Proč zrovna ta ODS?

27. srpna 2018

(www.ods.cz/os.praha5) Nebudu si nic nalhávat, stejně jako většina lidí žiji v určité sociální bublině, která si nás vždy najde, popřípadě si ji nevědomky vytváříme tím, kterými lidmi se obklopujeme. Bez mučení tedy i já přiznávám, že většina lidí kolem mě jsou Pražané, zpravidla studenti či absolventi vysokých škol anebo lidí ovlivněni myšlením vysokoškoláků. Většinu lidí v mém okolí mohu zařadit do takzvané střední třídy, rádi cestují do zahraničí, úspěchy ostatních je motivují k tvorbě úspěchu vlastního a nikoliv k zášti vůči ostatním. S lidmi ve „své bublině“ se shoduji i v základních historických a politických pohledech. Jinými slovy negativně hodnotíme režim minulý a kritikou nešetříme ani současnou vládu, která se opírá o podporu nereformované KSČM, stejně jako kritizujeme politiku prezidenta České republiky. Dokážeme se shodnout i v některých opatřeních, která jsou nutná pro pozitivní změnu k lepšímu ať na celostátní či místní úrovni.

A přeci když dojde na lámání chleba a začneme se bavit o tom, jak rozhodnout v hodině čtrnácté (čas, kdy se v ČR otevírají volební místnosti) a jdeme k volebním urnám rozhodnout, jak bude vypadat nově volený zastupitelský orgán, což je v našich podmínkách nejsilnější možná participace na věcech veřejných, nenajdeme mnohdy společnou řeč. Když sdělím, že volím ODS nebo dokonce, že jsem jejím členem a kandiduji za ní, setkám se mnohdy s absolutním nepochopením a někteří bohužel dokonce považují toto mé stanovisko za negaci předchozích faktických názorů na konkrétní problematiku, ve kterých jsem si s kamarádem notoval.

Tito přátelé, příbuzní a známí zpravidla volí TOP 09, Piráty a tu a tam KDU a STAN. Důvody, proč nevolí ODS a proč jsou udiveni z toho, že já ODS volím, jsou v zásadě vždy stejné: 1. ODS má za sebou mnoho korupčních skandálů.; 2. ODS již šanci měla a „nic neudělala“; 3. V ODS je politik XY, a proto je pro mě nepřijatelná. Ač jsem výše zmínil politické strany, které mí známí volí, nebudu stavit tento článek na kritice ostatních, ale na pokusu zdůvodnit, proč je kritika ODS výše popsaná neoprávněná. Koneckonců kampaň by se měla vést pozitivně.

Ozdravná kúra zabrala

ODS ve své bezmála třicetileté historii prožila nespočet krizí, řadu selhání jednotlivých stranických činitelů a došlo k několika předčasným pádu vlády. Na problémy minulosti je bezpochyby nutné nahlížet kritickým okem, ale současně může ODS hrdě vztyčit hlavu při pohledu na to, jak se dokázala s těmito problémy vyrovnat. Jiná politická strana by takový nápor, bohužel často nafouknutý médii, zřejmě nepřežila. ODS to však zvládla a navzdory prognózám o brzkém zániku, které jsem slýchával ještě dva roky zpátky, pozvolna narůstá. Je to dáno nepochybně pevnou sítí na komunální úrovni, která je držená díky poctivé práci našich primátorů, starostů i radních, kteří dokáží pragmaticky a s trpělivým vysvětlováním řešit běžné problémy obyvatel obcí a měst ČR, a to bez nutnosti činit ze svých kroků exhibici, jejímž účelem by bylo „udělat si“ mediálně jméno a krátkodobě vystoupit na světla ramp médií nějakým výstřelkem. Samotná práce starostů a primátorů by však nebyla dostatečnou oporou, kdyby ODS prakticky nepřetržitě nepracovala na tvorbě, aktualizaci a představování vlastního programu, který je propracován jak vertikálně (pro celou republiku, regiony a místní úroveň), tak horizontálně (ve všech oblastech lidského žití, kam může správa věcí veřejných zasáhnout).

Šlo by ovšem takové obnovy dosáhnout bez vyřešení problémů minulosti a bez jakékoliv sebereflexe? Já sem toho názoru, že nikoliv. Voliči ODS patřili vždy mezi ty, kteří nejcitlivěji vnímali jakékoliv korupční kauzy či arogantní nebo nečitelné jednání politiků této strany. Občanská demokracie se v období nejtěžší krize nebála učinit velice drastická (avšak nezbytná) opatření, která vedla často i k rušení celých oblastních organizací či radikální personální obměně některých orgánů.

Některými médii byly tyto kroky posměšně vnímány jako pozvolný rozklad strany. S odstupem času se však tyto radikální řezy ukázaly být účinným očistcem, který umožnil modrým hluboký nádech, za nějž nyní ODS skládá zaslouženou úrodu. Snad mi bude prominuto, když poruším úvodní slib, že nebudu hodnotit politickou konkurenci, ale u tradičního rivala – ČSSD obdobný radikální obrat nevidím, což může tuto tradiční stranu brzy poslat na hranici volitelnosti. Současná ODS je dle mého názoru složena buď z idealistů, kteří se do funkcí příliš nehrnou, ale základně souzní s myšlenkami, které ODS představuje anebo z úspěšných politiků, kam lze zahrnout poslance, primátory, starosty a místostarosty aj. Druhé skupině patří hold zejména z toho důvodu, že na rozdíl od jiných, kteří chtěli krize z let 2013/14 využít a přeskákali do pofidérních hnutí, oni pochopili, že svou prací mohou oživit a ozdravit demokratickou politickou stranu.

