční partnery, pokud by byli předmětem jakéhokoliv ohrožení ze strany Ruska a právě k tomu má směřovat ta přítomnost, která je velice dobře vyvážená tak, aby byla jasným důkazem politického odhodlání, ale ne vojenského ohrožení, případně eskalace. Z tohoto pohledu my se snažíme i tu přítomnost zajistit jako maximálně mnohonárodní. Ne založenou na těžkých zbraních, na velké vojenské přítomnosti, která by byla pro Rusko vojenským ohrožením. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jako muž, který má na starosti vojenskou problematiku v rámci Severoatlantické aliance, tak jste také v rozhovorech řekl, že to je nejen působení Ruska na východě Ukrajiny, ale i v Sýrii, co destabilizuje svým způsobem i situaci kolem té migrační vlny, ať už právě z východu, nebo, nebo z jihu. Už několik dnů působí síly Severoatlantické aliance v Egejském moři. Jaké jsou ty první závěry a poznatky, které máte? 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

V tomto ohledu je ještě velice předčasné hodnotit jakékoliv zkušenosti nebo poznatky. Na jednání ministrů obrany 11. února tady v Bruselu bylo přijato rozhodnutí, že Severoatlantická aliance se bude podílet na operacích Evropské unie a zemí, které jsou přímo zúčastněny, tedy Řecka a Turecka, při ochraně uprchlíků před vlastně vlivy těch organizovaných gangů, které je převádějí, převážejí přes hranice. Takže úloha aliance v tomto směru je především podpořit evropskou operaci Frontex a pobřežní ochranu jak Turecka, tak Řecka. Poskytnout jim lepší informace jak zpravodajské, tak z veškerého monitoringu námořní situace v regionu, aby byly schopny se s touto situací lépe vypořádat. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ale když tady naváži na vaše slova, tak neukazuje se už teď, když se dívám do statistik za poslední 4 dny, že právě pašeráci lidí opět otevřeli stavidla v době mimořádného summitu, který se uskutečnil koncem týdne v Bruselu a opět ta vlna migrantů do Evropy přes Egejské moře zesílila? 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Já si netroufám tvrdit, do jaké míry to je ovlivněno summitem, případně možným angažmá aliance. Každopádně ze všech analýz, které máme k dispozici, vyplývá, že pašování lidí se stalo i velice výnosným byznysem, a to jak na Blízkém východě, tak v severní Africe. Dokonce se dá říci, že z hlediska současných analýz převyšuje veškeré další příjmy těchto extremistických a teroristických skupin. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A nebude tudíž možné, nebo vhodné tu operaci Severoatlantické aliance jako podpůrné operace ve vtahu k Frontextu a obraně jižních hranic Evropské unie, rozšířit, jestliže tady dochází opět k vzedmutí té migrační vlny směrem do Evropy? 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

My tu situaci velice pozorně sledujeme a vyhodnocujeme. A mám za to, že docházíme v rostoucí míře jak na úrovni vojenské, tak politické, k závěru, že je potřeba především řešit příčiny a ne pouze symptomy té krize. A k těm příčinám patří především stabilizace zemí v regionu. A aliance již v několika zemích regionu podniká iniciativu na zvýšený obranných schopností těchto zemí a já mám za to, že je zde velký prostor pro spolupráci mezi institucemi především jako je Evropská unie a Severoatlantická aliance na rozšíření toho prostoru pro budování obranných a bezpečnostních schopností, zároveň s rozvojem ekonomické situace v těchto zemích a s využitím rozvojových projektů Evropské unie, abychom byli schopni situaci v regionu maximálně stabilizovat a tímto prostřednictvím omezili proud uprchlíků do Evropy. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Konstatuje předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance generál Petr Pavel. Děkuji, že jste byl hostem Otázek a přeji vše dobré do Bruselu. 


arm. gen. Petr PAVEL, předseda Vojenského výboru NATO:

