Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Obří manévry ruské armády

(ČT 24) Skoro 300 tisíc vojáků, 36 000 tanků a obrněných vozidel, přes tisíc letadel. Tři údaje, které vykreslují ruské cvičení Východ 2018. Začalo dnes a potrvá týden. Co tím Moskva vzkazuje Evropě? Je NATO – včetně Česka - připravené čelit této síle? Téma Událostí, komentářů poslance Pavla Žáčka.

Celý rozhovor s Pavlem Žáčkem můžete zhlédnout na ČT24.

Michal KUBAL, moderátor:
Rusko zahájilo největší vojenské cvičení od roku 1981. Manévry pořádá v době, kdy jsou jeho vztahy se Západem nejhorší od konce studené války. NATO i Spojené státy chtějí průběh cvičení pozorně sledovat.

Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Telemba, Burjatsko:
Tady v jednom z nejznámějších a největších vojenských výcvikových prostorů v Telembě v Burjatsku se zítra vojáci soustředí na protivzdušnou obranu, jinde se připravují jednotky pozemního vojska, letectva a námořnictva. Celkem tu je 297 tisíc vojáků, tisícovka letadel a vrtulníků a přes 36 tisíc tanků, obrněných vozidel a transportérů.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Hosty ve studiu jsou dva poslanci, Alexander Černý z KSČM, místopředseda výboru pro obranu, a Pavel Žáček z ODS, místopředseda výboru bezpečnostního. Dobrý večer, pánové.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Dobrý večer.

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
300 tisíc vojáků, to je obrovská síla, je to jako celá francouzská armáda, je to víc, než má britská armáda a je to 10krát víc, než kolik má armáda česká, ta má 25 tisíc lidí. Početně to odpovídá vlastně těm největším bitvám 2 světové války. Nacvičuje se mobilizace, v akci jsou tisíce kusů techniky. Máme se tedy bát, pane Žáčku?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Je to samozřejmě neobvyklé, když to vezmete, skoro 1/3 ruské armády, pokud to není Potěmkinova vesnice, pokud to není nějaká součást nějaké informační kampaně, tak si myslím, že to je vážná věc, protože není úplně zřejmé, na co to je reakce. Můžeme samozřejmě hledat důvody vnitropolitické, zahraničně politické, předpokládám, že o nich budeme diskutovat, ale je to určitě zvláštní.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Černý, vaše reakce?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Já s tím naprosto souhlasím, mně se taky ten počet vůbec nelíbí. Je to obrovská masa. Když si představím, jak logisticky náročné je přemístit například tisíc vojáků a tady se budou pohybovat desítky nebo dokonce stovky tisíc lidí. Je to obrovská mostrozní akce, která na jedné straně sice dokladuje, což je asi záměrem, čeho jsou ruské ozbrojené síly schopny. Ale na druhou stranu si myslím, že ty náklady, ty investice, které s tím musí být nutně spojeny, to obrovské nasazení, takové cvičení se připravuje ne měsíce, to je pomalu na roky taková příprava. Je to prostě podle mě mrhání prostředků a rozhodně je to škoda, že to dospělo tak daleko.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
O cvičení ruské armády mluvil v Interview ČT24 taky generál Petr Pavel, někdejší náčelník Generálního štáb České armády a teď předseda vojenského výboru NATO. Tak si ho pojďme poslechnout.