Volební a hospodářský cyklus – „nepřítel“ ODS

Druhý argument oponentů proč nevolit ODS je rovněž spojen s minulostí a velice zjednodušeně zní „Už jste u vesla byli a nic jste nesplnili.“ Ambicí tohoto článku není do detailu rozebírat všechny jednotlivé kroky radnice či vlády, ale zmínit pár příkladů, kdy bylo ODS tak trošičku ukřivděno.

Vlády ODS v Praze dokázaly během čtvrtstoletí vystavět nespočet dopravních i kulturně-společenských staveb. Lidé narození dříve než já si vybavují například Anděl jako ostudu Prahy, a vybavily se jim depresivně šedivé budovy připomínající zašlou slávu průmyslové čtvrti. Dnes je Anděl doslova křižovatkou obchodních cest. Za zmínku stojí též tunel Blanka, který byl v době stavby terčem extrémní kritiky, která z něj udělala takřka „cestu do pekla“, ale dnes je již ticho po pěšině. Ba co více, tunel si naprostá většina Pražanů pochvaluje. Sám jsem nezaznamenal negativní reakci na stavbu a její provoz jako takový a rázem se tedy změnil i politický pohled Blanku, kterou se širokým úsměvem otevírala primátorka Krnáčová, která totéž učinila již v případě prodloužení trasy A metra, což bylo rovněž chlubení se cizím (modrým) peřím.

Obdobnou „smůlu“ měla ODS i na celostátní úrovni. Řada jejích kroků v oblasti daňové politiky nebo novelizace právních zákoníků měla pozitivní dopady až v následujícím volebním či hospodářském cyklu, kdy již nebyli občanští demokraté u moci. Nespočetněkrát jsem slyšel, že ODS v rozporu s programem zvýšila daně. Bohužel málokdo dodá, že mělo jít o přechodné zvýšení v době ekonomické recese, kde o trvalosti této daňové zátěže rozhodla svou nečinností až vláda ČSSD a ANO. Vláda v čele s ODS dokázala obstojně provést zemi ekonomickou recesí a vytvořit ideální podmínky pro současnou konjunkturu. Jako právník nesmím opomenout, že za sedmileté vlády ODS došlo též k nejzásadnější rekodifikaci českého práva tak, aby odpovídala parametrům svobodné společnosti. Zmínit je třeba zejména nový trestní a občanský zákoník.

Veškerá činnost politiků se v řadě případů (bohužel i bohudík) projevuje s časovým odstupem a není možné ji orámovat jedním volebním obdobím či dokonce očekávat, že výsledky uvidíme ze dne na den. Cílem každého rozumného politika a rozumné politické strany by měly být takové kroky, které dohlédnou za horizont nejbližších voleb. Politika ODS byla dle mého mínění takto rozumně činěna v kontrastu s tzv. „pastelkovným“, rušením poplatků ve zdravotnictví, výzvám ke snížení DPH u piva aj.

Závěrem

Nad třetí tezi, proč nevolit ODS, tedy, že „je tam politik XY, který mi vadí“, se při vší úctě musím pouze pousmát, protože je typickou ukázkou nepochopení politického procesu v demokratické straně. I jako prostý volič mohu podpořit politickou stranu, ale dát najevo nesouhlas s daným politikem tím, že jej tzv. vykroužkuji anebo v parlamentních volbách mohu dokonce vzít voličský průkaz a jít volit jinou kandidátku do jiného kraje. Jako člen politické strany poté mohu navíc v interních orgánech rozhodovat o složení jednotlivých kandidátek. A když i tak uspěje někdo, kdo mi není úplně po chuti? Taková je prostě realita demokracie. ODS je demokratickou stranou, která se řídí demokracií též vnitrostranicky a mezi takovým množství lidí se prostě občas stává, že se „namixuje“ názorově i charakterově pestřejší složení. I já mám problém s názory některých zástupců ODS, ale vítězí u mě komplexní pohled na věc, protože raději budu volit ODS, ač se s některými poslanci neshodnu, protože mj. důvěřuji současnému vedení, než se pouštět do rizika s nějakým obskurním subjektem. Věřím tomu, že je ODS schopna vyvést zemi ze současného marasmu.

V době, kdy se v naší zemi usídlil oligarchický způsob vládnutí a v době, kdy se nejen Česko, ale i Evropa nebezpečně drolí na dva okrajové a v obou případech neliberální tábory, je pro mě ODS politickou stranou, která dokáže nabídnout komplexní a rozumný program pro Českou republiku, která šetří ekonomické i osobní svobody a která je současně od sněmovny až po nejmenší obce demokraticky zakořeněna v naší zemi. Proto volím ODS.