Děkuji. Na shledanou. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, bude muset tady dojít řekněme k ještě větší spolupráci Severoatlantické aliance a Evropské unie? Protože ta čísla z posledních 5 dnů a nárůst počtu migrantů, kteří opět přicházejí do Evropy, je varující. Jde o zhruba 5 tisíc lidí v těch posledních dvou, třech dnech. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Je to pravda. Ta běžná zimní čísla byla mezi 400 a nějakými 1 500 denně, a teď je to na těch letních číslech. Ta pětitisícovka to není samozřejmě nic povzbuzujícího. Víte co, ono záleží strašně, jak se podaří teda implementovat a uvést teda v život to, co se odehrálo třeba na tom posledním summitu v Bruselu. Já to pořád trošku vnímám, bohužel, nerad to říkám, ale jako taková zbožná přání, nebo takové nadpisy, taková jakoby dobře míněná hesla. Ale v té praxi prostě já nevidím, že by fungovalo 1 500 evropských policistů, já nevidím extra, že by, dobře, tak jsou vybudovány hotspoty, ale do jaké míry jsou funkční, je otázka. Čili, pokud... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Jak tedy, když jste takto skeptický, tak jak z těch cvičení a nadpisů, jak to označujete, udělat jasná opatření, která nepovedou k tomu, že budeme číst statistiky, že jen od úterý do pátku 11 tisíc migrantů přišlo na řecké ostrovy v Egejském moři? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Anebo od počátku roku 16 do Spolkové republiky zhruba 100 tisíc. Takže jsme jakoby v tom součtu, zase budeme na tom milionu německém, což je absolutně nepředstavitelné. Anebo to, že Rakousko zcela racionálně a myslím docela velkoryse řekne 37 tisíc, nebo kolik a ozve se prostě kritika ze všech možných úhlů a stran, že to prostě ta úvaha je od řady evropských politiků nemocná. Včetně toho, že si myslím, že tam V4 přijede s docela logickou a racionální iniciativou jakéhosi plánu B, když prostě bude zle, tak je potřeba něco koncipovat na té řecko-makedonské hranici a ozývají se taky takové... 


Václav MORAVEC, moderátor:

To znamená, jste zklamán závěry toho mimořádného summitu? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já jsem zklamán tím přístupem. Rozumíte. Tak o nás se často říkalo, že jsme pasivní člen, anebo že jsme pasivní kverulující člen, tak teď jsme člen, který přinesl v nějakém společenství příbuzně smýšlejících zemí V4 nějakou alternativu, k diskusi, to nebyl žádný diktát. Prostě nějaký námět, návrh k diskusi, k vytříbení. A dostali jsme poměrně dost takových jakoby chlácholivých jako v nejlepším případě ještě chlácholivých vzkazů, jakože tudy cesta nevede a tak dále. Tak jak to je potom? To bylo zcela legitimní si myslím ta iniciativa. A já si nechci dělat... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Tato iniciativa byla převálcována podle vás tedy... 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

No tak ona byla... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Tím mimořádným summitem? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Jakoby vnímaná jako v tuto chvíli bezpředmětná. Ale já nechci opravdu rozmnožit řady generálů po bitvě, ale ono na ta naše slova dochází, bohužel. Vždyť si vemte, že ještě v létě... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že na ně dojde i v tom plánu B, že ještě dojde k té ostraze makedonských hranic? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já i nedělám přemrštěné iluze o tom, že najednou se prostě v Turecku přestanou prodávat čluny, že najednou budou všichni odchytáváni, že najednou Řecko bude schopno ty lidi identifikovat, že oni budou zodpovědně dávat otisky prstů, a že nebudou trhat své cestovní doklady a že se především ten byznys, o kterém mluvil pan generál, že vysublimuje. To je byznys, který překonává údajně dneska byznys drogový a zbraňový, protože to jsou neuvěřitelné miliardy a ti lidé si to nenechají vzít po dobrém. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A slyšeli jsme i generála Petra Pavla, že jde o daleko vyšší čísla než objem peněz, které jdou do teroristických organizací typu Islámského státu, pane europoslanče. 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Tady možná překvapivě, ale přesto, mezi námi nebude rozpor. Já také nechápu, proč summit Evropské unie odmítl celkem rozumný návrh zemí V4 na takovou řekněme vícestupňovou ochranu hranic mezi Řeckem a střední Evropou. Je to věc, která je v našem zájmu samozřejmě, zejména v zájmu střední Evropy, protože už na jaře se můžeme setkat s další nekontrolovanou vlnou uprchlíků. Čili nerozumím tomu, proč se tak stalo. Já vůbec nezpochybňuji spolupráci Evropské unie s Tureckem. Já si myslím, že Turecko je klíčová země, je to země, která zadržuje víc než 2 miliony uprchlíků na svém území. Ti by už jinak byli dávno na cestě do Evropy. Čili... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže nejsou to vyhozené peníze... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Ne, ne... 


