Partie
7. září 2014

Jan Skopeček: Partie

Hostem nedělního diskusního pořadu TV Prima byl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Hovořil o protiruských sankcích.

Celý rozhovor s ekonomickým expertem ODS Janem Skopečkem o protiruských sankcích zhlédněte ZDE 

 


Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Dobré dopoledne. Severoatlantická aliance se v pátek dohodla na vytvoření sil rychlé reakce. Reaguje tak na konflikt na východě Ukrajiny. V oblasti sice platí příměří, ale podle ruských i ukrajinských médií se u přístavu Mariupol znovu střílelo z děl. Z odpovědnosti se přitom vzájemně obviňují obě strany, jak ukrajinská armáda, tak proruští separatisté. Na konflikt reaguje i Evropská unie. V pátek se dohodla na dalších sankcích proti Rusku. Premiér Sobotka přitom prosadil výhrady, které k nim měla Česká republika. Především o sankcích a Ukrajině bude dnešní Partie. Diskutovat přišli ministr průmyslu a obchodu, sociální demokrat Jan Mládek. Dobrý den. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Dobrý den. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

 

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Dobrý den. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Dobrý den. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Dobrý den. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Dobré dopoledne. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pane ministře, když sledujete to dění na Ukrajině, o co podle vás Rusku jde? 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


O co Rusku jde. To je přece zřejmé. Rusko, Rusko nechce, aby Ukrajina byla v NATO a Rusko chce, aby případný vstup do Evropské unie byl negociován i s Ruskem, což zejména to druhé dává velký smysl, protože představa některých, že se Ukrajina ekonomicky odřízne od Ruska, je poměrně nebezpečný nápad, protože třetina ukrajinského exportu jde do Ruska a není jednoduše přesměrovatelná na trhy Evropské unie, které to nejsou schopny absorbovat. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Takže podle vás ten zájem Ruska směřuje na celou Ukrajinu, nikoliv na ta území, kde má evidentně nějaké spojence? 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Já si myslím, že to je jenom nějaká karta, která má vést k federalizaci Ukrajiny a ta federalizace Ukrajiny má zajistit, že Ukrajina nebude členem NATO, to je úplně největší priorita, si myslím. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pane Skopečku, souhlasíte s touhle interpretací? 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Já si myslím, že Rusko poté, co se rozpadl Sovětský svaz, tak se úplně nesmířilo, že ztratilo vliv ve svých bývalých státech nebo v těch státech, které získaly poté suverenitu nezávislost. Vladimir Putin to i několikrát řekl, že rozpad Sovětského svazu byla vlastně největší historická tragédie a toto je jen výsledek snáh si udržet vliv a zájmy v zemích, které dlouhou dobu, dlouhou historii patřily do sféry vlivu Ruska. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A to myslíte, že se týká pouze Ukrajiny nebo, dejme tomu, pobaltských států, které byly také součástí Sovětského svazu, případně zemí střední, východní Evropy, které byly součástí východního bloku. 

 


Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Já si myslím, že ta Ukrajina je pro Rusko i z nějakých historických konsekvencí nejcitlivější, ale samozřejmě Rusko se nedívá, nedívá dobře i na nezávislost pobaltských států, ale tehdy ještě byla dohoda s Ruskem v rámci západní Evropy a Spojených států, že tam se NATO rozšířit může a v tomto směru ještě s Ruskem jednáno bylo, v případě Ukrajiny už Rusko ukázalo, že to se mu příliš nelíbí. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pane Dlouhý, jaký je pohled Hospodářské komory, je, dejme tomu, ta geopolitická záležitost, kterou sledujete, do které vstupujete? 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Samozřejmě Hospodářská komora není institucí, která by byla primárně orientovaná na geopolitické otázky, vůbec na tu politologickou diskusi. My reprezentujeme naše členy a obecně český podnikatelský sektor, čili my se soustředíme především na ty ekonomické souvislosti, proto i já jako prezident Hospodářské komory jsem se vyjadřoval především k těm sankcím, i když mám osobní názor na širší souvislosti tak, jak se o nich tady bavíme. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A ten názor je jaký? 

 


Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Já myslím, že to všichni vědí. My jsme, nesouhlasíme se sankcemi, i když je respektujeme, já osobně se domnívám, že ty sankce prostě nebudou mít takový dopad, jak si myslíme, já jsem často kritizován dokonce i svými různými politickými přáteli a dlouholetými souputníky za příliš proruský postoj, to vůbec není pravda. Ale my přeci, za prvé bychom si měli uvědomit, proč Rusko koná, jak koná, a není to jenom proto, že má v čele silného politika s autoritativními sklony. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

