Nová místostarostka Jana Zdráhalová: Radotín je malé město uvnitř Prahy
(Noviny Prahy 16) Radotínské zastupitelstvo zvolilo Janu Zdráhalovou druhou místostarostkou městské části. Ve vedení radnice působí jako neuvolněná, což znamená, že se i nadále věnuje své profesi vysokoškolské pedagožky. Na Fakultě architektury se doc. Ing. arch. Jana Zdráhalová, Ph.D., věnuje především urbanismu – rozvoji měst i menších obcí.
Co máte z pozice druhé místostarostky ve vedení radotínské radnice na starost?
Moje gesce se nezměnila. Už jako radní jsem se věnovala územnímu rozvoji a životnímu prostředí. V současnosti se dokončuje nový územní plán hlavního města Prahy, takzvaný Metropolitní plán. Pořizovatelem, tedy tím, kdo tvoří zadání, je hlavní město, ale každá městská část se může vyjadřovat a dávat podněty k jeho návrhům. Finální verzi bude schvalovat zastupitelstvo hlavního města Prahy příští rok.
Druhou oblastí, kterou máte na starost, je životní prostředí. Co v této oblasti aktuálně řešíte?
Na začátku roku jsme nechali zpracovat dendrologický průzkum stromů na pozemcích městské části a máme vytvořený pětiletý plán péče. Na konci tohoto roku plánujeme obnovit výsadbu stromů podél Berounky, přibude jich pětadvacet. V říjnu jsme připravili další setkání s veřejností na téma péče o vzrostlé stromy.
Překvapil vás starosta Karel Hanzlík, když vám nabídl pozici místostarostky?
Ano, překvapil, a moc si té důvěry vážím.
Na co se chcete zaměřit ve své nové roli především?
Chci pokračovat v tom, co dělám už nyní – tedy kultivovat stavební činnost v rámci možností, které má samospráva, zejména prostřednictvím stavební komise. A také pečovat o veřejný prostor, aby byl bezpečný, příjemný k rekreaci i každodennímu užívání.
Na Fakultě architektury ČVUT vyučujete urbanismus. Jak je na tom Radotín pohledem urbanistky?
Radotín je svým charakterem malé město uvnitř Prahy. Většinu potřebných služeb najdou obyvatelé přímo v místě – školu, školky, obchody, sportoviště i kulturní zázemí. Sama si pamatuji, že když byly moje děti malé, neměla jsem ani tramvajenku, protože jsem neměla důvod pravidelně dojíždět jinam – vše potřebné bylo přímo v Radotíně. Historicky se Radotín několikrát proměnil: od vesnice s mlýny podél potoka přes období silně průmyslové až k dnešní převážně rezidenční čtvrti. Tato proměna s sebou nese i nové výzvy.
Jaké máte na mysli?
Jako okrajová část Prahy jsme vystaveni především tlaku tranzitní automobilové dopravy. Otázka její regulace je aktuální nejen u nás, ale i v celé západní Evropě. Veřejný prostor je omezený a musí v něm koexistovat různé požadavky – motorová doprava, pohyb pěších i zeleň. Každá z těchto skupin má jiné potřeby, a proto jde o téma citlivé a často konfliktní. Velkou výhodou Radotína je však existence železniční zastávky s velmi dobrým spojením do centra Prahy. Tato dostupnost výrazně podporuje využívání hromadné dopravy a nabízí obyvatelům skutečnou alternativu k dojíždění autem. Právě kombinace kvalitní veřejné dopravy, dobrého zázemí služeb a pečlivého vyvažování zájmů v prostoru je cestou, jak udržet Radotín příjemným a funkčním místem k životu.
Vozíte stále své studenty v rámci výuky do Radotína?
