Interpelace na premiéra ve věci kandidatury státních úředníků ve volbách
21. ledna 2016

Interpelace na premiéra ve věci kandidatury státních úředníků ve volbách

Ústní interpelace předsedy ODS Petra Fialy na premiéra Bohuslava Sobotku ve věci kandidatury státních úředníků ve volbách.

 
Petr Fiala: 
 
Vážený pane premiére. Před asi rokem a půl jsme tady obsáhle diskutovali o služebním zákonu, který jsme nakonec přijali. Vaše vláda, vaše argumentace tehdy byla velmi jasná: Chceme oddělit politickou sféru od úřednické, potřebujeme vytvořit nezávislé úřednictvo v České republice, a k tomu nám bude sloužit ten služební zákon. Navíc se do toho služebního zákona proti našemu názoru vložili i to, že úředníky jsou i náměstci, vytvořili jste náměstky, kteří řídí sekce, a ještě jste od toho oddělili ty politické náměstky. Dobře, byla to nějaká představa. Dokonce jsme se dohodli na určitém kompromisu, a všichni jsme si mysleli, že opravdu máte na mysli tedy odpolitizování státní správy. A my jsme měli trochu obavy, že možná tam chcete zabetonovat svoje lidi.
 
A co se děje teď? Já v médiích čtu, že někteří náměstci, ale ti úředničtí, ti odborníci, ti, kteří měli být apolitičtí, takže najednou budou kandidovat za politické strany vládní koalice. Těch jmen je asi víc. Když tady vidím paní ministryni pro místní rozvoj, tak její náměstkyně, paní Dostálová, zrovna patří k těm, o kterých se mluví. Proti tomu bych uvedl třeba našeho kandidáta, lídra v Královéhradeckém kraji pana generála Červíčka, který oznámil, že prostě jakmile bude kandidovat, od policie odejde. To mně připadá jako čestné jednání. Tak já se vás ptám, pane premiére, jak je to myšleno s tou apolitizací státní správy? Donutíte nebo řekněte těm náměstkům, aby odstoupili, protože to jsou úředníci, a nemají se politicky angažovat, nebo jak to vlastně bude? A nepostrádá nakonec ten služební zákon v této podobě smysl, když se odehrává to, že úředničtí náměstci kandidují za politické subjekty ve volbách?
 
 
Bohuslav Sobotka: 
 
Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. To, co tady zmiňoval pan poslanec Fiala, je reálný problém. Čili chci potvrdit, že to je reálný problém. A myslím si, že to není úplně v souladu s tím, co jsme měli na mysli v okamžiku, kdy vláda prosadila zákon o státní službě.
 
Zaprvé bych chtěl ještě jednou poděkovat za to, že se nám tady v Parlamentu podařilo dosáhnout určité dohody a určitého konsenzu, protože to byla důležitá chvíle pro Českou republiku, byť jsme na ten zákon měli rozdílné názory, a řadu výhrad si jednotlivé strany ponechávají až dodnes, tak jsme dokázali ten zákon schválit, a prošli jsme úzkým hrdlem, kterým jsme projít prostě museli, protože jinak by byly zpožděny evropské fondy, a na to by nedoplatila jenom tato vláda, ale ještě další dvě nebo tři vlády, které přijdou po ní, a samozřejmě hlavně by na to doplatila Česká republika. Takže já si vážím toho, že jsme dokázali dosáhnout dohody, a myslím si, že je důležité, abychom toto téma, to téma, jestli lidé, kteří jsou pod státní službou, a týká se to dneska zhruba necelých 70 tisíc zaměstnanců, kteří jsou v tom režimu státní služby, tak bychom měli hledat nějakou dohodu nad tím, jestli je vhodné, nebo není vhodné, aby kandidovali ve volbách.
 
Zákon tak, jak platí, obsahuje omezení, že ten, kdo je v režimu státní služby, nesmí mít funkci v politické straně. Myslím si, že politické strany na to poměrně silně dbají, alespoň soudě podle mé vlastní politické strany, protože my jsme samozřejmě, pokud jsou takovíto lidí ve státní službě, tak nemají v sociální demokracii žádnou politickou funkci. Nicméně zákon neřešil a neřeší otázku kandidatury ve volbách. A já nejsem stoupencem toho, abychom lidem, kteří šli do režimu státní služby, podrobili se těm podmínkám, třeba i opustili to předcházejí zaměstnání, které měli, dneska pracují pro stát, tak abychom těm lidem měnili pravidla způsobem, který nevychází přímo ze zákona. A myslím si, že pokud dojde v budoucnu k novele, tak bychom měli toto téma znovu zvážit.
 
Měli bychom také možná mít schopnost rozlišit, jestli ten dotyčný státní úředník pod státní službou kandiduje do zastupitelstva své obce nebo jestli kandiduje do kraje, nebo dokonce jestli kandiduje do Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Protože já si dokážu představit, že když žijete na malé obci, tak často není moc nikdo jiný, kdo by byl ochoten se ujmout správy v té obci. A je to jiná situace než když třeba kandidujete do krajského zastupitelstva nebo kandidujete do Poslanecké sněmovny. Čili rozhodně vnímám tuto věc jako problém. Také nad tím přemýšlím, a chci jasně deklarovat ochotu v okamžiku, kdy se bude dělat nějaká novela zákona o státní službě, tak chci deklarovat ochotu a zájem tohle téma probrat, eventuálně tuto věc přímo vyřešit zákonem tak, aby kolem toho nebyly spory, a aby tady kolem toho nebyl nějaký jiný výklad. Ale nechci teď nějakým politickým tlakem nebo politickým rozhodnutím zasahovat nad rámec těch povinností, které zákon o státní službě v tuto chvíli definuje.
 