 
A ten důvod je tedy ten, který naznačoval pan Mládek, to znamená, snaha nepustit Ukrajinu z té, dejme tomu, sféry vlivu. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Já myslím, že oba pánové to dobře popsali. Je to tak, navíc já si myslím, vzhledem třeba k tomu rozšíření NATO i o pobaltské státy, že Rusko od počátku, od roku 1990 velmi žárlivě sledovalo rozšiřování NATO, pouze v 90. letech nebylo dostatečně silné, nebo necítilo se dostatečně silné k tomu, aby bylo schopno reagovat tak agresivně a asertivně, jak reaguje dnes, to se koneckonců netýkalo jenom rozšíření NATO o pobaltské státy. I prezident Jelcin, jestli se nemýlím, prohlásil při bombardování v Bělehradu s vzdušnými silami NATO v druhé polovině 90. let: Vidíte, tohle by se mohlo stát, kdyby se NATO rozšiřovalo i třeba dále na Východ. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pane Skopečku, pokud je ten zájem Ruska na Ukrajině tak silný, jak se tady shodujete, je tady vůbec něco, co může Západ udělat, aby ty ambice mírnil. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Nevím. Já si myslím, že vůbec neexistuje debata o roli Ruska v rámci geopolitické diskuse. V rámci akademické diskuse. V rámci politické diskuse. Zkrátka budeme si muset uvědomit, že Rusko je velmoc světová a poté, v těch 90. letech, kdy byla slabší a trošičku i ponížená, tak si myslím, že zkrátka bude mít v budoucích letech ambice hrát ve světové politice velkou roli. A nám se to může či nemusí líbit, ale měli bychom na to nějakým způsobem reagovat. Nám se samozřejmě nemůžeme líbit ten způsob, jakým dneska Vladimir Putin a Rusko ty své zájmy se snaží uplatnit. Nicméně bojím se toho, že Západ v tuto chvíli ani vlastně neví, jakým prostředkem Vladimira Putina zastavit. To si myslím, že ta debata chybí a chybí mi od naší vlády. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A kdo by tu debatu měl vést, nebo na jaké úrovni by se měla vést tedy? 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Měla by se bezesporu vést na úrovni Evropské unie, na úrovní Evropské unie Spojených států a na úrovni naší vlády s opozicí, jaká pozice by měla být České republiky, my se dozvídáme pouze vlastně po skončení nebo mezi dvěma summity, jaká je mezipozice předsedy vlády a to si myslím, že je strašně špatně. 

 


Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Vy se o tom nebavíte s opozicí? 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Ale my se samozřejmě o tom všem bavíme. Vláda se o tom baví, o Ukrajině například minulou středu vedla debatu 3 hodiny a snažila se dosáhnout nějakého konsensu, což se nám, myslím, podařilo. A s opozicí se baví v rámci sněmovny, v rámci výboru pro evropskou integraci, případně zahraničního výboru, to jsou ty místa, to jsou ta fóra, kde se baví. Ale já si myslím, že je třeba i širší debata o těch věcech, protože kdyby nebylo snah udělat to rozšíření Evropské unie, aspoň teda tou asociací Ukrajiny jednostranně bez dohody s Ruskem, tak jsme si mohli ušetřit některé problémy. Stále si myslím, že pokud bude politická vůle na obou dvou stranách, tak je to srovnatelné minimálně v tom směru, že budeme minimalizovat hospodářské škody, které hrozí všem stranám, především Evropě, Rusku a Ukrajině, protože vedle těch ztrát na životech jsou tam obrovské hospodářské ztráty a to i s vědomím toho, že asi bude velmi obtížná dohoda o Krymu, protože z našeho hlediska to není akceptovatelné, je to změna hranic, protože s tím tady máme špatné zkušenosti, začalo to Kosovem, pokračuje Krymem a je třeba zastavit tohle to domino jednostranných kroků, protože ono by se nám to mohlo přenést dál. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pane ministře, jak tedy chcete to domino jednostranných kroků zastavovat, když situace na Krymu je, jaká je, když k tomu dění na východě Ukrajiny vlastně přistupujete s tím, že raději tedy sankce, které nikoho moc nepoškodí a vojenský zásah určitě ne, tak jako jaký máte nástroj tedy?

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Počkejte, tak, abychom si to vysvětlili. Především, co se týče sankcí, tak jaksi snahou české vlády i pana premiéra, i mojí bylo minimalizovat dopady, protože, a zároveň udržet jednotu Evropské unie. Já osobně si myslím, že pokud Evropa měla dělat nějaké sankce, tak se měly omezit pouze na dvě oblasti, to je zbrojní exporty, případně finanční oblast, ale dělat takové nesmysli jako omezovat export českých obráběcích strojů, což na ruskou politiku nebo dokonce ani schopnosti produkovat zbraně, nebude mít velký dopad, je akorát ztráta pro české podniky a ztráta českých pracovních míst. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Já bych k tomu chtěl dodat, především k tomu, co říkal pan Skopeček, my trošku, a teď, když říkám my, tak nemyslím jenom Českou republiku, i když máme specifický problém, to je trauma roku 1968, ale Evropa i Spojené státy, my bychom měli dlouhodobě se podívat zpět do historie od roku 1989. My jsme žili v 90. letech představy, zvláště na počátku, že Rusko se nějak tak jako rozplyne v té naší demokracii, do které my ve střední Evropě nadšeně se vracíme a že Rusko bude "jedním z nás". Já si myslím, že to byl zásadní základní omyl, že lidé, jako Vladimir Putin, řada dalších politiků a elity, které, ať se nám to nelíbí nebo ne, myšlenkově znalostně se rekrutovali z té KGB, prostě ten konec Sovětského svahu, stažení vojsk v NDR za velmi nízkou cenu, jak říkají Američané, v té době málokterá země ztratila tolik... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Vy to, pane Dlouhý, říkáte tak hezky neutrálně, ale nebyl jste v té době jeden z politiků, kteří určovali politiku České republiky? 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Ano, já si myslím, že řeknu k tomu dvě věci. Za prvé není pravda to, co se říkalo o Klausově vládě, že jsme chtěli, že jsme chtěli přerušit vztahy s bývalým Sovětským svazem a nepodporovali jsme vztahy exportní potom na Rusko. Naopak, Václav Klaus i já osobě jsme i uvnitř vlády měli velké problémy s tím, abychom prosazovali něco, co jako je proruský postoj. Já si vzpomínám, jak Nova opatřila mého gumáka s rudoarmějskou čapkou a že jaksi jsem příliš proruský, že v roce 95 to bylo proto, že jsem jaksi prosazoval... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A vidíte, jak se to s vámi táhne. 

