12. dubna 2022

Zapojíme školu i sportovní oddíly

(Noviny Prahy 16) Starosta Radotína Karel Hanzlík zažil v čele městské části ničivé povodně, epidemii koronaviru a nyní se svým týmem čelí uprchlické vlně z Ukrajiny.

Jak vy osobně vnímáte první týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu?

Prožívám to vnitřně velmi intenzivně. Potkávám lidi, kteří před ruskou agresí museli utéct a viděli mnoho utrpení, bohužel i mrtvé. A jelikož jsou to hlavně maminky s dětmi a já mám malou dcerku, je to pro mne o to silnější.

Když do našeho života vstoupil koronavirus, ptal jsem se na srovnání se záplavami. Nyní tady máme novou nečekanou situaci – uprchlickou vlnu z Ukrajiny. V čem je tato krizová situace pro radnici jiná?

Jedná se o zcela specifické události. Při povodních se můžeme na mnohé připravit, jsou už pro nás díky historické zkušenosti předvídatelné i z hlediska časového průběhu. Koronavirus a bezprecedentní akt ruské agrese jsou pro nás novou zkušeností, u kterých netušíme, jak dlouho budou trvat. Jsem rád, že když se podívám zpět na to, jak jsme při koronaviru a nyní při uprchlické vlně z Ukrajiny postupovali, ukazuje se, že naše kroky vedly správným směrem a udělali jsme maximum, co bylo v našich možnostech.

Které kroky myslíte konkrétně?

Troufám si říct, že ve spoustě věcí umíme být napřed před hlavním městem i jinými městskými částmi a obcemi. Hlavní město Praha nám před pár dny v rámci nouzového stavu stanovilo počty ubytovacích kapacit, které máme uprchlíkům zajistit. My jsme je ve stejnou chvíli už měli nejen připravené, ale i téměř zaplněné ukrajinskými ženami a jejich dětmi a řešili jsme adaptační skupiny pro nejmenší utečence. Nečekáme na pokyny shora, ale sami konáme už s předstihem.

Ubytovat běžence je jen jeden z dílků pomoci. Jakou další podporu zajišťujete?

Vedle stravování zajišťujeme pro dospělé poradenskou činnost, dle potřeby terapeutickou pomoc. Pro mládež jsme nachystali bohatý program. Kromě pozvolného zapojení do školní docházky mohou využít spolu s našimi dobrovolníky připravené kulturní a sportovní vyžití. Zapojily se třeba základní umělecká škola nebo sportovní oddíly. Například k fotbalistům se už připojila trojice ukrajinských kluků ve věku okolo 12 let, pomoc nabídli atleti, tenisté i další oddíly. Takovou přirozenou integraci do společnosti považuji za ideální.

Začnou všechny ukrajinské děti rovnou chodit do školy?

Nejdříve jim nabízíme adaptační program ve skupinách, v jehož rámci se naučí i základy češtiny. Takový postup doporučují i školní psychologové. Děti rozdělíme do čtyř skupin – na dvě předškolní, další budou ve věku žáků prvního a druhého stupně. V těchto skupinách je připravíme na postupné zapojení do školní výuky. Chceme tímto krokem i pomoci škole a děti připravit, jelikož učitelé si za poslední dva roky hodně užili s hybridní či distanční výukou žáků.

Co chystáte pro maminky z Ukrajiny?

Budou se moci potkávat v našich zařízeních, jakými jsou například Kulturně-komunitní centrum Koruna nebo knihovna. A jak jsem již zmiňoval, zajišťujeme pro ně pracovní poradenství.

O kolik běženců se zvládne Radotín postarat?

Myslím si, že dvě stě až tři sta lidí zvládneme. To odpovídá asi sedmdesáti maminkám a jejich dětem.

Pomáhají vám Ukrajinci, kteří zde žijí už delší dobu?

Ozývají se, pomáhají nám. Například paní Larysa Vursta, která vede soukromou školku Petrklíč, nám výrazně pomáhá s překlady různých letáků a organizačních pokynů. Domluvili jsme se, že bude fungovat i jako kontaktní osoba pro uprchlíky, kteří se budou ubytovávat u soukromých osob.

Radotín funguje hodně pospolitě a lidé tu umí táhnout za jeden provaz. Ukazuje se to i během této nové krize?

Ano a nabíjí mě optimismem, že to není s naší společností ještě tak špatné. Během pár hodin poté, co jsme vyhlásili sbírku, se nám podařilo sehnat finanční dary a materiální pomoc pro bývalý objekt domu s pečovatelskou službou, abychom ho mohli zařídit. Ozývají se nám s nabídkou pomoci i lidé z okolí – z Lipenců nebo Třebotova. Je to až dojemné.

Chcete někomu poděkovat jmenovitě?

