Fabriky už tu nemají přednost před lidmi
2. února 2022

Miroslav Knotek: Fabriky už tu nemají přednost před lidmi

(Noviny Prahy 16) Místostarosta Miroslav Knotek více než 15 let stojí spolu se starostou Karlem Hanzlíkem v čele radotínské radnice. Za tu dobu se jim podařilo nastartovat proměnu Radotína z bývalé průmyslové obce na moderní městskou část.

Se starostou Karlem Hanzlíkem vás pojí dlouhodobá spolupráce, jste vrstevníci, oba se netajíte láskou ke sportu. Jak popíšete vaše pracovní propojení?

V mládí jsme se neznali, protože oba pocházíme z jiné části Radotína, ale na radnici jsme vytvořili úspěšný tým, do kterého patří i další radní. Starosta je reprezentantem městské části, její tváří, hlavní postavou, nese největší zodpovědnost. Společně pracujeme na tom, aby tým úspěšně fungoval a Radotín se měnil k lepšímu. Je nutné vyzdvihnout i výbornou spolupráci se zaměstnanci úřadu městské části v čele s tajemníkem Pavlem Jiráskem.

O Radotínu se stále častěji mluví v souvislosti s proměnou z průmyslové periferie na oblíbené místo k bydlení. Souhlasíte s takovým hodnocením?

Ano. Vedení radnice pokračuje v odkazu bývalého starosty Jiřího Holuba a starostky Hany Žižkové. Myslíme dopředu, máme koncepci, studie, připravené projekty, stavební dokumentaci a daří se nám shánět peníze. V Praze je 57 městských částí, které mezi sebou soutěží o dotační tituly. Bez těchto peněz není možné rozvíjet městskou část. Mou pracovní náplní je mimo jiné příprava žádostí na dotace pro projekty z evropských fondů nebo ze Státního fondu životního prostředí. Za posledních deset let se nám podařilo získat z fondů prostředky na spolufinancování 12 projektů v hodnotě 160 milionů korun.

Prvním výsledkem vaší práce po nástupu na radnici v roce 2006 byla stavba sportovní haly, poté následoval biotop a další projekty. Vznikají podle stejných not?

Příprava a financování se vždy liší. Velmi složitý byl biotop. Nejdříve bylo nutné celý prostor vyklidit, odstěhovaly se z něj technické služby. Následovala rekultivace skládky komunálního odpadu a čističky odpadních vod, vše zaplatilo hlavní město. Do toho bylo nutné začlenit protipovodňovou stěnu. Od začátku jsme věděli, že k biotopu za pár let přidáme krytý bazén, jako součást modernizace školy. Ta mimo jiné zahrnovala výstavbu auly, tří přístaveb v areálu druhého stupně, fotovoltaickou elektrárnu, vestavbu nových tříd do historické budovy a rekonstrukci školního dvora. Složitý byl i bazén. Přípravy začaly už v roce 2010 a jeho otevření se konalo v roce 2019. A na letošek naplánovaná výměna lávky přes Berounku představuje velmi rychlé, elegantní a ekonomické řešení několik let zablokované situace. Celá příprava trvala jen rok, což je na Prahu velmi ojedinělé.

Rozvoj základní školy a okolí, kam je nutné započítat i výměnu školní kuchyně a přístavbu jídelny, zabral více než osm let. Nedalo se to zvládnout rychleji?

U velkých projektů se jedná o dlouhodobou činnost, která se protáhne přes několik volebních období. Máme štěstí, že nám radotínští voliči dlouhodobě důvěru dávají. Například v Bavorsku, kde leží naše partnerské město Burglengenfeld, to mají jednodušší, zastupitele tam volí na šest let. Když se vedení radnic v mnoha českých obcích střídá po čtyřech letech, je složité něco zásadního zrealizovat.

Dlouhodobou akcí je modernizace železnice a nádraží. Příprava zabrala také hodně let. Co vše jste do projektu prosadili za městskou část?

