Nová místostarostka Jana Zdráhalová: Radotín je malé město uvnitř Prahy

7. listopadu 2025
Nová místostarostka Jana Zdráhalová: Radotín je malé město uvnitř Prahy

(Noviny Prahy 16) Radotínské zastupitelstvo zvolilo Janu Zdráhalovou druhou místostarostkou městské části. Ve vedení radnice působí jako neuvolněná, což znamená, že se i nadále věnuje své profesi vysokoškolské pedagožky. Na Fakultě architektury se doc. Ing. arch. Jana Zdráhalová, Ph.D., věnuje především urbanismu – rozvoji měst i menších obcí.

Co máte z pozice druhé mís­tostarostky ve vedení ra­dotínské radnice na starost?

Moje gesce se nezměnila. Už jako rad­ní jsem se věnovala územnímu rozvoji a životnímu prostředí. V současnosti se dokončuje nový územní plán hlav­ního města Prahy, takzvaný Metro­politní plán. Pořizovatelem, tedy tím, kdo tvoří zadání, je hlavní město, ale každá městská část se může vyjadřovat a dávat podněty k jeho návrhům. Fi­nální verzi bude schvalovat zastupitel­stvo hlavního města Prahy příští rok.

Druhou oblastí, kterou máte na starost, je životní prostředí. Co v této oblasti aktuálně řešíte?

Na začátku roku jsme nechali zpraco­vat dendrologický průzkum stromů na pozemcích městské části a máme vytvořený pětiletý plán péče. Na konci tohoto roku plánujeme obnovit výsad­bu stromů podél Berounky, přibude jich pětadvacet. V říjnu jsme připravili další setkání s veřejností na téma péče o vzrostlé stromy.

Překvapil vás starosta Karel Hanzlík, když vám nabídl pozici místostarostky?

Ano, překvapil, a moc si té důvěry vá­žím.

Na co se chcete zaměřit ve své nové roli především?

Chci pokračovat v tom, co dělám už nyní – tedy kultivovat stavební činnost v rámci možností, které má samosprá­va, zejména prostřednictvím stavební komise. A také pečovat o veřejný pro­stor, aby byl bezpečný, příjemný k re­kreaci i každodennímu užívání.

Na Fakultě architektury ČVUT vyučujete urbanismus. Jak je na tom Radotín pohledem urbanis­tky?

Radotín je svým charakterem malé město uvnitř Prahy. Většinu potřeb­ných služeb najdou obyvatelé pří­mo v místě – školu, školky, obchody, sportoviště i kulturní zázemí. Sama si pamatuji, že když byly moje děti malé, neměla jsem ani tramvajenku, protože jsem neměla důvod pravidelně dojíž­dět jinam – vše potřebné bylo přímo v Radotíně. Historicky se Radotín ně­kolikrát proměnil: od vesnice s mlýny podél potoka přes období silně prů­myslové až k dnešní převážně rezi­denční čtvrti. Tato proměna s sebou nese i nové výzvy.

Jaké máte na mysli?

Jako okrajová část Prahy jsme vy­staveni především tlaku tranzitní automobilové dopravy. Otázka její regulace je aktuální nejen u nás, ale i v celé západní Evropě. Veřejný pro­stor je omezený a musí v něm koexi­stovat různé požadavky – motorová doprava, pohyb pěších i zeleň. Každá z těchto skupin má jiné potřeby, a proto jde o téma citlivé a často konfliktní. Velkou výhodou Radotí­na je však existence železniční za­stávky s velmi dobrým spojením do centra Prahy. Tato dostupnost výrazně podporuje využívání hro­madné dopravy a nabízí obyvatelům skutečnou alternativu k dojíždění autem. Právě kombinace kvalitní veřejné dopravy, dobrého zázemí služeb a pečlivého vyvažování zá­jmů v prostoru je cestou, jak udr­žet Radotín příjemným a funkčním místem k životu.

Vozíte stále své studenty v rámci výuky do Radotína?