Požádali jsme, Ministerstvo vnitra zpracovalo i určitý oficiální výklad na základě příslušného zákona. V tom výkladu, pokud z něho mohu alespoň stručně citovat: "Zákon o státní službě obecně nevylučuje, aby státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru ke služebními úřadu, kandidoval ve volbách do všech zastupitelských sborů, a to i jako člen politické strany nebo politického hnutí. Samotná jeho kandidatura ve volbách se na jeho služebním poměru nijak neprojeví. V případě, že by takový státní zaměstnanec po volbách získal funkci, která je podle příslušného zákona neslučitelná s výkonem státní služby, ten výčet funkcí je přímo uveden v § 33 Zákona o státní službě, bude to znamenat pozastavení výkonu státní služby tohoto státního zaměstnance, a tedy i zařazení tohoto státního zaměstnance mimo výkon služby pro pozastavení služby, a to do doby skončení výkonu jeho funkce. Po dobu zařazení tohoto státního zaměstnance mimo výkon služby tomu zaměstnanci nepřísluší plat." To je tedy režim pro případ, že by ten dotyčný zaměstnanec pod státní službou po volbách byl zvolen do některé veřejné funkce.
 
Čili chci ještě připomenout, že pro všechny státní zaměstnance, ať už kandidují ve volbách nebo nekandidují, platí povinnost vykovávat službu nestranně a v mezích svého oprávnění se zdržet při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost. Tolik tedy výklad Ministerstva vnitra k této otázce. A znovu potvrzuji, že jsem připraven na debatu o případné legislativní úpravě.
 
 
Petr Fiala: 
 
Pane premiére, já jsem rád, že to vnímáte jako problém. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl všechno řešit zákonem. Ono všechno řešit zákonem nejde. Ale byli jste to vy, kdo jste vehementně prosazovali služební zákon, a tím jste tady vytvořili určitou situaci. My jsme varovali, že třeba funkce náměstka je funkce v mnoha směrech politická, že je podivné vytvářet dva typy náměstků. Teď se ty naše obavy potvrzují, protože prostě někteří náměstci budou kandidovat v krajských volbách.
 
A v jednom s vámi souhlasím. Je obrovský rozdíl mezi tím, jestli je někdo úředník na nějaké řadové pozici a kandiduje do zastupitelstva, a jestli je někdo náměstek a kandiduje do krajského zastupitelstva. To prostě rozdíl je, ten musíme vnímat, a já nevím, jestli to lze ošetřit zákonem. Máme tu prostě špatný zákon v tom smyslu, že jsou tu dva typy náměstků, a teď se ukazuje, že vlastně nejsou dva typy náměstků, že to jsou náměstci političtí a náměstci političní, jenže ti jedni náměstci političní budou v nějakém speciálním režimu.
 
Já, pane premiére, bych očekával, že se k tomu nějak postavíte, a že navrhnete nějaké řešení, jak si s tím poradit, protože zákonem asi lidem neodejmeme pasívní volební právo. To prostě není možné. Ale není ani možné, abychom tvrdili, že máme apolitickou státní správu, měli tam odborné náměstky, a oni kandidovali ve volbách jako političtí náměstci. To je absurdní.
 
 
Bohuslav Sobotka: 
 
Musím říci, že zatím těch případů na takto vysoké pozici, jako jsou náměstci v té linii odborného řízení ministerstev, je několik málo. A nemyslím si, že můžeme teď bez změny legislativy zasahovat do jejich práva, ať už z hlediska působení státní služby nebo z hlediska jejich práva kandidatury ve volbách. 
 
Pokud by ovšem tato věc byla upravena zákonem - a souhlasím s tím, že je potřeba prozkoumat, jestli něco takového můžeme udělat, pak si myslím, že by vhodným řešením bylo omezit nebo řekněme prohlásit za neslučitelnou kandidaturu do určitých vyšších struktur samospráv nebo na úrovni Parlamentu České republiky, prohlásit to za neslučitelné s režimem zákona o státní službě, pokud to bude legislativně možné. Pokud to legislativně možné nebude, tak veďme diskusi o jiných postupech, které by k tomu směřovaly. Z hlediska zdravého rozumu, z hlediska logiky zákona o státní službě, z hlediska selského rozumu by člověk řekl, že odborný náměstek nemá nikam kandidovat a má dělat pozici odborného náměstka. A jestliže existuje politický náměstek, tak prosím, a tam se to omezovat nebude. Takže myslím si, že ač máme různé názory v celé řadě oblastí, tak myslím, že bychom měli být schopni se na úrovni selského rozumu dohodnout a hledat takovou legislativní změnu, která by toto zajistila.