Pak se najdou tací, kteří se nechají „koupit“ společně s vlastním vydavatelským domem a jiní postrádají profesionalitu z důvodu nedostatku zkušeností, horlivosti či honby za senzací. 

 

Do prvně jmenované kategorie novinářů-profíků rozhodně nepatří autor článku Polovina europoslanců má vedlejší příjem, zveřejněného na serveru Novinky.cz (pondělí 13. října 2014, 21:12), který se skrývá za anonymním akronymem „Novinky“. Kam jej tedy zařadit?

 

Zrovna nedávno jsem si říkal, že můžeme být rádi za tzv. grilování komisařů, a doufal jsem, že v českém diskursu se konečně začne mluvit o skutečné podstatě práce na výborech Evropského parlamentu, a ne jen neustále přehrávat desku s oblíbeným motivem odměňování europoslanců a jejich asistentů. Jak napovídá již název zmíněného článku, je pro změnu o … penězích. Rozebírá Prohlášení o vedlejších příjmech, které jsme my europoslanci podali na začátku nového volebního období, a které jsou transparentně zveřejněné na webu Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že jsem uvedl pět vedlejších aktivit včetně „předsednictví hned v několika správních radách“ do kolonky 0 až 499 eur (předesílám, že dotazník bohužel nerozdělil tuto kategorii na kolonky 0 eur a 1 až 499 eur), kvůli spekulaci Novinek by si čtenář mohl myslet, že bych si mohl měsíčně k europoslaneckému platu přijít až na 2 495 eur, podle autorova přepočítacího kurzu přes 68 000 korun.

 

Škoda jen, že se mě autor článku opomenul zeptat. Mohl se dozvědět, že ve zmíněných správních radách, poradenských pozicích a čestných funkcích působím ZDARMA a na úkor svého volného času, a rozhodně ne na konto povinností spojených s mým mandátem europoslance. Nejde přitom o správní rady komerčních firem, nejvíce energie věnuji na vysokoškolské a výzkumné záležitosti. Nad rámec těchto vedlejšáků navíc provádím ZDARMA další aktivity, např. přednášky pro studenty středních škol. (A aby nebyla mýlka, svým kolegům jejich přivýdělky v žádném případě nezávidím!)

 

Vlastně už asi vím. Autor článku zřejmě dělá novinařinu jen na vedlejšák.