Václav MORAVEC, moderátor:

I ty které směřují z České republiky do... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Ne, já to takové to nasazování na to Turecko, já to nemám moc rád. To je země, která je ve složité situaci. Já souhlasím s finanční podporou, s logistickou podporou, s technickou podporou, ale to neznamená, že nemáme mít v záloze nějaké další řešení. A to, s čím přišla V4, bylo docela rozumné. Vícestupňová ochrana hranic mezi Řeckem a mezi střední Evropou. Proč to spadlo pod stůl? Nerozumím tomu, nechápu. Jestli to byla nějaká prestižní válka, že paní Merkelová nechtěla uznat, že také někdo jiný může přijít s nějakým rozumným návrhem. Prostě nechápu to. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že nakonec se k tomu většina v Evropské unii vrátí k tomuto plánu? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Já doufám, že ano a doufám, že to skutečně ale nebude až pod nějakým zoufalým tlakem, kdy vzniknou neřešitelné situace. Nepředstavujme si, že ti uprchlíci z té Sýrie přestanou proudit do Evropy. Tam přece ten konflikt má dlouhodobý charakter, to neskončí během měsíců nebo několika let. Mohli bychom se o tom bavit hodinu, každý z těch hráčů, z těch mocností, co tam operuje, má nějaký geopolitický záměr. Tam nejde čistě jenom o boj proti Islámskému státu. Rusko tam hraje nějakou hru, Írán tam hraje nějakou hru, Turecko tam hraje nějakou hru. Čili myslet si, že jakoby všichni bojují proti Islámskému státu, tak to není. Každý ještě sleduje nějaký jiný plán, záložní plán, čili ten konflikt bude trvat ještě poměrně dlouho. My se na to musíme umět připravit. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Když mluvíte o dlouho trvajícím konfliktu, tak zároveň dnes americký ministr zahraničí John Kerry oznámil, že Spojené státy a Rusko se dohodly na podmínkách příměří v Sýrii s tím, že dohodu stvrdí co nejdříve svými podpisy prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin. A to příměří je podmínkou pro obnovu pozastavených syrských mírových rozhovorů. Podívejme se teď na věci, které se týkají této informace. Naprostá většina syrských uprchlíků, to se tedy dostáváme k těm datům, je registrována v sousedních zemích. V Turecku jich žije dnes již přes 2 miliony, v Libanonu něco málo přes milion. Třetí zemí je, kde Syřané hledají pomoc, je Jordánsko, tam našlo útočiště 635 tisíc běženců, v Iráku hledá útočiště 245 tisíc Syřanů a v Egyptě 118 tisíc. Celkem žije v uprchlických táborech na Blízkém východě a na severu Afriky přes 4,5 milionu syrských uprchlíků. Pane ministře, je pro vás ta zpráva o možné dohodě na příměří v Sýrii mezi Spojenými státy a Ruskem zpráva naděje, nebo to vidíte také tak skepticky jako Jan Zahradil, že to bude dlouhotrvající konflikt, protože těch zájmů v tom regionu je tolik? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Dlouhotrvající s tím bych souhlasil, ale zároveň u tohoto bych projevil rád trochu naděje řekněme, protože to neznamená, že se všechno rychle vyřeší, to vůbec ne, to bude trvat dlouho, skutečně ano. Včetně možného překreslování hranic, a to bude určitě teda setsakra složité. Ale to, že se začne, to je klíčové. To je klíčové, protože to poslední bombardování na severozápadě Sýrie vyhnalo zhruba už dneska 75 tisíc Syřanů zase směrem do Turecka a Turecko je nevzalo, ale vybudovalo jakýsi záchytný tábor, ale před svou hranicí. Vzali jenom ty nejurgentnější případy lidí, kteří mají nějaký zásadní zdravotní problém. Ale bohužel na to nemáme dost času, ale těch faktorů je strašně moc, strašně moc... 