Moji studenti tu před dvěma lety zpracovávali prostor Veštínské a Vrážské ulice a v následujícím semestru pak u kolegyně vybírali různá místa, která kultivovali. Byli to krajinářští studenti, a tak se jejich práce zaměřovala na pestrou škálu lokalit – od lázní přes návrhy turistických cest do krajiny až po řešení území u Cikánky. V posledním roce jsem je sem sice přímo nevzala, ale v přednáškách na Radotín stále odkazuji.
Které lokality jim přibližujete?
Ukazuji příklady nejrůznějších míst – naposledy třeba kolejiště a vlečku k cementárně, biotop, zelený pás podél Berounky nebo obytný soubor Na Betonce. Často také zmiňuji školní ulici – tedy dočasné omezení dopravy před školou, které je v zahraničí běžně využíváno k zajištění bezpečné cesty do školy a k motivaci dětí k větší pohybové aktivitě. Někdy si připadám jako slečna Marplová – ke každé situaci, o které mluvím, totiž snadno najdu paralelu právě v Radotíně. A proto i při výuce urbanismu často vycházím z míst, která dobře znám.
Jak se vaším pohledem daří měnit Radotín z dříve průmyslové obce na moderní městskou část?
V Radotíně žiji už 21 let, ale jezdila jsem sem za příbuznými ještě dříve, takže to místo znám více než 35 let. Pamatuji si vyprávění, že když na místě dnešního sídliště stála cementárna, usazoval se všude bílý popílek. Vnímala jsem ale, že tu panovala silná sounáležitost – lidé se znali ze zaměstnání a měli k sobě blízko. To se s anonymitou sídliště, kde jsem vyrůstala, nedá srovnat.
Proměny sledujete po několik dekád. V jakém Radotíně žijeme v současnosti?
Dnes se Radotín mění v rezidenční čtvrť, lidé si tu kupují domy a chtějí tu bydlet. Přicházejí sem i noví obyvatelé – ostatně i já jsem se tu nenarodila. Podle mě je tu ale všechno potřebné: obě moje děti chodily do zdejší školky i školy, sportují tady a navštěvují základní uměleckou školu. A to vše v docházkové vzdálenosti, což rozhodně nepovažuji za samozřejmé. Oceňuji i místní pečovatelskou službu a její podporu pro občany.
Když byly děti malé, často jsem chodila s kočárkem podél Berounky kolem bývalého odkaliště, kde je dnes biotop. Pamatuji si i obchody, které tu kdysi byly – domácí potřeby v přízemí dnešního hoteláku nebo prodejnu dětské obuvi u potoka. Radotín se neustále mění – podle mě si uchovává své původní kouzlo, ale zároveň se dokáže přizpůsobovat novým požadavkům.
Probíhá stavba nové centrální části Radotína s obchodní třídou, náměstím a byty. Vznikne zde také nová budova úřadu a zelený pás podél Radotínského potoka. Co tato proměna přinese?
Historickým centrem Radotína zůstane samozřejmě okolí kostela, fary, školy a hřbitova – tato stopa je trvalá. Nové centrum ale přinese obchodní i společenský život a stane se impulsem k novému využití. Získáme náměstí, nové služby a důstojné zázemí pro úřad. Radotín má ale už dnes řadu menších lokálních center – například sokolovnu, Beach arénu nebo lázně – která tvoří důležitá místa setkávání.
Kudy by měl dále kráčet rozvoj Radotína?
Radotín se nebude rozšiřovat do šířky, v územním plánu nejsou vymezené nové rozvojové plochy na okraji. Budeme se soustředit dovnitř – na zkvalitňování veřejných prostranství, parků, míst k odpočinku a na citlivý přístup k zastavěnému prostředí i přírodě.
Jak hodnotíte první týdny v roli místostarostky Radotína?
I když má každý z nás svou vlastní roli, skutečné výsledky vznikají především díky společnému úsilí. Jsem vděčná, že se při své práci pro městskou část Radotín můžu radit, sdílet nápady a hledat řešení spolu s ostatními členy vedení.
Petr Buček
místostarostka MČ Praha 16