Po naučné stezce
7. listopadu 2022

Jakub Mareš: Po naučné stezce

(Noviny Prahy 16) Naučná stezka Nedávno otevřenou naučnou stezku Radotín jsme prošli s Jakubem Marešem – dlouholetým vedoucím zdejšího turistického oddílu, který je jedním ze spoluautorů celé trasy.

Nastoupit na trasu je možné kdekoliv, my začínáme u první z celkem 18 tabulí. Stojí u Místa u řeky, kousek od radotínského kostela. Před sebou máme něco přes 11 kilometrů po zajímavých místech a přírodních krásách Radotína a okolí. Občas se dostaneme do katastru Kosoře nebo Lochkova.

Nápad vytvořit stezku je starý asi čtyři roky. Chystali jsme ji především s Irenou Farníkovou z letopisecké komise a s tajemníkem úřadu Pavlem Jiráskem,“ říká Jakub Mareš, který je mimochodem právě spolu s Irenou Farníkovou radotínským zastupitelem. Volba trasy, po které stezka povede, byla od začátku prací poměrně jasná. Složitější bylo získat všechna povolení od zainteresovaných úřadů a vlastníků pozemků.

OD BEROUNKY POD KLAPICI

Cílem stezky je představit historii a současnost městské části a přírodní rozmanitost okolí. Na to, že je Radotín součástí hlavního města, může se pochlubit kusem zajímavé přírody – je vstupní bránou do chráněné krajinné oblasti Český kras, zahrnuje část území přírodního parku Radotínsko­ - chuchelský háj, milovníci zeleně často vyrážejí na procházky po přírodních rezervacích Slavičí údolí či Staňkovka.

První sada tabulí lemuje cyklostezku podél Berounky a informuje o přeměně zanedbaného území na hojně navštěvovaný biotop i o tom, jak zde lidé trávili volný čas v minulosti. Cedule popisují tradici Říčních lázní jakožto místa, kam se lidé dříve chodili koupat do Berounky. Než přišla nová éra spojená s koupacím biotopem.

Trasa pokračuje sportovním srdcem Radotína a představuje historii sportovních oddílů. Následně míjíme Korunu, kam se dnes chodí především za kulturou. Místo vždy sloužilo obci – sídlili zde dobrovolní hasiči nebo sokolové. Tady se pomalu, ale jistě stezka vydává směrem k radotínským kopcům. Stezka nás vede k urnovému háji kousek nad kinem, kde trasa opouští zastavěnou část a míří do přírody. Je patrné, že pro mého dnešního průvodce – turistu, milovníka přírody a vzděláním hydrogeologa – přichází oblíbená část trasy. „Tabule zaměřené na přírodu jsem tvořil já. Tady začínáme rostlinami,“ říká Kuba Mareš, kterého Radotínští znají nejen z turistického oddílu, ale také z boxlakrosových klání, při kterých hájí bránu týmu LCC. Za nejzajímavější považuje dvě na tabuli představené rostliny – koniklec luční český a večernici lesní, která byla v Českém krasu objevena po více než 100 letech a která v Čechách roste jen na pár místech.

Na otázku, zda by si některou z rostlin uváděných na tabuli utrhnul do vázy, rozhodně odpovídá: „Není důvod, rostliny mají zůstat tam, kde jsou.“ Když se během naší procházky sehne k zemi, tak jen proto, aby sebral odpadky ležící na lesních cestách. K tomu ostatně vede i své svěřence v turistickém oddílu. „Nejsme ale v národním parku, není proto nutné chodit jen po vyznačených pěšinkách,“ vysvětluje. Cestou potkáváme i pár ohnišť, rozdělávat oheň v lesích ale nedoporučuje. „Po nedávných událostech v Českém Švýcarsku to platí dvojnásob,“ varuje zkušený turista.