arm. gen. Petr PAVEL, bývalý náčelník Generálního štábu AČR /Interview ČT24, 31. 8. 2018/:
Tam je opravdu obrovská síla, která bude cvičit. Má se procvičovat v podstatě celý rozsah operací, od těch základních taktických úrovní, až po tu strategickou, včetně výsadkových sil, včetně strategických jaderných sil. Cvičení se má účastnit Čína menším kontingentem a Mongolsko a nedá se to nezvat jinak než jako velice seriózní příprava na velký konflikt.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To říká tedy generál Petr Pavel, opravuji někdejší náčelník Generálního štábu a někdejší předseda vojenského výboru NATO. Je to tedy, pane Žáčku, podle vás příprava na nějaký velký konflikt?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že to je určitý signál světu a říkám, má to své zahraničně politické důvody, vnitropolitické důvody, o tom, že Rusko zůstává silné, že má silnou armádu. Myslím si, že je to signál nejenom pro NATO, ale i pro případné partnery či oponenty v Asii a nemusím se domnívat, jenom že jde o situaci na Korejském poloostrově.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Černý, kde by vidíte motivy tak mostrózního cvičení a plýtvání penězi, jak vy říkáte?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Poměrně hodně dlouhou dobu na tom byla ruská armáda nevalně. A líbilo se celému západnímu světu určitě, že tomu tak je. A poslední léta, když se Vladimir Putin snažil s tím něco udělat a zřejmě se mu to podařilo, asi cítí potřebu dát opravdu najevo celému světu, že už je to tady zas, že prostě ruská armáda je bezesporu konkurenceschopná, že je dobře vybavená, že dokáže zakomponovat moderní techniku, že to nejsou jen prototypy, ale že to opravdu funguje. To cvičení, jak už jsem řekl, se dlouho připravuje, bylo dlouho dopředu oznámeno, pozorovatelů je tam dost, takže popularita bude bezesporu obrovská. No a že je to velmi silná politická karta pro Rusko, o tom není pochyb.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A kde vidíte ten zlom, kdy se ruská armáda a její vybavení začalo měnit?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Těžko teď už říct konkrétní rok nebo léta, ale vemte si za poslední dobu události, které se odehrály, začal s tím už Barack Obama, posiloval vojenskou přítomnost Američanů v Evropě, podle mě naprosto zbytečně a nesmyslně v tu dobu. To, co předvádí Donald Trump poslední dobou, co je tedy u moci, tak to je jeden krok horší než druhý. Teď se chlubil nedávno, jak obrovský je vojenský rozpočet Spojených států, že už překročili zásadním způsobem 700 miliard amerických dolarů ročně. No, prostě těch kroků je obrovské množství a ta eskalace je tak velká, že pravděpodobně Rusové cítili potřebu ukázat, že jsou připraveni na jakoukoli konfrontaci.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já teď budu citovat mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který říká: „V současné mezinárodní situaci, která bývá k naší zemi agresivní a nepřátelská, je nezbytná schopnost bránit se.“ Jinými slovy, tedy velká země musí mít velkou armádu a pořádat velká cvičení? Rozumím tomu správně, pane Žáčku, takhle?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že to tak úplně není. Vidíme, že v současné době vlastně se válčí a jsou využívány zejména určité speciální způsoby boje určitých segmentů armád. A takto jaksi vševojskově působit, je to myslím si značně neobvyklé vysílat signál, že vlastně všechny druhy vojska jsou bojeschopné. Faktem je, že ten signál může být určitým způsobem, tady pan kolega zmiňoval nasazení moderní techniky nebo supermoderní techniky, tak nezapomeňme, že vlastně ty supermoderní tanky ať už z důvodu technických problémů nebo nedostatku nastavení posádky vlastně neprojely ani během nedávno Rudé náměstí, když bylo výročí 45. Čili možná to má být takový jakýsi reparát. Druhá věc, co může být paradoxní, může to být taky signál i jednomu pozvanému subjektu, a to je vůči Číně, takže je to pro ně velmi složité. A druhá, další věc, doplnil bych teda ten pohled vnitropolitický. Rusko vlastně a ministerstvo obrany a Sergej Šojgu jako muž, muž Putinův na tom nejvyšším postu, vlastně k tomu přistoupili v době, kdy Rusko není v nejlepší ekonomické kondici, čili zase tam zde musí být velmi silné důvody, aby jak dovnitř svým občanům v době, kdy popularita Putina klesá, tak v době, kdy se Rusko cítí ohroženo nebo ztrácí, viz konflikt na východní Ukrajině, Krym a další, tak takto reaguje a takto vysílá další takovýto vojensko-politický signál.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A jaký signál je to tedy vůči Číně, o které jste se zmínil?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že to je věc, která ukazuje a možná je to jakási reakce čínského vlastně ekonomického pronikání a nejenom čínského na Sibiř. A může to být i ukázka síly, byť se to zdá, že vlastně v Číně jsou partneři, protože vyslali vlastně asi tisíc vojáků na tuto akci.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
KSČM má takový svůj hlavní jeden argument a většinou tvrdí, že Rusko jenom reaguje na agresivní kroky ze strany NATO. Je tato odpověď, takto masivní odpověď adekvátní podle vás, pane poslanče Černý?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Víte, já, já nechci sklouzávat k tomu, abych se dopouštět toho, že začneme hledat, kdo co zavinil a jak to bylo historicky. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že poslední dobou jsme svědky prostě toho, že napětí bezesporu eskaluje. Je to škoda, je to promarněná příležitost. Před, já nevím, nějakými 10 lety se mluvilo o restartu vzájemných vztahů a o tom, že bychom se pomalu mohli dožít nějaké idylické budoucnosti a teď najednou úplně diametrálně opačná situace. Za tu dobu se toho nestalo tolik, aby to nešlo napravit. A osobně si myslím, že úloha těch nejmocnějších, a teď se bavíme o vojenské síle a to bezesporu platí pro Spojené státy stejně jako pro Rusko, jsou to bezkonkurenční supervelmoci, jaderné velmoci, tak na nich je ta zodpovědnost, aby ukázaly, že dokážou komunikovat i jinak než tím, že si budou předhazovat, kdo má větší ego, jestli ten nebo onen prezident, jestli ty nebo ony ozbrojené síly. Takže já bych to spíš tlačil do polohy: nechme toho vzájemného obviňování, kdo co zavinil a zkusme hledat prostě cesty. Dokažme si, že jsme předvídatelní, že umíme jednat tak, aby protivník nemusel mít strach z našeho počínání. Chápu, že poté, co vyšla dnes třeba ta kniha o Donaldu Trumpovi, to asi nebude jednoduché očekávání od Spojených států, ale jiná cesta podle mě není.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
My se teď podíváme na to, jak silnou Rusko má armádu a jak si stojí v porovnání s dalšími zeměmi a detailní obrázek nám o tom udělá Michal.