 


Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Vidíte, jak se to se mnou táhne. Ale to prostě není obdiv k nějaké ruské politice, to je snaha o pochopení reálné pozice Ruska, reálného, jejich pocitu. Oni byli, jsou a budou jiní, podle mého osobního názoru, oni nepatří a nechtějí patřit do takového toho standardního evropského uspořádání založeného na hodnotách, na kterých stavíme základní uspořádání my. A to musíme pochopit. A protože jsou silní, do určité míry, i když ne tolik, zaplaťpánbůh, tak to musíme trochu i respektovat. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Jestli k tomu můžu doplnit, když se podíváme do tradice, do historie Ruska nebo jeho státnosti, tak zjistíme, že tam žádné tradice, ze kterých by mohl vyrůst liberální model demokracie, jak jí, zaplaťpánbůh, máme v České republice ještě, tak není naděje, že by podle mého názoru v Rusku někdy v budoucnu takový model byl. A snaha ho zvenku nějakým způsobem Rusku měnit, je podle mého názoru absurdní a je v našem zájmu mít jaksi korektní vztahy s Ruskem, protože ta naše blízkost a blízkost té pomyslné hranice mezi Východem a Západem nás nutí k tomu, abychom neměli s Ruskem zbytečně vyostřené vztahy. Byť znovu říkám, nemůžeme samozřejmě kývat na to a souhlasit s tím, co se dnes na Ukrajině ze strany Ruska děje. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Dobře, když se vrátíme tedy od té historické analýzy, ve které jste si teď hezky zalibovali, a přejdeme k těm sankcím, o kterých mluvil Jan Mládek. Představitelé ODS ten vládní přístup kritizovali, pokud jde o změkčování sankcí, které navrhovala Evropská unie. Ten kompromis, který teď tedy Bohuslav Sobotka vyjednal a představil, to je podle vás dobré řešení a nebo si myslíte, že je ústupný? 

 


Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


My jsme nekritizovali ani snad to, že předseda vlády se snažil na evropské úrovni vyjednat podobu sankcí, které by co nejméně poškozovaly českou ekonomiku. Koneckonců lze si představit, že stejně tak se chovali premiéři jiných zemí. Nicméně, co nám na tom přístupu vadilo, bylo, že ještě než ta dohoda na evropské úrovni vznikla, tak pan premiér vyhlásil do médií, že si vyhrazuje právo tu dohodu nepodepsat, tu dohodu měnit a tak dále. My si myslíme, že v takto vážných otázkách, kdy jindy pan premiér odkýve v Bruselu téměř všechno, tak v takto vážné otázce, že si měl s těmi výhradami počkat, jednat o nich s představiteli a s tím výsledkem přijít až poté, co bude na celoevropské úrovni... 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Já bych teda se chtěl vůči tomuhle tomu ohradit, protože ta logistika byla taková, že na to v podstatě nebyl čas, to jednání probíhalo minulý víkend a na tom zasedání premiérů byl dát mandát pracovní skupiny, takzvanému coreperu, který během tohoto týdne vyráběl tu podobu těch sankcí. Kdyby pan premiér neavizoval to, že bude některé věci rozporovat, byť máme zájem na jednotném postupu Evropské unie, tak by se nepodařilo vyjednat to, že tam nebudou ty obráběcí stroje a další produkty dvojího užití, riziko oblasti 2,7 miliardy. Dále tam velmi reálně hrozilo, a to se i zjistilo až během toho procesu, protože na té obecné úrovni nebyly známy ty celní sazebníky, takže tam mohou být ohroženy významné dodávky českých firem pro ropný průmysl, v rozsahu až 5 miliard korun, tak to bohužel nešlo logisticky stihnout někde to probírat na nějakém výboru, protože finální verze tohohle toho byla vyráběna až v pátek večer, a bude potvrzena jakousi korespondenční procedurou teprve v pondělí. Takže my ani bezpečně nevíme teďko, jestli teda stoprocentně budou platit ty sankce v té podobě, jak jsou navrženy, byť předpokládám, že ano. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:
Já si myslím, že na tak vrcholné úrovni jsou ti politici si schopni říct svoji pozici, aniž by s ní poté vystupovali v Otázkách Václava Moravce a k tomu výslednému znění těch, těch sankcí, tak my se k nim připojit až ve skutečnosti, kdy opravdu je na tom shoda celé Evropské unie. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Takže podle vás měl prostě pan premiér mlčet, tady je váš názor. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Přesně tak. A počkat až na to, kdy ta dohoda vznikne. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Já znova opakuju, takhle, takhle to nemohlo být, kdyby pan premiér počkal, až bude dohoda hotová, tak jsme přišli s křížkem po funuse a odepsali jsme 8 miliard českého exportu, protože bylo třeba deklarovat ten minulý víkend, že budeme mít připomínky a pak bylo třeba pracovat celý týden, protože my jsme pracovali na tom, jak budou vypadat ty jednotlivé položky toho celního sazebníku, které budou nebo nebudou zařazeny. Tam je celá řada dílčích věcí. A ti lidé, kteří tam vyjednali, ať už pan velvyslanec Povejšil nebo pan státní tajemník Prouza, tak potřebovali mít mandát, potřebovali mít prostor pro toto technické jednání a ten dostali díky zásahu pana premiéra. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


