Hrozba teroristických útoků v Evropě je tak vysoká, že nelze zachytit všechna rizika
10. prosince 2014

Miroslava Němcová: Hrozba teroristických útoků v Evropě je tak vysoká, že nelze zachytit všechna rizika

Projev předsedkyně mandátového a imunitního výboru Miroslavy Němcové na 25. schůzi Poslanecké sněmovny.

 
Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, tento bod jsme požadovali projednávat v Poslanecké sněmovně již před měsícem, bylo to těsně po oněch kriticky nešťastných událostech ve Francii, v Paříži. Ukazuje se, jak čas rychle letí a jak ona ztráta času, kdy se k projednávání tohoto tématu dostáváme až nyní, jak hraje proti té možné debatě, která by měla silný náboj se vzkazem pro naše občany, nebyla by pouhou statistikou, tak jak jsme ji slyšeli z úst pana ministra Chovance, jak tento čas jsme zkrátka promarnili.
 
Já jsem přesvědčena o tom, že debata se má vést jiným směrem, než jak jsme to nyní slyšeli. Je určitě v pořádku, že dostaneme statistiku toho, kolik ze kterých zemí sem přichází utečenců, kolik z které země žádá o azyl na našem území, co zhruba nás může čekat, a to jsem z toho nepochopila projevu pana ministra, co nás může čekat zhruba v příštích měsících, zda tento nárůst posílí nebo neposílí, jak se chceme postavit k politice azylu, jak se chceme postavit k politice získávání státního občanství, jak chceme zpřísnit tato pravidla právě proto, abychom zajistili to, jak máme napsáno na tabuli, tedy bezpečnostní situaci České republice, a to ve vztahu k imigračním vlnám, které jsou v pohybu.
 
Pan ministr Chovanec měl bezpochyby pravdu, že je to největší vlna migrantů, která nyní po druhé světové válce zaplavila svět. Miliony lidí jsou na postupu, zatím je zachytávají pouze některé země, a situace nevypadá, že by mohla být snadno vyřešena. Vidíme podle EUROPOLU např., který přiznává, že hrozba teroristických útoků v Evropě je nyní tak vysoká, že v žádném případě nelze zachytit všechna možná rizika. Máme zde zprávu o tom, jak v Německu, Francii, Belgii, Nizozemí existuje až 20 spících teroristických buněk možná se 120, možná se 180 členy připravenými zaútočit. V této souvislosti jistě nemyslíme pouze na to, co se odehrálo v Paříži, protože každý máme paměť delší než v horizontu jednoho měsíce, umíme si srovnat v hlavě ony útoky už minimálně od roku 1980, které postihovaly země všech kontinentů, snad kromě Antarktidy. Všechny země, které kdy se postavily islámskému teroru, tak na to svým způsobem doplatily tím, že teroristický atak je dříve nebo později neminul.
 
Já bych tu také mohla jako pan ministr číst nějakou statistiku, mám ji připravenou, o tom, ve kterých zemích od roku 1980 islamisté, ať už to byl Talibán, Al-Kaída nebo nyní Islámský stát, zaútočily, kolik tisíc obětí mají na svědomí. My se přece ale potřebujeme dostat k něčemu jinému. My se potřebujeme dobrat v této diskusi k otázce toho, co reálně může udělat česká vláda pro bezpečí našich občanů na našem území, jak jsou jednotlivé resorty připraveny na svůj úkol, tedy bych se chtěla konkrétně zeptat nejprve pana předsedy vlády a pana ministra zahraničních věcí, který tu není, ale oni jsou dvě rozhodující postavy v této věci: Jak konzultují s panem prezidentem zahraniční politiku, jak docházejí ke shodným stanoviskům, jak tato stanoviska jsou prezentována na mezinárodní úrovni.
 
Já mám dojem, že jsme sice tady v Poslanecké sněmovně už několikrát se snažili navodit debatu o zahraniční politice naší země, vláda tuto debatu nepodporovala, a když tak, tak pouze s ujištěním, že se bude snažit o nějaké konzultace s Hradem, že víceméně to funguje, že pan prezident ladí a zajímají ho názory vlády, no ale potom přijde na věc a jsme konfrontováni s tím, jak to vypadá v realitě. Tady v Poslanecké sněmovně slyšíme, jak se na Hradě konzultuje a ladí, a potom se dozvíme při každém jednotlivém výjezdu pana prezidenta za naše hranice, že sladěno není nic a že s údivem na nás hledí jak partneři z NATO, tak partneři z Evropské unie a už vůbec neví, co si s Českou republikou mají počít.
 