Michal KUBAL, moderátor:
Velmi rád. Padla tady jména několika zemí. Mluvili jsme o Spojených státech, mluvili jsme o Rusku, o Číně, to jsou klíčové vojenské velmoci, já přidám ještě jedno. Celkový počet vojáků zemí NATO, členských zemí NATO, to je 3,5 milionu, jak vidíme. Je to nejvíc z těch jmenovaných, ale pokud se podíváme na jednotlivé země, jednoznačně vede Čína. K počtu vojáků se samozřejmě ještě dostaneme, ale pokud jde o tanky, Američani zaostávají, minimálně v číslech. Vidíme tady zásadní rozdíl, čtyřnásobnou převahu Ruska. Nicméně jasnou převahu mají ve vzduchu nejenom co se počtu týče, Rusko se nicméně snaží eliminovat tuto převahu sofistikovanými protivzdušnými systémy, velmi efektivními a velmi respektovanými. Námořní síly má oficiálně nejpočetnější Čína. Nemusí ale kvantita vždycky znamenat kvalitu, hlavně dvě desítky letadlových lodí dávají Spojeným státům převahu ve světových oceánech a možnost rychle reagovat na krize téměř kdekoli na světě. I tady ale platí, že náskok Západu a Spojených států zejména se zmenšuje. Čína uvádí do výzbroje své letadlové lodě. Tady je pak celosvětový žebříček armád podle počtu vojáků slibovaný. V čele je suverénně Čína, vidíme skoro 2 miliony 200 tisíc vojáků, následuje Indie, Spojené státy, Rusko, Severní Korea potom má téměř milionovou armádu, následuje Pákistán, Jižní Korea a Írán. A Marcela teď k těm jednotlivým číslům dodá, co znamenají konkrétně v praxi.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ano, a to společně s Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd, je to odborník na jaderné zbraně. Dobrý večer do Českých Budějovic.