A ten nemusel být mediální. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Nemůžete udělat evropskou politiku a nesdělit to domácí veřejnosti, to by zase zatajoval, co tam v Bruselu sdělil, to přece nejde. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Jenom, vy jste teď, pane ministře, mluvil o různých odhadech a ono se jich za ten týden objevila celá řada, mě by zajímalo, pojďme to vzít od Hospodářské komory, vy jste, myslím, žádný oficiální odhad dopadu těch sankcí nezveřejňovali, jaký ho máte? 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


My jsme zveřejnili trošku něco jiného. Je pravda, že jaksi ani já, ani moji kolegové, kteří se k tomu vyjadřovali, jako viceprezident Minář a další, jsme si předem rovnou řekli, ještě dokonce na mé dovolené, před více jak 3 týdny jsme si kvůli tomu volali, protože najednou ta sankce tady vybublaly, jako obrovská, použiju toho slova bublina. Já prostě si vůbec nedokážu představit hodně kvalifikovaný odhad, který by nebyl jenom vystřelením od boku. My jsme publikovali něco jiného. A to, za tím si stojíme, že krátkodobě zatím na základě průzkumu mezi našim členy ty sankce nějaký zásadní dopad nemají, samozřejmě pak jsou konkrétní případy a... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Tedy po tom zhruba měsíci... 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Po zhruba měsíci. Na druhé straně, pokud bychom vzali v úvahu ty potenciální sankce, včetně třeba ještě těch obráběcích strojů, obecně výrobků s takzvaným dvojím užitím, pokud bychom spočítali nějaké multiplikativní nepřímé efekty, tak pak opravdu by to byly částky, které by šly řádově do desítek, opravdu ne-li stovek miliard a byly by to dopady, které by se projevily asi na zvýšení nezaměstnanosti, nemluvě o dalších věcech souvisejících s ústupem z trhu, uvolnění prostoru někomu jinému. A už bychom se dostali do té obecné diskuse o sankcích, jak si vůbec představují v mezinárodní politice, myslím, ekonomické sankce, efektivní dlouhodobý nástroj. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Jestli bych mohl teda technickou poznámku, ono se to ne úplně jednoduše počítá, protože to, co má můj úřad k dispozici, je jakási nomenklatura, co bylo exportováno v loňském roce, a pokud se to... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


To znamená, že se kouknete, co se vyvezlo, škrtnete z toho věci, které by... 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


A musíme ale vědět ty položky, což dlouhou dobu nebylo zřejmé, které položky tam budou a pak dostanete nějaké číslo, které vám řekne, že kdyby ten export byl jako loni a byly tam tyto položky, tak pravděpodobně přijdeme o tolik miliard. Není to úplně přesné, ale je to asi to nejlepší, protože to zeptat se přímo firem, se úplně neosvědčilo, protože ony některé zjevně sdělovaly, o kolik přijdou za rok, jiné sdělovaly, abychom neříkali nadsazují, jiné zřejmě usoudily, že musí sdělit, o co přijdou v příštích 10 letech, a pak nedostanete úplně věrohodné číslo. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Jestli k tomu můžu technicky, to není jenom o nadsazování, to je naopak ještě o tom zamlčování těch dat, protože jestliže některá firma odhalí, že na ní může být nějaký dopad, okamžitě čelí horším problémům při jednání s bankami ve svém financování a podobně. Čili opravdu opírat se o ty firmy je složité a existují jedině nějaká data, statistická databáze, se kterou disponuje lépe ministerstvo než Hospodářská komora. 

 


Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Jenom právě potom vezmu to rozpětí. Ministerstvo průmyslu a obchodu v tomhle týdnu mluvilo o 2,5 miliardách, premiér teď mluvil o 8 v souvislosti tedy s těmi obráběcími stroji a dodávkami do... 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:

 

Já vám to vysvětlím, je to naprosto konzistentní. To, co se zjistilo, jako první, bylo těch 2,7 miliardy za ty obráběcí stroje dvojího užití, a pak se dodatečně zjistilo, že tam jsou položky týkající se toho ropného průmyslu, zpracování ropy, které... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Tím se to dostalo na těch 8 tedy... 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


A to bylo dalších 5 miliard, což zhruba 2,7 plus 5 je zaokrouhleno 8. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


K tomu třeba Státní exportní pojišťovna EGAP odhaduje ty roční ztráty na 19 miliard. Tak mi řekněte, jako už jsme se dostali tedy na nějakých 7,5, dejme tomu. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:

 
Ale to teď opravdu je trošku smíchání... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Tak mi to rozmíchejte, prostě jde o to, že si uděláme rešerši za týden a zjistím tam jako desetinásobné rozdíly. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:

 

Problémy České exportní banky, případně EGAP nejsou o budoucím vývozu, ale jsou o minulosti, o financovaných různých projektech, včetně investičních dlouhodobých, které se některé opravdu nepovedly a z kterého hrozí velmi reálně ztráta. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Ale, pane redaktore, vy nás tlačíte do čísel, což se vám nedivím, to je vaše práce, ale... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Já se jenom chci v těch číslech zorientovat. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Ale já vždycky mám rád, vždycky jsem měl rád čísla, vždycky jsem považoval za účelné je prezentovat veřejnost, tady je to hrozně těžké, já, omlouvám se, ještě jeden důležitý aspekt, to není jenom o tom, o konkrétním dopadu k Rusku, případně k dalším trhům. My jsme prošli recesí, 6 čtvrtletí za sebou hospodářský pokles, souvisí to se spoustou věcí, které jdou trošku za hranice ekonomie, vůbec s tím, jak lidé formují své očekávání, jaký mají sentiment na trhu, jako spotřebitelé, jestli utrácejí, neutrácejí jako investoři. A my se z té krize dostáváme a bylo by velmi špatné, kdyby při větším dopadu sankcí se vrátila do naší společnosti, vrátila velmi špatná očekávání do budoucna, protože to by zase nás mohlo vrhnout zpátky do recese a to je to poslední, co si přeji, a to je, opravdu, co by pak mohlo znamenat ty velké dopady. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Takže prostě v situaci, kdy pár set kilometrů od našich hranic probíhá, teda teď zrovna příměří, ale do minulého týdne ozbrojený konflikt, tak to je situace, kterou považujete za z hlediska budoucnosti optimistickou a není důvod... 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