Naším nápadem je druhý podchod v blízkosti přejezdu. Dále jsme navrhli, aby se u Jankovky posunula protipovodňová stěna tak, aby při záplavách zůstalo silniční spojení lokality Na Benátkách s Prvomájovou ulicí. Správa železnic tuto akci nakonec zaplatí. Získali jsme také podporu náměstka primátora pro dopravu pro novou lávku pro pěší a cyklisty mezi tunýlkem u restaurace Rozmarýn a přejezdem Na Betonce. Zrušený přejezd odkloní cyklotrasu A11, která nově povede po lávce. Finanční prostředky poskytnou napůl hlavní město a Správa železnic. Jedná se o 30 milionů korun, náš rozpočet zatíží pouze prostředky na její projekt. Lidé se po ní bezbariérově dostanou z areálu škol k nádraží, na všechna nástupiště a do prostoru Vrážské ulice.

Podobu nádraží jste také ovlivnili?

S nápadem postavit novou výpravní budovu jsme přišli na jednání se Správou železnic, projekt jsme podpořili i jednoduchou studií nové budovy. Správa železnic, jako investor a majitel stavby, si udělala vlastní výběrové řízení a vybrala nejlepší variantu. Historická budova už se pro dnešní účely nehodí, jsou v ní byty a nevlídné prostory pro cestující. To se s novou budovou změní a bude to obrovský přínos pro veřejný prostor. Lidé počkají na vlak v moderní budově, koupí si kávu nebo občerstvení. Do opravené historické stavby přestěhujeme městskou policii. Domluvili jsme také prodloužení protihlukové stěny za sportovní halou. Ukázalo se, že nová výhybka tam ruší okolní domy, proto ochrání delší stěna. Finišuje projekt parkoviště P+R pro až 80 aut u Vrážské.

Blíží se realizace Centra Radotín s obchodní třídou, upraveným prostorem podél potoka a novými byty. V čem je pro radnici tato stavba jiná než rozšíření Centra Koruna nebo stavba bazénu?

Od roku 1974 jsem byl členem turistického oddílu, klubovnu jsme měli u staré cementárny, přibližně v místě dnešní pošty. Strávil jsem tam dost času. Připadalo mi zvláštní, že máme v centru smetiště, a největším zpestřením bylo, když na toto místo přijely houpačky a kolotoče. Okolo stálo vysoké oplocení, jednalo se o svět sám pro sebe. V Radotíně měly dlouho přednost fabriky před lidmi. Nyní je to konečně naopak. Všichni, kdo vnímají Radotín dlouhodobě, to musí vidět.

Jak složitá byla příprava centra?

Centrum se plánovalo přes 20 let, uvažovalo se o něm už v 60. letech minulého století, kdy se zbourala cementárna. Projekt je složitý svou náročnou přípravou. Na začátku byla nutná jasná představa, jak by centrum mělo vypadat, nepostradatelná byla znalost území, jeho ekologického zatížení, v potaz bylo nutné vzít systém zdejší dopravy a v neposlední řadě nalézt vhodného investora. Do toho všeho jsme zakomponovali budovu radnice, obchodní třídu a náměstí. Jedná se o mnoho samostatných projektů, které do sebe musí zapadat.

Proč stavbu Centra Radotín nezvládne městská část sama podobně jako biotop nebo bazén?

Takové finanční možnosti nemáme. Bez developera se neobejdeme. Hlavní však zůstává, že jsme pozemky bezhlavě neprodali. Naopak. Developer věděl, že projektu řekneme ano až ve chvíli, kdy bude návrh splňovat dohodnuté parametry. Aby byl vhodný a výhodný pro Radotín a zároveň měl smysl pro investora. Že jsme se vydali správnou cestou, dosvědčují ohlasy odborníků z konferencí, kde jsme přeměnu brownfieldu prezentovali – jednalo se o zástupce fakulty architektury, institutu plánování, Výboru pro územní rozvoj hlavního města Prahy nebo i zastupitele jiných obcí, kteří řeší podobné projekty.

Kromě stavebních projektů máte jako místostarosta na radnici zodpovědnost také za školství. Co se vám povedlo v této oblasti?

