Představujeme Václava Filišteina
Václav Filištein se narodil v Prachaticích. Po absolvování VŠCHT v Praze působil od r. 1988 na Ústavu krajinné ekologie ČSAV v Českých Budějovicích. Od r. 1990 se věnuje podnikání a řízení obchodních společností, které uplatňují inovativní postupy ve vývoji technologických produktů z oblasti molekulární biologie a bioremediačních procesů. Od r. 2005 působí jako předseda správní rady „Jihočeské agentury pro podporu inovačního podnikání o.p.s.“, a je jedním z iniciátorů regionálního rozvoje Jihočeského kraje.
Kdy jste se rozhodl skloubit vědu s podnikáním?
Před rokem 1989 jsem nastoupil na krátkou dobu jako vědecký pracovník ČSAV.
Ihned po revoluci bylo pro mne i pro řadu mých kolegů velkým dobrodružstvím pokusit se postavit na vlastní nohy a uplatnit se v oboru, který znáte.
Založili jsme firmu a zdálo se logické, aby spolupráce s veřejnou výzkumnou sférou a naší firmou pokračovala. Bohužel v té době akademie nebyla ničím motivována ke spolupráci s privátním sektorem a tak toto možné partnerství dlouhá léta prakticky neexistovalo. Obrat nastal až zhruba před 5 -ti lety, kdy se i na centrální úrovni začalo hovořit o propojení veřejného výzkumu s praxí o transferu know-how a podobně. Od té doby se přes počáteční tápání rozjela spolupráce na plné obrátky.
V jakém oboru a jak dlouho podnikáte?
Podnikám v oborech, které využívají nějakým způsobem biotechnologické procesy. V poslední době se čím dál více zaměřujeme na oblast molekulární biologie.
S jakými partnery spolupracujete?
Pokud máte na mysli veřejné instituce, tak jde především o Přírodovědeckou fakultu JU a UK, Biologické centru AV ČR, VŠCHT apod.
Kolik peněz investujete do výzkumu a vývoje?
Tolik, kolik nám umožňuje finanční situace ve firmě. Není tak jednoduché si vybrat směr, do kterého investovat. Vždy je nutné pečlivě zvážit, jaký výzkum a vývoj vede k uplatnění produktu s největší jistotou.
Zabýváte se v rámci podnikatelských aktivit problematikou ochrany duševního vlastnictví?
Jistě, investované prostředky do vývoje unikátního řešení postrádají smysl v okamžiku, kdy nemáte výsledky chráněny před konkurencí.
Je z Vašeho pohledu, poptávka ze strany veřejných institucí po spolupráci s privátním sektorem dostatečná a proč ne všechno funguje ideálně?
Poptávka veřejných institucí po této spolupráci by téměř neexistovala, kdyby nebyla motivována finančně a nebyla podmínkou pro získání grantu - to buďme bez iluzí. Podstatné je, že existuje však poptávka ze strany firem.
Jaké jsou podle Vás největší překážky přenosu výzkumu a vývoje do praxe? Jaká je situace ve vašem oboru v Jihočeském kraji?
Veřejný výzkum a privátní sféra jsou dva různé světy, které spolu neumí komunikovat, mají zdánlivě zcela různé cíle, kterých chtějí dosáhnout (vědecká prestiž x zisk atp.). Mají zcela odlišnou organizační strukturu sledující rozdílné efekty. Situace v našem oboru v Jihočeském kraji je o to složitější, že je zde veřejný sektor zaměřen převážně na základní výzkum. Tato situace se obecně řeší vytvářením infrastruktur určených pro transfer technologií atd.
Je současná podpora transferu znalostí v Jihočeském kraji dostačující?
Zcela určitě není. Existuje množství nástrojů podporujících transfer technologií. Vzhledem k tomu, že je v Jižních Čechách velmi silná veřejná výzkumná sféra (Především JU a BC AVČR) je z hlediska potřeb stávající infrastruktura určená pro přenos znalostí mizivá. Důkazem toho budiž i skutečnost, že je zde zatím velmi málo firem napojených na obory výzkumu JU, BC a dalších výzkumných institucí a to je velká škoda. Univerzita a výzkumné ústavy jsou totiž obrovským nevyužitým potenciálem pro rozvoj regionu. Na jejich činnost by mělo být navázáno množství firem, zasídlených v Jihočeském kraji, kde by přispívaly zásadně k růstu HDP. Regionální autority zůstávají v tomto ohledu tomuto procesu hodně dlužni.
Pomáhá transferu technologií "koncept" vědeckotechnologických parků? Co Vám konkrétně nabízí zasídlení v prostorách JVTP?
VTP je jedním ze základních pilířů podporujících transfer znalostí. V těchto intencích je dobré, že zde I. Etapa parku existuje. Velikost parku je však bez finanční podpory pod hranicí udržitelnosti a tak park nenabízí vše, co by měl. Pro naši firmu nabízí park především zvýšení důvěryhodnosti a to ve směru k zahraničním partnerům, tak i pro navazování spolupráce s místními, veřejnými výzkumnými institucemi.
Jaký je Váš názor na projekt B4I?
Tento projekt je prvním a skvělým počinem vycházejícím přímo z aktivity veřejné výzkumné instituce, který jasně deklaruje zájem o spolupráci s podnikatelskou sférou a zavádí pro tuto spolupráci podmínky na straně veřejné instituce. Doufám, že výsledky z projektu vyplývající podstatně vylepší přístup ke spolupráci s Jihočeským VaV sektorem.
vyšlo na: www.b4i.cz