To jsem neřekl, to překrucujete moje slova. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Já je nepřekrucuju, já se snažím... 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Já jenom říkám, že nesmíme připustit, aby dopad této tragédie, to slovo opravdu je na místě, protože přicházejí o život lidé a obrovské hospodářské škody tam, aby tohle jsme co nejvíce odfiltrovali od toho, že potřebujeme, aby naše ekonomika se dále rozvíjela, proto se nedomnívám, že bez ohledu na hloubku toho konfliktu a tu tragédii zatím je nutné snažit se všude tam, kde to jde, a Hospodářská komora vždycky řekla, ať berou sankce jakékoliv, my je budeme respektovat, když už budou přijaty, ale tam, kde to jde, abychom dále ty ekonomické stavy udržovali. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Já navážu na pana Dlouhého. My jsme v té recesi skutečně byli 6 měsíců, což byla rekordní doba a ještě v tuto chvíli se naše HDP nevrátilo na tu předkrizovou úroveň. A když se podíváme na čísla nezaměstnanosti, tak je více jak půl milionu lidí bez práce. Čili ten ekonomický aspekt, ta citlivost České republiky na nějaký návrat do recese je určitě věc, kterou bychom podceňovat neměli. Nicméně my se tady bavíme dneska o sankcích. Já mám pocit, že jsme tady možná všichni hosté s nějakým ekonomickým vzděláním. A jedna sféra ekonomie, na které je shoda, jinak se často ty jednotlivé školy liší, je v tom, že největším impulsem pro rozvoj společnosti byl svobodný obchod. A my skutečně bychom ty sankce měli chápat, nikoliv jako cíl sám o sobě, ale když už, tak jako nějakou cestu, třeba dostat Vladimira Putina k jednacímu stolu, protože já si nedovedu představit, že jiné řešení ukrajinské krize je diplomatické, nevím o žádném jiném, které by vedlo k nějaké stabilní situaci. A ty sankce dlouhodobě samozřejmě budou poškozovat jak Rusko, tak Západ a mám pocit, že kdyby trvaly příliš dlouho, tak povedou spíše k eskalaci toho konfliktu, než k uklidnění. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A tohle je, pane Skopečku, váš osobní názor, anebo to je prostě Občanské demokratické strany. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


To je můj osobní názor. 

 


Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Protože postoj, pardon, ODS je, alespoň pokud sleduji vyjádření vašeho pana předsedy, paní místopředsedkyně Němcové... 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Ale já si myslím, že i pan předseda, když mluvil o sankcích, tak říkal, že ty sankce nesmí být cílem samy o sobě, že Západ, evropské země, Česká republika za těmi sankcemi musí vidět nějaký cíl a tím cílem je snaha samozřejmě utlumit tu tragédii, která se v Ukrajině děje. A my jsme se začali bavit o sankcích, soupeří tady mezi s sebou různé mocnosti, ale tam skutečně  umírají lidé a je to tragédie té země. A to by měl být první cíl, alespoň stabilizovat tu situaci na Ukrajině, udržet co možná nejdéle příměří a když už ty sankce jsou a my je žádným způsobem nezpochybňujeme, tak ať ale vedou k nějakému řešení. To nemůže být cíl sám o sobě, protože v tom mezinárodním obchodě zkrátka povedou jenom k té eskalaci konfliktu. A nevím, jak by mohly vyřešit samu podstatu té ukrajinské krize. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Takže, jak to popisujete, tak ODS vlastně souhlasí s tím postojem vlády k tomu dalšímu balíku sankcí? 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


já prostě hovořím jenom tady sám za sebe. A já... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Počkejte, jste tady jako ekonomický expert ODS. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Jako ekonomický expert ODS já říkám, že sankce musí být krátkodobý prostředek k tomu dostat se k nějakému cílovému řešení. A my jsme kritizovali to, že pan premiér Sobotka prostě vyhlašoval to, že se sankce nepřijmou, že k nim bude mít výhrady, když je dneska potřeba jednotný postup Západu. Čili my nechceme podkopávat jednotný postup evropských zemí a Spojených států, ale samozřejmě pojďme debatovat o tom, kam by ty sankce měly vést, k jakému cíli. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Můžu ještě něco jiného. Tady podle mého názoru, ať už v dnešní debatě nebo obecně v České republice se hodně moc mluví, mluví o Rusku, o východní Ukrajině a nemluví se o Ukrajině jako takové. A my jsme se jí měli začít ve vlastním zájmu věnovat, a to minimálně ze třech různých důvodů. Především export český na Ukrajinu poklesl v prvním pololetí o 30 procent, oproti tomu český export do Ruska poklesl o 6 procent, vyjádřeno v eurech, tam ty ztráty českých firem jsou větší, minimálně procentuálně, byť celkově je to menší záležitost. Dále je velmi znepokojivý vývoj na Ukrajině, kdy nám v zásadě pohrozili, že nemusí jít plyn a ropa přes Ukrajinu. A nemluvě už politicky, protože pokud Evropa skutečně chce hrát svoji civilizační roli, tak by měla vyvíjet tlak na Kyjev, aby takové ty skutečně fašizující síly typu pravý sektor a Strana svoboda byly marginalizovány a nedělaly některé věci, které samozřejmě přispívají k prohlubování toho konfliktu. 

