Novinky Mediální výstupy

Dobrý den. Vážený pane ministře, pokud něco funguje, tak je potřeba tomu začít házet klacky pod nohy. Jinak si totiž neumím vysvětlit kroky vašeho ministerstva a Českého telekomunikačního úřadu směrem k trhu přepravních služeb, respektive nechápu svévolné zahrnování dalších soukromých subjektů, které by měly platit ztrátu České pošty. Tyto nově zahrnuté subjekty byly vaším ministerstvem a ČTÚ opakovaně ujišťovány, že jako společnosti poskytující expresní a kurýrní služby nespadají pod poskytovatele poštovních služeb a jako takovým jim nic nehrozí, nehrozí jim, že by měly přispívat do poštovního kompenzačního fondu. Za touto situací vidím opět snahy svázat soukromé subjekty dalšími pravidly a především z nich vytahat peníze pro mnohdy i nefungující a přebujelé státní podniky. V tomto případě tedy spíše fungující, jelikož Česká pošta snažící se sice vypadat ztrátově je ve skutečnosti dlouhodobě v zisku, a to nemýlím-li se v řádu stovek milionů korun. A je tedy otázkou, zda nějaké takové kompenzace vůbec potřebuje. Navíc Evropská komise stanovila, že expresní a kurýrní služby představují zvláštní služby, které se vyznačují tím, že výrazně se liší od obecných služeb poštovních. Tato směrnice, již měl současný platný zákon implementovat, má trh dále liberalizovat, nikoliv svazovat. Z chování ČTÚ a MPO vyplývá, že jste se asi rozhodli vydat se úplně opačnou cestou, bohužel ke škodě dosud fungujícího prostředí.

 

Považuji za naprosto nepřípustné, aby ČTÚ od konce roku 2014 obesílal jednotlivé expresní společnosti s výzvou k registraci jakožto poskytovatele poštovních služeb, i když poštovní služby prokazatelně neposkytují. ČTÚ si musí uvědomit, že expresní přepravci poskytují své služby na základě smlouvy o přepravě věci či zasilatelské smlouvy, nikoliv poštovní smlouvy dle poštovního zákona. Svévolné jednání ČTÚ navíc poškozuje Českou republiku u zahraničních investorů, a vytváří tak opět několikrát kritizované nepředvídatelné právní prostředí pro lokální i zahraniční společnosti. Mou otázkou tedy je, jak je možné, že ČTÚ a vaše ministerstvo záměrně vystupuje proti příslušné evropské směrnici a vystavuje se tak riziku žaloby od Evropského soudu. 

 

 

Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především musím udělat určité ohrazení. Mohu o tomto problému mluvit obecně, nemohu mluvit za ČTÚ, to je nezávislý regulační úřad, který mi nepodléhá. Čili budu ten problém řešit obecně jako ministr, kterému spadá legislativní činnost v této oblasti, nikoliv pak výkonná činnost Českého telekomunikačního úřadu, který, jak víme, jest nezávislým úřadem.

 

Čili k vašemu dotazu bych rád uvedl, že uvedený problém byl předmětem jednání, které proběhlo mezi Českou asociací mezinárodních expresních přepravců na MPO dne 5. června tohoto roku. Při této příležitosti byly přítomným členům asociace, kteří své služby deklarují většinou jako služby přepravní, podrobně vysvětleny principy aktuální právní úpravy týkající se fungování trhu poštovních služeb a jeho regulace. Podotýkám, všechno toto je vygenerováno postupnou liberalizací trhu, zejména pak od 1. ledna 2013. Tato úprava je obsažena v zákoně o poštovních službách a provozovatelé poštovních služeb se na rozdíl od předchozí praxe, kdy se jednalo o živnost volnou, musí registrovat u Českého telekomunikačního úřadu. Oprávnění k podnikání v oblasti poskytování poštovních služeb vzniká písemným oznámením podnikání v tomto oboru ČTÚ. Samotné oznámení o podnikání nepředstavuje v porovnání s registrací u živnostenského úřadu žádné zvýšení administrativní zátěže. Cílem této změny bylo získat přehled o trhu poštovních služeb, a to zejména z hlediska budoucí potřeby ukládat povinnost zajišťovat některé základní poštovní služby, zajistit kvalitu služeb a ochranu zákazníků. 

