21. ledna 2015

Děti by měly mít jistou povinnost postarat se v důchodu o své rodiče

Mimo jiné i proto, že nechci už být dlouhý, mám pocit, že marná snaha opozice vyprovokovat vládní koalici k tomu, když jednu záležitost nebo jeden princip, který by do budoucna měl šanci zajistit alespoň nějaké důchody těm, kteří se dostanou v budoucnosti do důchodového věku, ruší, tak aby řekli, co tedy místo toho jiného. V kampani jsme se to nedozvěděli. V kampani jsme jenom slyšeli o tom, že druhý pilíř je hanba a že je potřeba ho zrušit, a nenabízelo se tam to řešení. Teď už jsme v situaci, kdy nějaké řešení bude třeba dát na stůl, a má-li být dlouhodobé, je potřeba jednat napříč politickým spektrem, chceme-li, aby ten systém byl nějak udržitelný. To tady z toho nevidím. Mám pocit, že si z toho začínáme dělat příliš velkou legraci, přestože se jedná o velmi vážnou věc.

Moc bych se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího, jestli pan kolega Hovorka myslel opravdu vážně - protože to byl jediný systémový (s úsměvem) z mého pohledu krok, když říkal, že bychom měli poděkovat všem těm, kteří mají hodně dětí, nebo rodinám s hodně dětmi, protože to je ta jistota do budoucna, aby někdo platil ty daně. Já mám pocit, že tak to tedy určitě není. Že my bychom měli spíše podporovat ty rodiny, které myslí na budoucnost a chovají se ekonomicky tak, aby myslely na to, že jsou schopny uživit samy sebe i svoje vlastní děti.

Možná bychom měli - ještě jednu poznámku - budovat systém, aby také děti byly nuceny myslet na své staré rodiče. Já jsem vždycky preferoval něco jako princip, kdy v okamžiku, kdy někdo platí alimenty na své dítě, zjednodušeně řečeno se starší člověk stará o své děti, že by měly mít také děti jistou povinnost vůči svým rodičům, pokud se o ně nestarají a pouze je odloží do domova důchodců.