 


Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Já bych si dovolil nejdřív se vrátit k jedné věci, ono to pak, když hovořil pan Skopeček s vámi, sklouzlo do té politiky. On řekl na začátku jednu důležitou věc, která málokdy zazněla, kterou já si osobně aspoň také myslím, že by sankce naopak ekonomické při dnešní pozici prezidenta Putina, při jeho autoritářských sklonech mohly dotlačit, kdyby měly opravdu dopad na ruskou ekonomiku, naopak Rusko k daleko a ještě agresivnější a asertivnější politice, která by ten konflikt mohla prohloubit. A za druhé, tady souhlasím s panem ministrem o tom, že Ukrajina samostatně jako taková by měla být předmětem našeho zájmu, přičemž nejde jenom o to, o pumpování nějakých krátkodobých finančních injekcí. Pan ministr zmínil pokles českého vývozu na Ukrajinu, ale jenom připomínám, že český dovoz, a teď se omlouvám, jestli si to číslo pamatuju, se naopak zvýšil asi o 1,5 až 2 procenta za poslední měsíce. No bodejť by ne, Asociační dohoda a všechny věci s tím, s tím spojené. Otázky spojené se strukturou politických stran, otázky spojené s tím, že opravdu ta federalizace by měla vést také k daleko větší volnosti z hlediska národnostních záležitostí, kulturních jazykových a to všecko je, obávám se, na Ukrajině blokováno, kde je jistě spousta demokratických sil, ale jsou tam ty... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pardon, kdo to blokuje, nebo dělá něco špatně, vláda, pokud jde... 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Já si myslím, ty síly, o kterých ministr hovořil, pořád mají v ukrajinském politickém životě nemalou váhu a my jako bychom je trošku v Evropě přehlíželi. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:

 


Já bych na to uvedl jeden velmi konkrétní příklad, co by Evropa měla udělat jako minimální věc. Ještě, když byla první ukrajinská plynová krize, tenkrát za vlády Mirka Topolánka, tak za mých předchůdců ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovalo Evropské komisi a Ukrajině takovou velmi jednoduchou a logickou věc, že ten plyn, který se prodává z Ruska na Ukrajinu, že tam budou měřáky a že budou bezpečně vědět, kolik toho plynu je předáno na té rusko-ukrajinské hranici, myslíte si, že tam dneska ty měřáky jsou? Nejsou. A to je samozřejmě nejenom problém Ukrajiny, ale i problém Evropské unie, která netlačila dostatečným způsobem, aby tam ty měřáky namontovali, protože pak řada těch věcí je daleko složitější, když jsou tam spory. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A co tím chcete říct tedy, že Evropa... 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Evropa musí být daleko asertivnější, když už podepsala nějakou dohodu o přidružení. Tak musí řešit problémy, jak bude fungovat ukrajinská ekonomika, tím jsme za ní převzali zodpovědnost. Buď se musí dohodnout s Ruskem a jeho celní unií, s Běloruskem a Kazachstánem o tom, že bude export ukrajinský do těchto tří zemí pokračovat. A když se nebude schopna dohodnout, tak musí zajistit trh pro ukrajinské zboží, což není vůbec jednoduché. Jinak tam hrozí obrovské problémy, propad ekonomiky, nezaměstnanost. Vždyť přece na Ukrajině se dějí neuvěřitelné věci. My jsme podepsali sankce, omezili zbrojní exporty a teď se zjistilo, že ještě do konce srpna samotná Ukrajina vyvážela zbraně do Ruska a prezident Porošenko se to snažil zastavit v posledních dnech srpna a nejsem si jist, že se mu to už stoprocentně podařilo, protože Ukrajina je země, kde to velení je trošku rozvolněné. 

 


Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


A jestli můžu říct, on pan ministr možná to nechtěl říct, a teď mu nechci vkládat do hlavy myšlenky, které tam třeba nemá, on je ústavní činitel, si musí dávat pozor na jazyk. To, že tam ty měřáky nejsou dosud, to podle mého názoru znamená, že ten plyn se tam ztrácel jaksi s peněžním efektem spíše pro soukromé osoby než pro někoho jiného. A dokud prostě tohle se nezmění, dokud Ukrajina nebude také dobře fungující administrativou a jako kousněme do toho kyselého jablíčka, ona od své nezávislosti, ať tam byly proevropské administrativy nebo proruské, ona nikdy dobře fungující státní administrativou nebyla. A my jsme za ní nyní vzali zodpovědnost. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Jestli to můžu doplnit, tak na rozdíl od České republiky tato země opravdu od těch 90. let neudělala jakoukoliv transformaci ani ekonomického systému, ani politického. A mám pocit, že ani od Oranžové revoluce v těch věcech, o kterých hovořil pan Dlouhý, tak příliš pokroků neudělala. A v okamžiku, kdy se Západ zastává Ukrajiny rétoricky, tak souhlasím s tím, že by se měl postarat i po té ekonomické stránce. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Dobře. Pane ministře, vzhledem k tomu, že se tady pořád bavíme v dost abstraktní úrovni, má tedy česká vláda nějakou představu konkrétních kroků, co dělat a co případně bude dělat sama, aby tedy tu Ukrajinu posunula tam, kde by podle vás měla být? 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


