18. prosince 2014

Kolikpak dnes máme Václavů Havlů?

Kdekdo do něj promítá svoje uskutečněné i neuskutečněné sny, svoje boje a prohry, svoje „krátké kalhoty“. Havel v tomto směru neunikl Masarykově osudu.

Ale tomuto archetypu neunikli ani Havlovi protivníci. Nepřou se dnes s konkrétním člověkem, ten už bohužel není mezi námi, diskutují se symbolem, který se každým útokem zvětšuje.
 
Skutečný Václav Havel měl jistě mnoho chyb (jak překvapivé!, ale copak znáte člověka bez chyb?) a názorů, s nimiž bylo možno nesouhlasit, a které se ukázaly jako mylné. Ale měl taky velkou víru ve svobodu. A hlavně: za každého mluví jeho činy. Havel byl vězněn, protože se zastával svobody druhých, protože věřil hodnotám a principům, kterých se pro osobní prospěch nehodlal vzdát. Před tím nezbývá než v úctě zmlknout. Kdyby neudělal nic jiného, stačilo by to.
 
Václav Havel proti stranám, politice, trhu, smějící se s dalajlamou a Rolling Stones, to je Havel českého politického kýče. Václav Havel byl ale také především odvážnou a silnou osobností, nebál se jít se svým přesvědčením proti proudu, proti dobovému mainstreamu, a byl za to připraven zaplatit vysokou cenu. To je hlavní důvod, proč bychom si ho měli připomínat a proč může být příkladem i symbolem boje za svobodu.
 

Štítky:
Václav Havel