Je šumavské dítě součástí ekosystému?
(Novinky.cz) Je šumavské dítě součástí ekosystému, nebo je součástí ekosystému jenom kůrovec, rys ostrovid, pražský ekologický aktivista a ministerský úředník jmenující správce parku? Aneb novela zákona o „ochraně přírody a krajiny“ kolotá mezi Senátem a Sněmovnou. Nevládní organizace vedou kampaň, že šumavští starostové chtějí Šumavu vybetonovat a rozprodat developerům. Já moc nečtu noviny, ale přijde mi, že betonovému developerskému budování udal na Šumavě tón patron nevládních organizací (a trochu méně ostravských horníků) – pan Bakala s chotí při stavbě své „vilky“. Tipoval bych, že další betonový „investor“ bude samotný Národní park, ale jistě se mohu mýlit.
„Primitivové, kteří nechápou souvislosti“, prý chtějí na Šumavě těžit dřevo a tím ničit šumavskou přírodu. Nejvíce dřeva se ale těžilo za zelených ředitelů parku (a zelených ministrů), kteří těžili a prodávali dřevo jako důsledek kůrovcové kalamity.
Teď ministerstvo životního prostředí vede podobný typ, ministr Brabec, a tak není divu, jak zákon vypadá. Stejně jako u MŠMT „píší“ novelu zákona neziskové nevládní organizace. V jádru jsou sice „ziskové a vládní“, neb jejich zisk přichází od vlády, ale to je na jiný komentář.
Máme nechat polovinu Šumavy svému osudu, divočině a bezzásahovosti.
Co je víc: zelený strom, nebo kůrovec? Běžkař, nebo tetřev s rysem ostrovidem? Pokud je kůrovec významnější složka ekosystému než strom (jako zástupce fauny proti flóře), proč není člověk víc než zvíře? Kdo to má rozhodnout a jak?
Kůrovec ani ostrovid nemůžou jaksi vyjevit svou vůli, ale člověk může. Šumava leží na území jednadvaceti obcí, kde žijí lidé, vychovávají děti, snaží se je uživit.
Václav Klaus ml.
expert pro školství