To my můžeme dělat pouze v rámci Evropské unie, to zase my jako samostatná země těžko, těžko můžeme dělat, ale samozřejmě my to, my to děláme. A já si nemyslím, že měřáky na rusko-ukrajinské hranici jsou abstraktní záležitost, protože to je naopak věc velice konkrétní, já... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

 


Pardon, já myslím tu úroveň, o které se bavíme, že by se mělo na Ukrajinu tlačit a podobně, tak mě zajímá, kdo, jak a podobně a jestli v tom má česká vláda nějaký jasný postoj. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Já jsem také jednal s komisařem Oettingerem, který je odpovědný za energetiku, to je například ta hlavní osoba, která za Evropskou unii, zejména pokud bude potvrzena pokračovat, což teda bezpečně nevíme, tak by měl vyjednávat o tom, aby byl zajištěn tranzit plynu přes Ukrajinu, případně ropy a to on taky dělá. Ta jednání probíhají, přičemž tady bych chtěl ještě zdůraznit jednu věc, že Česká republika je relativně v komfortní pozici a nás se to příliš netýká, protože my, pokud nebude tranzit přes Ukrajinu, jsme schopni zajistit veškeré dodávky plynu skrze plynovody Nord Stream a OPAL a kupovat na česko-německé hranici. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pojďme se posunout k tomu, co už jste říkali, že z hlediska toho řešení toho konfliktu na východě Ukrajiny by bylo potřeba spíš jako vést dialog, diplomatická cesta a podobně. Když se podívám na výsledek summitu NATO, který byl na konci týdne ve Walesu, tam ten výstup byl ale jiný, mluví se o zřízení sil rychlé reakce, které by měly sídlit někde v Polsku, nebo poblíž ruských hranic. Co je smyslem tady těch kroků tedy? 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Podívejte, ale přece ten boj o tom, kterým směrem se vydat, probíhá nejenom v Rusku, kam, což je velmi pečlivě analyzováno, jestli více prohrávají oligarchové a nebo plukovníci, kteří zcela logicky chtějí více peněz na armádu, ale ten zcela přirozeně probíhá i v Evropě, tak prostě vojenská lobby to uchopila a cítí v tom příležitost mít daleko více peněz na armádu, protože je celkem známo, že rozpočty evropské na obranu klesaly, no, a teď je to použito k tomu, aby rostly. Je to taky boj o peníze. To je zcela přirozené. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pane Mládku, jak daleko je takhle od formulovaného názoru k tomu, co říkal nebo napsal na Facebook váš poslanec Stanislav Huml, že to malajsijské letadlo vlastně sestřelila ukrajinská armáda na pokyn CIA, protože někomu v pozadí šlo o rozpoutání konfliktu, protože tam má nějaké ekonomické zájmy. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Já bych takovéto prohlášení nedělal, ta jsou předčasná. Na straně druhé, i já bych rád viděl, co je v těch černých skříňkách, které byly odvezeny do Londýna a dosud jsme nedostali informaci, co si ti piloti povídali před tím, než to letadlo spadlo. Čili pokud samozřejmě tadyhle ty konspirativní teorie, ty bych odmítl, ale požadavek...

 

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Ale požadavky máte. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Požadavek na vyšetřování, no, vždyť přece to letadlo bylo jeden z nejdůležitějších momentů eskalace toho konfliktu, tak já si myslím, že máme právo vědět, jak to bylo a obsah černých skříněk. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Pana Stanislava Humla bych opravdu nechal úplně stranou. Ale já se vyjádřím... 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


S dovolením, je to poslanec Parlamentu České republiky. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Ano, ale jeho názory, nejenom v této souvislosti, ale v jiných, aspoň u mě v hlavě mě činí závěr - jeho Facebook prostě nečíst. A jemu to jistě nevadí. Ale já bych se vrátil k tomu závěru summitu NATO ve Vilniusu. Víte, jak už říkám, mně se tady někde dávají do hlavy příliš proruské myšlenky. Já si především myslím také, že Západ nebyl nejenom materiálně, ale ani nějak jako společensky a politicky připraven na takovýto konflikt s Ruskem a naopak Rusko to velmi dobře cítí a my prostě musíme zvýšit něco, co já bych použil ten slovník studené války, ale bohužel se některé mechanismy studené války vrací. A na jedné straně bych tomu Rusku dal, co jeho jest, včetně nějaké diplomatické dohody o určité neutralitě na východě Ukrajiny, ale současně udělal bych veškeré kroky k tomu, aby tam, kde je jasně definované už území NATO, abychom tam zvýšili vojenskou sílu a aby začalo fungovat něco, ten ošklivý výraz zastrašovací efekt, že teda příště se takhle k nám chovat už nebudete. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Pane Skopečku, váš názor, když to vezmu, omlouvám se, pokud vás zjednoduším, na jedné straně pana Mládka, který říká, je to výsledek určité lobby, která chce větší výdaje na obranu nebo na bezpečnost, a tím, co říkal pan Dlouhý, je potřeba Rusům ukázat, že odtud potud. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Mně je bližší postoj pana Dlouhého. Samozřejmě platí, jak jsme se tady částečně shodli, že řešení ukrajinské krize vidíme v diplomacii. Nicméně to neznamená, že ten Západ by neměl ukázat svoji akceschopnost, svoji sílu a svoje trošku uvědomění si, že historie neskončila, ale že konflikty geopolitické mohou vyhřeznout v jakýkoliv chvíli v leckteré části světa. A reakce na Rusko by podle mého názoru měla být posílení Severoatlantické aliance a především závazku evropských zemí, které ji  dlouhodobě neplatily ty předepsané výdaje na rozpočet. A myslím si, že nejen Rusko a Ukrajina, ale i to, co se děje v ostatních částech světa, by mělo motivovat ten Západ, starat se o svojí vlastní bezpečnost trochu více a evropské země by neměly spoléhat pouze už na Spojené státy, které, a to si také přiznejme, už nechtějí hrát roli toho světového policajta do té míry jako byly zvyklé v minulosti a tam si myslím, že zvýšení výdajů na rozpočty obrany je nezbytné, byť samozřejmě jako ekonomové musíme říct, že ty prostředky by měly být využity co možná nejefektivněji, což ne vždy bylo v případě armádního rozpočtu v České republice pravda. 