Václav MORAVEC, moderátor:

A může ta avizovaná dohoda mezi Ruskem a Spojenými státy o příměří zmírnit tu migrační vlnu, nebo to od toho očekávat nemůžeme? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já nevím, jestli bych to takhle úplně přímo spojoval. Ono to bude trvat, tohle to je nějaké první vyhlášení řekněme. Teď si opravdu musíme počkat a doufat, že se něco postupně, pomalu a pracně bude posouvat. Víte, ono si často taky politici strašně zmenšují ten manévrovací prostor. Já tady opravdu nechci dělat advokáta pan Assadovi, ale jestli prostě několik předních evropských lídrů třeba řekne s Assadem nikdy, no tak pak si musí... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Teď narážíte na francouzského prezidenta například? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Třeba, tak jako s kým? Tady si nevybíráme nějaké kamarády do loďky. Tady prostě řešíme emergenci s lidmi, kteří jsou k dispozici. A myslet si, že to půjde úplně bez toho tranzitolního období nějakého, a to může být dlouhé, je prostě špatně. Takhle to nefunguje. Do toho si připočtěte Kurdy. Jo? Strašně často u nás jsou Kurdové pojímáni buď jako PKK, nebo jako pešmergové, nebo, je v tom zmatek. Ale Kurdů je zhruba 35 milionů a nemají svůj stát. A je to prostě časovaná bomba. Jsou v Íránu, jsou v Iráku, nejvíc v Turecku, 15 milionů a jsou v Sýrii. A jsou různí, jo. A PKK je mezinárodně uznaná teroristická organizace, pravděpodobně stojí za těmi posledními atentáty v Ankaře. Proč asi? To Turecku strašně komplikuje situaci. To Turecko potom musí samozřejmě nějakým způsobem reagovat. Zároveň Turecku se 25 let slibuje, že bude členem Evropské unie a není. Teď se po něm něco chce. Turecko chce za to peníze. Je to prostě strašně složité. A ještě jednu věc bych si dovolil dodat. Proč ten Daeš má relativní podporu vlastně jako na zemi? No, protože ti lidé, myslím si, že to je jeden z důvodů, docela podstatných, protože ti lidé už čelí několik let prostě zoufalé situaci válečné, většina z nich má nějaké mrtvé v rodině, jsou i vnitřní běženci, to znamená v rámci té Sýrie, přišli o své majetky a teď někdo přijde a řekne: my vám zajistíme základní životní potřeby, pořádek, vy za to budete platit dost velké daně, mimochodem ty daně jsou největší jako příjem, toho Daeše, třeba ropa je zhruba nějakých 20 %,  ale oni jsou uvalují velmi tvrdé daně na to obyvatelstvo a za to jim dávají ten takzvaný, jak my to známe, klid na práci. Ale pochopte jako tu mentalitu těch lidí, ti volí mezi katastrofou a jakýmsi nuzným, ale jakoby pod kontrolou, životem. Takže z toho taky pramení podpora toho Daeše. Ono to fakt je velmi složité. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane europoslanče, také byste nehledal možnou souvislost mezi tím ohlášeným příměřím, pokud k němu dojde... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Já neznám jeho podmínky doposud a raději jsem zdrženlivý... 


