Novinky Mediální výstupy

Emoce už opadly a hroty se obrušují

(Brněnský deník) Dvacet let trvalo, než se do čela Brna opět postavila primátorka. Na konci listopadu se jí pro příští čtyři roky stala Markéta Vaňková. Inspirovat se chce především svou předchůdkyní Dagmar Lastoveckou, jež Brnu vládla ve druhé polovině devadesátých let. „Žena může do politiky vnést víc empatie a nalézat řešení smírnější cestou. Má jemnější způsob vedení než muži,“ říká Vaňková.

Máte za sebou první tři týdny v brněnském primátorském křesle. Jak jste je prožila?

Byly poměrně náročné i s ohledem na to, že jsem onemocněla. Navíc jsem se musela seznamovat se spoustou nových, ale zajímavých věcí. Nemůžu říct, že by mě něco vyloženě překvapilo, ale bylo jich zkrátka hodně.

Současně jste se stěhovala do primátorské kanceláře. Upravovala jste ji, abyste se v ní zabydlela na následující čtyři roky?

Zabydluji se pomalu. Zatím jsem kancelář primátora nijak neupravovala. Od doby, co v ní jsem, výrazně přibývá jen velké množství papírů. Ještě jsem to nestihla, ale do budoucna tam plánuji pořídit především nějaké živé květiny, protože ty v kanceláři nejsou.

Vezmete si s sebou i něco pro štěstí, abyste se v nové kanceláři cítila jako doma?

Plánuji, že si přinesu alespoň jednu fotografii dětí.

Jaké to je, být druhou primátorkou Brna v jeho historii?

Pro mě to znamená zejména velkou zodpovědnost. Jsem hrozně ráda, že navazuji právě na paní doktorku Lastoveckou, které si hrozně vážím a s níž jsem byla v kontaktu i během předvolební kampaně. Navíc mnoho Brňanů na ni vzpomíná a vyjadřují mi přání, abych byla stejně úspěšná jako ona. Proto vnímám velmi pozitivně, že jsem druhá žena ve vedení města právě po paní doktorce Lastovecké, která je navíc taktéž právničkou a byla primátorkou za ODS.

Čím se od ní inspirujete?

Rady paní doktorky Lastovecké jsou pro mě velmi cenné. Říkala mi třeba, že je potřeba dobře vycházet nejen se členy koalice, ale i s opozicí a samozřejmě mluvit i s občany. To cítím úplně stejně. Je dobrá otevřenost vůči všem a schopnost komunikace se všemi.

Myslíte si, že je rozdíl mezi tím, jestli vede Brno žena, či muž?

Myslím si, že trochu jiné to je, ale ne nějak zásadně. Ve vedení města musí stát osoba, která má předpoklady, chuť a vůli funkci vykonávat.

Kromě primátorky jste i zastupitelkou Jihomoravského kraje a Brna středu. Lze tyto funkce spojit dohromady?

Doufám, že ano. Na Brně středu nebudu pracovat v komisích či radě. Co se týče kraje, tam jsem ke konci roku rezignovala na účast ve výborech a komisích. Důležité věci s panem hejtmanem řešíme, ale je fajn, že mám do jednotlivých témat vhled i jako běžný zastupitel. Stejně tak si myslím, že je vhodné, když znám jednání v městské části, která je pro Brno zásadní. Je to nit, kterou lze jednání na všech úrovních propojit.

Třeba v krajském zastupitelstvu spolupracujete i s některými členy bývalého vedení města. Jak spolu vycházíte?

Zatím jsem zažila jen příjemná setkání. Pevně věřím, že tomu tak bude i nadále. Od voleb už uplynul nějaký čas. Emoce opadají a hroty se obrušují.

Jedna z prvních věcí, o níž jste tento týden rozhodli, je určovací žaloba na společnost Czechcity Libora Procházky kvůli lokalitě za Lužánkami. Proč je to podle vás nejlepší krok?

Obecně dávám přednost dohodám. Myslím si ale, že předchozí roky jasně potvrdily, že v tomto případě je její sjednání velmi těžké, ne-li úplně nemožné. Nyní nastal čas řešit situaci jiným způsobem. Pokud by se během následujících měsíců ukázalo, že se dohodnout můžeme, bránit se nebudu. Dohoda však musí být přínosná pro obě strany, ne jen pro pana Procházku. V tuto chvíli to ale nevidím jako reálnou možnost.

Pokud by se tedy v průběhu následujících měsíců chtěl Libor Procházka vyrovnat finančně, tak byste souhlasila?

Ano, trvám na tom, že pokud by ležela na jednacím stole dohoda prostřednictvím peněžitého vyrovnání, je to pro mě způsob, jak celou situaci řešit. Protože bez ohledu na to, zda má za Lužánkami stát hokejový, či fotbalový stadion, jedná se stále o lokalitu nedaleko centra města se značným rozvojovým potenciálem.

Ve spolupráci s Jihomoravským krajem se mluvilo také třeba o rozlétání brněnského letiště. Jak se k tomu stavíte vy?

Je potřeba rozlétání podporovat ze strany kraje i města, protože pro Brňany by další letecké linky byly přínosem. Problém ale není tak jednoduchý jako jen říct přesný počet linek, který bude pro rozlétání dostatečný. Jde spíše o výběr konkrétních destinací a četnost pravidelných letů. Ideální podle mě bude, aby aspoň některá z budoucích leteckých linek z Brna navazovala na mezinárodní lety. Tak by se lidé velmi jednoduše dostali z Brna do celého světa.