Projev na 23. schůzi Poslanecké sněmovny
3. prosince 2014

Jana Černochová: Projev na 23. schůzi Poslanecké sněmovny

Projev na 23. schůzi Poslanecké sněmovny

Vážené dámy, vážení pánové,
 
dovolte mi říct pár slov ke kapitolnímu sešitu Ministerstva obrany České republiky na rok 2015. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi Stropnickému, že tady sedí a bude mne poslouchat.
 
Jsem velice ráda, že po letech poklesu umožnil ekonomický růst, který pociťujeme od počátku letošního roku, zvýšit i rozpočet Ministerstva obrany, resp. našich ozbrojených sil. Rozpočet se zvyšuje v absolutních hodnotách, což je velice dobře. Dovolím si ovšem poznámku na okraj, která může být takovým čertovým kopýtkem vládou nalinkovaného růstu. Pokud hodnotíme rozpočet Ministerstva obrany jako podíl na hrubém domácím produktu, zjistíme, že i přes absolutní růst v příštím a následujících letech roste podíl pouze velice mírně o setiny procenta. K tomu bych měla dvě poznámky. Je veliká škoda, že pan premiér Sobotka, resp. i předsedové vládních stran, ale z jeho vůle, z jeho podnětu, nepřistoupili na již domluvenou dohodu téměř všech politických stran zastoupených v této Poslanecké sněmovně, aby rozpočet Ministerstva obrany dosáhl do roku 2025 2 % HDP, nikoli jen a pouze 1,4 % do roku 2020. Připomenu, že 2 % HDP jsme přislíbili ještě před vstupem do NATO našim spojencům. Myslím, že by tento závazek byl dosažitelný, byl adekvátní zhoršující se bezpečnostní situaci na východě i jihu našeho zájmového prostoru a umožnil by umazání vnitřního dluhu, dokončení modernizace a rozvoje naší armády. Obávám se tedy, že přesně to bude v budoucnu zapotřebí. Navíc by byl závazkem pro velkou část politického spektra, takže by armáda měla jistotu bez ohledu na střídání politických sil.
 
Druhá moje poznámka se týká toho, že byť rozpočet v absolutních hodnotách roste, přesto budeme nadále patřit na chvost v Severoatlantické alianci, protože pokud se potvrdí odhady, rozpočet na obranu nebude držet krok s rostoucí ekonomikou a tedy ani HDP. Ochota investovat do obrany a být plnohodnotným spojencem se mimo jiné poměřuje právě tímto podílem. Zatímco škrty v obranném sektoru v dobách ekonomické krize jsou tolerovány - ostatně si jimi prošla opakovaně většina členských zemí NATO - očekávala bych od pana premiéra, že v době příznivější ekonomické situace se projeví tato okolnost i ve zvyšování rozpočtu, resp. jeho podílu na HDP. Abych, prosím pěkně, nebyla dezinterpretována, zopakuji, že nekritizuji vládu za to, že nezvyšuje rozpočet na obranu, naopak jsem tomu ráda. Jen říkám, že růst by mohl, vlastně měl, být prostě vyšší. Ruská expanze a provokace vůči Západu i akce teroristů na Středním východě a v severní Africe jsou naprosto viditelným ohrožením našich zájmů i našeho geografického prostoru a jedině kvalitní odstrašivá síla a kvalitní transatlantické spojenectví může být zárukou naší bezpečnosti.
 
Zvyšující se rozpočet má ovšem ještě jeden aspekt - umět dobře, tedy efektivně a kvalitně utrácet je stejně těžké jako moudře škrtat. Možná to, co jsem řekla, může někomu znít banálně, ale není tomu tak. Jak je patrné z minulosti, apetit nakupovat v časech hojnosti může mít negativní dopady na hospodaření v časech ekonomické kontrakce. Nejde jenom o to, nakoupit nějakou techniku, ale i o udržitelnost při jejím provozování. Je nutné si vždy klást otázku, zda budu mít dostatek lidí a dostatek peněz i na běžný provoz po celou dobu akvizičního cyklu. Je mnoho příkladů nejenom z České republiky, kdy se nějaký nákup vymstil. Týká se to třeba letectva, jehož provoz je velice nákladný a pokud se při nákupu nemyslí na celý cyklus, technika musí být v některém okamžiku odstavována.
 
Je dobře, že v navrženém rozpočtu, resp. ve výhledu do dalších let se odráží úvaha, že nejprve je nutné umazávat tzv. vnitřní dluh z minulosti na materiálu, výzbroji, údržbě apod., který se odhadem blíží částce vyšší než 100 mld. korun a teprve až budou připravené investiční projekty, budou se zvyšovat kapitálové výdaje. Jinými slovy, je správné, že nejprve se ekonomika rezortu bude soustředit na běžné a personální výdaje. Ostatně jak víte, přijali jsme v nedávné době zákon 221 o vojácích z povolání, byť nám ho Senát vrátil kvůli nějakým administrativně technickým věcem a budeme ho přehlasovávat, tak legisvakance by měla být taková, že by tento zákon měl platit od 1. 1. 2015 a tato norma vlastně bude umožňovat i personální politiku rezortu tak, aby naše armáda měla kvalitní vojáky, kteří budou růst nejenom v kariéře, ale samozřejmě budou i narůstat jejich finanční prostředky a ta kvalita je přímo úměrná i tomu, co od nich očekáváme, co očekáváme, že budou používat za vybavení. Takže jednak by se to mělo odrazit i ve vyšším výboru, pak budou teprve růst i investiční výdaje vedle těch kapitálových.  
 
Co se týče investičních výdajů, tak pevně věřím tomu, že pan ministr bude pokračovat v trendu nastaveném za dob ministrů pana Alexandra Vondry i Vlastimila Picka, kdy koncepce, tedy širší úvaha předcházela jakémukoli rozhodování. Koncepce a strategické dokumenty byly vždy doprovázeny analýzami a šířeji diskutované nejenom na Ministerstvu obrany, ale i ve vládě a v obou komorách Parlamentu, který má zásadní kontrolní funkci.
 
Z otevřených zdrojů víme, že apetit k pořizování majetku je nyní poměrně velký a jsem zvědavá, kdy se budeme případnými změnami koncepce zabývat na výboru pro obranu. Tuto diskusi bych považovala za velmi důležitou, protože jedině díky ní můžeme zajistit do dalších let kontinuitu, udržitelnost i efektivitu.
 
Konečně, Ministerstvo obrany, a to bych nevyčítala ani panu ministrovi Stropnickému, ale tento problém měli všichni ministři v naší novodobé historii, je pověstné neschopností vyčerpat přidělené prostředky. Je to zpravidla kvůli komplikovanému a často neúspěšnému akvizičnímu procesu. O změnu se snažili všichni ministři. I pan ministr Stropnický deklaroval, že efektivní čerpání rozpočtu je jeho cílem. Chtěla bych se tedy pana ministra zeptat, jak to vypadá s čerpáním rozpočtu Ministerstva obrany za rok 2014. Tím, že se nacházíme na začátku prosince, tak předpokládám, že už bude alespoň nějaká kvalifikovaná představa o tom, jestli se letošní rozpočet ve výši necelých 42 mld. podařilo vyčerpat či zda se bude něco vracet nebo převádět do příštího roku. A případně při tom převodu jestli převedené finanční prostředky bude moci nějakou formou použít jeho resort v roce 2015.
 
Děkuji za pozornost.
Mgr. Jana Černochová

Mgr. Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
starostka

Více o autorovi