Novinky Mediální výstupy

Ochrana měkkých cílů, kde začít?

(www.ods.cz/region.jihocesky) V kontextu tragické prosincové události se vyrojilo mnoho názorů a doporučení souvisejících například s nutnou změnou smýšlení naší společnosti v oblasti restrikce legálního držení střelných zbraní a také v omezování volného přístupu do veřejných budov. Ponechám stranou úvahu, zda je nutné reagovat ve svobodné společnosti na akt násilí dalším legislativním omezením čehokoliv, avšak musím zde zmínit několik postřehů, které by stálo za to vyzdvihnout.

Na Ministerstvu vnitra ČR existovala již v roce 2015 (a možná dříve) ucelená koncepce a metodika zabývající se tzv. „ochranou měkkých cílů“, která vcházela nejen z poznatků a zkušeností s násilnými trestnými činy ve veřejných prostorách ze zahraničí, ale také vznikla za účasti a spolupráce i jiných bezpečnostních subjektů než těch řízenými ministerstvem vnitra. Jinými slovy, na MV ČR existoval a stále asi existuje kvalitní materiál, podle kterého by se dalo snižovat riziko aktu násilí ve veřejném prostoru. Proč se s tímto materiálem stále nepracuje a je zřejmě tzv „v šuplíku“, by byla asi spíš otázka na pány Chovance, Metnara, Hamáčka, Rakušana…
Na ministerstvu vnitra se vůbec objevují zajímavé materiály. Třeba výsledky z bezpečnostních výzkumů, které probíhají kontinuálně již desítky let a mnohdy se jedná o velmi kvalitní výsledky. Opět zpravidla končí „v šuplíku“, přičemž kdyby se s nimi pracovalo v praxi, jistě by to přispívalo například k efektivnějším postupům bezpečnostních složek a tím pádem i ke zlepšování bezpečnosti ve společnosti obecně. Bohužel se o výsledcích těchto výzkumů dozvídáme spíš nahodile a v ne úplně pozitivních souvislostech.
Jako například při nedávné kauze znovu otevření případu odsouzených za násilný trestný čin na Zlínsku, kteří byli usvědčeni mimo jiné na základě vyhodnocení pachových stop. Přičemž při projednávání této kauzy před soudem vyšlo najevo, že postup Policie ČR (policejních psovodů) při vyhodnocování pachový stop je nesprávný a může dojít ke špatnému vyhodnocení. Svět div se, na to už upozorňovaly výsledky bezpečnostního výzkumu financovaného ministerstvem vnitra a vedeného Českou zemědělskou univerzitou v Praze X let před tím. Proč se tím nikdo nezabýval, by byla otázka opět asi na pány uvedené výše.
Ze své bezpečnostní praxe a vzdělání v této oblasti vím, že existuje mnoho poznatků a zkušeností ze zahraničí, které mohou pozitivně ovlivnit činnost a postupy bezpečnostních složek. A to nejen v taktice v zákroku, ale zejména v činnostech samotným zákrokům předcházejících. V analýze, v taktice a metodice postupu vyšetřování apod. Bohužel ne vždy odpovědné osoby s těmito informacemi dokáží pracovat. Typickým příkladem je behaviorální analýza pachatelů násilných trestných činů. Směle propagována osvícenými bezpečnostními pracovníky, ovšem obecně odmítnuta přízemními funkcionáři.
Smyslem tohoto článku, či spíše úvahy je, že by bylo fajn zamyslet se nad tím, jakým způsobem kooperují jednotlivé součásti nejen státní správy, které se, a to beru velmi zeširoka, podílejí na zajišťování bezpečnosti v naší společnosti. Aby levá ruka věděla, co dělá pravá. Aby, když už daňoví poplatníci nepřímo financují bezpečnostní výzkum realizovaným pod záštitou ministerstva vnitra, bezpečnostní složky (také placených daňovými poplatníky) se výsledky tohoto výzkumu minimálně zabývaly či ještě lépe, aby na základě těchto výsledků například upravily své metodiky a postupy, aby byly ve své činnosti efektivnější.
A ano, ke stavu bezpečnostní situace svou měrou přispívá i nálada ve společnosti, která by se, v kontextu nejen světového dění, dala označit jako „mírně napjatá“. Ke zlepšení by jistě přispěla forma a obsah různých sdělení a komunikace ze strany státních orgánů. Pamatuji si jako malý kluk všude po výlohách plakátky s holubicemi míru, současní malí kluci mohou vidět na stěně státních úřadů tvář autoritářského vůdce v pytli na mrtvoly. Tím prosím nijak neadoruji poněkud infantilní propagandu ve jménu světového míru minulého režimu. Jen chci poukázat na to, zda to, jakým způsobem někdy komunikují někteří vládní činitelé, nepřispívá negativně ke smýšlení celé společnosti a potažmo některých jednotlivců, kterým se v hlavě může zrodit bůh ví co. Myslím, že přesně tady! By mohla začít ochrana měkkých cílů..