Václav MORAVEC, moderátor:

A migrační vlnou a její silou? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Ta migrační vlna určitě neskončí jenom proto, že dva ministři zahraničí něco oznámili. Já bych ještě jednu poznámku krátkou k těm Kurdům. Tady skutečně je zapotřebí to vidět z více úhlů. Já jsem třeba zachytil zprávu, že vlastně ta vojenská odnož té Kurdské demokratické strany, nebo Strany demokratické unie, otevřela svoji kancelář v Praze. Já docela jsem se nad tím podivil, protože ona otevřela ještě jednu takovou kancelář v Moskvě a na otevření té moskevské kanceláře byli třeba přítomni zástupci těch ukrajinských separatistů z Donbasu. Já se ptám, jestli tohle se děje jaksi s vědomím české vlády, nebo jestli je to s nějakým povolením české vlády? Já teď nechci, aby pan ministr mi na to tady v televizi odpovídal, abychom ho zase nedostali do nějakých... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kdyby, počkejte, ale... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Nepříjemných situací, ale... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybych chtěl, aby pan ministr aby nám na to odpověděl? Je to... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Ale abych to dokončil, ten Kurdistán samozřejmě na jedné straně Kurdové bojují proti Islámskému státu, na druhé straně oni mají také svoji skrytou agendu, což je vytvoření nezávislého Kurdistánu a to už je přímým ohrožením teritoriální integrity Turecka. Takže Turecko na to bude reagovat podrážděně, bude samozřejmě se dožadovat nějaké solidarity v rámci NATO, protože Turecko je členem NATO, my jsme členem NATO. Takže tohle třeba je zrovna krok, o kterém já si nejsem úplně jist, jestli je to krok správným směrem a do jaké míry je tedy se souhlasem, nebo s vědomím české vlády a do jaké míry je to nějaká soukromá akce. Tam se na tom podílí nějaký bývalý příslušník Vojenské policie, tedy bývalý příslušník Armády České republiky jako nějaká spojka mezi Kurdy a tou jejich českou kanceláří. To jsou zajímavé zprávy, které i v rámci různých těch událostí posledních dnů, to byla ta výměna rukojmí a podobně, mi tak trochu naznačují jistý stupeň zneklidnění, jestli se zase neřítíme do nějaké situace, která skončí průšvihem potom. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, víte o tom, o čem Jan Zahradil mluví? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já použiji, ač nerad, toho, toho rčení, které se jmenuje „no comment“, protože jsem byl poučen minulým týdnem, že k němu občas musím sáhnout. Ale já bych si potřeboval skutečně objektivně, nechci to zpochybňovat, co tady říkal pan poslanec, ale přece jenom ověřit si kredibilitu té informace, protože to jsme ještě zapomněli na jeden podstatný rozměr toho konfliktu. On se odehrává v tom veřejném prostoru a do značné míry, a ten to nesmírně ovlivňuje. Dneska se politika dělá po Twitteru. Kdejaký politik napíše až 20, 25 twitterů denně, až si člověk klade otázku, kdy pracuje. A i z toho Bruselu prostě dostáváme... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Psaní Twitteru je možná jeho práce. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

No to je otázka, jestli by to daňoví poplatníci... 


Václav MORAVEC, moderátor:

A píšete, nepíšete twetty: málo pracujete, pane ministře... 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