Čili moje otázka zní na pana premiéra, jak skutečně přijímá svou ústavní roli, ústavní roli vlády, která zodpovídá za kroky prezidenta, jak se chce s touto ústavní rolí popasovat bez toho, že by uhýbal, jakkoli chápu, že to má těžké, protože uvnitř sociální demokracie je stále silné křídlo, které podporuje pana prezidenta Zemana, a pan premiér musí tančit mezi vejci, aby to ustál. Ale mě toto nezajímá, co si sociální demokracie uvnitř chce, může nebo musí vybojovat. Mě zajímá bezpečnostní politika státu a zajímá mě, zda předseda vlády je schopen dostát své roli, tedy člověka, který zodpovídá za zahraniční politiku naší země. A neuvádí Českou republiku jako zemi, nad kterou visí otazník jako země chaotické, nespolehlivé a neperspektivní.
 
Dále bych chtěla znát odpověď na otázku z Ministerstva obrany, co se děje s vývozem zbraní z České republiky, zda se nemůže stát, že přijdou do nesprávných rukou, zda skutečně máme pod kontrolou vývoz tak, aby nemohl sloužit právě teroristům. My jsme tyto otázky sdělovali už na našich tiskových konferencích před 14 dny, před třemi týdny a já jsem očekávala, že v zahájení této debaty vystoupí předseda vlády. Nechci tím říci, že pan ministr vnitra k tomu není kompetentní člověk, ale jedná-li se o bezpečnostní situaci státu v kritických podmínkách, jichž jsme nyní svědkem, očekávala bych, že zde bude jasné srozumitelné slovo nejprve předsedy vlády, který nám představí obecný rámec, a poté jednotliví ministři, tak jak jsme je o to požádali, řeknou, co ze své pravomoci, ze svých kompetencí mají připraveno a co chtějí podniknout.
 
Chtěla bych tedy slyšet od ministra kultury, jak nahlíží na aktivity muslimů na českém území, jak to, co čteme z některých jejich textů, které se hlásí k tomu, že by chtěli, aby česká společnost byla islamizována, aby se rozvíjelo to dobré, co naše kultura obsahuje, ale aby to bylo v souladu s islámem a aby byla česká kultura postupně inspirována islámskými hodnotami, zda Ministerstvo kultury se k tomu nějak staví, co na to říká, jak jedná s muslimskými obcemi, jaký přehled o nich má. My se sice dočítáme v médiích, že je mezi chaos, že jedny jsou spíše takové, obávám se říci přímo militantní, ale vidíme to z některých vystoupení jejich zástupců, konkrétně pana Abbáse např. v televizním vystoupení, nebo jsou zde takoví, kteří se hlásí spíše k umírněnému křídlu, jakkoli potom sami ve svých textech říkají, že nic jako umírněný muslim neexistuje, že to je protimluv. Čili chtěla bych něco takového shrnujícího, nějaký postoj ministra kultury bych chtěla slyšet, když už ne pro nic jiného, tak proto, že zde byla avizována iniciativa některých členů Poslanecké sněmovny, hnutí Úsvit, kteří chtějí zpřísnit zákon, který se týká registrace náboženských společností, pan ministra odpovídal, ale v tisku, nikoliv v Poslanecké sněmovně, že vlastně je to volání na nesprávném hrobě, protože nic takového není zapotřebí, protože zákon všechna rizika, o kterých se hnutí Úsvit zmiňuje, tak zákon všechna tato rizika umí eliminovat.
 
Já bych chtěla slyšet, aby nám řekl tady, jak je to s oněmi zvláštními právy náboženských společností a církví k tomu, aby mohly např. působit v armádě, v sociálních službách, ve školství, mohly oddávat atd., jak je to tedy přesně upraveno dnes a co všechno by musely muslimské obce v České republice splnit, aby onu registraci získaly. Já osobně to vím, protože jsem se tímto tématem zabývala, ale myslím si, že část členů Poslanecké sněmovny by toto vysvětlení přijala s povděkem, protože by to pro ně znamenalo daleko širší informaci tak, aby mohli komplexněji tuto otázku pojmout, a zároveň by tímto splnil také pan ministr svou povinnost k veřejnosti.
 