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK:
Dobrý večer i vám.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Jak reálnou vojenskou silou tedy Rusko momentálně disponuje?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK:
Rusko disponuje bezesporu velkou silou. Vy jste sami zmínili kvantitu kolem jednoho milionu vojáků. Nicméně to není všechno, ona tam ta tabulka byla zavádějící, protože opravdu neuváděla kvalitu. Známe velmi dobře bojeschopnost například izraelské armády a ta tam chyběla, protože množství vojáků ve zbrani není takové, ale izraelská armáda by byla schopna porazit většinu armád světa v hypotetickém konfliktu. Zpátky ale k tomu Rusku. Čili Rusko opravdu za posledních zhruba 10 let udělalo velký krok kupředu v modernizaci armády. Ono začalo modernizací jadernou a v tuto chvíli pokračuje modernizací konvenční. To je ostatně i jeden z důvodů oné demonstrace síly, která v tuto chvíli je prováděna na Sibiři.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Prezident Putin nedávno mluvil o supermoderních zbraních, o podvodních dronech, o raketách s jaderným pohonem a tak podobně. To už je skutečnost?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK:
To je kombinace reality a fikce. Všimněme si, že veškeré zbraňové systémy, které prezident Putin zmínil, že budou v dohledné době zařazovány do výzbroje, či jsou vyvíjeny, spojují dva prvky. Jednak je to jaderný pohon a druhým prvkem je, že to jsou raketové systémy. Rusko má obrovskou tradici v raketách, ve vývoji raket. Již za generálního tajemníka Chruščova byla tomuto zbraňovému systému dána obrovská priorita. Proto ostatně, jenom se vrátím, abych divákům upřesnil tu tabulku, kde váš kolega hovořil o tom, že Rusové mají ve srovnání se Spojenými státy nedostatek letadel. To je právě to, že oni ty bombardéry a jiné prvky letectva nahradili raketami. Takže ano, částečně prezident Putin hovořil v realitě, například ona nejničivější zbraň světa, což je dnes ruská strategická mezikontinentální balistická raketa Satan, bude nahrazena novou nástupnickou zbraní, která bude mít podstatně lepší dolet, manévrovatelnost, bez jakýchkoli problémů pronikne americkým protiraketový deštníkem a bude osazena až 15 hlavicemi, které by byly schopny samy o sobě anihilovat život například v České republice.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A můžete vyjmenovat, dejme tomu, ještě další dvě nebo tři špičkové mechanismy, špičkové zbraně, které má Rusko k dispozici?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK:
Určitě. Tam se ptáte jistě na konvenční zbraně. Zmínil bych, co se týká komparativní výhody například ruský protiletadlový systém S-400, který prakticky ve světě nemá ekvivalent. Tento systém je tvořen čtyřmi nezávislými typy raket, které jsou schopny být koordinovány a to od opravdu až do výšky zhruba 27 kilometrů s doletem 400 kilometrů. Čili ten systém je špičkový. Dále například připomeňme ruské balistické rakety Iskander. To je ostatně politická pěst Kremlu, protože tyto rakety jsou jakousi renesancí raket, raket nižšího než krátkého dosahu. To zmiňuji záměrně, protože v roce 1987 Ruská federace, v té době Sovětský svaz, podepsala smlouvu o likvidaci raket krátkého a středního dosahu, proto je udávaný dosah raket Iskander, které mimochodem pro zajímavost, další pro diváky, mají poloměr dosahu maximálně 10 metrů na tu vzdálenost 500 kilometrů. Takže opravdu to je mimořádně sofistikovaná zbraň, která je mimochodem rozmístěna v Kaliningradské oblasti. Takže vidíte, že kompletně Pobaltí, kompletně Polsko jsou zasažitelné touto zbraní. Konečně snad třetím příkladem mohou být sofistikované křídlaté rakety, či střely s plochou dráhou letu typu Kalibr, které Rusko otestovalo v Sýrii a ono je odpalovalo až z Kaspického moře. Ta raketa, která kopíruje terén, letěla opravdu až těch 1 500, 1 600 kilometrů a dokázala zasáhnout cíl.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže může Rusko konkurovat NATO, anebo ho předčí, pokud jde o vojenskou sílu?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK:
To je velice hypotetická otázka. Víte, to je, kdybyste se zeptala na potenciální konflikt, tak konflikt mezi NATO, nebo státy NATO a Ruskou federací je nemyslitelný, protože by neměl vítěze, a to oboustranně. Tento konflikt by bezesporu eskaloval v to, že by strana, která by prohrávala, použila jaderné zbraně a v tu chvíli se dostáváme do fáze jaderné apokalypsy a konce života na této planetě. Takže ten konflikt není reálný a je nepředstavitelný. Byl by pouze posledním konfliktem, který se kdy odehrál na Zemi.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Říká Vlastislav Bříza, děkuju vám za to.