Z našich lidí musím poděkovat dobrovolným hasičům, kteří pomohli se stěhováním a montáží nábytku při zařizování garsoniér pro běženkyně. A především pečovatelkám pod vedením paní Ivany Krásné, které po své službě v našem hlavním objektu přicházely odpoledne připravovat dům pro uprchlíky. Velký dík si rovněž zaslouží radní Simona Baráková a vedoucí správy obecních nemovitostí Hanka Špryňarová, které okamžitě vešly do kontaktu s uprchlíky a organizovaly jejich nastěhování i o víkendu. Totéž platí o neúnavném pracovníkovi krizového řízení panu Kalinovi. Poděkování si však zaslouží všichni, kteří Ukrajincům v této těžké situaci pomohli, pomáhají či ještě pomůžou.

Jak vznikl nápad využít dům s pečovatelskou službou v ulici Na Benátkách?

Byla to trochu shoda náhod. Klienty, kteří ho dříve obývali, jsme v posledních měsících postupně stěhovali do naší novější budovy v ulici K Cementárně. Není v něm výtah a pro seniory už nebyl vhodný. V budoucnu jej chceme využívat jako startovací bydlení pro zástupce důležitých profesí, které si chceme v Radotíně udržet – například pro učitele nebo policisty.

Během pár dní jste dům připravili pro uprchlíky. Co bylo největší překážkou při zařizování bytů?

Museli jsme je znovu vybavit, byly i rok prázdné, spotřebiče v některých případech nefungovaly. Chyběly vhodné postele, matrace. Bylo zapotřebí zprovoznit společenskou místnost, aby poskytla zázemí pro hry dětí a setkávání jeho obyvatelek. V objektu jsme navíc zařídili prádelnu.

Z čeho jste zaplatili zařízení těchto garsoniér?

Udělali jsme sbírku a obdrželi jsme řadu darů. Například společnost Beko vybavila dům elektrickými spotřebiči za téměř dvě stě tisíc korun. Jednalo se o lednice, pračky nebo mikrovlnné trouby. Vše jsme dali dohromady ze dne na den, a kdyby bylo potřeba, asi bychom vybavili dvojnásobný počet bytů. Solidarita lidí je opravdu neuvěřitelná.

Co jste dělali s věcmi, které vám lidé nosili, ale vám se nehodily?

Museli jsme hned doslova po pár hodinách příjem materiálních darů zastavit a začali jsme nabídky od lidí evidovat s tím, že se o věci přihlásíme, jakmile budou potřebné. Kdo chtěl přispět, ale nevěděl jak, toho jsme instruovali, co má nakoupit. Našim uprchlíkům jsme dodali do bytů i základní potraviny.

Spolupracujete také s Centrem humanitární pomoci Ukrajině, kterému jste před pár lety poskytli zázemí v bývalé výtopně u železničního přejezdu?

S jeho vedoucím Petrem Olivou jsme se dohodli na tom, že mu dodáme brigádníky, kteří pomohou s příjmem potravin, oblečení a dalších darů pro Ukrajinu. Spolupracovali jsme také na sběru léků, potravin, spacáků, termosek nebo powerbank, které jsou potřebné a které už toto humanitární centrum odvezlo na Ukrajinu.

Jak budete v příštích měsících financovat chod radotínského domu pro uprchlíky?

Díky našim rozpočtovým možnostem a získaným financím od lidí jej nyní bez potíží zvládáme provozovat. Počítáme však s tím, že solidarita lidí může v budoucnu klesat. Pak bude nutná podpora státu a hlavního města.

Museli jste zajistit bezpečnost běženkyň a jejich dětí?

Víme, že bohužel existují skupiny lidí, které různě zpochybňují nárok Ukrajinců na pomoc, někteří to dávají výrazně najevo. Náš dům pro uprchlíky proto monitorují obě složky policie, které v Radotíně máme. Požádali jsme také komunitu lidí ze sousedství domu, aby nás informovali o případných negativních jevech v jejich ulici. Takové situace bohužel musíme předjímat. Přesto věřím a vidím, že naprostá většina lidí v Radotíně uprchlíky podporuje.

Máte pro uprchlíky i další prostory?

V bývalém domě s pečovatelskou službou máme 47 uprchlíků. Další prostory chystáme v budově jednoho ze sportovních oddílů, kde umístíme 12 lidí. A jsou připraveny dva pokoje v našem objektu, který pronajímáme volnočasové organizaci. Tam můžeme umístit deset lidí. Jako dočasné prostory nám slouží ubytovna ve sportovní hale. Tam najdou útočiště, než jim najdeme dlouhodobější zázemí. Přemýšlíme také o tom, že bychom nabídli běžencům naše rekreační zařízení v Chrobolech.

Co poradíte těm, kteří zvažují, zda vzít uprchlíky k sobě domů?

Každý by si měl uvědomit, že taková podpora nemusí být na krátkou dobu. Těžko odhadovat, za jak dlouho se běženci budou moci domů na Ukrajinu vrátit. Určitě se ale může spolehnout na to, že jim poskytneme určité zázemí a potřebnou podporu. Z naší materiální sbírky můžeme pomoci s dovybavením místností. Od začátku je vhodné být s námi v kontaktu, aby například věděli, zda ještě máme pro děti z Ukrajiny místa ve škole.

Petr Buček

Mgr. Karel Hanzlík

starosta MČ Praha 16
I.místopředseda ODS Praha 5
zastupitel hl. m. Prahy