30 let svobody
(Sadské Noviny) V rámci oslav sametové revoluce jsme připravili sérii článků, které přiblíží události podzimu 1989 a jara 1990 a připomenou ducha této přelomové éry v dějinách naší země. V prvním textu se zaměříme na to, jak tuto dobu zvratů a nejistoty zachytily sadské kroniky a nymburský tisk.
Rok 1989 byl znamením změn v celém komunistickém bloku. Uvolnění
a změny režimu v Polsku, Maďarsku i samotném Sovětském svazu
nemohla zcela přehlížet ani komunistická cenzura v tehdejším socialistickém
Československu a ve společnosti se šířila naděje na zvrat i u nás.
Ještě 23. února 1989 odeslalo plenární zasedání MNV Sadská rezoluci ÚV
KSČ, ve které odsoudilo „aktivizaci sil, které se nyní pokoušejí s pomocí
některých západních politických kruhů a jejich sdělovacích prostředků organizovat
nejrůznější nátlakové akce, jejichž smysl není jiný než vytváření
napětí a pokusy manipulovat veřejným míněním. PZ MNV jednoznačně
odmítlo tyto nebezpečné snahy, neboť jsou v rozporu s našimi zájmy,
zájmy lidu a celé naší společnosti,“ píše se v sadské kronice. Takováto prohlášení
celé řady MNV byla v tehdejší době poměrně běžná a měla proklamovat
loajalitu k režimu.
Duch doby však nečekal a ještě před koncem roku se situace začala měnit.
Občanské fórum známe všichni jako hnutí, které v čele s Václavem
Havlem a dalšími jedinečnými osobnostmi svrhlo komunistický režim během
tzv. Sametové revoluce. Za úspěch Občanské fórum (OF) nevděčilo
jen svým řečníkům a vůdcům, ale především aktivním občanům z celého
Československa, kteří organizovali protestní akce, manifestace a občanské
schůze po celé zemi. Takto masové hnutí už nebylo možné potlačit
žádnou brutální persekucí státní moci a jejich
uniformovaných mlátiček‑příslušníků SNB,
kteří potlačovali pražské demonstrace.
Ani Sadská nezůstala izolována od celostátních
událostí. Dne 27. listopadu 1989 se
uskutečnilo na náměstí v Sadské ve 12 hodin
shromáždění sadských občanů, sešlo se tehdy
asi dvacet lidí a pracovníci Asbestosu Zvěřínek
odjeli stávkovat do Nymburka. Dne 7. prosince
se uskutečnilo první setkání občanů, kteří
se rozhodli ustavit OF obce v kanceláři SKZ
(dnešní budova Muzea). Na tomto setkání
bylo rozhodnuto, že se první veřejné zasedání
OF uskuteční v pondělí 11. prosince 1989
od 19 hodin ve výstavní síni SKZ.
„11. prosince 1989 se občané ze Sadské
sešli v tak velkém počtu, že výstavní síň nestačila
pro všechny přítomné, a poněvadž přišel
i předseda MNV, nabídl přesunutí setkání
do místního (nevytopeného) kina. Setkání
vedl pan Skála, představil jednotlivé členy koordinačního
centra OF, nastínil programové
zásady OF a z místních problémů zdůraznil prvořadý
úkol – zabezpečení svobodných voleb.
Pražský student Aleš Tomášek uvedl své vlastní pocity a svědectví z brutálního
zásahu proti demonstraci 17. listopadu 1989. Dále byla promítnuta
videokazeta se záznamem událostí 17. listopadu. Na to byla zahájena
diskuse, na které jednotliví občané projevili nespokojenost s devastací přírody
a s křivým jednáním funkcionářů. Shromáždění odhlasovalo, aby byl
jménem OF Sadská napsán dopis našemu poslanci ve FS Fojtíkovi s žádostí
o jeho odstoupení. Dále bylo rozhodnuto zaslat předsednictvu FS
podporu členů OF Sadská a všech sympatizujících občanů podepsaných
na listinách OF pro V. Havla na funkci presidenta,“ píše se v sadské kronice,
která stručně, ale výstižně shrnuje tehdejší dění v Sadské.
Dění v Sadské nezůstalo ani bez pozornosti tisku. O formování OF
v Sadské informovaly i nymburské noviny, které uveřejnily článek o připojení
se členů OF při ZŠ Sadská k požadavkům OF pražských středních
škol, které byly uveřejněny v Mladé frontě 12. prosince 1989. Školy žádaly
zrušení praktik kádrové práce na školách, zásadní změnu učebních plánů
v souladu s vědeckými poznatky a na principech humanismu, vlastenectví
a demokracie. Otevřený dopis pedagogů ministrovi školství žádal spravedlivé
zlepšení postavení učitelů. Jiný článek sadských učitelů požadoval
vypsání svobodných voleb, rovná práva pro všechny občany a politické
strany. Stejně jako celá společnost odsoudili i sadští učitelé brutální zásah
pořádkových sil proti studentům dne 17. listopadu 1989 a vyjádřili přání,
aby se zvýšila společenská prestiž učitelů, výchovných pracovníků a provozních
zaměstnanců škol.
Druhé veřejné zasedání OF Sadská se uskutečnilo 18. prosince 1989
od 19 hodin v sále kina. Zde úvodem zazněla báseň J. Seiferta. OF se zabývalo
přípravou svobodných voleb, oživením činnosti ostatních politických
stran v obci, strháváním vyvěšených plakátů OF, dobrovolnou sbírkou
na financování práce OF, ale také ohrožením Borů těžbou písku a nutností
získat informace z MNV právě ohledně těžební činnosti. Zajímavá je především
ona poznámka ohledně nutnosti získat informace ohledně těžby
v Bořích, naznačuje totiž, že ani v druhé půlce prosince nekomunikoval
MNV na serózní úrovni a očividně stále doufal, stejně jako jeho předseda
Frank v utvrzení komunistického režimu. Přesto se už o dva dny později
konalo první společné zasedání OF Sadská a MNV Sadská, stejně tak
pak každé další, na kterém se mimo jiné jednalo i o výše zmíněné situaci
v Bořích.
Členové OF se většinou scházeli v kanceláři SKZ (dnešní budova Muzea),
účastnili se okresních akcí i demonstrací v Praze a byli ve spojení
s koordinačním centrem OF v Nymburce. Stejně tak jako každý jiný občan
sledovali každodenní změny ve společnosti a ve vývoji politické situace.
O událostech roku 1990 se dočtete v některém z následujících článků
našeho malého seriálu.
Jan Pleskač, Cecilie Pajkrtová, Helena Hončíková,
Martin Lébl, Daniela Drobná
Štítky:
článek