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK:
I já díky.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Byť to nebyla příliš veselá a růžová vize, kterou pan Vlastislav Bříza nastínil, pokračujeme tedy v rozhovoru s poslanci Alexandrem Černým a Pavlem Žáčkem. My jsme viděli porovnání velikosti armád a velkou armádu má tedy Čína, mají Spojené státy, velkou armádu má i poněkud nevyzpytatelný Írán. Nebylo by třeba obracet pozornost i k těmto zemím a nejenom k Rusku? Nedělá se z Ruska takový arciďábel, pane Žáčku?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že máte pravdu. Faktem je, že tyto státy neorganizují tak spektakulární akce, jako je třeba Východ 2018. A to spojení s tím jaksi politickým režimem a jako součást jeho zahraniční i vnitřní politiky, myslím si, tam je určitá nebezpečnost při vědomí toho, co tady pan kolega říkal.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, zaznamenali jste výrok jednoho ze zakladatelů skupiny Pink Floyd Rogera Waterse. Budu ho citovat: „Chcete začít válku s Rusy? Jste blázni. Víte vůbec, s kým máte tu čest? Rusové vás osvobodili od fašistů za cenu života 20 milionů svých občanů. A vy s nimi chcete válčit? Co špatného vám udělali? O čem to vlastně mluvíte?“ Tento výrok vzbudil hodně pozornosti. Pane Černý, jak působí na vás?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Klidně to podepíšu, protože mně je velmi sympatický tento výrok. Hlavně je mi nesmírně sympatické i to, co zaznělo před chvílí. Prostě uvažovat o konfliktu mezi těmi uskupeními, řekněme, Aliancí a Ruskem, je naprostý nesmysl, to prostě nejde. Takže požadavek například Donalda Trumpa, aby všechny členské země zvýšily svoje výdaje na 2 % HDP, je absolutní nesmysl. To jenom zvýší obrovsky militarizaci, vytvoří to nebezpečí toho, že budeme mít tolik zbraní, že nebudeme vědět, co s nimi. My dnes neumíme utratit 60 miliard a chce se po nás, abychom jich měli k dispozici minimálně 120. To je prostě nesmysl.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To vědí i politici, že ten konflikt by byl konec této planety, že k němu nemůže dojít, tak je to celé jenom všechno taková hra tedy?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Není to hra. Určitě existují skupiny...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tak co to je?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
A zájmy, které se tím naplňují. A o tom není pochyb. Prostě zbrojařská lobby ve Spojených státech, ale stejně tak v Rusku, má bezesporu zájem na tom, aby zvyšovala svoje zisky, svoje příjmy, a to nejde asi jinak, než tím, že budou produkovat něco. A když to budou produkovat, budou to muset alespoň částečně i spotřebovávat. Bohužel, ta logika je neúprosná.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Je Rusko skutečně tou největší hrozbou pro Evropu? Není Evropa hrozba sama pro sebe, já myslím kvůli vnitřním sporům, kvůli poněkud těžkopádnému rozhodování, kvůli neschopnosti rychle, efektivně se rozhodnout, kvůli zhoršujícím se vztahům se Spojenými státy, s Tureckem?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že to jsou nesouměřitelné věci. Ty problémy, které řešíme v rámci Evropské unie například a to, co vlastně je, řešíme kvůli Rusku a jeho současnosti a minulosti. Mimochodem já bych teda dodal, že bych ten výrok nepodepsal. Podívejme se, kolik mrtvých přinesly komunistické režimy po celém světě. Samotný sovětský režim před 2. světovou válkou a připomeňme, že v letech 39, 41 Sovětský svaz byl spojencem nacistického Německa, on vlastně zahájil něco, co pak skončilo málem porážkou Stalinova Sovětského svazu. Takže já si myslím, že ta realita tehdy byla složitější, že ji prostě jaksi kulturní představitel nezná. Ale my bychom to vědět měli, protože to je součást jak ta 2. světová válka, tak i její vyústění srpen 68, je to součást naší politické historie a my bychom si to měli velmi dobře pamatovat a také se podle toho řídit a řídíme se tím například, že jsme součást NATO.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Je podle vás, pane Černý, rozšiřování NATO v tuto chvíli na místě a pokud, která ze zemí k němu má nejblíž? Ukrajina, Bosna, Makedonie, Gruzie, Švédsko?

