Brusel a politická zbabělost nás nezachrání

20. května 2015
Brusel a politická zbabělost nás nezachrání

Kvóty na rozdělování uprchlíků ukazují krizi Evropské unie a ztrátu schopnosti čelit problémům. Jsou projevem bezradnosti. Nezvládnutelný tlak imigrantů se nebude řešit politicky, ale byrokratickým přidělováním lidí do zemí, kam oni nechtějí a které na jejich pobyt nejsou připraveny.

 
Politické a intelektuální pokrytectví se krátkodobě vyplácí, i když má devastující účinky. Zažili jsme to mnohokrát, třeba u evropské ústavní smlouvy. Teď se to opakuje. Kdo je proti kvótám, je sobecký rasista, do sebe zahleděný nacionalista, postrádá soucit a cit pro solidaritu. 
 
Hloupost těchto nálepek je směšná. Propagandistům kvót mohu jen vzkázat: skončí to zase špatně, jako všechny pokusy tlačit evropskou integraci tam, kam nepatří. 
 
Evropa čelí nebývalé vlně uprchlíků (jen loni více než 600 tisíc). Důsledky tzv. arabského jara, krize Blízkého východu a radikální islám vyhánějí zoufalé lidi z jejich zemí. S nimi přicházejí ti, kteří chtějí výhody evropského sociálního státu. Mezi nimi i stoupenci radikálního islámu. A také ti, kteří už zde mají příbuzné a vědí, jak na to. 
 
Těžko se rozlišuje, kdo je kdo. Víme ale třeba, že první destinace (jako je např. Itálie, Řecko či Kypr) nejsou cílové země. Většina imigrantů končí v Německu, ve Francii, ve Skandinávii. Proč asi? 
Víme toho víc, jen o tom nemluvíme. Imigranti přicházejí do Evropy po desetiletí, řada z nich se stala obohacující součástí našich politických národů, ať už jako elity, nebo jako pracovní síly v profesích, které ve státech blahobytu už nikdo nechce dělat. 
 
V posledních letech roste však počet těch, kteří se neintegrují. Využívají sociální stát, ale nerozumí společnosti, která je přijala, a odcizují se jí i ve druhé a třetí generaci. Evropa přestává zvládat už i mírnější vlny imigrace, natož aby si mohla dovolit přijmout tu, která se na ni valí nyní. 
 
Máme také zkušenosti. Ve Švédsku zkusili rozdělovat uprchlíky mimo města, aby nevznikala ghetta. Výsledek? Zvýšila se závislost na sociálních dávkách a nezaměstnanost mezi uprchlíky i místními obyvateli. 
 
Jak asi dopadne rozdělování lidí po Evropě? Vědecké studie jasně prokázaly, že nucená relokace snižuje ochotu k integraci. Navíc pilotní projekt na Maltě nedopadl příliš dobře. Ale to vše v Bruselu klidně ignorují. 
 
Kvóty neřeší nic z problémů s migrací. Jen hodně naivní člověk může věřit, že to skončí u 20 tisíc imigrantů, z toho 525 lidí pro ČR. Co ty další statisíce, navíc posíleny myšlenkou, že je EU přijme? 
 
Kvóty musíme jasně odmítnout. Jsem rád, že jednou konečně mohu zahraniční politiku Sobotkovy vlády podpořit. Měli bychom jít ještě dál a vedle nesouhlasu v Radě ministrů a Evropské radě případně využít i tzv. proceduru žluté karty a blokovat kvóty i skrze náš parlament. Odmítnout kvóty je nutnost a akt odpovědnosti i zdravého rozumu. Ale není to řešení problému. Musíme změnit imigrační politiku, posílit legální migraci, chránit vnější hranice, a když to nedokážeme, tak obnovit ty vnitřní. Je třeba postavit se obchodníkům s lidským neštěstím.
 
Nesmíme být ale neodpovědní a sobečtí. Musíme se začít více starat o uprchlíky v místech konfliktu, spolupracovat s dotčenými zeměmi, pomáhat tam vytvářet podmínky pro život. Jde o hodně. Evropa je ohrožena. Bez odvážných politických rozhodnutí nepřežije. Bruselští byrokrati a politická zbabělost nás určitě nezachrání. 
 
http://pfiala.cz/  •  FACEBOOK  •  TWITTER