12. února 2015
Interpelace na ministra průmyslu a obchodu ve věci trvalého úložiště radioaktivního odpadu v ČR
Ústní interpelace poslance Jana Zahradníka na ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci trvalého úložiště radioaktivního odpadu v ČR.
Jan Zahradník:
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká případného záměru budoucího budování trvalého úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Vzhledem k tomu, že záměr zahájit byť jen průzkumné práce ve vybraných lokalitách vyvolává poměrně značnou nervozitu a je důvodem k častým dotazům, dovoluji si vám, vážený pane ministře, položit následující otázky.
1. Jaké rozměry bude případná stavba mít a jaký časový horizont je plánován pro její bezpečné fungování?
2. Kdy by měla být případná stavba zahájena a jaké budou přibližně náklady na její vybudování?
3. Jaké jsou zkušenosti s fungováním podobných staveb ve světě?
4. Objevují se názory, že současný jaderný odpad, to, co dnes považujeme za jaderný odpad, by mohl být v budoucnosti strategickou surovinou. Zabývají se nějaká pracoviště výzkumem v tomto směru?
5. Je pravdivá informace, že Česká republika plánuje ukládat ten odpad tak, že jej již principiálně nebude možné vyjmout a případně znovu použít?
Děkuji předem za odpovědi.
Jan Mládek:
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi reagovat na tuto interpelaci. V úvodu bych chtěl požádat, abych mohl odpovědět na některé věci písemně, protože nejsem připraven tady improvizovat, zejména ne na téma rozměrů stavby, přesných nákladů, ale přece jenom některé věci bych rád sdělil, protože se touto věcí opravdu zabýváme.
Ministerstvo průmyslu a obchodu má podřízenou instituci, která se jmenuje SÚRAO, čili Správa jaderných úložišť. Je to instituce, která - to je málo známo - již úložiště provozuje. Jedno je uzavřené úložiště nízkoradioaktivního odpadu Hostim a pak je tady ještě další úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova. Částečně je využívána i kapacita úložiště Dukovany. Kapacita úložiště Bratrství bude vyčerpána v roce 2018, kdy úložiště bude uzavřeno.
Nicméně dotaz byl směřován k něčemu trochu jinému, to znamená, co se stane s vyhořelým jaderným palivem. Chtěl bych říci, že byly vytipovány na základě geologických parametrů lokality, kde by podle prvotních odhadů mohlo být jedno úložiště postaveno. Jsou to: Čertovka v Lubenci, Ústecký kraj, Březový potok Pačejovice, Chanovice Plzeňský kraj, Magdaléna Jistebnice, Vlksice Jihočeský kraj, Čihadlo Pluhův Žďár, Lodhéřov Jihočeský kraj, Hrádek Nový Rychnov, Rohozná Kraj Vysočina, Horka Budišov, Oslavička Kraj Vysočina a v Dolní Rožínce, Kraj Vysočina.
V této chvíli probíhá snaha zahájit první fázi geologického průzkumu. Ten geologický průzkum byl rozdělen do dvou etap. První je neinvazivní, aniž by se nějakým způsobem kopalo hlouběji než dva metry. Bude to děláno z povrchu poté, co dojde k odsouhlasení tohoto geologického průzkumu. Pak by měla následovat druhá etapa geologického průzkumu, kdy už by měly být prováděny zemní práce. Smyslem tohoto geologického průzkumu je zjistit, které lokality jsou vhodné, protože bylo na základě dosavadního geologického průzkumu vytipováno těch sedm lokalit, které by měly být vhodné k uložení radioaktivního odpadu, ale na to jistota úplně není, proto je třeba další geologický průzkum.
To, co je v tuto chvíli nešťastné, je to, že v řadě oblastí je blokován samotný geologický průzkum, který v žádném případě neznamená zahájení stavby. Ten znamená pouze zjištění, jestli je lokalita vhodná, protože těch lokalit je sedm. Může se stát, že při podrobnějším průzkumu se zjistí, že nakonec vůbec není vhodná na výstavbu jaderného úložiště. V tuto chvíli se zdá, že by mohl být zahájen geologický průzkum v některých lokalitách na Vysočině, kde v podstatě je již souhlas obcí, a jediní, kdo protestují, jsou občanská sdružení, která nejsou v dané lokalitě, což samozřejmě mohou, ale přece jen to o něčem svědčí.
Podotýkám, že již samotný geologický průzkum znamená dotace, které jsou určeny na přípravu této lokality.
V ideálním případě - a podotýkám, to bych chtěl ještě zdůraznit - my jednáme se všemi obcemi, dokonce se z nich stala pracovní skupina vládní rady pro energetickou a surovinovou politiku, tak aby byl přístup i těchto obcí do diskuse o této záležitosti, protože samozřejmě výstavba jakéhokoliv úložiště není možná bez souhlasu obce, resp. obcí, kterých se to týká, protože jich je zpravidla několik.
V optimálním případě by v roce 2020 měl proběhnout výběr dvou kandidátních lokalit, to znamená, že bychom snížili počet lokalit ze sedmi na dvě, které by byly dále rozvíjeny, protože musí být jedna záložní lokalita.
Jan Zahradník:
Děkuji, pane předsedající. Já přijímám nabídku pana ministra na stručnou písemnou odpověď v některých věcech.
Jenom připomínám jednu věc. Ty časové horizonty vyplývají z fyzikálních podmínek uložených materiálů a pro jejich bezpečné uložení jsou tady v řádu sta, možná tisíců let, po kterých by to úložiště mělo být bezpečné. Jenom si uvědomme, že sklad munice ve Vrběticích se začal vymykat kontrole již za necelých deset let. Takže tady prosím, aby skutečně celé té myšlence o tomto principu vůbec, proč tyto materiály trvale nevratně ukládat, jsou smysluplné.
Jan Mládek:
Já bych chtěl poděkovat panu poslanci Zahradníkovi prostřednictvím vás, pane předsedající, že základní odpověď bude písemná.
Nicméně bych chtěl dodat ještě jednu věc. Ono je to také o tom, jaké máme alternativy. Je samozřejmě možné se dohodnout, jako se tomu stalo v Německu, že se žádné trvalé úložiště budovat nebude. Výsledkem toho je, že Německo má v tuto chvíli 19 dočasných úložišť vedle jedné každé jaderné elektrárny. Já osobně si myslím, že to riziko je daleko větší například v tom případě Německa, 19 úložišť, z nichž jedno každé může být předmětem teroristického útoku, náhodného pádu letadla nebo nějakého jiného selhání, než mít jedno centrální úložiště, na které je možné soustředit ochranu.
Žádné další alternativy moc nejsou. Bylo tady zvažováno evropské úložiště. To v tuto chvíli vypadá jako fata morgana. Pak bylo ještě zvažováno, že by to bylo možné vyvézt do nějakých oblastí na Sibiři, kde je i tak zvýšená radiace. To se obávám, je též mimo mísu. Je tam ta poslední varianta, která byla zmíněna, to je, že to bude přepracováno na jaderné palivo nového typu, ale to je v tuto chvíli trochu science fiction, že to skutečně tak bude. Děkuji.
RNDr. Jan Zahradník
člen vedení poslaneckého klubu PČR
zastupitel statutárního města
člen regionální rady