Městská část je zřizovatelem základní i mateřské školy, ale na to, jakým způsobem probíhá výuka, nemá moc vliv. To určuje ministerstvo školství. Co však ovlivňujeme, je podoba a zázemí školního areálu. Zrekonstruovali jsme ho a jeho součástí je i krytý bazén. Odborná veřejnost dnes volá po třetí hodině tělocviku, my jsme s ní už díky výuce plavání začali. Prosincové závody ukázaly, že děti dělají v bazénu velké pokroky. V rámci mateřské školy se chystá nová přístavba financovaná z evropského fondu, která zvýší její kapacitu.

Staráte se také o Místní akční plán rozvoje vzdělávání. Co si pod tím mají rodiče představit?

Propojujeme školy a učitele z okolních městských částí. Cílem projektu je zvyšování kvality vzdělávání v mateřských a základních školách na území správního obvodu Praha 16. Usilujeme o zajištění tvůrčího a podnětného prostředí pro žáky, ve kterém dosáhnou co nejvyššího osobnostního rozvoje. Dalším přínosem pro výuku je zapojení do projektu Trenéři ve škole. Patřili jsme k prvním školám, které program začaly využívat. Děti na prvním stupni tak poznají širokou paletu sportů přímo od trenérů a zlepšují své pohybové dovednosti. Do výuky se také dostal projekt Paměť národa, který sbírá historické osudy lidí během 20. století.

Na radnici máte na starost sport. Čím si vysvětlujete, že je v Radotíně tolik sportovních oddílů?

Určitě to vychází z tradičně bohaté spolkové činnosti, která se tu před sto a více lety rozšířila spolu s průmyslem. Už tehdy byl záběr sportovních činností široký. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří se věnují vedení sportovních organizací. Dělají to skvěle a díky nim se počet registrovaných sportovců blíží třem tisícům. Sport zde lidi navzájem propojuje, což dotváří neopakovatelnou atmosféru Radotína.

Sportovní oddíly si stěžují, že by tu kromě sportovní haly mělo stát i nějaké další kryté sportoviště pro zimní přípravu. Rýsuje se řešení?

Hala je nabitá, střídá se v ní oddíl za oddílem až do večerních hodin. Máme připravený projekt nástavby nad šatnami, kde vznikne malá tělocvična. Basketbalisté, badmintonisté i další oddíly po ní volají. Posloužila by jim k rozcvičení před tréninkem v hale a ušetřili by čas, který stráví na palubovce.

Uvažujete i o nějakém dalším zastřešeném sportovišti?

Fotbalisté, softbalisté nebo lakrosisté úplně do haly s palubovkou nepatří a blokují čas celoročním sálovým sportům. Ocenili by jednoduchou krytou halu s umělým povrchem. Její studii máme hotovou, časem by se mohla objevit vedle parkovacího domu P+R u nádraží. Nebyla by tak drahá jako sportovní hala, je to jednodušší projekt, jaký znám z Kanady, kde jsem byl několikrát s lakrosem. Pokud se nám podaří sehnat dotaci, postavíme ji.

S lakrosem jste toho prožil hodně. Na co ze své hráčské kariéry vzpomínáte nejraději?

Určitě na rok 1994, kdy jsme jeli poprvé s národním týmem na mistrovství světa ve fieldlakrosu v Manchesteru. Pak jsme se účastnili pravidelně mistrovství Evropy, kde jsme sbírali medaile. To už nás začala z Radotína s reprezentací jezdit celá parta a užili jsme si i mistrovství světa v Baltimoru a Perthu. S reprezentací jsem v roce 2003 stihnul i první účast na boxlakrosovém světovém šampionátu v Torontu. Od lakrosu jsem neodešel. Hrál jsem za veteránský tým Falcon, trénoval děti a s Patrikem Procházkou i elitní tým Custodes. Rád vzpomínám i na trénování národního týmu s přestávkami mezi lety 2007 a 2019.

Jste celoživotním sportovcem. Umíte to prodat v komunální politice?

Ze sportu vím, že když se něco nepodaří a občas se prohraje, pořád je šance na úspěch. A tím se řídím i na radnici.

Petr Buček

Mgr. Miroslav Knotek
místostarosta městské části Praha 16
člen Oblastní rady ODS Praha 5

Více o autorovi