RÁJEM ZKAMENĚLIN

Okolo urnového háje vede první ze dvou prudkých stoupání naučné stezky Radotín. Celkem pak na ty, kteří se pustí na celou více než jedenáctikilometrovou trasu, čeká převýšení okolo 330 metrů. Nahoře u rozcestníku Klapice, poté co stoupání skončí, si lze poprvé oddechnout na lavičkách pod jedním ze dvou přístřešků na trase. Kpřečtení tu jsou zajímavosti o fauně, která obývá okolí Radotína. Třeba o více než dvou tisících druhů motýlů nebo o rozdílech mezi nutriemi a bobry, kteří obývají břehy Berounky. „Bobři žijí v noci, jen tak je nepotkáte. Zato méně vítaných nutrií spatříte přes den celé kolonie,“ říká Kuba Mareš.

Z Klapice naučná stezka pokračuje dolů do Černé rokle, odkud se pravidelně ozývají zvuky geologických kladívek. Nejinak je tomu během naší procházky. Hledači zkamenělin tu mají svá vyhlášená místa. Nepřekvapí, že autorem zdejších informačních tabulí je paleontolog Štěpán Rak, který pořádá pravidelné procházky právě po místech spojených s historií pravěkých mořských živočichů.

Zelené značky, které po celém Česku turisty provází po naučných stezkách, vedou dále kolem cementárny. Tento průmyslový objekt je úzce propojený s vápencovými nalezišti. Trasa zde vede podél silnice do Lochkova a odbočuje do lesa k Orthocerovému lůmku. Jakub Mareš zvedá první náhodný kámen a ukazuje na zřetelné stopy po hlavonožcích. „Tady najde nějakou zkamenělinu opravdu každý,“ všímá si.

Stezka se vydává pod Lochkovský most, pod kterým čeká druhé velké stoupání. Nahoře trasa směřuje na nejúchvatnější vyhlídku celé trasy – pohled na cementárnu z vrcholu Radotínských skal. „Tady se to neokouká, výhled zaujme opravdu každého,“ míní Kuba Mareš. Tajným tipem je dorazit sem vpodvečer, kdy průmyslový komplex svítí a dojem je ještě znásobený.

Cedule umístěná na vrcholu skály informuje o průmyslové historii Radotína. Málokdo už si dnes uvědomuje, že v centru stávala dlouhá léta cementárna, která zasypávala tehdy samostatnou obec velkou vrstvou šedého prachu. Tehdy si Radotín rozhodně nikdo se zajímavou přírodou nespojoval.

Ze skály vedou naše kroky do Slavičího údolí. Tady stojí druhý přístřešek s posezením. Hydrogeolog Jakub Mareš se pouští do výkladu o změnách v pohybu podzemních vod, které způsobila stavba nedalekého dálničního okruhu. „Taková stavba samozřejmě má vliv na své okolí,“ vysvětluje. Nad Slavičím údolím pak trasa odbočuje na další zajímavou vyhlídku – tentokrát na lokalitu Eden.

ZPĚT K ŘECE

Z Malého háje vyjdeme kousek od místa, které Radotín „proslavilo“ široko daleko. Stával zde památník Rudých letnic. Komunisté jej stejně jako celou událost z 30. let minulého století využívali v rámci své propagandy. Informační tabule nezapomíná ani na mlýny. Ty dříve patřily k životu podél nedalekého Radotínského potoka. K oblíbeným historickým fotkám, které nechybí na tabulích lemujících naučnou stezku, patří bruslaři na zdejší zamrzlé nádrži a lyžaři v blízkosti zasněžených lomů.

Závěrečná část stezky vede sídlištěm a místy, kde dřív stávala stará cementárna. Poté zde bylo dlouho rumiště, před rokem 1989 na tomto místě začalo vyrůstat nedokončené velké sídliště. Nechybí ani informace o tom, jak se místo zanedlouho promění na nové centrum Radotína s opravdovým náměstím a obchodní třídou.

Stezku jsme prošli za tři hodiny. „Je možné si ji v půlce zkrátit, asi na sedm kilometrů po opuštění Černé rokle podél Radotínského potoka,“ říká Kuba Mareš. A připomíná, že naučná stezka už se objevuje na turistických mapách, populární Mapy.cz nejsou výjimkou.

Jakub Mareš
člen ODS Radotín
člen ZMČ Praha 16

Více o autorovi