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
No, já bych byl strašně rád, kdyby už žádná země nepřibyla do Severoatlantické aliance a dokonce by mně ani nevadilo, kdyby se jeho velikost začala postupně zmenšovat. Bylo by to velmi, velmi pozitivní. A jsem hluboce přesvědčen o tom, že právě rozšiřování Aliance tak, jak probíhalo v těch několika etapách v minulých letech, je jednou z vážných příčin eskalace napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí a Spojenými státy zvlášť, takže je to právě o tom, že expanze Severoatlantické aliance je jednou z příčin.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nicméně Aliance garantuje bezpečnost svých členů, tedy i Česka a pan Žáček nesouhlasně kroutí hlavou.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
To se nedá na tohle reagovat. Samozřejmě vždycky je akce a reakce, ale myslím ty stereotypy, které jsou vidět v ruské imperiální politice, to znamená ty sféry zájmů, to, že stát nejbližší Rusku, například Pobaltí nebo, nebo Ukrajina, nebo Gruzie si může o svém osudu rozhodnout sama, to je pro Rusko nepředstavitelné. Čili to jsou podle mě stereotypy minulosti a z těch se Rusko musí dostat, abychom se mohli posunout dál.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Je reálné, aby se z nich pod současným vedením prezidenta Putina dostalo?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že to možné není, že tady třeba v 90. letech, jak zde bylo řečeno, byly nastartovány procesy té strategické spolupráce mimo jiné i s NATO, ale je vidět, že teda ty, řekl bych staré imperiální politiky a ten duch té minulosti jaksi nevyvanul a že se to odráží i v současné politice a proto je to dneska komplikované tak, jak to je.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Prosím.

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Já bych nerad se pouštěl do historických rozborů a analýz, ale když budeme skutečně důslední, zkusme si odpovědět na otázku, co dělají Spojené státy na, tuším, 750 základnách po světě. Hájí mít a demokracii. To jsme slyšeli už mockrát. Kdo vyvolalo celou řadu konfliktů, které přinesly obrovské oběti? Co bylo, co předcházelo situaci v Libyi, v Sýrii, v Egyptě? Prostě v zemích, které neříkám, že byly ideálem demokracie a vzorem pro nás, ale rozhodně na tom nebyly tak dramaticky špatně jako jsou teď po zásazích vývozu demokracie Made in USA. To jsou prostě věci, které by vyžadovaly mnohem hlubší rozbor a bezesporu by toho na rukách Spojených států zůstalo obrovské množství.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já bych jenom reagoval na ty základny. Kolik z těch základen bylo vlastně vytvořeno z důvodu bipolárního světa a souboje Spojené státy - Sovětský svaz před rokem 1991. Ten počet jejich poklesl, že dneska jsou to místa samozřejmě na základě jaksi vojenské kapacity stability, že ten svět se nerozpadl do více celků, to si myslím, že je tato páteřní síť vlastně americké armády. A samozřejmě kdybychom měli víc času, tak se můžeme bavit i o těch dalších konotacích.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A pánové, poslední věc a prosím vás o velmi stručnou odpověď. Česko a přítomnost americké armády v něm, ano nebo ne? Pane Černý.

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Přijedou-li na návštěvu jako turisté nebo na exkurzi, jsou vždycky vítáni, ale jinak si myslím, že jejich přítomnost tady je naprosto neopodstatněná a byla by kontraproduktivní ve všech směrech.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Já si myslím, že třeba bylo obrovskou chybou, že se nám nepodařilo vybudovat základnu, ten radar, o který byl sveden velký vnitropolitickými souboj s těmi zahraničními konotacemi, myslím si, že to byla škoda.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Hosty Událostí, komentářů byli poslanci Alexander Černý z KSČM. A Pavel Žáček z ODS, oběma vám děkuju.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/:
Děkuju za pozvání.

Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Na shledanou.