 

Evidovaní provozovatelé poštovních služeb jsou pak za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách rovněž potenciálními plátci takzvaného kompenzačního fondu, jehož prostřednictvím mají být podle současné právní úpravy hrazeny čisté náklady spojené s poskytováním základních poštovních služeb. A právě tato možnost, chcete-li hrozba, je důvodem, pro který řada provozovatelů služeb deklaruje, že své služby zajišťuje jako zasilatelské, případně jako služby podle smlouvy o přepravě apod.

 

Pro řešení těchto situací byl pro případy pochybností o charakteru té které služby v zákoně o poštovních službách zřízen zcela nový institut, na základě kterého ČTÚ z vlastní iniciativy nebo na žádost vede správní řízení, jehož výsledkem je správní rozhodnutí o tom, zda daný subjekt poskytuje poštovní služby, či nikoliv. Podle veřejně dostupných informací vedl a vede ČTÚ v rozmezí 2013 až 2015 již několik správních řízení o určení charakteru poskytované služby, a to jak na žádost, tak z vlastní iniciativy. Ve většině případů soud potvrdil, že se jedná o poštovní služby, a vyvrátil tak argumenty jednotlivých provozovatelů, že jejich služby nejsou službami poštovními. Existují však i případy, kdy podle definice poštovních služeb obsažené v zákoně o poštovních službách konstatoval, že se o poštovní služby nejedná. V současné době byly tyto rozpory některými provozovateli předány k řešení soudní cestou, příslušné soudy však podle dostupných informací rozhodnutí dosud nevydaly.

 

Dosavadní praxe nepotvrzuje argumenty některých provozovatelů o nesprávné nebo nejasné definici poštovních služeb v zákoně o poštovních službách, resp. o nesprávném postupu ČTÚ. To mimo jiné potvrzuje skutečnost, že Evropská komise s Českou republikou nezahájila řízení o porušení smlouvy z důvodu chybné transpozice takzvané třetí poštovní směrnice. Je zřejmé, že posouzení poštovních a jim příbuzných služeb vyžaduje odborné rozhodování, které zajišťuje ve správním řízení ČTÚ jako nezávislý regulační orgán pro oblast poštovních služeb, přičemž rozhodnutí ČTÚ je soudně přezkoumatelné. Potvrzuje se rovněž, že obdobná řízení s účelem účelově zpochybnit charakter poskytovaných služeb jsou vedena i v jiných členských státech EU, například v Rakousku se řeší případ společnosti DHL.

 

Právě včera proběhlo zde v Poslanecké sněmovně první čtení návrhu novely zákona o poštovních službách, jejímž hlavním obsahem je změna způsobu financování takzvaných čistých nákladů ze stávajícího kompenzačního fondu, do kterého přispívají provozovatelé poštovních služeb na úhradu těchto nákladů ze státního rozpočtu. Dá se tedy reálně předpokládat, že přijetím této novely pominou i důvody jednotlivých provozovatelů zpochybňování charakteru jejich služeb.

 

Chtěl bych vás ujistit, že MPO je samozřejmě připraveno a deklarovalo, že i při zmiňovaném jednání asociací bude i nadále tuto problematiku sledovat a reagovat například v kontextu možných rozhodnutí Soudního dvora EU v těchto případech. Děkuji za pozornost. 

 

 

Jenom krátká doplňující - jestli vy osobně si myslíte, že se ČTÚ chová nad rámec svých pravomocí nebo jestli si zákon nevykládá trochu dle svého uvážení. Děkuji.

 

 

Já bych chtěl především sdělit to, co jsem říkal takovými zaobalenými slovy, že v zásadě, pokud projde ten zákon, který zítra má projít, tak to bude irelevantní, protože liberalizaci bohužel zaplatí daňoví poplatníci, protože v teorii je to jasné - pustí se soukromé subjekty na dosud monopolní trh, máme liberalizaci, ale za to, aby pošta nebo některý jiný subjekt zajistil základní služby, mu mají ti, kteří mají benefity z liberalizace, něco platit. To je pěkná teorie. Bohužel v české praxi to funguje tak, a to je zkušenost nikoliv z poštovního fondu, ale z fondu elektronických komunikací, že se tam soudí o příspěvky, které měli platit v letech 2005, 2006, 2007 atd. Prostě reálně nejsou vybratelné. Je navrhováno řešení, že to zaplatí daňoví poplatníci, což není úplně optimální, ale asi jediné možné řešení v této oblasti, a to také bude znamenat, že pokud se to stane, tak veškeré stížnosti někoho, jak je evidován, spadnou pod stůl. Děkuji.