Několik slov k roku 2013
4. února 2013

Tomáš Jirsa: Několik slov k roku 2013

Na začátku roku si zcela jistě si řada z vás, tak jako já, klade otázku: je to vůbec možné, prožít šťastný a klidný rok, když je kolem nás tolik krize, bídy a „blbé nálady“? Pustíte-li si dnes večer televizní zprávy, zcela jistě uvidíte například bombový útok v Damašku, mrtvé při záplavách v na Filipínách, nabouraný autobus s turisty v Egyptě a možná jednoho či dva mrtvého při bouračce v Česku. Svět propojený sítí CCN je prostě jedno velké neštěstí.

Ráno otevřete tištěné noviny, které téměř všechny bojují o přežití a čtete jednu katastrofickou zprávu za druhou. Krize, nezaměstnanost, a sem tam zneužívání dětí. A internet? Z úžasného informačního zdroje, kterým se zdál být před patnácti lety se změnil v informační žumpu. Diskuse pod články již raději vůbec neotvírejte, nechcete-li ohrozit své duševní zdraví. Převládají hrubost a sprostota. Téměř nelze nemít „blbou náladu“? Jak to ale s námi je doopravdy? 

Porovnávám-­li kvalitu našeho života, musím ji porovnávat s něčím srovnatelným, ne třeba se životem v 'Ordinaci v růžové zahradě' či s nabídkou zboží, které, kdybych na to měl, můžu koupit na mall.cz. Uznávám, že mohou existovat opravdu tíživé životní situace jednotlivců, ale těm je potřeba pomoci, nikoli zevšeobecnit jejich problém na celou společnost. Chceme-­li seriozně porovnat kvalitu života, srovnání se zeměmi evropské sedmadvacítky se přímo nabízí: jsme jimi obklopeni, jsou mezi nimi země nové i staré, země s podobnou startovací dráhou, jakou jsme měli my, i země s dlouhodobě zavedenou tržní ekonomikou a demokracií. V Česku se poslední půlrok nediskutovalo o ničem jiném než zda schválit, či neschválit daňový balíček, zjednodušeně řečeno, zda zvýšit, či nezvýšit DPH o 1%. A také jsme kvůli tomuto procentu zažili vážnou vládní krizi a málem pád vlády.

V Řecku, kde se zapalují na ulici auta, se naopak schválil daňový balíček, který předpokládá mimo jiné snížení penzí a platů státních zaměstnanců o 30%, dramaticky snížil také platy soudců, vojska a policie, škrty předpokládá ve zdravotnictví a školství, ruší navíc i daňové úlevy na děti a naopak zvyšuje věkovou hranici pro odchod do důchodu. Rozdíl mezi námi a Řeckem je mimo jiné také v tom, že v Řecku je „balíček“ nadiktován Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou, u nás byl vytvořen po obtížném rozhodování českou vládou. Opravdu někdo chce propadnout do zadlužení a dostat se pod kuratelu mezinárodních finančních institucí?

Zamyslete se prosím se mnou, proč se Česko nemůže zbavit „blbé nálady“, když:

- Česká republika má nejnižší míru ohrožení chudobou v rámci sedmadvacítky Evropské unie.

- Česká republika má šestou nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci EU.

- V ČR je příznivý také soukromý dluh, tj. zadluženost domácností a firem, je třetí nejnižší v sedmadvacítce EU.

- V roce 2012 byla ČR druhou nejméně zadluženou zemí v celé EU.

- Ratingová agentura Standard and Poor´s zvýšila rating ČR o dva stupně v době, kdy se v Evropě naopak řada vyspělých zemí obává poklesu a činí všechny možné kroky proti tomu, aby k němu nedošlo.

- Udržení špičkového ratingu činí z České republiky příznivé podnikatelské prostředí pro zahraniční investice a zároveň udržuje důvěru finančních trhů.

- Rodiny s dětmi u nás platí nejnižší přímé odvody mezi zeměmi sdruženými v OECD.

- I v tolik problematické a mediálně zajímavé „šedé ekonomice“ je Česko v té lepší první polovině evropských zemí.

- Věk odchodu do důchodu je u žen třetí nejnižší a u mužů osmý nejnižší v EU.

Vím, že přes všechny tyto objektivní statistické ukazatele se najde někdo z vašich sousedů a řekne, že všechno je špatně, všechno je podvod a všichni jsou lumpové a všude je korupce. Ale přečtete si ještě jednou, že ve všech ukazatelích kvality života je náš stát v první třetině Evropské Unie. Jakou náladu by museli mít ti, co jsou za námi? Náš stát a Evropskou unii čekají mnohem větší výzvy v podobě konkurenceschopnosti vůči Číně a Indii, ale i vůči unijním státům na pokraji bankrotu. Važme si proto toho, v jaké ekonomické situaci se nacházíme, važme si toho, že žijeme v klidné a stabilní České republice.

Vážení kolegové, nenechte se otrávit, nenechte si vnutit „blbou náladu“ a užijte si rok 2013. Bude to takový rok, jaký si ho uděláme. 

Ing. Tomáš Jirsa MBA.

Ing. Tomáš Jirsa MBA.

místopředseda místního sdružení
předseda oblastního sdružení
místopředseda regionálního sdružení
starosta
senátor PČR

Více o autorovi