Že komunální politika není levicová či pravicová? Nesmysl
14. dubna 2014

Martin Kupka: Že komunální politika není levicová či pravicová? Nesmysl

Na chodníku se nepozná, zda ho stavěl pravicový, středový nebo levicový starosta. Přesto se bráním často používané frázi, že pravolevé politické spektrum funguje na centrální úrovni, kde jde například o daně, důchody a sociální dávky, ale že význam tohoto rozdělení mizí v komunální a regionální politice.

 
Ve skutečnosti je to tak, že chodníky mají v programu ti zprava i ti zleva, tak jako na centrální úrovni nikdo nezpochybňuje potřebu budovat dálnice. Rozdíly v místní politice se totiž projeví až při podrobnějším pohledu na věc.
 
Je obrovský rozdíl, jestli se chodníky stavějí na dluh, anebo je obec může financovat bez nákladů na úvěr ze svého a nezatížit tím další generace zastupitelů a občanů. Pravicová politika si zkrátka musí hledět pravidel správného hospodaření na všech úrovních. Vyrovnaný rozpočet musí být základ. Na státní dluh velká část lidí nedohlédne, ale dluh obce či města si už každý dovede představit lépe, a to včetně důsledků, jaké by pro něj mělo vynucené omezení obecních služeb – třeba obyčejného vyvážení odpadu či veřejného osvětlení.
 
Správná pravicová politika spoléhá na soukromé aktivity lidí a stejně tak je tomu i na komunální úrovni. Pravicovému politikovi jeho pohled na svět velí vytvářet co nejpříznivější podmínky pro aktivní členy společnosti. Pravicový starosta se má chlubit, že důležité investice směřovaly například do vybudování centra, kde se mohou scházet všechny aktivní spolky. Stejně tak se má chlubit výkonným a spravedlivým systémem finanční podpory těchto spolků, který bude založen především na jejich výkonu a kvalitě aktivit. 
 
Připadá vám to jako samozřejmost a čekali byste to spíše od levicového politika? Tak si vzpomeňte, jak Středočeský kraj po vítězství socialistů a komunistů před šesti lety začal omezovat prostředky plynoucí aktivním organizacím a spolkům. Velmi dramatické to bylo například i v oblasti sociálních služeb (a co by už mohlo být sociální demokracii bližšího?). Jenže tehdy bylo potřeba někde vzít peníze na populistické předvolební sliby a proplácet regulační poplatky ve zdravotnictví a všem studentům cestovné bez ohledu na to, zda to jejich rodiny potřebují či nikoli. Jinými slovy – i tady se projevil socialistický pohled na svět, který říká, že nikoli soukromá aktivita, ale stát má zajišťovat a garantovat co nejvíce potřeb jednotlivých občanů.
 
Odlišné přístupy obou pólů politického spektra v sociální oblasti jde přirozeně najít i v jiných situacích. Např. při pomoci duševně mírně hendikepovanému občanovi nemůže být řešením jen pravidelné zásobování (sociálními) dávkami. Naopak, prokazatelně lepších výsledků co do kvality života dotyčného i finančních nákladů se dosáhne, pokud obec vytvoří podmínky, aby se o sebe takový občan mohl lépe postarat sám a podle svých schopností si i vydělávat. Chci tím říci, že řešení vážných sociálních problémů nesmí spočívat v plošné dávce všem, bez ohledu na to, jaké jsou jejich podmínky (a tedy vlastně nikomu pořádně). Že pravicovým – a podle mě správným – přístupem je zaměření na zcela konkrétního člověka a na formu pomoci, která vychází z jeho potřeb. Bude-li někdo namítat, že pravicová politika je asociální, ať mi to na tomto případu dokáže… 
 
Začal jsem s tím, že chodníky mají v programu do obecních voleb všichni, a že rozdíly v místní politice se projeví až při podrobnějším zkoumání. Některé konkrétní oblasti jsem zmínil a jsem přesvědčen, že jejich faktické zvládnutí rozhoduje o tom, jak se lidem v kraji nebo obci žije. Proto je klíčovým předvolebním úkolem pravicových starostů a zastupitelů, aby se těmito podstatnými rozdíly mezi pravicovou a levicovou politikou – a jejich skutečnými výsledky pro reálný život – dokázali pochlubit.
 
Mgr. Martin Kupka

Mgr. Martin Kupka

místopředseda strany
starosta
člen regionální rady
předseda oblastního sdružení

Více o autorovi