Chtěla bych slyšet také od Ministerstva financí, jak se staví ke zprávě BIS, která zmiňuje divné toky peněz, které fungují mezi některými představiteli muslimských obcí a některými zahraničními subjekty a některými státy z arabského světa. Má tyto informace, chtěla bych tedy slyšet od ministra financí, jakým způsobem se k tomu staví. Zda konzultuje a napomáhá BIS k tomu, aby byl objasněn původ peněz, kterými například některé muslimské organizace v České republice disponují.
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí by nám mělo říci, když už jsme slyšeli onu statistiku o tom, kolik je zde uprchlíků, jak budou do budoucna zajištěny peníze pro sociální programy pro tyto lidi. Protože není možné si představovat to, že se zde sice dozvíme, že je tady kapacita 700 míst v některém zařízení nebo dřívější ubytovně nebo azylové ubytovně, ale k tomu patří také nějaké peníze a měli bychom zhruba vědět, o jaký obrys peněz by se mohlo jednat v tomto roce, co se dá předpokládat v příštím roce.
 
Pak je tady speciální otázka našeho vystupování na zahraničních fórech, jak jednotliví ministři hájí Českou republiku, jak jsou srozumitelná naše stanoviska. Pan ministr Chovanec zde před chvílí řekl o tom, že kvóty jsou jednoznačně pasé. Já jsem mu za to vděčná. Děkuji mu za to, protože ještě v prosinci jsem slyšela některé odpovědi některých představitelů České strany sociálně demokratické a ty uvažovaly o možných kvótách uprchlíků, které by byly rozděleny mezi jednotlivé členské státy Evropské unie. A dokonce se v rámci sociální demokracie uvažovalo, nebo to možná byl jenom návrh pana ministra Chovance, to nevím, o nějakém celostátním referendu, které by mohlo rozhodnout o tom, zda budeme nebo nebudeme přijímat uprchlíky, čímž se vláda jednoznačně zbavovala své povinnosti vládnout a řídit věci.
 
Potřebovala bych na tyto otázky odpovědět. Jak vypadá naše vystupování v zahraničí? Chtěla bych si představit, jak přijede předseda vlády nebo některý z kompetentních ministrů na jednání, to si představit umím, ale chtěla bych od vás informaci, jak to vypadá, když se vás zeptají: a jak to myslel ten pan prezident, když řekl, že na Ukrajině jde o chřipku. Jak to myslel, že Rada bezpečnosti má vytáhnout proti Islámskému státu? Co na to odpovídáte? Vy říkáte: on náš pan prezident sem tam něco plácne, my ho ani moc nebereme vážně. Nebo mu říkáte: ne, je to hlava státu a co řekne, to je svaté, a tak to prostě je, berte ho za bernou minci. Já bych chtěla vědět, co je skutečná politika této vlády a jak ji obhajuje na zahraničních fórech právě i ve vztahu k tomu, že prezident republiky mluví hot, a ministr zahraničí ho umravňuje, občas i předseda vlády, jak tomu bylo ze Spojených států amerických, a říkají čehý.
 
To je tedy několik mých drobných postřehů k tématu. Ráda bych upozornila, že onen program MEDEVAC, který zde byl zmíněn panem ministrem Chovancem, vznikl již v roce 1993. Bylo to za vlád s účastí Občanské demokratické strany. Má pomáhat právě léčbě těch, kteří jsou postiženi v zemích konfliktů. Byl rozšířen za vlády ODS v roce 2012 právě na zdravotnickou pomoc dětem ze syrského území. Možná pro férovost debaty by tohle bylo prospěšné dodat, abychom přesně věděli, co která vláda kdy udělala a co neudělala. Tolik několik mých poznámek. Já doufám, že debata se ještě rozvine tak, abychom nezapomněli na všechny aspekty, které k tomu náleží. Kdybych měla zmínit jeden za všechny a který pan ministr opomenul, tak řeknu, jak to bude s oním volným pohybem v rámci Schengenu. To by mě velmi zajímalo, zda zahraniční jednání na půdě Evropské unie dospěla k nějakému závěru, nebo je svoláno mimořádné jednání, kdy se uskuteční a s jakou pozicí tam půjde Česká republika.
 
Děkuji prozatím za pozornost.
 
Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

poslankyně PČR

Více o autorovi