No, ne, ale teď to myslím vážně... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Pan Prouza nám to předvedl včera. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Jsou i hlasy, které tvrdí, je to trošku nadsázka, ale jenom trošku, že prostě tu velkou politiku už dneska dělají první stránky bulvárních deníků. A kolikrát se tady rozebírají prostě první stránky Sunu a Daily Mailu a těchto, a z toho se jakoby čerpá.  To je konec teda. Jestli to budeme dělat podle tohohle toho, tak opravdu...Čili, tím chci velkým obloukem zpět... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Otevření té pobočky, o tom jsme informován? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Tuto věc nebudu dneska komentovat. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Nebudete ji dneska komentovat? No, ale on Jan Zahradil narážel i na... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Ale já jsem to načerpal z otevřených zdrojů. Já nemám žádné speciální informace. To, co jsem tady řekl, to vyšlo na severech, na iDnesu, nebo na Novinkách, nebo něco podobného. Takže logicky to vzbudilo moji pozornost. Já nečerpám nějaké prostě zákulisní informace o někom... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, tedy chápu, že to je bezpečnostně utajená informace, jestli se tím vláda... 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Ne nutně. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Zabývá a jestli to je s vědomím české vlády? Tak zněla otázka Jana Zahradila. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Ne, já netvrdím, že to je nějaká vyhrazená informace, ale nebudu to dneska komentovat. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A můžete nám říct důvod? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

To už bych jaksi porušil tu bublinu té floskule pověstné. Věřte mi, že já k ní sahám velmi nerad. 
 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy k ní možná saháte právě po zkušenosti s vydáním Alího Fajáda do Libanonu a s tím související cesta zpravodajce Vojenského zpravodajství Martina Psíka do Libanonu společně s Fajádovým advokátem Janem Švarcem. I na to Jan Zahradil tedy narážel na vaše vyplísnění premiérem Bohuslavem Sobotkou, s tím, že jste řekl, že šlo o výměnný obchod. Česká republika byla kritizována, respektive české tajné služby byly kritizovány, že tuto situaci nezvládly. Podívejme se v té obecné rovině právě na fungování tajných služeb v té věci. Máme tři tajné služby. A jsou to tyto. 


redaktorka: 

Úřad pro zahraniční styky a informace, takzvaná civilní rozvědka, má získávat informace ze zahraničí důležité pro ochranu zájmů České republiky. Ředitele úřadu jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Od června 2014 civilní rozvědku řídí Jiří Šašek. Civilní kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba, má získávat informace o terorismu, extrémismu, nelegálním obchodu se zbraněmi a o činnosti cizích zpravodajských služeb na českém území. Ředitele jmenuje vláda. Současný šéf Jiří Lang vede BIS od roku 2003. Třetí tajnou službou je Vojenské zpravodajství. Má shromažďovat a vyhodnocovat informace, které jsou klíčové pro zajištění obrany státu. Ředitel služby je odpovědný ministru obrany, který ho se souhlasem vlády jmenuje a odvolává. Vojenské zpravodajství se člení na vojenskou zpravodajskou službu, která má získávat informace z ciziny a vojenské obranné zpravodajství, které pracuje uvnitř republiky. Od října 2014 stojí v čele Jan Beroun, někdejší náměstek civilní rozvědky. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Tajné služby spadají pod různé vládní činitele, ale vláda jako celek je má koordinovat podle paragrafu 7 zákona. Pane ministře, jaké poučení si z toho Fajádova příběhu bere vláda ve vztahu k tajným službám, když v programovém prohlášení vlády je, že zlepšíte koordinaci, práci tajných služeb, možná se zamyslíte i nad reformou? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Určitě je důležité to, co již běží, a to je vyšetřování. Já věřím, že vyšetřování má dvě linie. Jedna je ta akce libanonská jako taková a druhá linie je únik informací. A obě jsou důležité, závažné. A už teď je jasné, že v té spolupráci řekněme, prostě rezervy jsou, když to řeknu eufemisticky. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Mělo by dojít řekněme možná ke sloučení Vojenské rozvědné služby s civilní rozvědnou službou, která je zase pod ministrem vnitra, například bezpečnostní expert Jan Schneider píše, že bylo logické, aby šlo o jednu rozvědku, která bude zaparkovaná sice na obraně, ale bude za ní politicky zodpovědný ministr zahraničí? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Těch variant nebo možností je několik. Neříkám celá řada, ale několik. Je to vždycky ale choulostivé. Vždycky ty služby, a dovolím si říct v řadě zemí, pokud ne úplně ve všech, docela žárlivě střeží to svoje hájemství a k těm průnikům tam nutně dochází, nebo k těm... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Vy byste se vzdal odpovědnosti, politické odpovědnosti za Vojenské zpravodajství? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Jak vzdal? Nerozumím té otázce. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pokud by právě rozvědná služba byla pod ministrem zahraničí... 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Aha. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Jestli byste se toho vzdal, protože jste byl kritizován i Alexandrem Vondrou, členem ODS, že za generála Páleníka by se takový amatérismus v souvislosti s Fajádem a s tím, že v té pětici byl zpravodajec Martin Psík, že by se to za generála Páleníka nestalo? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já se nechci se uchylovat k nějakým jako laciným smečům, ale za generála Páleníka se teda děly věci, nebo do dneška nevíme vlastně, co přesně bohužel a nemáme to jaksi došetřeno. Ale já jsem přebíral tu službu ve stavu jako polokolapsu. Po tomto docela smrtícím úderu, protože ta služba, i ti lidé, kteří jsou naprosto v pořádku a pracují a jsou kvalifikovaní a loajální, tak prostě probíhá nějaký otřes důvěry. A z toho se ta služba, jako z každé chyby podobného rozměru, se vzpamatovává docela dlouho, to se nedá vyřešit jenom personální změnou. Ti lidé tam jsou dál, prostě neřešíte to tím, že vyházíte nějaké stovky lidí, to je nesmysl. Kde byste taky ty zpravodajce sehnal? To je úzká kvalifikace. Speciálně s určitými jazykovými znalostmi a tak dále... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Podle vás, kdyby dnes bylo vedení Vojenského zpravodajství v té situaci, že Martin Psík by měl jet v rámci pětice lidí do Libanonu, protože je otázkou, jestli nejeli do pasti, když celou tu akci organizuje advokát Fajáda, tak myslíte si, že by dnes tam znovu vycestoval vojenský zpravodajec? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Víte, zase je to post factum, jako je spousta jako lidí, kteří vědí jak na to. Já bych v tom opravdu byl v tom odsudku opatrný. Já nemůžu vyloučit, že tam k nějaké chybě došlo, zároveň počkejme opravdu na vyšetření, protože to je docela... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Vyšetřuje se to interně v rámci Vojenského zpravodajství? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