Moji studenti tu před dvěma lety zpra­covávali prostor Veštínské a Vrážské ulice a v následujícím semestru pak u kolegyně vybírali různá místa, která kultivovali. Byli to krajinářští studen­ti, a tak se jejich práce zaměřovala na pestrou škálu lokalit – od lázní přes návrhy turistických cest do krajiny až po řešení území u Cikánky. V po­sledním roce jsem je sem sice přímo nevzala, ale v přednáškách na Radotín stále odkazuji.

Které lokality jim přibližujete?

Ukazuji příklady nejrůznějších míst – naposledy třeba kolejiště a vlečku k cementárně, biotop, zelený pás po­dél Berounky nebo obytný soubor Na Betonce. Často také zmiňuji školní ulici – tedy dočasné omezení dopravy před školou, které je v zahraničí běžně využíváno k zajištění bezpečné cesty do školy a k motivaci dětí k větší po­hybové aktivitě. Někdy si připadám jako slečna Marplová – ke každé situaci, o které mluvím, totiž snadno najdu paralelu právě v Radotíně. A proto i při výuce urbanismu často vycházím z míst, která dobře znám.

Jak se vaším pohledem daří mě­nit Radotín z dříve průmyslové obce na moderní městskou část?

V Radotíně žiji už 21 let, ale jezdila jsem sem za příbuznými ještě dříve, takže to místo znám více než 35 let. Pamatuji si vyprávění, že když na mís­tě dnešního sídliště stála cementárna, usazoval se všude bílý popílek. Vníma­la jsem ale, že tu panovala silná sou­náležitost – lidé se znali ze zaměstnání a měli k sobě blízko. To se s anonymi­tou sídliště, kde jsem vyrůstala, nedá srovnat.

Proměny sledujete po několik dekád. V jakém Radotíně žijeme v současnosti?

Dnes se Radotín mění v rezidenční čtvrť, lidé si tu kupují domy a chtějí tu bydlet. Přicházejí sem i noví obyvate­lé – ostatně i já jsem se tu nenarodila. Podle mě je tu ale všechno potřebné: obě moje děti chodily do zdejší škol­ky i školy, sportují tady a navštěvují základní uměleckou školu. A to vše v docházkové vzdálenosti, což rozhod­ně nepovažuji za samozřejmé. Oceňu­ji i místní pečovatelskou službu a její podporu pro občany.

Když byly děti malé, často jsem chodila s kočárkem podél Beroun­ky kolem bývalého odkaliště, kde je dnes biotop. Pamatuji si i obchody, které tu kdysi byly – domácí potře­by v přízemí dnešního hoteláku nebo prodejnu dětské obuvi u potoka. Ra­dotín se neustále mění – podle mě si uchovává své původní kouzlo, ale zároveň se dokáže přizpůsobovat no­vým požadavkům.

Probíhá stavba nové centrální části Radotína s obchodní tří­dou, náměstím a byty. Vznikne zde také nová budova úřadu a zelený pás podél Radotínského potoka. Co tato proměna přine­se?

Historickým centrem Radotína zů­stane samozřejmě okolí kostela, fary, školy a hřbitova – tato stopa je trvalá. Nové centrum ale přinese obchodní i společenský život a stane se impul­sem k novému využití. Získáme ná­městí, nové služby a důstojné zázemí pro úřad. Radotín má ale už dnes řadu menších lokálních center – například sokolovnu, Beach arénu nebo lázně – která tvoří důležitá místa setkávání.

Kudy by měl dále kráčet rozvoj Radotína?

Radotín se nebude rozšiřovat do šířky, v územním plánu nejsou vymezené nové rozvojové plochy na okraji. Bude­me se soustředit dovnitř – na zkvalit­ňování veřejných prostranství, parků, míst k odpočinku a na citlivý přístup k zastavěnému prostředí i přírodě.

Jak hodnotíte první týdny v roli místostarostky Radotína?

I když má každý z nás svou vlastní roli, skutečné výsledky vznikají pře­devším díky společnému úsilí. Jsem vděčná, že se při své práci pro měst­skou část Radotín můžu radit, sdílet nápady a hledat řešení spolu s ostatní­mi členy vedení.

Petr Buček

Jana Zdráhalová

místostarostka MČ Praha 16