 


Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Ten slib, se kterým teď přišel premiér Sobotka, že do roku 2020 Česká republika zvýší výdaje na obranu, na, tuším, 1,4 procenta HDP. Ve chvíli, kdy alianční závazek jsou 2 procenta.

 

 

Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


To já si myslím, že je málo. Nebyl jsem u těch jednání ve sněmovně, ale od jara prý probíhala debata v rámci celého politického spektra, že do roku 2020 nebo 2025, teď si nevzpomenu přesně, by měly narůst ty výdaje na ta kýžená 2 procenta bez ohledu na to, jaká strana bude ve vládní zodpovědnosti, nicméně podle mých informací toto pan premiér odmítl a soustředil se na to číslo 1,4. Je to alespoň nějaký náznak i našim spojencům, že tu kapitolu armády budeme brát vážněji, ale samozřejmě tím cílem by měl být ten závazek, ke kterému jsme se připodepsali, a to jsou ty 2 procenta. 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Já bych chtěl zdůraznit jednu věc. Můj osobní názor i názor vlády a sociální demokracie je samozřejmě to, co jsem říkal na začátku, že anexe Krymu není akceptovatelná a na to musí poslat jak Evropská unie, tak NATO jasný signál, že to není způsob politiky, který by měl být prováděn a v žádném případě se domnívám, že tato anexe Krymu nebude uznána. Jiná věc je, že se to dá řešit diplomatickým a jiným tlakem. A pokud se týká o NATO a evropské síly, tak obrovské možnosti skýtá racionalizace, protože evropské armády paralelně dělají ty samé věci. A samozřejmě také musí být vzato v úvahu, že rozpočtové výdaje mají alternativní užití a nejvzornějším dodavatelem do zbrojních rozpočtů v rámci Evropské unie, podotýkám, bylo a dosud je Řecko, které pilně zbrojí především proti svému sousedovi Turecku, takže ono... 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Člena NATO. 

 


Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Člena NATO. Nicméně tam je, samozřejmě, já bych to viděl spíše pozitivněji, tam je velký úspěch NATO, že je drží pod kontrolou, že po sobě nestřílejí, ale co se týče zbrojení, to úplně skvělé není. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Jenom, pane ministře, jak jste říkal, že tedy anexe Krymu je neakceptovatelná, považujete za vhodnou reakci to 10denní cvičení, které připravuje NATO poblíž Lvova, tuším, za nějaký týden a kousek, je to tedy ta vhodná reakce k Rusku říct, že se Alianci nelíbí to, co udělalo na Krymu? 

 



Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Já si myslím, že NATO by mělo udělat cvičení a ukázat akceschopnost, ale mělo by to udělat, řekněme, v Pobaltí, dělat to ve Lvově znamená, že to je, bude čteno jako signál rozšiřování, a to si nemyslím, že pomůže. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Jednak souhlasím s poslední větou pana ministra. A ještě bych řekl jednu věc. Já jsem spíš byl někdy znám trochu rezervovanějším vztahem k přílišnému prohlubování federativních sklonů, abych tak řekl, uvnitř Evropské unie, ale současně jsem vždycky říkal, řešme to spíše pružně, tohle je přece věc, a tady narážím na to, co říkal pan ministr, kde by Evropa opravdu mohla dělat nějaké panevropské politiky, především z hlediska zefektivnění, vyjdou na zbrojení jednotné standardy společnou obranou a tu vyzbrojovací politiku. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Váš názor. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:

 

Já si nepřeju společnou evropskou armádu, já bych skutečně viděl ten dominantní pohled a tu dominantní roli Severoatlantické aliance. Ale samozřejmě platí, že diskuse s partnerskými členy Evropské unie o tom, jaká země se na jaký typ armády a na jaký typ vyzbrojení zaměří, to určitě platí. Nicméně viděli jsme i v minulosti, že nějaká společná zahraniční politika Evropské unie v širší, v širších tématech možná není a já nevidím ani tu cestu přes společnou armádu, skutečně bychom měli dávat dominantní vliv na Severoatlantickou alianci. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Já jsem nevolal po společné armádě, ale aspoň po společné standardizaci pro větší zefektivnění těch obrovských zbrojních výdajů právě proto, abychom byli silnější. Nebojím se toho slova. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Taková byla nedělní Partie s Janem Skopečkem. Na shledanou. 

 



Jan SKOPEČEK, ekonomický expert /ODS/:


Děkuju za pozvání. Hezký den. 

 



Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


Vladimírem Dlouhým. Na shledanou. 

 



Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory:


Také děkuji za pozvání, na shledanou. 

 


Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:


A Jan Mládkem. Na shledanou. 

 


Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:


Děkuji, na shledanou. 

 

 

 

Jan Skopeček
ekonomický expert ODS
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady

Více o autorovi