My máme svoje interní, ale... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ano. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Ale kromě toho zadal také vyšetřování pan premiér. Jednak té události, jednak těch úniků. Aspoň, pokud mám informace. Takže počkejme na to, protože, a teď nechci nějak lacině to téma svádět na... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kdy skončí to vnitřní vyšetřování? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Promiňte, pane redaktore... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ano? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Vrátilo se v pořádku 5 lidí. Jako mohla se stát někde nějaká chyba, ale ti lidi se vrátili a to je myslím to nejpodstatnější a docela se na to zapomíná. Jako to se už bere jako automatismus. To vůbec není normální, nebo automatické. Těch únosů jsou kvanta. Každá země, na kterou si vzpomenete, nebo evropská přinejmenším, má někde nějaký případ, který dlouhodobě a velmi složitě řeší a snaží se těm lidem nějakým způsobem pomoc. Je to prostě... 


Václav MORAVEC, moderátor:

A kdy, kdy skončí to vnitřní vyšetřování v rámci Vojenského zpravodajství? Kdy budete mít závěrečnou zprávu k dispozici? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já si myslím, že do měsíce. Že my budeme relativně rychlí. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane europoslanče, neměla by ODS být v rámci té kritiky i toho, co se děje v souvislosti s tou zpravodajskou činností, opravdu opatrná? Protože generál Páleník a Vojenské zpravodajství prošlo destabilizací právě poté, co se veřejnost dozvěděla, že Vojenské zpravodajství špehuje, nebo špicluje bývalou premiérovu ženu a úkoly zadává asistentka, nebo ředitelka kabinetu premiéra? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Nepochybně to bylo selhání a já a ODS jako taková se k tomu mnohokrát vyjádřila. Takže tohle je rozhodně věc, kterou obhajovat nebudeme. A nemůžeme. A já také už nechci ani tento případ Fajád tady nějak moc rozebírat a pana ministra s tím trápit. My jsme se k tomu vyjádřili, jako ODS, jako opozice, pan ministr to naše vyjádření slyšel. Doufám, že se to vyšetří. Je tam celá řada podivných okolností, včetně nějakého toho napojení na Hizballáh a podobně. Takže já věřím, že se odkryje, pokud to bude možné samozřejmě i pro veřejnost, celá ta historie. Pokud to možné nebude, takže se to bude řešit alespoň interně v rámci vlády... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že by se to mělo odkrývat pro veřejnost? Že už je to věc natolik veřejná, protože jsme u úniků informací... 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

To pozor. To já zase nejsem pro to, aby se veškeré utajované skutečnosti, aby se z nich stával nějaký veřejný majetek. V takovém státě prostě přece jenom nemůžeme žít. Právo na informace je skvělá věc, já to naprosto uznávám, ale jsou určité věci a určité oblasti, kde to prostě musí mít nějaké meze. Ale říkám znovu, nechci se k téhle té kauze vracet. Už jsme se k tomu vyjádřili, celkem razantně, pan ministr to ví. K těm zpravodajským službám jedna obecná poznámka. Čím více jich máte, tím větší riziko, že ty služby, ty instituce spolu nebudou spolupracovat, ale naopak soupeřit. Nebo bojovat o prestiž... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybyste byl tedy ve vládě teď aktuálně, tak z příběhu Fajád a dalších příběhů byste jako premiér učinil jaké kroky? 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Nechci tady teď plácnout nějakou hraběcí radu, že se to musí sloučit, že se to musí zredukovat a podobně. Ale skutečnost je, a není to první případ, myslím, že jsme se za ta léta přesvědčili, že ty služby spolu někdy, nejenom že ne dobře spolupracují, ale dokonce si spíš konkurují a bojují tak jakoby mezi sebou vzájemně o prestiž. Čím víc jich budete mít, tím větší riziko tohoto boje o prestiž existuje. Takže já myslím, že opravdu je zapotřebí se vážně zamyslet nad nějakou restrukturalizací, a teď to řeknu velmi mírně, restrukturalizací, protože neutrálnější slovo mě nenapadá, zpravodajských služeb. 


Václav MORAVEC, moderátor:

A Martina Stropnického se tedy ptám. Vy byste byl ochoten se vzdát politického vlivu za civilní rozvědku, pokud by se vláda měla teď zabývat hlubší reorganizací tajných služeb, protože ministerstvo vnitra zpracovává nový návrh zákona o té civilní rozvědce, tedy úřadu pro zahraniční styky a informace? 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Já mám za to, že to Vojenské zpravodajství, speciálně v té své zahraniční složce má navázáno řadu kontaktů, to jsou normální dohody o spolupráci s řadou významných partnerů, že ta výměna těch informací tam probíhá na žádoucí úrovni a ve vzájemném respektu musím říct i po těch turbulencích, které se tam odehrály a že tam máme řadu jako velice kvalitních partnerů a že by byla škoda o tyto kontakty a vazby přijít, protože ty mají... 


Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že by se tím sloučením s civilní rozvědkou přišlo. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

V řadě zemí to tak skutečně je, že ta vojenská část z toho je prostě oddělená. Že to není jako jedna složka. Čili tím by se jako docela podstatně zkomplikovala ta vazba na ty zahraniční partnery. 


Václav MORAVEC, moderátor:

Martin Stropnický a Jan Zahradil. Děkuji, že jste byli hosty Otázek a těším se na další diskuse v tomto studiu. Díky a na shledanou. 


Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/:

Díky za pozvání. 


Jan ZAHRADIL, předseda AECR a europoslanec /ODS/:

Díky. Na shledanou. 

Ing. Jan Zahradil

Ing. Jan Zahradil

předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů
předseda poslaneckého klubu EP

Více o autorovi